Gramatika esperanta: přehled, koncovky a pravidla

Gramatika esperanta stojí na jedné myšlence: kořeny se nikdy nemění a malá sada koncovek vždy znamená totéž. Slovo zakončené na -o je podstatné jméno, na -a přídavné jméno, na -as sloveso v přítomném čase. Nepravidelná slovesa, nepravidelná množná čísla ani gramatický rod neexistují.

Pro mluvčí češtiny je to velká úleva: místo sedmi pádů jsou jen dva a místo tří rodů žádný. 16 pravidel, která L. L. Zamenhof vydal roku 1887, tento systém načrtávají; níže popsané jádro stačí na většinu vět, na které narazíte.

#Celá gramatika na jedné kartě

Oficiální slovník Akademio de Esperanto napočítá přesně 11 gramatických koncovek:

Koncovky se řadí v pevném pořadí: slovní druh, pak -j, pak -n: grandajn domojn – „velké domy“ (jako předmět). Přídavná jména přebírají -j a -n od svého podstatného jména, jak ukazuje stránka o podstatných a přídavných jménech.

Slovesa nikdy nemají -j ani -n a nemění se podle osoby: mi lernas, vi lernas, ili lernas – „učím se, učíte se, učí se“.

#Koncovky ve větách

Každá koncovka v krátké každodenní větě:

• -o: La domo estas nova. – „Dům je nový.“
• -a: Ni loĝas en nova domo. – „Bydlíme v novém domě.“
• -e: Ŝi parolas malrapide kaj klare. – „Ona mluví pomalu a zřetelně.“
• -i: Mi volas lerni Esperanton. – „Chci se učit esperanto.“
• -as: Nun mi lernas la vortojn. – „Teď se učím slovíčka.“
• -is: Hieraŭ ni lernis dum unu horo. – „Včera jsme se učili hodinu.“
• -os: Morgaŭ mi skribos al vi. – „Zítra ti napíšu.“
• -us: Se mi havus tempon, mi vojaĝus. – „Kdybych měl čas, cestoval bych.“
• -u: Venu kun ni! – „Pojď s námi!“
• -j: Miaj amikoj estas en la parko. – „Moji přátelé jsou v parku.“
• -n: Mi vidas grandan ŝipon. – „Vidím velkou loď.“
• Všechno dohromady: Miaj novaj amikoj rapide lernis la gravajn vortojn. – „Moji noví přátelé se rychle naučili důležitá slova.“

#Další stavební kameny

• Jediný člen. La znamená „ten, ta, to“ pro každý rod i číslo a slovo pro neurčité „a“ neexistuje. Viz člen.
• Volný slovosled. Protože -n označuje předmět, La hundo vidas la katon i La katon vidas la hundo znamenají „Pes vidí kočku“ – stejně jako česky „Kočku vidí pes“. Viz akuzativ.
• Tvoření slov. Předpony a přípony z jednoho kořene tvoří mnoho slov: sana – „zdravý“, malsana – „nemocný“, malsanulo – „nemocný člověk, pacient“, malsanulejo – „nemocnice“. Viz tvoření slov.
• 45 korelativů. Tabulka 5 × 9 tázacích a ukazovacích slov: kiu – „kdo, který“, tiu – „ten“, ĉiu – „každý“. Viz korelativy.

Jeden kořen, desítky slovReta Vortaro uvádí 23 slov utvořených jen z kořene san-. Podívejte se, jak z jednoho kořene vyroste rodina slov díky předponám, příponám a složeninám.Prozkoumejte rodiny slov →

#Časté otázky

#Má gramatika esperanta výjimky?

Tvarosloví žádné nemá: každé podstatné jméno tvoří množné číslo příponou -j a každé sloveso používá týchž šest koncovek, včetně esti – „být“. Slovo od slova se učí slovní zásoba, například zda sloveso má předmět.

#Má esperanto gramatický rod?

Ne. Podstatná a přídavná jména se podle rodu nemění. Ženské tvary se tvoří příponou -in-: patro – „otec“, patrino – „matka“.

#Kde najdu oficiální gramatiku esperanta?

Ve Fundamento de Esperanto (1905), které uvádí 16 pravidel v pěti jazycích. Nejúplnějším moderním popisem je PMEG Bertila Wennergrena, volně dostupný na internetu (esperantsky).

#Zdroje

• Fundamento de Esperanto: gramatika, anglická verze – Akademio de Esperanto
• Akademia Vortaro: vysvětlivky a statistiky – 11 koncovek
• PMEG – Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko – Bertilo Wennergren, verze 15.5 (2024)
• Esperanto grammar – Wikipedia (anglicky)