Předložky v esperantu: všech 33 s příklady

Esperanto má 33 oficiálních předložek a všechny už byly ve Fundamento de Esperanto (1905). Nikdy nemění tvar, vždy stojí před svým podstatným jménem a podstatné jméno za nimi zůstává v základním tvaru (pravidlo 8 ze 16 pravidel). Pro mluvčí češtiny je to úleva: česká předložka vyžaduje určitý pád („s kamarádem“, „k domu“, „bez peněz“, „o počasí“), esperantská nevyžaduje nic.

Existuje jedna výjimka: po předložce místa ukazuje koncovka -n pohyb k místu. Když žádná předložka významem nesedí, esperanto použije je, jedinou předložku bez vlastního významu.

#Předložky místa a pohybu v kostce

Dvanáct slov říká, kde je jedna věc vzhledem k druhé, a pět popisuje pohyb: al „k, do“, de „od“, el „z“, tra „skrz“ a ĝis „až do“. Malantaŭ „za“ není jednou z 33, ale vzniklo z mal- + antaŭ. Každá z následujících příkladových vět je převzata z PMEG.

en vLi kuŝis en la lito. Ležel v posteli.

envLi kuŝis en la lito. Ležel v posteli.surnaLa libro estas sur la tablo. Kniha je na stole.subpodLa lampo pendas sub la plafono. Lampa visí pod stropem.supernadSuper la komodo pendis granda pentraĵo. Nad komodou visel velký obraz.apudvedleLi staris tutan horon apud la fenestro. Stál celou hodinu u okna.ĉeuĈe la angulo de la strato ŝi haltis. Na rohu ulice se zastavila.antaŭpředAntaŭ la domo staras arbo. Před domem stojí strom.malantaŭzaTuj malantaŭ si ŝi aŭdis viran voĉon. Hned za sebou uslyšela mužský hlas.intermeziSur la kameno inter du potoj staras fera kaldrono. Na krbu mezi dvěma hrnci stojí železný kotel.ĉirkaŭkolemLa tero rondiras ĉirkaŭ la suno. Země obíhá kolem Slunce.transpřesŜi saltis trans barilon. Přeskočila přes plot.ekstermimoLi loĝas ekster la urbo. Bydlí mimo město.alk, doVi devas nur iri al la fonto ĉerpi akvon. Musíte jen jít k prameni načerpat vodu.deodMi venas de la avo. Přicházím od dědy.elzLi eliris el la dormoĉambro. Vyšel z ložnice.traskrzMallarĝa vojeto kondukas tra tiu ĉi kampo al nia domo. Úzká cestička vede přes toto pole k našemu domu.ĝisaž doLi kliniĝis ĝis la tero. Sklonil se až k zemi.

#Všech 33 předložek

Slova jako malantaŭ „za“ (mal- + antaŭ) a ekde „počínaje“ vznikají z těchto 33 a nepočítají se zvlášť. PMEG uvádí i několik neoficiálních předložek, například far „od (autora)“. Většina pisatelů místo ní používá fare de.

#České předložky, které se v esperantu rozdělují

Česká předložka často míchá víc významů a ještě k tomu určuje pád. Esperanto tytéž významy rozděluje mezi samostatné předložky a podstatné jméno nechává v základním tvaru.

Pozor na falešné přátele:

• Česky „pro“, esperantsky por. Česká předložka „pro“ (například „dárek pro tebe“) je esperantsky por; esperantské pro znamená „kvůli“. Por vi je „pro vás“, pro vi je „kvůli vám“.
• Česky „po“, esperantsky post. „Po obědě“ je post la tagmanĝo. Esperantské po je rozdělovací: po tri pomoj „po třech jablkách“.
• Česky „o“. O tématu se mluví pri (paroli pri la vetero „mluvit o počasí“), rozdíl míry vyjadřuje je (je unu jaro pli juna „o rok mladší“).
• Česky „na“. Jen tam, kde je něco na povrchu, je to sur (sur la tablo). „Na zahradě“ je en la ĝardeno, „na poště“ je en la poŝtoficejo, „na univerzitě“ en la universitato.

#Je: předložka bez významu

Pravidlo 14 ve Fundamentu říká, že každá předložka má pevný význam. Když žádná nesedí, použije se je. Nejčastější použití (PMEG):

• Čas na hodinách a svátky: je la oka – „v osm“; je Pasko – „o Velikonocích“.
• Rozdíl v míře: je unu jaro pli juna – „o rok mladší“.
• Části těla a stavy: kapti je la brako – „chytit za paži“; malsana je la brusto – „nemocný na prsou“.
• Pocity a víra: kredi je Dio – „věřit v Boha“.

PMEG radí vyhnout se je, pokud existuje přesnější předložka. K času na hodinách viz číslovky a čas. Čeština vyjadřuje tato použití předložkou s příslušným pádem („o rok“, „za paži“, „v Boha“), esperanto má jedno univerzální je.

#Směr: předložka + -n

Předložky místa (en, sur, sub, antaŭ, apud, inter, trans a další) říkají, kde něco je. Přidáte-li k podstatnému jménu -n, říkají, kam (pravidlo 13). Je to jedno z použití akuzativu.

Čeština dělá totéž pádem: na otázku „kde?“ stojí 6. nebo 7. pád („na stole“, „pod stolem“), na otázku „kam?“ 4. pád („na stůl“, „pod stůl“). Esperantské -n odpovídá právě tomuto čtvrtému pádu po otázce „kam?“. U některých předložek se v češtině mění i sama předložka („v pokoji“ – „do pokoje“), v esperantu zůstává a přibývá jen -n.

Jen předložky, které mohou označovat i místo, přijímají směrové -n. Al, el, de a ĝis místo nikdy neoznačují, a proto po nich -n nikdy nestojí: al la urbo, el la lernejo. Směrové -n vždy znamená pohyb k nějakému místu, nikdy pohyb od něj (PMEG).

#Akuzativ místo předložky

Pravidlo 14 dovoluje také holé -n místo je: Mi ridas je lia naiveco = Mi ridas lian naivecon – „Směji se jeho naivitě“. Dnes je to u sloves jako ridi vzácné. Běžné je to u času a míry:

• Mi venos lundon. – „Přijdu v pondělí.“
• Ni restis tri tagojn. – „Zůstali jsme tři dny.“
• Ĝi kostas dek eŭrojn. – „Stojí to deset eur.“

V češtině to znáte: čtvrtý pád bez předložky také vyjadřuje trvání a míru („tři dny“, „deset eur“).

#Předložky jako předpony a kořeny

Většina předložek funguje i jako předpony sloves. Význam zůstává blízko předložce:

Berou také běžné koncovky: apuda „sousední“, kontraŭa „protější, opačný“, antaŭe „dříve“, poste „potom“, kune „společně“, ĉirkaŭi „obklopit“. Celé spojení se může stát jedním slovem: sen hejmo → senhejma „bez domova“, inter nacioj → internacia „mezinárodní“ (česky „mezi národy“ → „mezinárodní“). Viz tvoření slov a předpony.

#Příklady ve větách

• La kato dormas sub la tablo. – „Kočka spí pod stolem.“
• La kato kuris sub la tablon. – „Kočka vběhla pod stůl.“
• Mi atendos vin antaŭ la kinejo. – „Počkám na tebe před kinem.“
• Post la leciono ni iris al kafejo. – „Po lekci jsme šli do kavárny.“
• Ŝi venas el Brazilo. – „Ona pochází z Brazílie.“
• Mi ricevis leteron de mia avino. – „Dostal jsem dopis od své babičky.“
• Ni promenis tra la arbaro. – „Procházeli jsme lesem.“
• Mi laboras ĉe granda firmao. – „Pracuji u velké firmy.“
• Li parolis pri sia vojaĝo dum la tuta vespero. – „Celý večer mluvil o své cestě.“

#Časté otázky

#Kolik předložek má esperanto?

Esperanto má 33 oficiálních předložek, všechny z Fundamenta z roku 1905. Odvozené tvary jako malantaŭ a neoficiální slova jako far se nepočítají.

#Jaký pád následuje po předložce v esperantu?

Základní tvar: kun mia amiko. Jedinou výjimkou je směr po předložce místa, kde podstatné jméno dostane -n: en la domon „do domu“.

#Jaký je rozdíl mezi kun a per?

Kun znamená „spolu s“ osobou nebo věcí; per znamená „pomocí“ nástroje nebo způsobu. Mi skribas kun amiko per krajono – „Píšu s kamarádem tužkou.“

#Je esperantské pro to samé co české „pro“?

Ne. České „pro“ je esperantsky por (Ĝi estas por vi – „Je to pro vás“); esperantské pro znamená „kvůli“ (pro la pluvo – „kvůli dešti“).

#Kdy mám použít je?

Použijte je jen tehdy, když nesedí žádná jiná předložka. Nejčastěji se používá u hodin: je la tria – „ve tři hodiny“.

#Jaký je rozdíl mezi de a da?

Da spojuje množství s tím, co se měří: glaso da vino „sklenice vína“. De ukazuje vlastníka, původ nebo původce: la glaso de Petro „Petrova sklenice“.

#Zdroje

• Fundamento de Esperanto – gramatika v angličtině (pravidla 8, 13, 14)
• PMEG – Rolvortetoj (předložky)
• PMEG – Lokaj rolvortetoj (předložky místa, s příkladovými větami)
• PMEG – Direktaj rolvortetoj (al, el, ĝis)
• PMEG – Je
• PMEG – N pro směr
• PMEG – Afiksecaj elementoj (předložky ve složeninách)
• PMEG – Neoficialaj vortetoj
• Wikipedia – Esperanto grammar