Esperantopedia

Esperanto

Gramatika esperanta: přehled, koncovky a pravidla

Naučte se jedenáct koncovek a jeden člen a uvidíte, jak je postavená každá esperantská věta.

Aktualizováno:

Tahák

Tahák z gramatiky esperanta: 11 koncovek, 45 tabulkových slov, 10 předpon, 31 přípon a 16 pravidel v tabulkách. Vytiskněte jej nebo uložte jako PDF.

16 pravidel

Zamenhofových 16 pravidel (1887), závazných od Fundamenta z roku 1905, pokrývá koncovky, časy, člen a přízvuk. Každé pravidlo srozumitelně česky.

Podstatná a přídavná jména

Esperantská podstatná jména končí na -o a přídavná na -a; obě berou -j v množném čísle a -n jako předmět: bonajn katojn. Shoda, stupňování pli a plej.

Akuzativ (-n)

Koncovka -n označuje v esperantu předmět (Mi vidas la katon), ale také směr, datum a míru. Pravidla, tabulky a nejčastější chyby, včetně českého 4. pádu.

Slovesa

Esperantská slovesa mají šest koncovek (-i, -as, -is, -os, -us, -u) a jeden tvar pro každou osobu: mi estas, ili estas. Tabulky, způsoby, -ig a -iĝ.

-ig- a -iĝ-

Esperantská slovesa jsou přechodná, nebo ne: komenci a komenciĝi, fermi a fermiĝi. -ig- přidá předmět, -iĝ- ho odebere. Přes 30 dvojic z ReVo.

Člen la

Esperanto má jediný člen la („ten“) a žádné slovo pro „nějaký“. Nikdy se nemění: la domo, la domojn. Kdy ho psát, kdy vynechat a co znamená l'.

Zájmena

Esperantská zájmena mají jeden vzorec: -n pro předmět a -a pro přivlastňování (mi, min, mia). Celá tabulka, si a li, staré ci a neoficiální ri.

Tabulková slova

45 tabulkových slov (korelativ) vzniká spojením 5 začátků a 9 koncovek: kiu, tio, ĉiam, nenie. Tabulka k vytištění s českými významy a tipy k zapamatování.

Předložky

Esperanto má 33 oficiálních předložek, všechny z Fundamenta z roku 1905. Význam a příklad každé, plus je, směr s -n a předložky v roli předpon.

Spojky

Esperanto má 16 spojek, z toho 14 z Fundamenta (1905). Úplná tabulka s příklady, ke × ĉu, ĉar × pro tio ke, české protějšky a časté chyby.

Číslovky

Esperantské číslovky tvoří 13 slov: nul, unu, du … dek, cent, mil. 20 je dudek, 2026 je du mil dudek ses. Řadové číslovky, zlomky, data a hodiny.

Tvoření slov

Esperanto skládá slova z neměnných částí: mal·san·ul·ej·o je nemocnice. Jak kořeny, koncovky, afixy a složeniny dělají z jednoho kořene rodinu slov.

Předpony

Esperanto má 10 oficiálních předpon: bo-, ĉef-, dis-, ek-, eks-, ge-, mal-, mis-, pra-, re-. Významy, příklady a podrobně o předponě mal-.

Přípony

Všech 31 oficiálních esperantských přípon od -aĉ- po -um- s významem a příklady. 28 jich je z Fundamenta (1905); -aĉ-, -ism- a -end- přibyly později.

Příčestí

Šest esperantských příčestí: činná -ant-, -int-, -ont-, trpná -at-, -it-, -ot-. Samohlásky a, i, o odpovídají -as, -is, -os. Složené časy a spor ata/ita.

Příslovce

Esperantská příslovce končí na -e: rapide „rychle“, hejme „doma“. Přidáním -n vzniká směr (hejmen „domů“). Tabulka základních příslovcí jam, nun, tre, tro.

Stupňování

Esperanto stupňuje slůvky, ne koncovkami: pli … ol „více než“, la plej „nejvíce“, tiel … kiel „stejně jako“. Pravidla, příklady a časté chyby.

Citoslovce

Esperanto má devět oficiálních citoslovcí (ha, he, ho, nu, ve, fi, hura, bis, adiaŭ) a mnoho neoficiálních. Významy, příklady, přízvuk a odvozená slova.

Otázky a zápor

Otázky ano/ne tvoří ĉu, ostatní slova na ki- (kio, kie, kiam). Zápor tvoří ne nebo slova na neni-; dva zápory se ruší, česky jich je třeba víc.

Vztažné věty

Esperantské vztažné věty začínají kiu, kio nebo kies. Kiu se shoduje s podstatným jménem v čísle a -n určuje role ve větě: la libro, kiun mi legas.

Slovosled

Základní slovosled esperanta je podmět–přísudek–předmět, ale koncovka -n dovolí slovům přesouvat se: La hundo mordis la katon = La katon mordis la hundo.

Časté chyby

Nejčastější chyby v esperantu: chybějící -n, -ig- × -iĝ-, sia × lia, ol po pli, přízvuk. Špatné a správné věty s pravidlem a pastmi pro Čechy.

Gramatika esperanta stojí na jedné myšlence: kořeny se nikdy nemění a malá sada koncovek vždy znamená totéž. Slovo zakončené na -o je podstatné jméno, na -a přídavné jméno, na -as sloveso v přítomném čase. Nepravidelná slovesa, nepravidelná množná čísla ani gramatický rod neexistují.

Pro mluvčí češtiny je to velká úleva: místo sedmi pádů jsou jen dva a místo tří rodů žádný. 16 pravidel, která L. L. Zamenhof vydal roku 1887, tento systém načrtávají; níže popsané jádro stačí na většinu vět, na které narazíte.

Celá gramatika na jedné kartě

Oficiální slovník Akademio de Esperanto napočítá přesně 11 gramatických koncovek:

KoncovkaCo označujePříkladVýznam
-opodstatné jménodomo„dům“
-apřídavné jménogranda„velký“
-epříslovcerapide„rychle“
-iinfinitivlerni„učit se“
-aspřítomný časmi lernas„učím se“
-isminulý časmi lernis„učil/a jsem se“
-osbudoucí časmi lernos„budu se učit“
-uspodmiňovací způsobmi lernus„učil/a bych se“
-urozkaz, přánílernu!„uč se!“, „učte se!“
-jmnožné číslodomoj„domy“
-npředmět, směrdomon„dům“ (jako předmět)

Koncovky se řadí v pevném pořadí: slovní druh, pak -j, pak -n: grandajn domojn – „velké domy“ (jako předmět). Přídavná jména přebírají -j a -n od svého podstatného jména, jak ukazuje stránka o podstatných a přídavných jménech.

Slovesa nikdy nemají -j ani -n a nemění se podle osoby: mi lernas, vi lernas, ili lernas – „učím se, učíte se, učí se“.

Koncovky ve větách

Každá koncovka v krátké každodenní větě:

  • -o: La domo estas nova. – „Dům je nový.“
  • -a: Ni loĝas en nova domo. – „Bydlíme v novém domě.“
  • -e: Ŝi parolas malrapide kaj klare. – „Ona mluví pomalu a zřetelně.“
  • -i: Mi volas lerni Esperanton. – „Chci se učit esperanto.“
  • -as: Nun mi lernas la vortojn. – „Teď se učím slovíčka.“
  • -is: Hieraŭ ni lernis dum unu horo. – „Včera jsme se učili hodinu.“
  • -os: Morgaŭ mi skribos al vi. – „Zítra ti napíšu.“
  • -us: Se mi havus tempon, mi vojaĝus. – „Kdybych měl čas, cestoval bych.“
  • -u: Venu kun ni! – „Pojď s námi!“
  • -j: Miaj amikoj estas en la parko. – „Moji přátelé jsou v parku.“
  • -n: Mi vidas grandan ŝipon. – „Vidím velkou loď.“
  • Všechno dohromady: Miaj novaj amikoj rapide lernis la gravajn vortojn. – „Moji noví přátelé se rychle naučili důležitá slova.“

Další stavební kameny

  • Jediný člen. La znamená „ten, ta, to“ pro každý rod i číslo a slovo pro neurčité „a“ neexistuje. Viz člen.
  • Volný slovosled. Protože -n označuje předmět, La hundo vidas la katon i La katon vidas la hundo znamenají „Pes vidí kočku“ – stejně jako česky „Kočku vidí pes“. Viz akuzativ.
  • Tvoření slov. Předpony a přípony z jednoho kořene tvoří mnoho slov: sana – „zdravý“, malsana – „nemocný“, malsanulo – „nemocný člověk, pacient“, malsanulejo – „nemocnice“. Viz tvoření slov.
  • 45 korelativů. Tabulka 5 × 9 tázacích a ukazovacích slov: kiu – „kdo, který“, tiu – „ten“, ĉiu – „každý“. Viz korelativy.
Jeden kořen, desítky slovReta Vortaro uvádí 23 slov utvořených jen z kořene san-. Podívejte se, jak z jednoho kořene vyroste rodina slov díky předponám, příponám a složeninám.Prozkoumejte rodiny slov

Časté otázky

Má gramatika esperanta výjimky?

Tvarosloví žádné nemá: každé podstatné jméno tvoří množné číslo příponou -j a každé sloveso používá týchž šest koncovek, včetně esti – „být“. Slovo od slova se učí slovní zásoba, například zda sloveso má předmět.

Má esperanto gramatický rod?

Ne. Podstatná a přídavná jména se podle rodu nemění. Ženské tvary se tvoří příponou -in-: patro – „otec“, patrino – „matka“.

Kde najdu oficiální gramatiku esperanta?

Ve Fundamento de Esperanto (1905), které uvádí 16 pravidel v pěti jazycích. Nejúplnějším moderním popisem je PMEG Bertila Wennergrena, volně dostupný na internetu (esperantsky).

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.