Homaranismus: Zamenhofova filozofie neutrálního humanismu

Homaranismo (česky homaranismus) je filozofie L. L. Zamenhofa o rovnoprávných národech, neutrálním jazyce a jediném společném pravidle: chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se chovali oni k tobě. Vyrostla z Hilelismo („hilelismus“), vydaného roku 1901 pod pseudonymem Homo sum, a své jméno dostala roku 1906. Zamenhof ji nazýval dílem celého života, přesto ji držel stranou od esperanta a esperantské hnutí, neutrální od Buloňské deklarace (1905), ji nikdy nepřijalo. Žádné hnutí nevzniklo a kongres, který pro ni plánoval, se nikdy nekonal.

#Co znamená homaranismo?

Slovo se skládá z částí hom·ar·an·ism·o: homaro „lidstvo“, -an- „člen“, -ism- „nauka“ – viz přípony. Homarano je příslušník lidského rodu a v Zamenhofově smyslu také stoupenec nauky. Reta Vortaro označuje homaranismo za Zamenhofův projekt neutrálního náboženství, který navazuje na Hilelismo.

#Odkud se homaranismus vzal?

V roce 1901 vydal Zamenhof rusky knihu Hilelismo („Hilelismus: projekt řešení židovské otázky“), podepsanou Homo sum, latinsky „jsem člověk“. Hilel byl mudrc z doby krále Heroda, který shrnul Zákon větou: co je ti protivné, nedělej druhému. Podle životopisce Aleksandra Korĵenkova navrhoval Zamenhof malou židovskou obec s očištěným náboženstvím bez etnických pravidel, v níž by se esperanto používalo při výuce i bohoslužbě. Mezi ruskými Židy to příliš nadšení nevzbudilo.

První Světový kongres esperanta jeho plán změnil. V srpnu 1905 strávil dav 688 lidí z asi 20 zemí týden tím, že mluvil výhradně esperantem, a Zamenhof usoudil, že idea může fungovat pro všechny. Nepokoje v Rusku ho pak přiměly vydat ji ještě před dalším kongresem.

Zamenhof si uvědomil, že Hilelismo zní příliš židovsky a jeho předmluva je příliš spjatá s Ruskem. Brožura z roku 1906 uvádí, že hilelismus se týkal jedné skupiny, kdežto homaranismo se týká všech národů a náboženství, a definuje jej jako celado al pura homeco kaj al absoluta intergenta justeco kaj egaleco – „snahu o čistou lidskost a o absolutní spravedlnost a rovnost mezi národy“.

#Jaké jsou hlavní zásady homaranismu?

Nejúplnějším stručným vyjádřením je Deklaracio pri Homaranismo z roku 1913 s odpovědním lístkem pro čtenáře, kteří chtěli být zapsáni jako homaranoj. Ve zkratce:

Jádro nesou dvě věty. Mi estas homo, kaj la tutan homaron mi rigardas kiel unu familion. – „Jsem člověk a celé lidstvo považuji za jednu rodinu.“ A také: Mi vidas en ĉiu homo nur homon. – „V každém člověku vidím jen člověka.“

Text z roku 1906 byl delší: dvanáct bodů, „homaranistické chrámy“, kde by se setkávali lidé různých náboženství, přejmenované země jako Peterburgio pro Rusko a esperanto uvedené jako neutrální jazyk. V roce 1913 Zamenhof chrámy i seznam názvů zemí vypustil, přidal obce svobodomyslných (liberkredaj, tedy těch, kdo nevěří v žádné existující zjevené náboženství) a esperanto už nejmenoval.

#Byl homaranismus totéž co esperanto?

Ne, a Zamenhof na tom rozdílu trval. Buloňská deklarace, přijatá 9. srpna 1905, říká: Ĉiu alia ideo aŭ espero, kiun tiu aŭ alia esperantisto ligas kun la Esperantismo, estos lia afero pure privata. – „Každá další myšlenka nebo naděje, kterou ten či onen esperantista spojuje s esperantismem, bude jeho věcí čistě soukromou.“ Názory tvůrce nikoho nezavazují, zavazuje jen Fundamento. Všech osobních práv na jazyk se přitom vzdal už v Unua Libro z roku 1887.

Jeho předmluva z roku 1913 to opakuje. Esperanto znamená plnou neutralitu a jeho „vnitřní idea“ je jen neurčitý pocit bratrství, kdežto homaranismo je jasně vymezený politický a náboženský program, mian kredon pure privatan – „má čistě soukromá víra“. Předvídal, že nepřátelé esperanta jej použijí jako zbraň.

#Jak na něj esperantisté reagovali?

Špatně. Korĵenkov uvádí, že nežidům se nelíbil talmudský název, ateisté považovali text za příliš náboženský, věřící za kacířský a lidé pohlcení třídním bojem za politicky pochybený. Louis de Beaufront na něj zaútočil v časopise L'Espérantiste. Zamenhof na výtky jednoho kněze odpověděl, že homaranoj nechtějí žádné nové náboženství, jen most mezi těmi stávajícími.

Dva blízcí francouzští příznivci, Émile Javal a Hippolyte Sebert, mu radili, aby své autorství skryl, a před kongresem 1906 v Ženevě ho přesvědčili, aby z projevu vyškrtl část spojující „vnitřní ideu“ s homaranismem (Korĵenkov). Nějakou dobu pak mluvil jen o „vnitřní ideji“.

#Jaký kongres Zamenhof plánoval?

Chtěl uspořádat setkání o neutrálně lidském náboženství pro lidi, kteří opustili zděděnou víru, nejprve v době desátého Světového kongresu v Paříži v srpnu 1914. Pařížští pořadatelé se obávali francouzského nacionalistického tisku a odmítli. Pak válka pařížský kongres zrušila.

Dne 9. září 1914 požádal švýcarského esperantistu Friedricha Uhlmanna, aby uspořádal kongres ve Švýcarsku v roce 1915 pro všechny, kdo touží po jednotě lidstva (Korĵenkov). Podle Edmonda Privata oběžník k menšímu přípravnému setkání uváděl nejprve prosinec 1916, pak srpen 1917 a nakonec „po skončení války“. Nic se nekonalo; Zamenhof zemřel 14. dubna 1917.

#Co se s homaranismem stalo po Zamenhofovi?

Hnutím se nestal. Formulář členství podepsalo podle Privata jen málo čtenářů; podle esperantské Wikipedie s ním sympatizovalo mnoho pacifistů. Zamenhofova nejmladší dcera Lidia Zamenhofová (1904–1942) šířila vedle esperanta homaranismo a přibližně od roku 1925 také bahá’í; o jejím osudu viz Zamenhof. Nauku dodnes zkoumají historici, zejména Korĵenkov (Homarano, 2009) a Christer Kiselman. Jiné svazky mezi esperantem a vírou, například esperanto a spiritismus v Brazílii, vyrostly nezávisle.

#Proč se homaranismus kritizuje?

• Příliš mnoho jazyka a náboženství. Korĵenkov říká, že Zamenhof, vyrostlý v mnohojazyčném Rusku, přehlédl, že západní Evropa byla z velké části jednojazyčná, a politické, hospodářské a psychologické činitele téměř nezvažoval.
• Třída. Ernest Drezen (1929) z marxistického hlediska namítal, že homaranismus přehlíží třídní boj; slova „nebo společenské třídy“ se do textu dostala až v roce 1913.
• Nepraktické podrobnosti. Podle Privata sám Zamenhof přejmenované země opustil jako neproveditelné.
• Napětí mezi cíli. V referátu napsaném roku 1910 pro Univerzální kongres ras v roce 1911 Zamenhof tvrdil, že nenávist mezi národy zmizí teprve tehdy, až lidstvo bude sdílet jeden jazyk a jedno náboženství, zatímco národy si doma ponechají své. Kiselman čte jeho pochybnosti jako střet mezi záchranou Židů a sjednocením lidstva.
• Riziko pro esperanto. Javal a Sebert se obávali rozkolu v hnutí. O kritice samotného jazyka viz kritika esperanta, o širším příběhu dějiny esperanta.

#Časté otázky

#Co je homaranismus?

Zamenhofova etická a náboženská filozofie o jednotě lidstva: všechny národy jsou rovné, lidé se posuzují podle skutků, mezi obcemi platí neutrální jazyk. Vyvinula se z Hilelismo (1901) v letech 1906 až 1917.

#Je homaranismus náboženství?

Zamenhof jej nazval politickým a náboženským programem a Reta Vortaro projektem neutrálního náboženství. Popíral, že by chtěl nahradit existující náboženství: lidé si měli ponechat vlastní a přidat k němu neutrální etiku.

#Je homaranismus totéž co „vnitřní idea“ esperanta?

Ne. „Vnitřní idea“ je neurčitá naděje na bratrství, kterou cítí mnoho esperantistů. Zamenhof roku 1913 napsal, že homaranismo je přesný soukromý program a není součástí esperanta.

#Konal se kongres v roce 1915?

Ne. Zamenhof o něj požádal v září 1914, ale válka to znemožnila. Pozdější plány se posunuly na rok 1916 a 1917 a on zemřel v dubnu 1917.

#Existují dnes homaranoj?

Dnes žádné organizované hnutí neexistuje, i když se Zamenhofovy spisy na toto téma stále studují.

#Zdroje

• A. Korĵenkov, Zamenhof: The Life, Works and Ideas of the Author of Esperanto, Esperantic Studies Foundation, 2009 (kapitoly XIII–XVI)
• Edmond Privat, Vivo de Zamenhof, Vikifontaro
• L. L. Zamenhof, Deklaracio pri Homaranismo (Madrid, 1913; volné dílo), Vikifontaro
• J. Dietterle (ed.), Originala Verkaro de L. L. Zamenhof (1929), část III „Hilelismo-Homaranismo“, Vikifontaro
• Enciklopedio de Esperanto (1934), heslo Zamenhof
• Akademio de Esperanto, Deklaracio pri la Esenco de la Esperantismo (9. srpna 1905)
• Ernest Drezen, Zamenhof (1929), kapitola „Homaranismo“
• Vikipedio, Homaranismo, Hilelismo, Lidia Zamenhof a Ludoviko Lazaro Zamenhof; Wikipedia, Homaranismo, Declaration of Boulogne a Lidia Zamenhof; Wikipedie, Homaranismus; Wikipedia (pl), Homaranizm a Ludwik Zamenhof
• Reta Vortaro, homar-, Hilel- a kred-
• Stuart Schoffman, The Great Family Circle, Jewish Review of Books, 2017 (recenze knihy Esther Schor, Bridge of Words)