Fráze
Základní fráze v esperantu s výslovností
Devětasedmdesát frází v šesti skupinách – stačí na představení, jednoduché otázky i na volání o pomoc.
Tohle jsou fráze, které esperantisté používají každý den, roztříděné podle situací. U každé je zápis výslovnosti: slovo je rozdělené na slabiky a přízvučná slabika je psaná velkými písmeny. Přízvuk vždy padá na předposlední samohlásku, ne na první slabiku jako v češtině.
Písmena čtěte esperantsky: c = „c“ jako v „cena“, ĉ = „č“, ĝ = „dž“ jako v „džem“, ĥ = „ch“, ĵ = „ž“, j = „j“ jako v „jak“, ŝ = „š“, ŭ = krátké „u“ ve dvojhlásce, jako v „auto“ (aŭ). Samohlásky jsou čisté, bez dvojhlásek, a jejich délka nehraje roli: a jako v „baba“, e jako v „pes“, i jako v „byli“, o jako v „most“, u jako v „kudy“. Podrobnosti najdete na stránce abeceda a výslovnost. Protože vi znamená „ty“ i „vy“, v překladech používáme vykání a tykání podle situace.
Zdvořilost
| Esperanto | Výslovnost | Česky |
|---|---|---|
| Dankon! | DAN-kon | Děkuji! |
| Multan dankon! | MUL-tan DAN-kon | Děkuji mnohokrát! |
| Koran dankon! | KO-ran DAN-kon | Srdečně děkuji! |
| Ne dankinde. | ne dan-KIN-de | Není zač. (doslova „nestojí za poděkování“) |
| …, mi petas. | mi PE-tas | …, prosím. |
| Bonvolu… | bon-VO-lu | Prosím… (+ sloveso) |
| Pardonu! | par-DO-nu | Promiňte! / Pardon! |
| Mi bedaŭras. | mi be-DAŬ-ras | Je mi líto. (lituji) |
| Ne gravas. | ne GRA-vas | To nevadí. |
| Bonvenon! | bon-VE-non | Vítejte! |
| Jes. / Ne. | jes / ne | Ano. / Ne. |
| Bone. | BO-ne | Dobře. / V pořádku. |
| Kompreneble! | kom-pre-NE-ble | Samozřejmě! |
| Bonan apetiton! | BO-nan a-pe-TI-ton | Dobrou chuť! |
| Sanon! | SA-non | Na zdraví! (při přípitku i po kýchnutí) |
Mi petas stojí za tím, o co žádáte: Kafon, mi petas – „Kávu, prosím“. Bonvolu stojí před slovesem: Bonvolu fermi la pordon – „Zavřete prosím dveře“. České „prosím“ má víc významů, které esperanto rozlišuje: jako odpověď na poděkování se obvykle říká Ne dankinde, ne Mi petas.
Představení
| Esperanto | Výslovnost | Česky |
|---|---|---|
| Kiel vi nomiĝas? | KI-el vi no-MI-ĝas | Jak se jmenujete? |
| Mi nomiĝas Anna. | mi no-MI-ĝas AN-na | Jmenuji se Anna. |
| Mia nomo estas Tom. | MI-a NO-mo ES-tas tom | Moje jméno je Tom. |
| Mi ĝojas konatiĝi kun vi. | mi ĜO-jas ko-na-TI-ĝi kun vi | Těší mě. |
| De kie vi venas? | de KI-e vi VE-nas | Odkud jste? |
| Mi venas el Kanado. | mi VE-nas el ka-NA-do | Jsem z Kanady. |
| Kie vi loĝas? | KI-e vi LO-ĝas | Kde bydlíte? |
| Mi loĝas en Londono. | mi LO-ĝas en lon-DO-no | Bydlím v Londýně. |
| Kiom aĝa vi estas? | KI-om A-ĝa vi ES-tas | Kolik je vám let? |
| Mi estas tridek jarojn aĝa. | mi ES-tas TRI-dek JA-rojn A-ĝa | Je mi třicet let. |
| Kio estas via profesio? | KI-o ES-tas VI-a pro-fe-SI-o | Jaké je vaše povolání? |
| Mi estas instruisto. | mi ES-tas in-stru-IS-to | Jsem učitel. |
| Mi estas studento. | mi ES-tas stu-DEN-to | Jsem student. |
| Mi lernas Esperanton. | mi LER-nas es-pe-RAN-ton | Učím se esperanto. |
| Mi parolas iomete. | mi pa-RO-las i-o-ME-te | Mluvím trochu. |
| Jen mia amiko Petro. | jen MI-a a-MI-ko PE-tro | To je můj kamarád Petr. |
Esperanto nemá neurčitý člen, takže povolání ani národnost žádný člen nepotřebují, stejně jako v češtině: Mi estas instruisto – „Jsem učitel“. Žena může přidat -in-: instruistino – „učitelka“, studentino – „studentka“. Věk se v esperantu vyjadřuje doslova („jsem třicet let starý“), česky řekneme „je mi třicet let“.
Otázky
| Esperanto | Výslovnost | Česky |
|---|---|---|
| Kio? | KI-o | Co? |
| Kiu? | KI-u | Kdo? / Který? |
| Kie? | KI-e | Kde? |
| Kien? | KI-en | Kam? |
| Kiam? | KI-am | Kdy? |
| Kial? | KI-al | Proč? |
| Kiel? | KI-el | Jak? |
| Kiom? | KI-om | Kolik? |
| Kia? | KI-a | Jaký? |
| Ĉu vi…? | ĉu vi | Vy…? (otázka na ano/ne; česky se ĉu většinou nepřekládá) |
| Kio estas tio? | KI-o ES-tas TI-o | Co je to? |
| Kie estas la necesejo? | KI-e ES-tas la ne-ce-SE-jo | Kde je toaleta? |
| Kioma horo estas? | ki-O-ma HO-ro ES-tas | Kolik je hodin? |
| Kiom kostas tio? | KI-om KOS-tas TI-o | Kolik to stojí? |
Všechna tázací slova začínají na ki- a patří mezi tabulková slova. Otázky na ano/ne začínají slovem ĉu: Ĉu vi estas laca? – „Jste unavený?“. Čeština se na ano/ne obvykle ptá jen intonací, esperanto přidává ĉu vždy. Více o otázkách a záporu.
Porozumění
| Esperanto | Výslovnost | Česky |
|---|---|---|
| Mi komprenas. | mi kom-PRE-nas | Rozumím. |
| Mi ne komprenas. | mi ne kom-PRE-nas | Nerozumím. |
| Ĉu vi komprenas? | ĉu vi kom-PRE-nas | Rozumíte? |
| Bonvolu ripeti. | bon-VO-lu ri-PE-ti | Zopakujte to, prosím. |
| Bonvolu paroli pli malrapide. | bon-VO-lu pa-RO-li pli mal-ra-PI-de | Mluvte prosím pomaleji. |
| Kion signifas…? | KI-on sig-NI-fas | Co znamená…? |
| Kiel oni diras … en Esperanto? | KI-el O-ni DI-ras … en es-pe-RAN-to | Jak se řekne … esperantsky? |
| Kiel oni skribas tion? | KI-el O-ni SKRI-bas TI-on | Jak se to píše? |
| Ĉu vi povas skribi tion? | ĉu vi PO-vas SKRI-bi TI-on | Můžete to napsat? |
| Mi ne scias. | mi ne SCI-as | Nevím. |
| Mi estas komencanto. | mi ES-tas ko-men-CAN-to | Jsem začátečník. |
| Ĉu vi parolas angle? | ĉu vi pa-RO-las AN-gle | Mluvíte anglicky? |
| Momenton, mi petas. | mo-MEN-ton, mi PE-tas | Okamžik, prosím. |
Pomoc a tísňové situace
| Esperanto | Výslovnost | Česky |
|---|---|---|
| Helpu! | HEL-pu | Pomoc! |
| Ĉu vi povas helpi min? | ĉu vi PO-vas HEL-pi min | Můžete mi pomoci? |
| Mi bezonas helpon. | mi be-ZO-nas HEL-pon | Potřebuji pomoc. |
| Voku kuraciston! | VO-ku ku-ra-CIS-ton | Zavolejte lékaře! |
| Voku la policon! | VO-ku la po-LI-con | Zavolejte policii! |
| Voku ambulancon! | VO-ku am-bu-LAN-con | Zavolejte záchranku! |
| Mi perdiĝis. | mi per-DI-ĝis | Zabloudil/a jsem. |
| Mi malsanas. | mi mal-SA-nas | Jsem nemocný/á. |
| Fajro! | FAJ-ro | Hoří! |
| Atentu! | a-TEN-tu | Pozor! |
Běžná konverzace a reakce
| Esperanto | Výslovnost | Česky |
|---|---|---|
| Kio nova? | KI-o NO-va | Co je nového? |
| Bonege! | bo-NE-ge | Skvělé! |
| Interese! | in-te-RE-se | Zajímavé! |
| Ĉu vere? | ĉu VE-re | Opravdu? |
| Eble. | EB-le | Možná. |
| Certe! | CER-te | Jistě! |
| Mi konsentas. | mi kon-SEN-tas | Souhlasím. |
| Ne zorgu. | ne ZOR-gu | Nedělejte si starosti. |
| Bonŝancon! | bon-ŜAN-con | Hodně štěstí! |
| Gratulon! | gra-TU-lon | Gratuluji! |
| Feliĉan naskiĝtagon! | fe-LI-ĉan nas-kiĝ-TA-gon | Všechno nejlepší k narozeninám! |
Pozdravy a rozloučení podle denní doby najdete na stránce pozdravy. Hotely, restaurace a jízdenky jsou na stránce fráze na cesty.
Časté otázky
Jak se řekne „děkuji“ esperantsky?
Dankon! (DAN-kon). Pro větší důraz řekněte Multan dankon! – „Děkuji mnohokrát!“ Obvyklá odpověď je Ne dankinde – „Není zač“.
Jak se řekne „nerozumím“ esperantsky?
Mi ne komprenas (mi ne kom-PRE-nas). Chcete-li někoho požádat, aby mluvil pomaleji, dodejte Bonvolu paroli pli malrapide.
Jak se řekne „na zdraví“ esperantsky?
Sanon! nebo Je via sano! – „Na vaše zdraví!“ Sanon! se říká také po kýchnutí.
Proč výslovnost zapisujeme esperantskými písmeny?
Protože esperantský pravopis je už fonetický. Jakmile znáte 28 písmen, psané slovo vám přesně říká, jak se vyslovuje; zápis jen přidává dělení na slabiky a přízvuk. Písmena se stříškou si Čech zapamatuje snadno: ĉ, ĥ, ĵ, ŝ odpovídají českým „č, ch, ž, š“ a ĝ je „dž“.
Zdroje
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.