Esperantopedia

Fráze

Základní fráze v esperantu s výslovností

Devětasedmdesát frází v šesti skupinách – stačí na představení, jednoduché otázky i na volání o pomoc.

Aktualizováno: 2 min čtení

Tohle jsou fráze, které esperantisté používají každý den, roztříděné podle situací. U každé je zápis výslovnosti: slovo je rozdělené na slabiky a přízvučná slabika je psaná velkými písmeny. Přízvuk vždy padá na předposlední samohlásku, ne na první slabiku jako v češtině.

Písmena čtěte esperantsky: c = „c“ jako v „cena“, ĉ = „č“, ĝ = „dž“ jako v „džem“, ĥ = „ch“, ĵ = „ž“, j = „j“ jako v „jak“, ŝ = „š“, ŭ = krátké „u“ ve dvojhlásce, jako v „auto“ (aŭ). Samohlásky jsou čisté, bez dvojhlásek, a jejich délka nehraje roli: a jako v „baba“, e jako v „pes“, i jako v „byli“, o jako v „most“, u jako v „kudy“. Podrobnosti najdete na stránce abeceda a výslovnost. Protože vi znamená „ty“ i „vy“, v překladech používáme vykání a tykání podle situace.

Zdvořilost

EsperantoVýslovnostČesky
Dankon!DAN-konDěkuji!
Multan dankon!MUL-tan DAN-konDěkuji mnohokrát!
Koran dankon!KO-ran DAN-konSrdečně děkuji!
Ne dankinde.ne dan-KIN-deNení zač. (doslova „nestojí za poděkování“)
…, mi petas.mi PE-tas…, prosím.
Bonvolu…bon-VO-luProsím… (+ sloveso)
Pardonu!par-DO-nuPromiňte! / Pardon!
Mi bedaŭras.mi be-DAŬ-rasJe mi líto. (lituji)
Ne gravas.ne GRA-vasTo nevadí.
Bonvenon!bon-VE-nonVítejte!
Jes. / Ne.jes / neAno. / Ne.
Bone.BO-neDobře. / V pořádku.
Kompreneble!kom-pre-NE-bleSamozřejmě!
Bonan apetiton!BO-nan a-pe-TI-tonDobrou chuť!
Sanon!SA-nonNa zdraví! (při přípitku i po kýchnutí)

Mi petas stojí za tím, o co žádáte: Kafon, mi petas – „Kávu, prosím“. Bonvolu stojí před slovesem: Bonvolu fermi la pordon – „Zavřete prosím dveře“. České „prosím“ má víc významů, které esperanto rozlišuje: jako odpověď na poděkování se obvykle říká Ne dankinde, ne Mi petas.

Představení

EsperantoVýslovnostČesky
Kiel vi nomiĝas?KI-el vi no-MI-ĝasJak se jmenujete?
Mi nomiĝas Anna.mi no-MI-ĝas AN-naJmenuji se Anna.
Mia nomo estas Tom.MI-a NO-mo ES-tas tomMoje jméno je Tom.
Mi ĝojas konatiĝi kun vi.mi ĜO-jas ko-na-TI-ĝi kun viTěší mě.
De kie vi venas?de KI-e vi VE-nasOdkud jste?
Mi venas el Kanado.mi VE-nas el ka-NA-doJsem z Kanady.
Kie vi loĝas?KI-e vi LO-ĝasKde bydlíte?
Mi loĝas en Londono.mi LO-ĝas en lon-DO-noBydlím v Londýně.
Kiom aĝa vi estas?KI-om A-ĝa vi ES-tasKolik je vám let?
Mi estas tridek jarojn aĝa.mi ES-tas TRI-dek JA-rojn A-ĝaJe mi třicet let.
Kio estas via profesio?KI-o ES-tas VI-a pro-fe-SI-oJaké je vaše povolání?
Mi estas instruisto.mi ES-tas in-stru-IS-toJsem učitel.
Mi estas studento.mi ES-tas stu-DEN-toJsem student.
Mi lernas Esperanton.mi LER-nas es-pe-RAN-tonUčím se esperanto.
Mi parolas iomete.mi pa-RO-las i-o-ME-teMluvím trochu.
Jen mia amiko Petro.jen MI-a a-MI-ko PE-troTo je můj kamarád Petr.

Esperanto nemá neurčitý člen, takže povolání ani národnost žádný člen nepotřebují, stejně jako v češtině: Mi estas instruisto – „Jsem učitel“. Žena může přidat -in-: instruistino – „učitelka“, studentino – „studentka“. Věk se v esperantu vyjadřuje doslova („jsem třicet let starý“), česky řekneme „je mi třicet let“.

Otázky

EsperantoVýslovnostČesky
Kio?KI-oCo?
Kiu?KI-uKdo? / Který?
Kie?KI-eKde?
Kien?KI-enKam?
Kiam?KI-amKdy?
Kial?KI-alProč?
Kiel?KI-elJak?
Kiom?KI-omKolik?
Kia?KI-aJaký?
Ĉu vi…?ĉu viVy…? (otázka na ano/ne; česky se ĉu většinou nepřekládá)
Kio estas tio?KI-o ES-tas TI-oCo je to?
Kie estas la necesejo?KI-e ES-tas la ne-ce-SE-joKde je toaleta?
Kioma horo estas?ki-O-ma HO-ro ES-tasKolik je hodin?
Kiom kostas tio?KI-om KOS-tas TI-oKolik to stojí?

Všechna tázací slova začínají na ki- a patří mezi tabulková slova. Otázky na ano/ne začínají slovem ĉu: Ĉu vi estas laca? – „Jste unavený?“. Čeština se na ano/ne obvykle ptá jen intonací, esperanto přidává ĉu vždy. Více o otázkách a záporu.

Porozumění

EsperantoVýslovnostČesky
Mi komprenas.mi kom-PRE-nasRozumím.
Mi ne komprenas.mi ne kom-PRE-nasNerozumím.
Ĉu vi komprenas?ĉu vi kom-PRE-nasRozumíte?
Bonvolu ripeti.bon-VO-lu ri-PE-tiZopakujte to, prosím.
Bonvolu paroli pli malrapide.bon-VO-lu pa-RO-li pli mal-ra-PI-deMluvte prosím pomaleji.
Kion signifas…?KI-on sig-NI-fasCo znamená…?
Kiel oni diras … en Esperanto?KI-el O-ni DI-ras … en es-pe-RAN-toJak se řekne … esperantsky?
Kiel oni skribas tion?KI-el O-ni SKRI-bas TI-onJak se to píše?
Ĉu vi povas skribi tion?ĉu vi PO-vas SKRI-bi TI-onMůžete to napsat?
Mi ne scias.mi ne SCI-asNevím.
Mi estas komencanto.mi ES-tas ko-men-CAN-toJsem začátečník.
Ĉu vi parolas angle?ĉu vi pa-RO-las AN-gleMluvíte anglicky?
Momenton, mi petas.mo-MEN-ton, mi PE-tasOkamžik, prosím.

Pomoc a tísňové situace

EsperantoVýslovnostČesky
Helpu!HEL-puPomoc!
Ĉu vi povas helpi min?ĉu vi PO-vas HEL-pi minMůžete mi pomoci?
Mi bezonas helpon.mi be-ZO-nas HEL-ponPotřebuji pomoc.
Voku kuraciston!VO-ku ku-ra-CIS-tonZavolejte lékaře!
Voku la policon!VO-ku la po-LI-conZavolejte policii!
Voku ambulancon!VO-ku am-bu-LAN-conZavolejte záchranku!
Mi perdiĝis.mi per-DI-ĝisZabloudil/a jsem.
Mi malsanas.mi mal-SA-nasJsem nemocný/á.
Fajro!FAJ-roHoří!
Atentu!a-TEN-tuPozor!

Běžná konverzace a reakce

EsperantoVýslovnostČesky
Kio nova?KI-o NO-vaCo je nového?
Bonege!bo-NE-geSkvělé!
Interese!in-te-RE-seZajímavé!
Ĉu vere?ĉu VE-reOpravdu?
Eble.EB-leMožná.
Certe!CER-teJistě!
Mi konsentas.mi kon-SEN-tasSouhlasím.
Ne zorgu.ne ZOR-guNedělejte si starosti.
Bonŝancon!bon-ŜAN-conHodně štěstí!
Gratulon!gra-TU-lonGratuluji!
Feliĉan naskiĝtagon!fe-LI-ĉan nas-kiĝ-TA-gonVšechno nejlepší k narozeninám!

Pozdravy a rozloučení podle denní doby najdete na stránce pozdravy. Hotely, restaurace a jízdenky jsou na stránce fráze na cesty.

Časté otázky

Jak se řekne „děkuji“ esperantsky?

Dankon! (DAN-kon). Pro větší důraz řekněte Multan dankon! – „Děkuji mnohokrát!“ Obvyklá odpověď je Ne dankinde – „Není zač“.

Jak se řekne „nerozumím“ esperantsky?

Mi ne komprenas (mi ne kom-PRE-nas). Chcete-li někoho požádat, aby mluvil pomaleji, dodejte Bonvolu paroli pli malrapide.

Jak se řekne „na zdraví“ esperantsky?

Sanon! nebo Je via sano! – „Na vaše zdraví!“ Sanon! se říká také po kýchnutí.

Proč výslovnost zapisujeme esperantskými písmeny?

Protože esperantský pravopis je už fonetický. Jakmile znáte 28 písmen, psané slovo vám přesně říká, jak se vyslovuje; zápis jen přidává dělení na slabiky a přízvuk. Písmena se stříškou si Čech zapamatuje snadno: ĉ, ĥ, ĵ, ŝ odpovídají českým „č, ch, ž, š“ a ĝ je „dž“.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.