Esperantopedia

Gramatika

Předložky v esperantu: všech 33 s příklady

Třiatřicet krátkých slov s jedním pevným významem – a jedno, je, které žádný vlastní význam nemá.

Aktualizováno: 6 min čtení

Esperanto má 33 oficiálních předložek a všechny už byly ve Fundamento de Esperanto (1905). Nikdy nemění tvar, vždy stojí před svým podstatným jménem a podstatné jméno za nimi zůstává v základním tvaru (pravidlo 8 ze 16 pravidel). Pro mluvčí češtiny je to úleva: česká předložka vyžaduje určitý pád („s kamarádem“, „k domu“, „bez peněz“, „o počasí“), esperantská nevyžaduje nic.

Existuje jedna výjimka: po předložce místa ukazuje koncovka -n pohyb k místu. Když žádná předložka významem nesedí, esperanto použije je, jedinou předložku bez vlastního významu.

Předložky místa a pohybu v kostce

Dvanáct slov říká, kde je jedna věc vzhledem k druhé, a pět popisuje pohyb: al „k, do“, de „od“, el „z“, tra „skrz“ a ĝis „až do“. Malantaŭ „za“ není jednou z 33, ale vzniklo z mal- + antaŭ. Každá z následujících příkladových vět je převzata z PMEG.

en vLi kuŝis en la lito. Ležel v posteli.

Všech 33 předložek

PředložkaVýznamPříkladPřeklad
alk, do; (někomu)al la urbo; doni al Petro„do města; dát Petrovi“
anstataŭmístoteo anstataŭ kafo„čaj místo kávy“
antaŭpřed (místo); před (čas)antaŭ la domo; antaŭ la leciono„před domem; před lekcí“
apudvedle, uapud la fenestro„u okna“
ĉeu; u někoho domaĉe la tablo; ĉe mi„u stolu; u mě“
ĉirkaŭkolem; asi (zhruba)ĉirkaŭ la lago; ĉirkaŭ tri horoj„kolem jezera; asi tři hodiny“
da(po vyjádření množství)glaso da akvo„sklenice vody“
deod; (vlastník); (původce)de Varsovio; la libro de Petro; amata de ĉiuj„z Varšavy; Petrova kniha; milovaný všemi“
dumběhemdum la tago„během dne“
ekstermimo, vněekster la urbo„mimo město“
elz, ven z; z (materiálu); z (skupiny)el la domo; el ligno; unu el ni„z domu; ze dřeva; jeden z nás“
env; do (s -n)en la ĉambro; en la ĉambron„v pokoji; do pokoje“
ĝisdo, až do; až kĝis morgaŭ; ĝis la stacio„do zítřka; až k nádraží“
intermeziinter la arboj„mezi stromy“
jebez pevného významuje la tria horo„ve tři hodiny“
kontraŭproti; naprotikontraŭ la vento„proti větru“
kromkromě; vedle tohoĉiuj krom mi„všichni kromě mě“
kun(spolu) skun amiko„s přítelem“
laŭpodle; podéllaŭ mi; laŭ la rivero„podle mě; podél řeky“
malgraŭnavzdorymalgraŭ la pluvo„navzdory dešti“
perpomocí, čím (nástroj)per krajono; per trajno„tužkou; vlakem“
popo, každýpo tri pomoj„po třech jablkách“
porpro; aby, za účelempor vi; por lerni„pro vás; za účelem učení“
postpo; za (místem)post la leciono; post la domo„po lekci; za domem“
preterkolem, mimo (při míjení)preter la domo„kolem domu“
prio, ohledněpri la vetero„o počasí“
prokvůli, z důvodupro la pluvo„kvůli dešti“
senbezsen mono„bez peněz“
subpodsub la tablo„pod stolem“
supernadsuper la urbo„nad městem“
surnasur la tablo„na stole“
traskrz, přestra la arbaro„skrz les, lesem“
transpřes; na druhé stranětrans la rivero„na druhé straně řeky“

Slova jako malantaŭ „za“ (mal- + antaŭ) a ekde „počínaje“ vznikají z těchto 33 a nepočítají se zvlášť. PMEG uvádí i několik neoficiálních předložek, například far „od (autora)“. Většina pisatelů místo ní používá fare de.

České předložky, které se v esperantu rozdělují

Česká předložka často míchá víc významů a ještě k tomu určuje pád. Esperanto tytéž významy rozděluje mezi samostatné předložky a podstatné jméno nechává v základním tvaru.

ČeskyEsperantskyPříklad
s (společnost)kunMi manĝas kun amiko. – „Jím s kamarádem.“
7. pád bez předložky (nástroj)perMi manĝas per forko. – „Jím vidličkou.“
druhý pád po množství (sklenice vody, kilo jablek)dakilogramo da pomoj – „kilo jablek“
druhý pád u vlastníka a původu (dům otce)dela domo de mia patro – „dům mého otce“
materiál, výběr ze skupiny (prsten ze zlata, jeden z nás)elringo el oro – „zlatý prsten, prsten ze zlata“
pro (účel, prospěch)porĜi estas por vi. – „Je to pro vás.“
za (příčina), kvůliproDankon pro la helpo. – „Děkuji za pomoc.“
4. pád nebo „po“ (trvání)dum nebo -ndum du semajnoj / du semajnojn – „po dva týdny“

Pozor na falešné přátele:

  • Česky „pro“, esperantsky por. Česká předložka „pro“ (například „dárek pro tebe“) je esperantsky por; esperantské pro znamená „kvůli“. Por vi je „pro vás“, pro vi je „kvůli vám“.
  • Česky „po“, esperantsky post. „Po obědě“ je post la tagmanĝo. Esperantské po je rozdělovací: po tri pomoj „po třech jablkách“.
  • Česky „o“. O tématu se mluví pri (paroli pri la vetero „mluvit o počasí“), rozdíl míry vyjadřuje je (je unu jaro pli juna „o rok mladší“).
  • Česky „na“. Jen tam, kde je něco na povrchu, je to sur (sur la tablo). „Na zahradě“ je en la ĝardeno, „na poště“ je en la poŝtoficejo, „na univerzitě“ en la universitato.

Je: předložka bez významu

Pravidlo 14 ve Fundamentu říká, že každá předložka má pevný význam. Když žádná nesedí, použije se je. Nejčastější použití (PMEG):

  • Čas na hodinách a svátky: je la oka – „v osm“; je Pasko – „o Velikonocích“.
  • Rozdíl v míře: je unu jaro pli juna – „o rok mladší“.
  • Části těla a stavy: kapti je la brako – „chytit za paži“; malsana je la brusto – „nemocný na prsou“.
  • Pocity a víra: kredi je Dio – „věřit v Boha“.

PMEG radí vyhnout se je, pokud existuje přesnější předložka. K času na hodinách viz číslovky a čas. Čeština vyjadřuje tato použití předložkou s příslušným pádem („o rok“, „za paži“, „v Boha“), esperanto má jedno univerzální je.

Směr: předložka + -n

Předložky místa (en, sur, sub, antaŭ, apud, inter, trans a další) říkají, kde něco je. Přidáte-li k podstatnému jménu -n, říkají, kam (pravidlo 13). Je to jedno z použití akuzativu.

Čeština dělá totéž pádem: na otázku „kde?“ stojí 6. nebo 7. pád („na stole“, „pod stolem“), na otázku „kam?“ 4. pád („na stůl“, „pod stůl“). Esperantské -n odpovídá právě tomuto čtvrtému pádu po otázce „kam?“. U některých předložek se v češtině mění i sama předložka („v pokoji“ – „do pokoje“), v esperantu zůstává a přibývá jen -n.

Poloha (bez -n)Pohyb (s -n)
La kato saltas sur la tablo. – „Kočka skáče na stole.“La kato saltas sur la tablon. – „Kočka skáče na stůl.“
La birdo flugas en la ĉambro. – „Pták létá v pokoji.“La birdo flugas en la ĉambron. – „Pták vlétá do pokoje.“

Jen předložky, které mohou označovat i místo, přijímají směrové -n. Al, el, de a ĝis místo nikdy neoznačují, a proto po nich -n nikdy nestojí: al la urbo, el la lernejo. Směrové -n vždy znamená pohyb k nějakému místu, nikdy pohyb od něj (PMEG).

Akuzativ místo předložky

Pravidlo 14 dovoluje také holé -n místo je: Mi ridas je lia naiveco = Mi ridas lian naivecon – „Směji se jeho naivitě“. Dnes je to u sloves jako ridi vzácné. Běžné je to u času a míry:

  • Mi venos lundon. – „Přijdu v pondělí.“
  • Ni restis tri tagojn. – „Zůstali jsme tři dny.“
  • Ĝi kostas dek eŭrojn. – „Stojí to deset eur.“

V češtině to znáte: čtvrtý pád bez předložky také vyjadřuje trvání a míru („tři dny“, „deset eur“).

Předložky jako předpony a kořeny

Většina předložek funguje i jako předpony sloves. Význam zůstává blízko předložce:

SlovoČástiVýznam
alvenial + veni„dorazit“
eliriel + iri„vyjít ven“
enirien + iri„vejít“
kunlaborikun + labori„spolupracovat“
subskribisub + skribi„podepsat“
transiritrans + iri„přejít“
priskribipri + skribi„popsat“
antaŭvidiantaŭ + vidi„předvídat“

Berou také běžné koncovky: apuda „sousední“, kontraŭa „protější, opačný“, antaŭe „dříve“, poste „potom“, kune „společně“, ĉirkaŭi „obklopit“. Celé spojení se může stát jedním slovem: sen hejmo → senhejma „bez domova“, inter nacioj → internacia „mezinárodní“ (česky „mezi národy“ → „mezinárodní“). Viz tvoření slov a předpony.

Příklady ve větách

  • La kato dormas sub la tablo. – „Kočka spí pod stolem.“
  • La kato kuris sub la tablon. – „Kočka vběhla pod stůl.“
  • Mi atendos vin antaŭ la kinejo. – „Počkám na tebe před kinem.“
  • Post la leciono ni iris al kafejo. – „Po lekci jsme šli do kavárny.“
  • Ŝi venas el Brazilo. – „Ona pochází z Brazílie.“
  • Mi ricevis leteron de mia avino. – „Dostal jsem dopis od své babičky.“
  • Ni promenis tra la arbaro. – „Procházeli jsme lesem.“
  • Mi laboras ĉe granda firmao. – „Pracuji u velké firmy.“
  • Li parolis pri sia vojaĝo dum la tuta vespero. – „Celý večer mluvil o své cestě.“

Časté otázky

Kolik předložek má esperanto?

Esperanto má 33 oficiálních předložek, všechny z Fundamenta z roku 1905. Odvozené tvary jako malantaŭ a neoficiální slova jako far se nepočítají.

Jaký pád následuje po předložce v esperantu?

Základní tvar: kun mia amiko. Jedinou výjimkou je směr po předložce místa, kde podstatné jméno dostane -n: en la domon „do domu“.

Jaký je rozdíl mezi kun a per?

Kun znamená „spolu s“ osobou nebo věcí; per znamená „pomocí“ nástroje nebo způsobu. Mi skribas kun amiko per krajono – „Píšu s kamarádem tužkou.“

Je esperantské pro to samé co české „pro“?

Ne. České „pro“ je esperantsky por (Ĝi estas por vi – „Je to pro vás“); esperantské pro znamená „kvůli“ (pro la pluvo – „kvůli dešti“).

Kdy mám použít je?

Použijte je jen tehdy, když nesedí žádná jiná předložka. Nejčastěji se používá u hodin: je la tria – „ve tři hodiny“.

Jaký je rozdíl mezi de a da?

Da spojuje množství s tím, co se měří: glaso da vino „sklenice vína“. De ukazuje vlastníka, původ nebo původce: la glaso de Petro „Petrova sklenice“.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.