Město, orientace a doprava v esperantu

Město je urbo, ulice je strato a po městě se pohybujete pomocí iri „jít“ nebo veturi „jet vozidlem“. Směry jsou příslovce: dekstre znamená „vpravo“ a dekstren „doprava“, protože koncovka -n označuje pohyb. Tato stránka doplňuje městskou slovní zásobu a směry k části o dopravě ve frázích na cesty, která pokrývá jízdenky, nádraží a první pokyny k cestě. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

#Místa ve městě

Mnoho názvů místa používá -ej-: preĝi dává preĝejo, halti „zastavit“ dává haltejo a buso + haltejo dává bushaltejo. Flug- „let“ + haveno „přístav“ je flughaveno, „letiště“. Viz tvoření slov.

#Dopravní prostředky a veřejná doprava

Aŭtobuso, aviadilo a taksio pocházejí z Oficiálních dodatků Akademie, ne z původního seznamu slov ve Fundamentu. Pozor, česky se jízdnímu kolu běžně říká „kolo“, ale esperantské kolo je krk; jízdní kolo je biciklo.

#Slovesa pohybu

Iri je obecné sloveso. ReVo ho definuje jako pohyb pomocí končetin nebo vozidlem, veturi jako jízdu bez chůze, nesenou nějakým prostředkem. Čeština rozlišuje „jít“ a „jet“; esperantské iri pokrývá obojí, takže Li iros per buso – „Pojede autobusem“ – je správně, a veturi zdůrazňuje samotnou jízdu. Vozidlo uveďte pomocí per: per buso, per trajno, per biciklo. Předpona al- dává příchod a for- odchod; viz předpony.

#Vlevo, vpravo a rovně

Přídavná jména jsou dekstra a maldekstra: sur la dekstra flanko „na pravé straně“. V reen nelze -n vynechat, protože ree znamená „znovu“. Stejná dvojice, jeden tvar pro místo a jeden pro směr, funguje u tie a tien, kie a kien, hejme a hejmen; viz příslovce a tabulková slova. Čeština rozlišuje místo a směr podobně: „kde × kam“, „doma × domů“, „nahoře × nahoru“, „vpravo × doprava“. Esperanto na to používá jedinou koncovku -n.

#Sever, jih, východ a západ

Pro „severně od“ použijte norde de: La parko estas norde de la centro. – „Park je severně od centra.“ Pro pohyb použijte -en: Ni veturas norden. – „Jedeme na sever.“ Podstatná jména pojmenovávají oblasti: en la nordo de la lando – „na severu země“.

#Vedle, naproti, za

Více o předložkách.

#Ptaní se na cestu

Kiel mi iru? se doslova ptá „Jak mám jít?“: koncovka -u vyjadřuje vůli a PMEG poznamenává, že otázka jako Ĉu ni iru…? často funguje jako zdvořilý návrh.

Dua „druhý“ je řadová číslovka, utvořená z du a -a; viz číslovky. Pro změnu směru ReVo uvádí turniĝi a sin turni „otočit se“, zatímco samotné turni znamená otáčet něčím, například klíčem.

#Proč „en la urbon“? Směr s koncovkou -n

Existují čtyři způsoby, jak říct „jdu do města“:

Nikdy nepřidávejte -n za al, ĝis, el ani de, které směr vyjadřují samy: ĝis la ponto, el la urbo. U alveni PMEG připouští alveni en Parizo i alveni en Parizon. Úplná pravidla najdete na stránce o akuzativu.

#Časté otázky

#Jak se řekne „město“ esperantsky?

Urbo. Městečko je urbeto, hlavní město ĉefurbo a vesnice vilaĝo.

#Jaký je rozdíl mezi iri a veturi?

Iri je „jít“ pěšky nebo „jet“ vozidlem. Veturi znamená jet, nesen nějakým prostředkem, například autem, vlakem nebo lodí: veturi per trajno.

#Jak se řekne vlevo a vpravo esperantsky?

Maldekstre a dekstre říkají, kde něco je; maldekstren a dekstren říkají, kam jít. Přídavná jména jsou maldekstra a dekstra.

#Jak se esperantsky zeptat na cestu?

Řekněte Pardonu, kiel mi iru al…? – „Promiňte, jak se dostanu do…?“ A pokračujte Ĉu ĝi estas malproksime? – „Je to daleko?“

#Jak se řekne sever, jih, východ a západ esperantsky?

Nordo, sudo, oriento a okcidento. Přidejte -en pro směr (norden „na sever“) a -e pro polohu (norde de la urbo „severně od města“).

#Zdroje

• PMEG: N-finaĵo por direkto
• PMEG: Vola modo, U-finaĵo
• ReVo, místa: urbo, vilaĝo, kvartalo, strato, placo, ponto, semaforo, parko, banko, poŝto, preĝi, muzeo, hospitalo, apoteko, bazaro
• ReVo, dopravní prostředky: aŭto, buso, trajno, tramo, metroo, biciklo, taksio, aviadilo, ŝipo, haveno, stacio
• ReVo, slovesa a směry: iri, veturi, flugi, alveni, turni, dekstra, rekta, nordo, sudo, oriento, okcidento