Stupňování v esperantu: pli, plej, ol a další pravidla

Esperanto stupňuje samostatnými slovy, ne koncovkami. Pli znamená „více“, plej „nejvíce“, malpli „méně“, malplej „nejméně“, ol „než“ a kiel „jako“. „Větší než“ je tedy pli granda ol a „největší“ je la plej granda. Uvnitř přídavného jména se nic nemění a žádný tvar není nepravidelný: „lepší“ je pli bona a „nejlepší“ la plej bona.

V češtině se přídavná jména stupňují příponami („-ější, -ší“; „nej-“ pro třetí stupeň) a řada tvarů je nepravidelná: „dobrý – lepší – nejlepší“, „zlý – horší – nejhorší“, „velký – větší – největší“. Esperanto tohle všechno nahrazuje jedním postupem.

#Přehled vzorců

#Druhý stupeň: pli … ol

Postavte pli těsně před přídavné jméno nebo příslovce a ol před to, s čím porovnáváte. Pli se nikdy nemění, ale přídavné jméno si ponechává obvyklé -j a -n (podstatná a přídavná jména). Čeština mění tvar slovo od slova („větší, krásnější“); esperanto používá pli pokaždé, ať je slovo jakkoli dlouhé.

• Mia frato estas pli juna ol mi. – „Můj bratr je mladší než já.“
• Mi vidis pli grandajn domojn. – „Viděl/a jsem větší domy.“
• Ŝi kantas pli bone ol mi. – „Zpívá lépe než já.“ Příslovce se stupňují stejně (příslovce).

#Co následuje po ol

Po ol má slovo ten tvar, který by mělo v úplné větě (PMEG). Podmět nemá koncovku, předmět bere -n (akuzativ). Zkouška: větu si v duchu dokončete. V češtině to platí také: „víc než on“ × „víc než jeho“ se liší pádem podle role slova.

Před číslem znamenají pli ol a malpli ol „více než“ a „méně než“ a podstatné jméno má koncovku, kterou celá fráze potřebuje: Mi havas pli ol dek librojn. – „Mám víc než deset knih.“

#Třetí stupeň: la plej … el

Plej stojí před přídavným jménem, obvykle s la, protože třetí stupeň zpravidla ukazuje na jednu jedinečnou věc. Skupina, do které patří, následuje po el – „z“. Funguje i slovo místa jako en.

• Ŝi estas la plej saĝa el miaj amikoj. – „Je nejmoudřejší z mých přátel.“
• Ŝi kuras plej rapide. – „Běží nejrychleji.“ (u příslovce bez la)
• Tio estas la dua plej alta turo en la urbo. – „To je druhá nejvyšší věž ve městě.“

Pro přesně dvě věci je přirozená volba la pli a el la du lze vynechat: Li estas la pli juna el la du fratoj. – „Je mladší ze dvou bratrů.“

#Méně a nejméně: malpli, malplej

Malpli a malplej jsou pli a plej obrácené předponou mal-: Teo estas malpli forta ol kafo. – „Čaj je méně silný než káva.“ Malpli a pli mal- ale nejsou vždy zaměnitelné. Dvojice z PMEG: Li estas malpli bela ol vi – „Je méně pohledný než ty“ – je kompliment pro vás, kdežto Li estas pli malbela ol vi – „Je ošklivější než ty“ – je urážka jeho.

#Rovnost: tiel … kiel, same … kiel

Tiel se před kiel často vynechává: Ŝi kantas kiel birdo. – „Zpívá jako pták.“ Zamenhof psal tiel same kiel; dnes je normální kratší same kiel a samkiel je přijatá zkrácená podoba (PMEG). Tiel a kiel označují stupeň, tiom a kiom množství. Slovo po kiel se řídí stejným pravidlem o roli jako po ol.

#Porovnávání množství: pli da, malpli da

Pro „více čeho“ spojte počítanou věc pomocí da (předložky). Podstatné jméno po da nebere -n, ani když je předmětem; množné číslo si ponechává -j. Česky tu stojí 2. pád: „víc kávy“, „míň času“.

• Mi volas pli da kafo. – „Chci víc kávy.“
• Mi havas pli da libroj ol vi. – „Mám víc knih než ty.“
• Ŝi havas malpli da tempo ol mi. – „Má míň času než já.“

Pli da libroj porovnává množství. Pli ol dek libroj porovnává s číslem.

#Silnější a slabší

Pli zesilujte slovem multe, ne tre: multe pli granda (PMEG). Plej nikdy neznamená „velmi“; to je tre.

Přípona -eg- zvětšuje význam uvnitř slova: varma – „teplý“ → varmega – „horký, velmi teplý“, bona → bonega – „skvělý“, bone → bonege. Není to druhý stupeň: bonega neznamená „lepší“.

#O kolik víc: rozdíly a násobky

Údaj o rozdílu bere -n: Mia fratino estas tri jarojn pli aĝa ol mi. – „Moje sestra je o tři roky starší než já.“ Pro násobky použijte fojojn: Ĝi estas dek fojojn pli rapida ol la malnova. – „Je desetkrát rychlejší než ten starý.“

#Čím víc, tím víc: ju … des

Ju uvozuje první část a des druhou, každé s pli nebo malpli (spojky). Česky je to „čím … tím“.

• Ju pli mi lernas, des pli mi ŝatas la lingvon. – „Čím víc se učím, tím víc mám tento jazyk rád.“
• Ju pli mi pensas pri tio, des malpli mi komprenas. – „Čím víc o tom přemýšlím, tím méně chápu.“

#Co nejvíc: kiel eble plej

Kiel eble plej žádá nejvyšší možný stupeň: Venu kiel eble plej baldaŭ. – „Přijď co nejdřív.“ Česká konstrukce „co nej-“ je jí velmi podobná. Existuje i jednoslovný tvar plejeble. Mírnější kiom eble znamená „pokud možno“: Mi kiom eble evitas sukeron. – „Pokud možno se vyhýbám cukru.“

#Časté chyby

#Příklady ve větách

• Mia nova telefono estas pli malpeza ol la malnova. – „Můj nový telefon je lehčí než ten starý.“
• Ĉi tiu estas la plej bona kafo en la urbo. – „Tohle je nejlepší káva ve městě.“
• Julio estas la plej varma monato de la jaro. – „Červenec je nejteplejší měsíc v roce.“
• Mia filino legas pli multe ol mi. – „Moje dcera čte víc než já.“
• Hodiaŭ estas malpli varme ol hieraŭ. – „Dnes je méně teplo než včera.“
• Ŝia aŭto estas same rapida kiel la mia. – „Její auto je stejně rychlé jako moje.“
• Ju pli longe mi atendas, des pli nervoza mi iĝas. – „Čím déle čekám, tím jsem nervóznější.“
• En la klaso estas pli da knabinoj ol da knaboj. – „Ve třídě je víc děvčat než chlapců.“

#Časté otázky

#Jak se v esperantu řekne „lepší“ a „nejlepší“?

Pli bona je „lepší“ a la plej bona „nejlepší“. U příslovcí: pli bone, plej bone. „Horší“ a „nejhorší“ je pli malbona a la plej malbona. Nepravidelné tvary neexistují.

#Je to pli … ol, nebo pli … kiel?

Pli … ol. Ol znamená po pli a malpli „než“. Kiel se používá pro rovnost: tiel … kiel, same … kiel.

#Jak se v esperantu řekne „čím víc, tím víc“?

Použijte ju pli … des pli …: Ju pli frue, des pli bone. – „Čím dřív, tím lépe.“ Ju … ju není správně.

#Jaký je rozdíl mezi pli a plu?

Pli vyjadřuje stupeň nebo množství: Li laboras pli ol mi. – „Pracuje víc než já.“ Plu vyjadřuje pokračování: Li ne laboras plu. – „Už nepracuje.“ Zamenhof dvojici vysvětlil takto (ReVo).

#Zdroje

• PMEG: Pli, plej, Tre, Ju kaj des
• PMEG, kapitola 20 o srovnávání: Kiel kaj ol, s rolmontriloj, Tiel same kiel, same kiel, samkiel
• PMEG: Grado kaj kvanto, N por mezuro, Nuanciloj de nombro, EG
• Reta Vortaro (ReVo): pli, plej, ol, plu
• Fundamento de Esperanto – Akademio de Esperanto