Esperanto
Gramatika esperanta: přehled, koncovky a pravidla
Naučte se jedenáct koncovek a jeden člen a uvidíte, jak je postavená každá esperantská věta.
Tahák
Tahák z gramatiky esperanta: 11 koncovek, 45 tabulkových slov, 10 předpon, 31 přípon a 16 pravidel v tabulkách. Vytiskněte jej nebo uložte jako PDF.
16 pravidel
Zamenhofových 16 pravidel (1887), závazných od Fundamenta z roku 1905, pokrývá koncovky, časy, člen a přízvuk. Každé pravidlo srozumitelně česky.
Podstatná a přídavná jména
Esperantská podstatná jména končí na -o a přídavná na -a; obě berou -j v množném čísle a -n jako předmět: bonajn katojn. Shoda, stupňování pli a plej.
Akuzativ (-n)
Koncovka -n označuje v esperantu předmět (Mi vidas la katon), ale také směr, datum a míru. Pravidla, tabulky a nejčastější chyby, včetně českého 4. pádu.
Slovesa
Esperantská slovesa mají šest koncovek (-i, -as, -is, -os, -us, -u) a jeden tvar pro každou osobu: mi estas, ili estas. Tabulky, způsoby, -ig a -iĝ.
-ig- a -iĝ-
Esperantská slovesa jsou přechodná, nebo ne: komenci a komenciĝi, fermi a fermiĝi. -ig- přidá předmět, -iĝ- ho odebere. Přes 30 dvojic z ReVo.
Člen la
Esperanto má jediný člen la („ten“) a žádné slovo pro „nějaký“. Nikdy se nemění: la domo, la domojn. Kdy ho psát, kdy vynechat a co znamená l'.
Zájmena
Esperantská zájmena mají jeden vzorec: -n pro předmět a -a pro přivlastňování (mi, min, mia). Celá tabulka, si a li, staré ci a neoficiální ri.
Tabulková slova
45 tabulkových slov (korelativ) vzniká spojením 5 začátků a 9 koncovek: kiu, tio, ĉiam, nenie. Tabulka k vytištění s českými významy a tipy k zapamatování.
Předložky
Esperanto má 33 oficiálních předložek, všechny z Fundamenta z roku 1905. Význam a příklad každé, plus je, směr s -n a předložky v roli předpon.
Spojky
Esperanto má 16 spojek, z toho 14 z Fundamenta (1905). Úplná tabulka s příklady, ke × ĉu, ĉar × pro tio ke, české protějšky a časté chyby.
Číslovky
Esperantské číslovky tvoří 13 slov: nul, unu, du … dek, cent, mil. 20 je dudek, 2026 je du mil dudek ses. Řadové číslovky, zlomky, data a hodiny.
Tvoření slov
Esperanto skládá slova z neměnných částí: mal·san·ul·ej·o je nemocnice. Jak kořeny, koncovky, afixy a složeniny dělají z jednoho kořene rodinu slov.
Předpony
Esperanto má 10 oficiálních předpon: bo-, ĉef-, dis-, ek-, eks-, ge-, mal-, mis-, pra-, re-. Významy, příklady a podrobně o předponě mal-.
Přípony
Všech 31 oficiálních esperantských přípon od -aĉ- po -um- s významem a příklady. 28 jich je z Fundamenta (1905); -aĉ-, -ism- a -end- přibyly později.
Příčestí
Šest esperantských příčestí: činná -ant-, -int-, -ont-, trpná -at-, -it-, -ot-. Samohlásky a, i, o odpovídají -as, -is, -os. Složené časy a spor ata/ita.
Příslovce
Esperantská příslovce končí na -e: rapide „rychle“, hejme „doma“. Přidáním -n vzniká směr (hejmen „domů“). Tabulka základních příslovcí jam, nun, tre, tro.
Stupňování
Esperanto stupňuje slůvky, ne koncovkami: pli … ol „více než“, la plej „nejvíce“, tiel … kiel „stejně jako“. Pravidla, příklady a časté chyby.
Citoslovce
Esperanto má devět oficiálních citoslovcí (ha, he, ho, nu, ve, fi, hura, bis, adiaŭ) a mnoho neoficiálních. Významy, příklady, přízvuk a odvozená slova.
Otázky a zápor
Otázky ano/ne tvoří ĉu, ostatní slova na ki- (kio, kie, kiam). Zápor tvoří ne nebo slova na neni-; dva zápory se ruší, česky jich je třeba víc.
Vztažné věty
Esperantské vztažné věty začínají kiu, kio nebo kies. Kiu se shoduje s podstatným jménem v čísle a -n určuje role ve větě: la libro, kiun mi legas.
Slovosled
Základní slovosled esperanta je podmět–přísudek–předmět, ale koncovka -n dovolí slovům přesouvat se: La hundo mordis la katon = La katon mordis la hundo.
Časté chyby
Nejčastější chyby v esperantu: chybějící -n, -ig- × -iĝ-, sia × lia, ol po pli, přízvuk. Špatné a správné věty s pravidlem a pastmi pro Čechy.
Gramatika esperanta stojí na jedné myšlence: kořeny se nikdy nemění a malá sada koncovek vždy znamená totéž. Slovo zakončené na -o je podstatné jméno, na -a přídavné jméno, na -as sloveso v přítomném čase. Nepravidelná slovesa, nepravidelná množná čísla ani gramatický rod neexistují.
Pro mluvčí češtiny je to velká úleva: místo sedmi pádů jsou jen dva a místo tří rodů žádný. 16 pravidel, která L. L. Zamenhof vydal roku 1887, tento systém načrtávají; níže popsané jádro stačí na většinu vět, na které narazíte.
Celá gramatika na jedné kartě
Oficiální slovník Akademio de Esperanto napočítá přesně 11 gramatických koncovek:
| Koncovka | Co označuje | Příklad | Význam |
|---|---|---|---|
| -o | podstatné jméno | domo | „dům“ |
| -a | přídavné jméno | granda | „velký“ |
| -e | příslovce | rapide | „rychle“ |
| -i | infinitiv | lerni | „učit se“ |
| -as | přítomný čas | mi lernas | „učím se“ |
| -is | minulý čas | mi lernis | „učil/a jsem se“ |
| -os | budoucí čas | mi lernos | „budu se učit“ |
| -us | podmiňovací způsob | mi lernus | „učil/a bych se“ |
| -u | rozkaz, přání | lernu! | „uč se!“, „učte se!“ |
| -j | množné číslo | domoj | „domy“ |
| -n | předmět, směr | domon | „dům“ (jako předmět) |
Koncovky se řadí v pevném pořadí: slovní druh, pak -j, pak -n: grandajn domojn – „velké domy“ (jako předmět). Přídavná jména přebírají -j a -n od svého podstatného jména, jak ukazuje stránka o podstatných a přídavných jménech.
Slovesa nikdy nemají -j ani -n a nemění se podle osoby: mi lernas, vi lernas, ili lernas – „učím se, učíte se, učí se“.
Koncovky ve větách
Každá koncovka v krátké každodenní větě:
- -o: La domo estas nova. – „Dům je nový.“
- -a: Ni loĝas en nova domo. – „Bydlíme v novém domě.“
- -e: Ŝi parolas malrapide kaj klare. – „Ona mluví pomalu a zřetelně.“
- -i: Mi volas lerni Esperanton. – „Chci se učit esperanto.“
- -as: Nun mi lernas la vortojn. – „Teď se učím slovíčka.“
- -is: Hieraŭ ni lernis dum unu horo. – „Včera jsme se učili hodinu.“
- -os: Morgaŭ mi skribos al vi. – „Zítra ti napíšu.“
- -us: Se mi havus tempon, mi vojaĝus. – „Kdybych měl čas, cestoval bych.“
- -u: Venu kun ni! – „Pojď s námi!“
- -j: Miaj amikoj estas en la parko. – „Moji přátelé jsou v parku.“
- -n: Mi vidas grandan ŝipon. – „Vidím velkou loď.“
- Všechno dohromady: Miaj novaj amikoj rapide lernis la gravajn vortojn. – „Moji noví přátelé se rychle naučili důležitá slova.“
Další stavební kameny
- Jediný člen. La znamená „ten, ta, to“ pro každý rod i číslo a slovo pro neurčité „a“ neexistuje. Viz člen.
- Volný slovosled. Protože -n označuje předmět, La hundo vidas la katon i La katon vidas la hundo znamenají „Pes vidí kočku“ – stejně jako česky „Kočku vidí pes“. Viz akuzativ.
- Tvoření slov. Předpony a přípony z jednoho kořene tvoří mnoho slov: sana – „zdravý“, malsana – „nemocný“, malsanulo – „nemocný člověk, pacient“, malsanulejo – „nemocnice“. Viz tvoření slov.
- 45 korelativů. Tabulka 5 × 9 tázacích a ukazovacích slov: kiu – „kdo, který“, tiu – „ten“, ĉiu – „každý“. Viz korelativy.
Časté otázky
Má gramatika esperanta výjimky?
Tvarosloví žádné nemá: každé podstatné jméno tvoří množné číslo příponou -j a každé sloveso používá týchž šest koncovek, včetně esti – „být“. Slovo od slova se učí slovní zásoba, například zda sloveso má předmět.
Má esperanto gramatický rod?
Ne. Podstatná a přídavná jména se podle rodu nemění. Ženské tvary se tvoří příponou -in-: patro – „otec“, patrino – „matka“.
Kde najdu oficiální gramatiku esperanta?
Ve Fundamento de Esperanto (1905), které uvádí 16 pravidel v pěti jazycích. Nejúplnějším moderním popisem je PMEG Bertila Wennergrena, volně dostupný na internetu (esperantsky).
Zdroje
- Fundamento de Esperanto: gramatika, anglická verze – Akademio de Esperanto
- Akademia Vortaro: vysvětlivky a statistiky – 11 koncovek
- PMEG – Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko – Bertilo Wennergren, verze 15.5 (2024)
- Esperanto grammar – Wikipedia (anglicky)
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.