Gramatika
Příslovce v esperantu: -e, směr -en a základní příslovce
Jedna koncovka, -e, udělá téměř z každého kořene příslovce; zbytek obstará několik desítek krátkých slov.
Většina esperantských příslovcí vzniká přidáním koncovky -e ke kořeni: rapida „rychlý“ → rapide „rychle“ (pravidlo 7 Fundamenta). Přidáním -n k příslovci místa vznikne směr: hejme „doma“ → hejmen „domů“. Uzavřená skupina asi třiceti krátkých slov – ankaŭ, jam, nun, tre, tro a další – funguje jako příslovce bez jakékoli koncovky.
Příslovce s -e
Koncovka -e funguje s kořeny všech druhů, nejen s přídavnými jmény.
| Kořen | Jiný tvar | Příslovce s -e |
|---|---|---|
| rapid- | rapida „rychlý“ | rapide „rychle“ |
| bon- | bona „dobrý“ | bone „dobře“ |
| hejm- | hejmo „domov“ | hejme „doma“ |
| maten- | mateno „ráno“ | matene „ráno“ |
| vintr- | vintro „zima“ | vintre „v zimě“ |
| ekzempl- | ekzemplo „příklad“ | ekzemple „například“ |
| unu | unua „první“ | unue „zaprvé“ |
| antaŭ | předložka „před“ | antaŭe „dříve“ |
| post | předložka „po“ | poste „potom“ |
| kun | předložka „s“ | kune „společně“ |
| kompreni + -ebl- | komprenebla „srozumitelný“ | kompreneble „samozřejmě“ |
Příslovce může popisovat sloveso, přídavné jméno, jiné příslovce nebo celou větu (PMEG):
- La policano kuras rapide. – „Policista běží rychle.“
- Ŝi sidas hejme. – „Sedí doma.“
- Ĝi estas sufiĉe granda. – „Je to dost velké.“
- Kompreneble mi iros. – „Samozřejmě půjdu.“
České příslovce se tvoří rozmanitě („rychle, dobře, hezky, doma“), esperantské vždy koncovkou -e, a to i z kořenů, které jsou původně podstatná jména nebo předložky.
Příslovce ve větách bez podmětu
Když věta nemá skutečný podmět, esperanto používá příslovce, ne přídavné jméno (PMEG).
- Estas mallume. – „Je tma.“
- Estas varme hodiaŭ. – „Dnes je teplo.“
- Estas bone, ke vi venas. – „Je dobře, že přicházíš.“
- Kritiki estas facile. – „Kritizovat je snadné.“
Česká bezpodmětná věta se chová podobně: říkáme „Je teplo“, nikoli „Je teplé“, a esperantsky Estas varme.
Stupňování
Příslovce se stupňují jako přídavná jména: pli rapide „rychleji“, plej rapide „nejrychleji“, malpli rapide „méně rychle“. Li kuras pli rapide ol mi – „Běží rychleji než já“. „Stejně … jako“ je tiel … kiel: tiel rapide kiel vi – „stejně rychle jako ty“. Podrobněji v části o stupňování.
Směr s -en
Pravidlo 13 Fundamenta: příslovce místa přidává -n, aby vyjádřilo pohyb k nějakému místu. Je to totéž -n jako u akuzativu.
místo (kde?)
Mi restas hejme.
Zůstávám doma.
směr (kam?)
Mi iras hejmen.
Jdu domů.
Čeština rozlišuje místo a směr u příslovcí také: „doma – domů, nahoře – nahoru, dole – dolů, kde – kam“. Esperanto k tomu používá jednotné -n.
| Kde? | Kam? |
|---|---|
| hejme „doma“ | hejmen „domů“ |
| supre „nahoře“ | supren „nahoru“ |
| malsupre „dole“ | malsupren „dolů“ |
| antaŭe „vpředu“ | antaŭen „vpřed, dopředu“ |
| dekstre „vpravo“ | dekstren „doprava“ |
| ekstere „venku“ | eksteren „ven“ |
| tie „tam“ | tien „tam“ (jako směr) |
| kie „kde“ | kien „kam“ |
- Mi iras hejmen. – „Jdu domů.“
- Rigardu supren! – „Podívejte se nahoru!“
- Kien vi iras? – „Kam jdeš?“
Tie, kie a další slova místa na -e patří mezi tabulková slova spolu s časovými slovy, například tiam „tehdy“ a kiam „kdy“.
Základní příslovce bez koncovky
Tato krátká slova jsou oficiální a nemají koncovku. PMEG je řadí podle významu; následující seznam obsahuje ta běžná.
| Slovo | Význam | Příklad | Překlad |
|---|---|---|---|
| ankoraŭ | ještě | Li ankoraŭ dormas. | „Ještě spí.“ |
| baldaŭ | brzy | Ĝis baldaŭ! | „Brzy na shledanou!“ |
| hieraŭ | včera | Hieraŭ pluvis. | „Včera pršelo.“ |
| hodiaŭ | dnes | Hodiaŭ estas lundo. | „Dnes je pondělí.“ |
| morgaŭ | zítra | Ĝis morgaŭ! | „Do zítřka!“ |
| jam | už | Mi jam manĝis. | „Už jsem jedl/a.“ |
| ĵus | právě | Li ĵus venis. | „Právě přišel.“ |
| nun | teď | Kie vi estas nun? | „Kde jsi teď?“ |
| plu | dál, ještě | Mi ne plu fumas. | „Už nekouřím.“ |
| tuj | hned | Venu tuj! | „Přijď hned!“ |
| for | pryč | Iru for! | „Jdi pryč!“ |
| tre | velmi | tre bona | „velmi dobrý“ |
| tro | příliš | tro varma | „příliš teplý“ |
| pli | více | pli granda | „větší“ |
| plej | nejvíce | la plej bona | „nejlepší“ |
| preskaŭ | skoro | preskaŭ ĉiuj | „skoro všichni“ |
| apenaŭ | stěží, sotva | apenaŭ videbla | „stěží viditelný“ |
| almenaŭ | alespoň | almenaŭ unu | „alespoň jeden“ |
| nur | jen | nur unu | „jen jeden“ |
| eĉ | dokonce, i | eĉ infano | „dokonce i dítě“ |
| ankaŭ | také | Ankaŭ mi. | „Já také.“ |
| ja | přece, vždyť | Mi ja diris tion! | „Vždyť jsem to říkal/a!“ |
| jen | hle, tady je | Jen la libro. | „Tady je kniha.“ |
| do | tedy, tak | Venu do! | „Tak pojď!“ |
| tamen | přesto | Tamen mi iros. | „Přesto půjdu.“ |
| kvazaŭ | jako by | kvazaŭ infano | „jakoby dítě“ |
| mem | sám | mi mem | „já sám“ |
| ju … des | čím … tím | ju pli, des pli bone | „čím víc, tím lépe“ |
| ne, jes | ne; ano | Mi ne scias. | „Nevím.“ |
Mnohé z nich lze rozšířit koncovkami: hodiaŭa „dnešní“, nuna „současný“, tuja „okamžitý“, baldaŭa „nadcházející“. Ne a jes se probírají v části o otázkách a záporu.
Záleží na místě
Slova jako nur, eĉ, ankaŭ a tre stojí obvykle bezprostředně před slovem, k němuž se vztahují (PMEG). Přesunutí může změnit význam, podobně jako u českého „jen“:
- Nur mi vidis lin. – „Jen já jsem ho viděl.“
- Mi vidis nur lin. – „Viděl/a jsem jen jeho.“
Příklady ve větách
- Ŝi kantas bele. – „Ona krásně zpívá.“
- Li respondis tute ĝuste. – „Odpověděl úplně správně.“
- Matene mi trinkas teon. – „Ráno piji čaj.“
- Ni vojaĝis buse al Krakovo. – „Jeli jsme autobusem do Krakova.“
- Estas malvarme ekstere. – „Venku je zima.“
- Ni iru eksteren! – „Pojďme ven!“
- Li ofte forgesas sian telefonon. – „On často zapomíná telefon.“
- Mi preskaŭ falis. – „Málem jsem upadl.“
- Ŝi parolas Esperanton pli flue ol mi. – „Ona mluví esperantsky plynuleji než já.“
Časté otázky
Jak se v esperantu tvoří příslovce?
Přidejte -e ke kořeni: rapida → rapide „rychle“, mateno → matene „ráno“. Krátký seznam základních příslovcí, například jam a tre, koncovku nemá.
Proč se říká „Estas varme“ a ne „Estas varma“?
Ve větě bez skutečného podmětu esperanto používá příslovce. Estas varme znamená „je teplo“; varma potřebuje podstatné jméno, které popisuje, jako v La teo estas varma „Čaj je teplý“.
Jaký je rozdíl mezi hejme a hejmen?
Hejme znamená „doma“ (místo), hejmen „domů“ (směr). Mi estas hejme – „Jsem doma“; Mi iras hejmen – „Jdu domů“.
Jak se řekne „ještě ne“ a „už ne“?
„Ještě ne“ je ankoraŭ ne: Li ankoraŭ ne venis – „Ještě nepřišel“. „Už ne“ je ne plu: Mi ne plu fumas – „Už nekouřím“.
Mohou základní příslovce jako hodiaŭ přijímat koncovky?
Ano. Hodiaŭa znamená „dnešní“, nuna „současný“ a tuja „okamžitý“.
Zdroje
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.