Zamenhofovy citáty: slavná slova tvůrce esperanta

Nejznámější slova L. L. Zamenhofa pocházejí z jeho zahajovacích projevů na prvních osmi Světových kongresech esperanta (1905–1912), z jeho Deklarace o homaranismu z roku 1913 a z jeho dopisů. Níže je 16 z nich v esperantu, s naším vlastním českým překladem a odkazem na pramen. Každý citát jsme porovnali slovo od slova se Zamenhofovými texty, které jsou volným dílem (zemřel roku 1917); […] označuje vynechané místo. Unua Libro z roku 1887 byla rusky, a proto její předmluvu citujeme v jeho pozdější vlastní esperantské verzi; kde esperantské znění není jeho, říkáme to. O jeho životě viz Zamenhof.

#Jazyk a jeho účel

La diferenco de la lingvoj prezentas la esencon de la diferenco kaj reciproka malamikeco de la nacioj […]

– „Rozdíl jazyků představuje podstatu rozdílu a vzájemného nepřátelství národů […]“ Předmluva k Unua Libro, 1887 (text).

Por ke lingvo estu tutmonda, ne sufiĉas nomi ĝin tia.

– „Aby byl jazyk světový, nestačí jej tak nazvat.“ Motto na titulním listu první Unua Libro, Varšava, 1887. Kniha byla rusky (originál); esperantské znění je od Adama Zakrzewského, Universo, 1910 (text). Některé sbírky tisknou místo tutmonda slovo internacia.

[…] estas plej necesa antaŭ ĉio unu kondiĉo: la ekzistado de klare difinita, neniam tuŝebla kaj neniam ŝanĝebla Fundamento de la lingvo.

– „[…] nejnutnější je především jedna podmínka: existence jasně vymezeného, nikdy nedotknutelného a nikdy neměnného Fundamenta jazyka.“ Předmluva k Fundamento de Esperanto, červenec 1905 (text).

#Neutralita a rovnost národů

[…] hodiaŭ inter la gastamaj muroj de Bulonjo-sur-Maro kunvenis ne francoj kun angloj, ne rusoj kun poloj, sed homoj kun homoj.

– „[…] dnes se v pohostinných zdech Boulogne-sur-Mer sešli ne Francouzi s Angličany, ne Rusové s Poláky, ale lidé s lidmi.“ Zahajovací projev, první Světový kongres, srpen 1905 (text). Ozvěnou je název kongresových dějin Zika van Dijka Sed homoj kun homoj (UEA, 2005). Viz Světový kongres esperanta.

Rompu, rompu la murojn inter la popoloj, donu al ili la eblon libere konatiĝi kaj komunikiĝi sur neŭtrala fundamento […]

– „Bořte, bořte zdi mezi národy, dejte jim možnost svobodně se poznávat a dorozumívat na neutrálním základě […]“ Ženeva, 1906, poté co popíše masakr v rodném Bělostoku (text).

Sur neŭtrala lingva fundamento, / Komprenante unu la alian, / La popoloj faros en konsento / Unu grandan rondon familian.

– „Na neutrálním jazykovém základě, / vzájemně se chápajíce, / utvoří národy ve shodě / jeden velký rodinný kruh.“ Třetí sloka básně La Espero, 1890 (text); Zamenhof ji sám citoval ve svém cambridgeském projevu roku 1907. Báseň je neoficiální hymnou, viz vlajka a symboly.

La interna ideo de Esperanto […] estas: sur neŭtrala lingva fundamento forigi la murojn inter la gentoj kaj alkutimigadi la homojn, ke ĉiu el ili vidu en sia proksimulo nur homon kaj fraton.

– „Vnitřní myšlenka esperanta […] je: na neutrálním jazykovém základě odstranit zdi mezi národy a navykat lidi, aby každý z nich viděl ve svém bližním jen člověka a bratra.“ Krakov, 1912 (text).

[…] forigi unu fojon por ĉiam la ĉefan kaŭzon de la militoj, la barbaran restaĵon el la plej antikva antaŭcivilizacia tempo, la regadon de unuj gentoj super aliaj gentoj.

– „[…] jednou provždy odstranit hlavní příčinu válek, barbarský přežitek z nejstarší předcivilizační doby: vládu jedněch národů nad jinými národy.“ Závěr textu Post la Granda Milito. Alvoko al la diplomatoj, napsaného roku 1915, za první světové války (text).

#Homaranismo

Zamenhof vydal Deklaracio pri Homaranismo roku 1913 jako „moje čistě soukromé přesvědčení“, odděleně od esperanta. Začíná slovy Mi estas homarano – „Jsem homarano“. Více v části homaranismus.

Mi estas homo, kaj la tutan homaron mi rigardas kiel unu familion.

– „Jsem člověk a celé lidstvo pokládám za jednu rodinu.“ Bod I (text).

Mi vidas en ĉiu homo nur homon, kaj mi taksas ĉiun homon nur laŭ lia persona valoro kaj agoj.

– „V každém člověku vidím jen člověka a každého hodnotím jen podle jeho osobní hodnoty a činů.“ Bod II (týž text).

#O sobě a své roli

Lingvo Internacia kiel ĉiu nacia estas komuna propraĵo; la aŭtoro forlasas por ĉiam ĉiujn personajn rajtojn al ĝi.

– „Mezinárodní jazyk je jako každý národní společným majetkem; autor se jej navždy vzdává všech osobních práv k němu.“ Poznámka na straně 2 Unua Libro (1887), rusky (originál); esperantské znění je od Johannese Dietterleho (text).

Mi ne volas esti kreinto de l’ lingvo, mi volas nur esti iniciatoro.

– „Nechci být tvůrcem jazyka, chci být jen iniciátorem.“ Předmluva k Dua Libro, 1888 (text).

Memoru, ke Esperanto estas nenies propraĵo, ke la esperantistoj havas plenan rajton fari kun ĝi ĉion, kion ili volas, se ili nur faros ĝin singarde, lojale kaj interkonsente.

– „Pamatujte, že esperanto není ničí majetek, že esperantisté mají plné právo dělat s ním všechno, co chtějí, budou-li to jen dělat obezřetně, loajálně a po dohodě.“ Drážďany, srpen 1908 (text).

Nomu min per mia nomo, nomu min fondinto de la lingvo, aŭ kiel vi volas, sed mi petas vin, ne nomu min plu „majstro“ […]

– „Říkejte mi jménem, říkejte mi zakladatel jazyka, nebo jak chcete, ale prosím vás, už mi neříkejte ‚mistře‘ […]“ Krakov, srpen 1912, 25. výročí (text).

#Osm kongresových projevů, 1905–1912

Zamenhof zahájil každý z prvních osmi kongresů. Část IV Originala Verkaro obsahuje všech osm a dalších devět proslovů.

#Dopisy

Oni edukadis min kiel idealiston; oni min instruis, ke ĉiuj homoj estas fratoj, kaj dume sur la strato kaj sur la korto, ĉio ĉe ĉiu paŝo igis min senti, ke homoj ne ekzistas: ekzistas sole rusoj, poloj, germanoj, hebreoj k.t.p.

– „Vychovávali mě jako idealistu; učili mě, že všichni lidé jsou bratři, a přitom na ulici i na dvoře mě všechno na každém kroku nutilo cítit, že lidé neexistují: existují jen Rusové, Poláci, Němci, Židé a podobně.“ Dopis N. Borovkovi, 90. léta 19. století, vytištěno 1896; esperantský text je překladem V. Gernta z ruštiny (text).

Se mi ne estus hebreo el la ghetto, la ideo pri la unuigo de la homaro aŭ tute ne venus al mi en la kapon, aŭ ĝi neniam tenus min tiel obstine en la daŭro de mia tuta vivo.

– „Kdybych nebyl Žid z ghetta, myšlenka sjednocení lidstva by mi buď vůbec nepřišla na mysl, nebo by mě nikdy nedržela tak umíněně po celý můj život.“ Soukromý dopis Alfredu Michauxovi, 21. února 1905 (text). V dovětku Michauxe prosí, aby řekl, že se nazývá Ruslanda hebreo, „ruský Žid“.

#Často připisováno, ale v jeho textech nenalezeno

Vikicitaro uvádí tyto věty pod Zamenhofovým jménem, aniž by jmenoval zdrojový text. Prohledali jsme Originala Verkaro z roku 1929 (včetně 140 dopisů), Fundamenta Krestomatio, Dua Libro a celý text Vikifontaro a nenašli jsme ani jedno znění:

• Kiam la popoloj povos interkompreniĝi, ili ĉesos malami unu la alian. – „Až se národy budou moci dorozumět, přestanou se navzájem nenávidět.“ Takto zjednodušený pohled sám Zamenhof odmítl (viz níže).
• Mi forĝis, kiel forĝisto aŭ seruristo, la ŝlosilon de l’mondo. – „Vykoval jsem jako kovář nebo zámečník klíč světa.“ Nejbližším textem je dopis Borovkovi, v němž jazyk navrhuje jako „klíč“ (ŝlosilo), díky němuž čtenář, který se jazyk nikdy neučil, porozumí dopisu.

#Časté otázky

#Který je Zamenhofův nejslavnější citát?

Pravděpodobně věta z Boulogne-sur-Mer z roku 1905: ne Francouzi s Angličany, ne Rusové s Poláky, „ale lidé s lidmi“ (sed homoj kun homoj).

#Co Zamenhof myslel „vnitřní myšlenkou“ esperanta?

Ve svém posledním oficiálním kongresovém projevu (Krakov, 1912) ji vymezil jako odstranění zdí mezi národy na neutrálním jazykovém základě, aby každý ve svém bližním viděl jen člověka a bratra. Řekl, že žádného jednotlivého esperantistu nezavazuje.

#Myslel si Zamenhof, že společný jazyk ukončí nenávist?

Ne. V Ženevě roku 1906 řekl: „nevěříme, že neutrální základ udělá z lidí anděly“ (ni ne kredas, ke neŭtrala fundamento faros el la homoj anĝelojn, text). V roce 1915 napsal, že je snadné udělat bratry ze svobodných a rovných lidí, ale nemožné, pokud se někteří z nich pokládají za oprávněné pány nad ostatními (Post la Granda Milito, text).

#Zdroje

• L. L. Zamenhof, Originala Verkaro, ed. Johannes Dietterle, 1929, na Vikifontaro: předmluvy (část I), články a texty o homaranismu (III), projevy (IV), dopisy (V), básně (VI)
• Fundamenta Krestomatio a Dua Libro de l' Lingvo Internacia, Project Gutenberg
• Adam Zakrzewski, Historiaj detaloj, Universo 1910 (motto z titulního listu); Д-ръ Эсперанто, Международный языкъ, 1887, titulní list a strana 2, ruské Wikisource
• Zamenhof, dopis Alfredu Michauxovi, 21. února 1905, Vikifontaro, podle A. Korženkova, Homarano, 2011
• A. Korženkov, Zamenhof: The Life, Works and Ideas of the Author of Esperanto, Esperantic Studies Foundation, 2009 (témata projevů)
• Vikipedio, Universala Kongreso de Esperanto (Ziko van Dijk, Sed homoj kun homoj, UEA 2005); Vikicitaro, Ludoviko Lazaro Zamenhof