Fráze
Dny v týdnu a měsíce v esperantu
Sedm dnů, dvanáct měsíců, čtyři roční období – a dvě malá pravidla pro data a hodiny.
Esperantské dny v týdnu jsou lundo, mardo, merkredo, ĵaŭdo, vendredo, sabato, dimanĉo – od pondělí do neděle. Měsíce jsou Januaro, Februaro, Marto, Aprilo, Majo, Junio, Julio, Aŭgusto, Septembro, Oktobro, Novembro, Decembro. Všechna jsou podstatná jména na -o a většina bude povědomá mluvčím evropských jazyků. České názvy dnů (pondělí, úterý…) i měsíců (leden, únor…) jsou ale slovanské a s esperantskými se téměř nepodobají, takže se je budete muset naučit zvlášť. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.
Dny v týdnu
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| pondělí | lundo | LUN-do |
| úterý | mardo | MAR-do |
| středa | merkredo | mer-KRE-do |
| čtvrtek | ĵaŭdo | ĴAŬ-do |
| pátek | vendredo | ven-DRE-do |
| sobota | sabato | sa-BA-to |
| neděle | dimanĉo | di-MAN-ĉo |
Názvy těsně sledují francouzštinu (lundi, mardi, mercredi, jeudi, vendredi, dimanche); sabato je blíž italskému sabato. Připomíná i české „sobota“ (obě slova pocházejí z hebrejského „šabat“). Dny se píšou malým písmenem, protože nejsou vlastní jména, stejně jako česky. Semajnfino znamená „víkend“.
„V pondělí“ je lundon (s -n) nebo en lundo: Mi venos lundon – „Přijdu v pondělí“. Příslovce lunde má jiný význam: „o pondělích“, tedy každé pondělí nebo v nějaké pondělí.
Měsíce v roce
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| leden | Januaro | ja-nu-A-ro |
| únor | Februaro | fe-bru-A-ro |
| březen | Marto | MAR-to |
| duben | Aprilo | a-PRI-lo |
| květen | Majo | MA-jo |
| červen | Junio | ju-NI-o |
| červenec | Julio | ju-LI-o |
| srpen | Aŭgusto | aŭ-GUS-to |
| září | Septembro | sep-TEM-bro |
| říjen | Oktobro | ok-TO-bro |
| listopad | Novembro | no-VEM-bro |
| prosinec | Decembro | de-CEM-bro |
Pamatujte, že j se čte jako české „j“ („jak“): Januaro začíná jako „ja“ a Junio jako „ju“. Protože přízvuk padá na předposlední samohlásku, mají Junio a Julio přízvuk na i.
Velké, nebo malé písmeno? Fundamento a Zamenhof psali názvy měsíců velkým písmenem a referenční gramatika PMEG to doporučuje, protože měsíce jsou vlastní jména. Mnoho lidí je dnes píše malým písmenem (januaro), což PMEG popisuje jako velmi běžné, ale nedoporučované. Česky se měsíce píšou vždy malým, takže si na velké písmeno v esperantu dávejte pozor. V každém případě měsíce nikdy neberou člen la.
Roční období a slova pro čas
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| jaro | printempo | prin-TEM-po |
| léto | somero | so-ME-ro |
| podzim | aŭtuno | aŭ-TU-no |
| zima | vintro | VIN-tro |
| den / noc | tago / nokto | TA-go / NOK-to |
| ráno / večer | mateno / vespero | ma-TE-no / ves-PE-ro |
| poledne / půlnoc | tagmezo / noktomezo | tag-ME-zo / nok-to-ME-zo |
| odpoledne | posttagmezo | post-tag-ME-zo |
| týden / měsíc / rok | semajno / monato / jaro | se-MAJ-no / mo-NA-to / JA-ro |
| dnes | hodiaŭ | ho-DI-aŭ |
| včera / zítra | hieraŭ / morgaŭ | hi-E-raŭ / MOR-gaŭ |
| předevčírem | antaŭhieraŭ | an-taŭ-hi-E-raŭ |
| pozítří | postmorgaŭ | post-MOR-gaŭ |
Pozor na falešného přítele: české „jaro“ je printempo, ale esperantské jaro znamená „rok“. České „měsíc“ je monato (v kalendáři) i luno (na obloze). Přidáním -e vytvoříte příslovce „v…“: somere „v létě“, vintre „v zimě“, matene „ráno“. S akuzativním -n znamená podstatné jméno času „v tu dobu“: la pasintan semajnon „minulý týden“, la venontan monaton „příští měsíc“.
Jak říct datum
Datum používá pro den řadovou číslovku (končící na -a), pak de a měsíc. Česky je to podobné: „7. října“ je řadová číslovka a měsíc ve druhém pádu.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Kiu dato estas hodiaŭ? | Kolikátého je dnes? |
| Hodiaŭ estas la sepa de Oktobro. | Dnes je sedmého října. |
| Hodiaŭ estas merkredo, la 7-a de Oktobro 2026. | Dnes je středa 7. října 2026. |
| Mi naskiĝis la 3-an de Majo. | Narodil/a jsem se 3. května. |
| Esperanto aperis en 1887. | Esperanto se objevilo v roce 1887. |
Na dvou podrobnostech záleží. De se mezi dnem a měsícem používá vždy, protože číslo ve skutečnosti popisuje (nevyslovené) slovo tago: la unua de Majo = „první (den) května“. Česky tu stojí druhý pád („května“). Chcete-li říct dne s datem, přidejte k číslu -n: la 3-an de Majo „3. května“. V psaní PMEG doporučuje mezinárodní formát 2026-10-07 nebo měsíc napsaný slovy, protože 7.10. a 10/7 se v různých zemích čtou různě.
Jak říct čas
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Kioma horo estas? | Kolik je hodin? |
| Estas la tria (horo). | Jsou tři hodiny. |
| Estas la tria kaj dek kvin. | Je čtvrt na čtyři. |
| Estas la tria kaj duono. | Je půl čtvrté. |
| Estas kvarono antaŭ la kvara. | Je tři čtvrtě na čtyři. |
| Je la oka. | V osm hodin. |
| Je la dek-kvina kaj tridek. | V 15:30. |
| Je kioma horo komenciĝas la koncerto? | V kolik hodin začíná koncert? |
Hodiny používají řadové číslovky, stejně jako data: la tria je doslova „třetí (hodina)“. Pro v určitou hodinu použijte je, ne -n – PMEG varuje, že la trian by znamenalo „třetího dne v měsíci“. Používá se 12hodinový i 24hodinový systém; v případě potřeby přidejte antaŭtagmeze (dopoledne) nebo posttagmeze (odpoledne). Pozor na české půlhodiny a čtvrthodiny: „půl čtvrté“ je 3:30 (esperantsky doslova „třetí a půl“), „čtvrt na čtyři“ je 3:15 a „tři čtvrtě na čtyři“ je 3:45. Číslovky samotné najdete na stránce číslovky; jízdenky a rezervace jsou ve frázích na cesty.
Časté otázky
Jaké jsou dny v týdnu v esperantu?
Lundo, mardo, merkredo, ĵaŭdo, vendredo, sabato, dimanĉo – od pondělí do neděle. Píšou se malým písmenem.
Píšou se měsíce v esperantu velkým písmenem?
Tradičně ano: Januaro, Februaro… Fundamento i PMEG používají velká písmena, ale měsíce malým písmenem (januaro) jsou dnes velmi běžné. Česky se měsíce píšou malým.
Jak se řekne „v pondělí“ esperantsky?
Lundon nebo en lundo pro konkrétní pondělí. Pro pravidelný zvyk použijte lunde „o pondělích“.
Jak se píše datum v esperantu?
La 7-a de Oktobro 2026 – den jako řadová číslovka, pak de a měsíc. Ve větě ve smyslu „dne…“ přidejte -n: la 7-an de Oktobro.
Zdroje
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.