Učení
Abeceda a výslovnost esperanta: 28 písmen a přízvuk
Jedno písmeno, jeden zvuk, přízvuk na předposlední slabice – po této stránce přečtete nahlas jakékoli esperantské slovo.
Esperantská abeceda má 28 písmen: 5 samohlásek (a, e, i, o, u) a 23 souhlásek. Každé písmeno má jeden základní zvuk, vyslovuje se každé písmeno a žádné není němé. Šest písmen nese znaménko – ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ, ŭ – a písmena q, w, x a y do abecedy nepatří. Pro Čecha je to dobrá zpráva: pět z těch šesti písmen odpovídá českému č, dž, ch, ž a š a ŭ se čte jako u v „auto“.
Všech 28 písmen
Názvy písmen se řídí jednoduchým vzorem: samohláska se jmenuje sama, souhláska přidává -o (bo, co, ĉo). České protějšky jsou přibližné; sloupec IPA vychází z PMEG, standardní referenční mluvnice.
| Písmeno | Název | IPA | Zní jako (česky) | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| A a | a | [a] | jako v „dal“ | akvo – „voda“ |
| B b | bo | [b] | jako v „bota“ | bona – „dobrý“ |
| C c | co | [ts] | jako v „cena“ – nikdy jako k ani s | paco – „mír“ |
| Ĉ ĉ | ĉo | [tʃ] | jako v „čaj“ | ĉokolado – „čokoláda“ |
| D d | do | [d] | jako v „dům“ | domo – „dům“ |
| E e | e | [e] | jako v „pes“ – nikdy jako „ej“ | eta – „drobný“ |
| F f | fo | [f] | jako ve „fík“ | familio – „rodina“ |
| G g | go | [ɡ] | jako v „guma“ – nikdy jako dž ani ž | granda – „velký“ |
| Ĝ ĝ | ĝo | [dʒ] | jako v „džem“ | ĝardeno – „zahrada“ |
| H h | ho | [h] | jako v „hrad“ | hundo – „pes“ |
| Ĥ ĥ | ĥo | [x] | jako v „chata“ | ĥoro – „pěvecký sbor“ |
| I i | i | [i] | jako v „lipa“ | infano – „dítě“ |
| J j | jo | [j] | jako v „jak“ | jes – „ano“ |
| Ĵ ĵ | ĵo | [ʒ] | jako v „žába“ | ĵurnalo – „noviny“ |
| K k | ko | [k] | jako v „koza“ | kato – „kočka“ |
| L l | lo | [l] | jako v „les“ | lingvo – „jazyk“ |
| M m | mo | [m] | jako v „most“ | mano – „ruka“ |
| N n | no | [n] | jako v „noc“ | nokto – „noc“ |
| O o | o | [o] | jako v „noc“ – nikdy jako „ou“ | ovo – „vejce“ |
| P p | po | [p] | jako v „pes“ | pano – „chléb“ |
| R r | ro | [r] | kmitavé jako v „rok“ – ne české ř | rozo – „růže“ |
| S s | so | [s] | jako v „sova“ – nikdy jako z | suno – „slunce“ |
| Ŝ ŝ | ŝo | [ʃ] | jako v „šest“ | ŝipo – „loď“ |
| T t | to | [t] | jako v „tam“ | tago – „den“ |
| U u | u | [u] | jako v „ruka“ | urbo – „město“ |
| Ŭ ŭ | ŭo | [w] | polohláskové u z dvojhlásky v „auto“ | aŭto – „auto“ |
| V v | vo | [v] | jako ve „vlak“ | vivo – „život“ |
| Z z | zo | [z] | jako v „zima“ | zebro – „zebra“ |
Fundamento de Esperanto z roku 1905 uvádí jako vodítka anglická slova, například „make“ pro e a „not“ pro o. V dnešních přízvucích jsou to dvojhlásky nebo jiné samohlásky. Mluvčí češtiny to mají snadné: české samohlásky jsou čisté a stálé a právě takové mají být i esperantské. Zda je samohláska dlouhá, nebo krátká, nehraje roli (PMEG).
Kde je přízvuk?
Přízvuk vždy padá na předposlední samohlásku slova. Písmena j a ŭ samohláskami nejsou, takže se nepočítají.
V ĉiutage „každý den“ je každé i a u samostatnou slabikou, takže přízvuk padá na ta. V Eŭropo „Evropa“ a kiuj „které (mn. č.)“ tvoří dvojice eŭ a uj vždy jednu slabiku.
| Slovo | Slabiky | Význam |
|---|---|---|
| saluton | sa-LU-ton | „ahoj“ |
| familio | fa-mi-LI-o | „rodina“ |
| radio | ra-DI-o | „rádio“ |
| ankaŭ | AN-kaŭ | „také“ |
| hodiaŭ | ho-DI-aŭ | „dnes“ |
| Esperanto | es-pe-RAN-to | „esperanto“ |
Každé i a u vedle jiné samohlásky je plnou slabikou, proto se říká fa-mi-LI-o, nikoli „fa-MIL-jo“. Když se v poezii nebo písních koncovka podstatných jmen -o vypustí a nahradí apostrofem, přízvuk zůstane tam, kde byl: famili' se řekne fa-mi-LI.
Dvojice samohlásek (dvojhlásky)
Šest spojení samohlásky s j nebo ŭ tvoří jednu slabiku. PMEG je popisuje jako samohlásku a polohlásku; učebnice je často nazývají dvojhláskami.
| Dvojice | Zní jako | Příklad |
|---|---|---|
| aj | jako v „kraj“ | kaj – „a“ |
| ej | jako v „nejlepší“ | plej – „nejvíce“ |
| oj | jako v „stroj“ | hundoj – „psi“ |
| uj | jako v „pluj“ | kiuj – „které (mn. č.)“ |
| aŭ | jako v „auto“ | aŭto – „auto“ |
| eŭ | jako v „euro“ | Eŭropo – „Evropa“ |
V běžných slovech následuje ŭ téměř vždy po a nebo e a Akademie esperanta v roce 2023 doporučila u nových slov tento zvyk zachovat. V akvo „voda“ a kvin „pět“ se po k čte obyčejné v, podobně jako česky ve slovech „kvas“ a „kvůli“; písmeno w v esperantu není.
Jak vyslovit esperantské r?
PMEG doporučuje kmitavé r tvořené u zubů, jaké zná čeština, španělština nebo italština. Stejně správné je kmitavé uvulární r, jaké se vyskytuje v některých francouzských nebo německých přízvucích. V praxi mluvčí používají i jiné r a rozumí se jim. Záleží na dvou věcech: r nezaměnit s l (revi „snít“ × levi „zvednout“) a nevynechávat ho po samohlásce (parko „park“ nesmí znít jako pako „balík“). České ř v esperantu není.
Psaní bez ĉ, ĝ, ŝ: h-systém a x-systém
Když písmena se znaménky nemůžete napsat, existují dva náhradní zápisy. H-systém pochází přímo z Fundamenta: píše se ch, gh, hh, jh, sh a prosté u místo ŭ. Může být nejednoznačný: flughaveno „letiště“ je flug·haven·o, nikoli fluĝaveno. Pozor, v h-systému znamená ch písmeno ĉ, tedy české č, nikoli české ch. X-systém přidává x, které není esperantským písmenem: cx, gx, hx, jx, sx, ux. Je neoficiální, ale jednoznačný a na internetu běžný. Akademie esperanta přijala náhradní zápisy v roce 2007 pro technické potřeby.
Tipy pro mluvčí češtiny
Většina písmen se čte stejně jako česky, jak to shrnuje i česká Wikipedie. Pozor jen na těchto několik míst:
- ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ = č, dž, ch, ž, š. Znaménko nad nimi je stříška (cirkumflex), ne háček: ĉ (U+0109) a č (U+010D) jsou v Unicode dvě různá písmena. Zkuste to na slově Ĉeĥio „Česko“: čte se „če-CHI-o“ a obsahuje hned dvě písmena, která znáte z češtiny.
- ŭ je polohláskové u. Nad ním je malý oblouček (breve). Zní jako druhá část dvojhlásky au a eu v „auto“ a „euro“, a proto se píše jen v aŭ a eŭ. Bez znaménka by u po samohlásce tvořilo samostatnou slabiku, jako česky ve slovech „na-učit“ a „ne-umět“ (viz ĉi-u-TA-ge výše).
- Přízvuk je jinde než v češtině. Čeština přízvukuje vždy první slabiku, esperanto předposlední: es-pe-RAN-to, ne „ES-pe-ran-to“. U dvouslabičných slov (KA-to, DO-mo) se oba způsoby shodují, u delších ne.
- Znělé souhlásky na konci slova zůstávají znělé. Čeština na konci slova znělé souhlásky ztrácí znělost: „led“ se čte jako „let“ a „hrad“ jako „hrat“. V esperantu to správně není: sed „ale“ se čte „sed“, ne „set“, a apud „vedle“ se čte „apud“, ne „aput“ (PMEG).
- Před i zůstávají d, t, n tvrdé. V domácích českých slovech se di, ti, ni čtou jako „ďi, ťi, ňi“. V esperantu je čtěte tvrdě, jako česky ve slovech „diktátor“, „tinktura“ a „nikotin“: diri „říci“, tiu „ten“, nigra „černý“.
- Délku samohlásek nepište. České á, é, í, ó, ú a ů v esperantu nejsou, délka nic nerozlišuje. České y a ý se v esperantu píšou jako i: sistemo „systém“.
- h a ĥ jsou dvě různá písmena. H je jako české „h“ v „hrad“, ĥ jako „ch“ v „chata“. Ĥ je nejvzácnější písmeno a řada slov s ním má tvary s k: ĥemio = kemio „chemie“.
Další krok: naučte se slova, která uslyšíte jako první, v článku Základní fráze v esperantu.
Časté otázky
Kolik písmen má esperantská abeceda?
Má 28 písmen: latinku bez q, w, x a y a k tomu šest písmen se znaménky: ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ a ŭ.
Čte se esperanto tak, jak se píše?
Ano. Každé písmeno znamená jeden zvuk a vyslovuje se každé písmeno. Když znáte 28 písmen a pravidlo o přízvuku, přečtete nahlas libovolné slovo.
Čtou se písmena esperanta jako česky?
Většina ano: c, f, h, j, k, l, m, n, p, r, s, t, v, z se čtou jako česky, ĉ jako č, ĝ jako dž, ĥ jako ch, ĵ jako ž a ŝ jako š. Liší se přízvuk (předposlední slabika místo první) a esperanto na konci slova nezbavuje souhlásky znělosti.
Kde je přízvuk v esperantských slovech?
Vždy na předposlední samohlásce: ta-BLO je špatně, TA-blo „stůl“ je správně. Písmena j a ŭ se za samohlásky nepočítají.
Proč esperanto používá písmena jako ĉ a ŝ?
Každý zvuk potřebuje právě jedno písmeno. Místo dvojic jako ch nebo sh esperanto používá jedno písmeno se znaménkem, takže pravopis nikdy není nejednoznačný.
Jak napsat ĉ, ĝ a ŝ?
V telefonu přidejte do klávesnice esperanto (Gboard ho podporuje na Androidu i iPhonu) a podržte písmeno, například c pro ĉ. V počítači nainstalujte esperantské rozložení klávesnice nebo pište x-systémem (cx, gx, sx); náš slovník i cvičení v kurzu ho převádějí během psaní.
Zdroje
- PMEG: Literoj (abeceda a názvy písmen)
- PMEG: Bazaj elparolaj reguloj (výslovnost, přízvuk, r, ĥ, znělost na konci slova)
- Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (1905)
- Akademio de Esperanto: Pri apartaj teknikaj bezonoj (2007)
- Akademio de Esperanto: Deklaro pri la Esperanta litero ŭ (2023)
- Vikipedio: X-sistemo
- Wikipedie: Esperanto – Abeceda a výslovnost a Wikipedie: Ĉ (stříška, Unicode)
- Wikipedie: Fonologie češtiny a Wikipedia: Czech phonology (přízvuk na první slabice, znělost na konci slova, měkčení di, ti, ni)
- M. Malovec, Velký esperantsko-český slovník (Kava-Pech, 2017): úvod o české výslovnosti pro esperantisty (hrad [hrat])
- Vikipedio: Ĉeĥio
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.