Pozdravy v esperantu: Saluton, Ĝis revido a další

„Ahoj“ nebo „dobrý den“ se esperantsky řekne Saluton! (sa-LU-ton) a „na shledanou“ Ĝis revido! (ĝis re-VI-do) nebo prostě Ĝis! (ĝis). Obojí se hodí v kteroukoli denní dobu a ke komukoli, od kamaráda po cizího člověka. Výslovnost je na této stránce zapsána po slabikách a přízvučná slabika je psaná velkými písmeny.

#Pozdravy při setkání

Pozdravy jako Bonan matenon! mají akuzativ -n, protože jsou zkrácenými větami: Bonan matenon! znamená (Mi deziras al vi) bonan matenon! – „(Přeji vám) dobré ráno“. Referenční gramatika PMEG vysvětluje, že se toto -n stalo obvyklým tvarem tradičních výrazů. Bonan matenon a podobná přání najdete už ve Fundamentu z roku 1905.

#Pozdravy při loučení

Ĝis je předložka s významem „do“ (časově), takže Ĝis! je doslova „Do…!“ – zbytek věty se rozumí. PMEG poznamenává, že Adiaŭ! se v každodenní řeči používá velmi málo; lidé dávají přednost Ĝis revido! nebo Ĝis!, které naznačují, že se ještě uvidíte. Adiaŭ! řekněte jen tehdy, když opravdu nečekáte, že se s někým dlouho uvidíte.

#„Jak se máte?“ a jak odpovědět

Farti znamená „být v určitém stavu zdraví nebo pohody“: Mi fartas bone – „Mám se dobře“. V odpovědi je příslovce na -e (bone, ne bona), protože popisuje, jak se vám daří.

#Tykat, nebo vykat?

Esperanto používá vi pro každého – pro jednoho člověka i pro více lidí, pro dítě i pro ministra (viz zájmena). Zájmeno ci pro oslovení jednoho člověka teoreticky existuje, ale PMEG uvádí, že se běžně nepoužívá. Zdvořilost se proto vyjadřuje jinými slovy:

• Tituly: sinjoro „pan“, sinjorino „paní“, gesinjoroj „dámy a pánové“.
• Dopisy: Estimata sinjoro Novak – „Vážený pane Nováku“, doslova „ctěný“ (formální); Kara Maria – „Milá Marie“ (přátelské).
• Závěr: Amike – „přátelsky“ nebo Kore – „srdečně“ v přátelských dopisech; Ĝis! v krátké zprávě.

#České pozdravy esperantsky

Čeština rozlišuje pozdravy podle toho, jestli si s člověkem tykáte, nebo vykáte; esperanto má jeden pozdrav pro oba případy.

České „dobrý den“ je přání dobrého dne a esperantsky mu odpovídá Bonan tagon!; kdykoli během dne se však hodí i prostě Saluton!

#Zvyky při pozdravu

• „Ĝis!“ všude. PMEG poznamenává, že ĝis a ĝis revido jsou obvyklá rozloučení; Ĝis! uvidíte v hovoru, na chatu i v e-mailu.
• Samideano. Někteří esperantisté si říkají samideano – doslova „člověk stejné myšlenky“, tedy kolega esperantista.
• Nedělejte krokodýla. Na esperantských akcích se přecházení na mateřštinu s krajany říká krokodili „dělat krokodýla“ a bývá to nevítané.
• Krátké neformální tvary. Na internetu uvidíte Sal! místo Saluton! a Ĉaŭ! (z italského ciao).

Další každodenní fráze najdete na stránce základní fráze. K času a dnům viz dny, měsíce a čas.

#Časté otázky

#Jak se řekne „ahoj“ nebo „dobrý den“ esperantsky?

Saluton! (sa-LU-ton). Hodí se kdykoli a v každé situaci. Ráno můžete říct také Bonan matenon! a přes den Bonan tagon!

#Jak se řekne „na shledanou“ esperantsky?

Ĝis revido! nebo jen Ĝis! – doslova „do shledání“ a „do“. Ĝis morgaŭ! je „Zítra na viděnou!“ a Ĝis baldaŭ! „Brzy na viděnou!“

#Proč esperantské pozdravy končí na -n?

Jsou to zkrácené věty: Bonan tagon! znamená „Přeji vám dobrý den“, kde tagon je předmět slovesa „přát“. Akuzativní koncovka -n zůstala, i když sloveso odpadlo.

#Jaký je rozdíl mezi Ĝis a Adiaŭ?

Ĝis očekává další setkání; Adiaŭ je pro dlouhé nebo definitivní rozloučení. V každodenním životě skoro všichni říkají Ĝis!

#Jak odpovědět na „Kiel vi fartas?“

Bone, dankon. Kaj vi? – „Dobře, děkuji. A vy?“ Další odpovědi jsou Tre bone! „Velmi dobře!“, Ne malbone „Ujde to“ a Tiel-tiel „Tak napůl“.

#Zdroje

• PMEG: Mallongigitaj frazoj – Bonan matenon!, Saluton!
• PMEG: Oficialaj ekkrioj – Adiaŭ and Ĝis revido
• PMEG: Personaj pronomoj – vi and ci
• ReVo: adiaŭ
• Wiktionary: saluton, sal, ĝis, kiel vi fartas, amike, kore, ĉaŭ
• Vikipedio: Samideano
• Vikipedio: Krokodili