L. L. Zamenhof: tvůrce esperanta, život, dílo a rodina

Ludvík Lazar Zamenhof (polsky Ludwik Lejzer; 15. prosince 1859 – 14. dubna 1917) byl polsko-židovský oční lékař, který vytvořil esperanto. Narodil se v Bělostoku, tehdy v Ruském impériu, a jazyk vydal ve Varšavě roku 1887 pod pseudonymem Doktoro Esperanto. Rozvinul také humanistickou filozofii, Homaranismo, a byl čtrnáctkrát nominován na Nobelovu cenu míru. Zemřel ve Varšavě za první světové války; všechny tři jeho děti byly později zavražděny v holocaustu.

#Jak se Zamenhof jmenoval celým jménem?

Při narození dostal hebrejské jméno Eliezer, v ruských dokumentech zapsané jako Lejzer, s patronymem Markovič („syn Markův“). Na univerzitě začal používat jméno Ludwik (rusky Ljudovik). Od roku 1901 se podepisoval „Dr L. L. Zamenhof“. Pořadí Ludwik Lejzer je moderní konvence. Česky se obvykle píše Ludvík Lazar Zamenhof, esperantsky Ludoviko Lazaro Zamenhof.

#Kde Zamenhof vyrůstal?

Narodil se 15. prosince 1859 v Bělostoku – podle juliánského kalendáře, který tehdy platil v Rusku, 3. prosince. Jeho otec Markus (Mordechaj) Zamenhof vyučoval francouzštinu a němčinu; matka se jmenovala Rozalie, rozená Soferová.

V Bělostoku žili jidiš mluvící Židé, polští katolíci, ruští úředníci, Bělorusové a Němci, kteří se často hádali. Zamenhof později řekl, že to formovalo dílo jeho života. Dospěl k závěru, že velká část nenávisti pramení z nepochopení a že by mohl pomoci neutrální jazyk, který nepatří žádnému národu.

Vyrůstal s jidiš a ruštinou, polštinu používal jako přijatý jazyk a němčinu ovládl. Dobře četl latinsky, hebrejsky a francouzsky a trochu uměl řecky, anglicky a italsky. Když se učil anglicky, všiml si, jak jednoduchá je její gramatika, což ho přesvědčilo, že mezinárodní jazyk může být jednodušší než latina.

#Jak Zamenhof esperanto vytvořil?

Rodina se přestěhovala do Varšavy, když byl Zamenhof dospívající. V roce 1878 byl jeho projekt, Lingwe uniwersala, hotový a 17. prosince 1878 ho představil školním kamarádům. Poté studoval medicínu v Moskvě (1879–1881) a ve Varšavě a jazyk dál přepracovával, hlavně překládáním literatury.

První učebnice, známá jako Unua Libro, vyšla ve Varšavě 26. července 1887, rusky, podepsaná Doktoro Esperanto – „Doktor Doufající“. Financovaly ji peníze z rodiny jeho snoubenky Klary Silbernikové, s níž se oženil 9. srpna 1887. V knize se vzdal všech osobních práv k jazyku: měl patřit všem. Celý příběh čtěte v dějinách esperanta.

#Jak Zamenhof pracoval jako oční lékař?

Po studiích se vzdělával v oftalmologii, mimo jiné roku 1886 ve Vídni. Praktikoval ve Veisiejai (dnes v Litvě), Płocku, Hrodnu (od roku 1893) a nakonec ve Varšavě, kde žil a pracoval v ulici Dzika ve městské židovské čtvrti. Lékařské praxi se věnoval až do posledních let a esperanto rozvíjel ve volném čase; po infarktu na konci roku 1914 ošetřoval jen několik pacientů.

#V co Zamenhof věřil?

Zamenhof nebyl jen jazykovědec. Jazyk viděl jako součást širšího etického projektu.

• Sionismus (80. léta 19. století). Po pogromech v letech 1881–82 vstoupil do raného sionistického hnutí Hibbat Zion a založil ve Varšavě sionistický studentský kroužek. V polovině 80. let se od něj vzdálil; v eseji o hilelismu z roku 1901 uvedl několik důvodů, mezi nimi že Židé nemají společný jazyk.
• Hilelismus (1901). Pod pseudonymem Homo sum vydal návrh, pojmenovaný po rabínovi Hilelovi Starším, aby se Židé připojili ke všeobecné etické společnosti.
• Homaranismo (od roku 1906). Hilelismus rozšířil v Homaranismo („lidstvoismus“, česky homaranismus): lidé mají druhé posuzovat podle jejich činů, ne podle etnika či náboženství, a v kontaktu mezi společenstvími používat neutrální jazyk. Nazval to dílem celého svého života, ale odděloval to od esperantského hnutí, které zůstalo oficiálně neutrální.

Na prvním Světovém kongresu esperanta v Boulogne-sur-Mer roku 1905 kongres přijal jeho Buloňskou deklaraci: esperanto nepatří nikomu a jakákoli jiná myšlenka, kterou s ním mluvčí spojuje, je jeho soukromou věcí. Na osmém kongresu v Krakově roku 1912 se vzdal všech oficiálních funkcí v hnutí (viz homaranismus).

#Jaká vyznamenání Zamenhof získal?

Stovky ulic, náměstí a parků po celém světě nesou jeho jméno – v Polsku, Litvě, Izraeli, Brazílii a mnoha dalších zemích. Jeho narozeniny, 15. prosince, se slaví jako Zamenhofův den.

#Jak je Zamenhof připomínán v Česku?

Pomník ve Františkových Lázních. Při 4. Všerakouském kongresu esperantistů ve Františkových Lázních byl na přelomu května a června 1914 odhalen pomník Zamenhofovi – podle bulletinu Starto z roku 1989 první velký pomník Zamenhofovi na světě, vzniklý z podnětu bavorského železničáře a předsedy místního klubu Jacoba Hechtla. Nacisté ho zničili (podle Starta roku 1938, podle města v říjnu 1939, kdy muselo odevzdat bronzový reliéf a desku pro německé zbrojení). Dne 19. října 1991 umístil na jeho místo novou pamětní desku Esperantský klub Pardubice; po poškození vandaly ji roku 1994 obnovili s pomocí britských esperantistů, Českého esperantského svazu a Raymonda Boré, spoluautora databáze esperantských památníků.

Knihy v češtině. Životopis Člověk proti Babylonu od Reného Centassiho a Henriho Massona přeložila z esperanta Jindřiška Drahotová (vyšel v Mladé Boleslavi roku 2008). Roku 2019 vydalo nakladatelství KAVA-PECH českou verzi životopisu Ludvík Lazar Zamenhof: Život, dílo, ideály od Alexandra Korženkova, jehož anglické vydání uvádíme níže ve zdrojích.

Web a muzeum. Chronologický životopis na webu zamenhof.info existuje i česky (přeložil z esperanta Petr Diblík). Muzeum esperanta ve Svitavách věnovalo Zamenhofovi část výstavy Člověk proti Babylonu (2017); viz organizace.

#Jak Zamenhof zemřel?

Zamenhof měl v posledních letech potíže se srdcem. Zemřel v německou armádou obsazené Varšavě 14. dubna 1917 ve věku 57 let, pravděpodobně na infarkt. Dva dny nato byl pohřben na Židovském hřbitově v ulici Okopowa ve Varšavě, kde jeho hrob zůstává cílem návštěv mluvčích esperanta.

#Co se stalo se Zamenhofovou rodinou?

Jeho manželka Klara Zamenhofová (1863–1924) podporovala jeho dílo od začátku – peníze z její rodiny zaplatily první učebnici. Zemřela ve Varšavě 6. prosince 1924. Všechny jejich tři děti zahynuly v holocaustu:

Adamův syn Louis-Christophe Zaleski-Zamenhof (1925–2019) přežil válku v ukrytí pod jménem Krzysztof Zaleski. Stal se stavebním a námořním inženýrem a od 60. let žil až do smrti ve Francii.

#Časté otázky

#Kdo vynalezl esperanto?

Ludvík Lazar Zamenhof, oční lékař z Bělostoku, který esperanto vydal ve Varšavě 26. července 1887 pod pseudonymem Doktoro Esperanto.

#Byl Zamenhof Polák, nebo Žid?

Používají se oba popisy. Narodil se v židovské rodině v Bělostoku, tehdy v Ruském impériu a dnes v Polsku, a většinu života prožil ve Varšavě. Ve svých dopisech se nazýval „ruským Židem“ (ruslanda hebreo).

#Proč Zamenhof esperanto vytvořil?

Věřil, že spory mezi národy živí nepochopení, jak viděl mezi společenstvími v Bělostoku. Neutrální, snadný druhý jazyk by umožnil všem setkávat se jako rovný s rovným.

#Získal Zamenhof Nobelovu cenu míru?

Ne. Podle archivu nominací Nobelovy ceny byl nominován 14krát v letech 1907 až 1917, ale nikdy nezvítězil.

#Kde je Zamenhof pohřben?

Na Židovském hřbitově v ulici Okopowa ve Varšavě v Polsku.

#Mluvily Zamenhofovy děti esperantem?

Ano. Všechny tři se ho naučily a Lidia se stala známou učitelkou esperanta. Všechny tři zavraždili nacisté v letech 1940–42.

#Zdroje

• Wikipedia, L. L. Zamenhof; Vikipedio, Ludoviko Lazaro Zamenhof; Wikipedia (pl), Ludwik Zamenhof; Wikipedie, Ludvík Lazar Zamenhof (české jméno, české knihy)
• Nobel Prize, archiv nominací: Lazarus Ludwig Zamenhof
• NASA JPL Small-Body Database, 1462 Zamenhof
• Wikipedia, Klara Zamenhof, Adam Zamenhof, Lidia Zamenhof, Louis-Christophe Zaleski-Zamenhof; Wikipedia (pl), Zofia Zamenhof
• Google Doodles, 150th birthday of L. L. Zamenhof
• Wikipedia (pl), Centrum im. Ludwika Zamenhofa w Białymstoku
• Město Františkovy Lázně, Pomník esperanta s pamětní deskou Ludwiga Lejzera Zamenhofa; Starto 1989/6 (sken, pomník ve Františkových Lázních)
• Jindřiška Drahotová a další, Historie esperanta na Mladoboleslavsku, Český esperantský svaz, 2021 (český překlad životopisu, 2008)
• Zamenhof.info: Chronologický životopis (česká verze webu, překlad Petr Diblík)
• Český esperantský svaz, tisková zpráva Zamenhofův rok 2017 (výstava Člověk proti Babylonu ve Svitavách); Alexander Korženkov, Zamenhof: The Life, Works and Ideas of the Author of Esperanto, Esperantic Studies Foundation (anglické vydání)