Slovosled v esperantu: volný, ale ne náhodný

Obvyklý slovosled v esperantu je podmět – přísudek – předmět (SVO), stejně jako v češtině: La hundo mordis la katon – „Pes kousl kočku“. Protože předmět nese akuzativní koncovku -n, mohou se slova přesouvat, aniž se změní, kdo co udělal. La katon mordis la hundo stále znamená, že pes kousl kočku.

Svoboda má meze. PMEG hlavní pravidlo říká jednoduše: slovosled má sloužit srozumitelnosti. Malá slova, například předložky, la a ne, mají pevná místa.

#Proč se pořadí může měnit

V angličtině určuje podmět pozice; v esperantu, stejně jako v češtině, to dělá koncovka. Všech šest pořadí níže znamená „Pes kousl kočku“: šipka vždy vede od podmětu ke slovu s -n, ať stojí kdekoli. Událost změní jen přesunutí -n, jako v posledním řádku.

La hundo podmět mordis sloveso la katon předmět

La katon předmět mordis sloveso la hundo podmět

La hundo podmět la katon předmět mordis sloveso

La katon předmět la hundo podmět mordis sloveso

Mordis sloveso la hundo podmět la katon předmět

Mordis sloveso la katon předmět la hundo podmět

Pes kousl kočku.

La kato podmět mordis sloveso la hundon předmět

Kočka kousla psa.

SVO je výchozí; ostatní pořadí posouvají důraz (PMEG). Čeština na tom není jinak: „Kočku kousl pes“ a „Pes kousl kočku“ znamenají totéž, protože o rolích rozhodují pádové koncovky. Rozdíl je v tom, že čeština má pádových koncovek mnoho a u některých slov („Dítě vidí kotě“) se podmět s předmětem tvarem neliší, takže tam rozhoduje pořadí. V esperantu je to jediné -n bez výjimek.

#Výchozí pořadí

PMEG uvádí základní vzorec: podmět – hlavní sloveso – předmět – ostatní části:

• Karlo manĝas rizon per manĝbastonetoj. – „Karel jí rýži hůlkami.“

Věty obvykle začínají tím, co je už známé (téma), a končí tím, co je nové (Wikipedia). Totéž pravidlo, od známého k novému, zná česká jazykověda jako aktuální členění větné (téma a réma). Přesunutí části dopředu z ní dělá téma nebo na ni klade důraz:

• Tiun libron mi jam legis. – „Tu knihu jsem už četl/a.“
• Sur la sofo ili sidas. – „Na pohovce sedí.“
• Vin mi amas. – „Vás miluji.“

Důraz může nést i konec věty: Sur la sofo sidas ili zdůrazňuje, kdo tam sedí – „Na pohovce sedí právě oni.“

#Kdy práci dělá pořadí

Někdy žádné podstatné jméno nemá -n a pak rozhoduje pozice. Stává se to po esti „být“ a fariĝi „stát se“, kde obě podstatná jména zůstávají v základním tvaru (PMEG):

• Lernanto fariĝis instruisto. – „Žák se stal učitelem.“
• Instruisto fariĝis lernanto. – „Učitel se stal žákem.“

Podmět stojí první. V češtině by druhé jméno stálo v 7. pádu („stal se učitelem“), a pořadí proto nemá takovou váhu; v esperantu se obě jména tvarem neliší a o významu rozhoduje jen pořadí. Pevná malá slova, jako jsou předložky, si také drží místo, jak ukazuje další tabulka.

#Co není volné

Poslední řádek mění význam: Nur mi vidis lin je „Jen já jsem ho viděl/a“, kdežto Mi vidis nur lin je „Viděl/a jsem jen jeho“. Česky platí totéž („jen“, „také“, „dokonce“ stojí před slovem, ke kterému patří). Viz příslovce a otázky a zápor.

#Přídavné jméno před podstatným jménem, nebo za ním

Přídavné jméno obvykle stojí před svým podstatným jménem: bela domo „krásný dům“. Smí stát i za ním: domo bela. Obojí je správné a pořadí přídavné jméno – podstatné jméno je o něco častější (Wikipedia). Člen la stojí stále první: la domo bela. I v češtině přídavné jméno obvykle předchází podstatné jméno; za ním stojí v ustálených názvech („kyselina sírová“, „Karel Veliký“).

Protože se přídavná jména shodují v čísle a pádu (viz podstatná a přídavná jména), koncovky ukazují, k jakému podstatnému jménu přídavné jméno patří, i na dálku:

• Mi vidis grandan hundon. = Hundon grandan mi vidis. – „Viděl/a jsem velkého psa.“
• Ruĝajn pomojn li aĉetis. – „Červená jablka koupil.“

#Otázky zachovávají pořadí oznamovací věty

Esperanto v otázkách neprohazuje podmět a sloveso. Z Vi parolas Esperanton se stane Ĉu vi parolas Esperanton? – přibude jen ĉu. Slova na ki- jako kie „kde“ obvykle stojí první: Kie vi loĝas? – „Kde bydlíte?“ Čeština podmět se slovesem také neprohazuje („Mluvíte esperantem?“).

#Příklady ve větách

• Mi trinkas kafon ĉiumatene. – „Piji kávu každé ráno.“
• Ĉiumatene mi trinkas kafon. – „Každé ráno piji kávu.“
• Kafon mi trinkas matene, teon vespere. – „Kávu piji ráno, čaj večer.“
• En la ĝardeno ludas la infanoj. – „V zahradě si hrají děti.“
• La patrino lavas la infanon. – „Matka myje dítě.“
• La patrinon lavas la infano. – „Matku myje dítě.“
• Ankaŭ mi trinkas kafon. – „I já piji kávu (stejně jako ostatní).“
• Mi trinkas ankaŭ kafon. – „Piji také kávu (nejen jiné nápoje).“
• Ne mi trinkas kafon, sed mia frato. – „Kávu nepiji já, ale můj bratr.“

#Časté otázky

#Je slovosled v esperantu volný?

Z velké části. Podmět a předmět mohou stát v libovolném pořadí, protože předmět má -n. Předložky, la, ne a spojky mají pevná místa. V tom se esperanto češtině podobá.

#Jaký je základní slovosled v esperantu?

Podmět – sloveso – předmět, jako v češtině: Mi lernas Esperanton – „Učím se esperanto“. Jiná pořadí jsou správná a používají se pro důraz.

#Může přídavné jméno stát v esperantu za podstatným jménem?

Ano. Bela domo i domo bela jsou správné; přídavné jméno před podstatným jménem je častější.

#Mění se v otázkách slovosled?

Ne. Otázky ano/ne přidávají na začátek ĉu a zbytek věty zůstává, jak byl.

#Kdy v esperantu záleží na slovosledu?

Když žádné slovo nemá -n, například po esti a fariĝi: Lernanto fariĝis instruisto znamená, že žák se stal učitelem. Záleží na něm také u ne, nur, ankaŭ a podobných slov.

#Zdroje

• PMEG – slovosled
• PMEG – pořadí členů věty
• PMEG – otázky s ĉu
• PMEG – Ankaŭ (poloha)
• Fundamento de Esperanto – gramatika v angličtině
• Wikipedia – Esperanto grammar (slovosled)
• Aktuální členění větné – Wikipedie