Kolik je hodin v esperantu? Čas a data

Na čas se v esperantu zeptáte Kioma horo estas? – „Kolik je hodin?“ Odpověď je la plus řadová číslovka: Estas la tria. – „Jsou tři hodiny.“ Minuty následují se kaj „a“, nebo počítáte od nejbližší hodiny s post „po“ a antaŭ „před“. „Ve tři“ je je la tria. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

#Ptáme se na čas a říkáme ho

Hodiny jsou řadové číslovky (tria „třetí“, oka „osmý“), proto je tázací slovo kioma: kiom „kolik“ plus koncovka přídavného jména -a, jedno z tabulkových slov. Slova horo „hodina“ a minutoj „minuty“ se obvykle vynechávají. ReVo vysvětluje logiku: každá hodina se jmenuje podle okamžiku, kdy začíná, takže 3:20 je pořád „třetí (hodina)“ plus dvacet minut.

#Minuty: kaj, post a antaŭ

Pro 15 minut použijte kvarono „čtvrt“ a pro 30 duono „půl“; zvláštní slovo pro 20 minut neexistuje (PMEG). Vždy post a antaŭ, nikdy de. Pozor, Češi, Němci a Nizozemci: české „půl deváté“, německé halb neun i nizozemské half negen znamenají 8:30, ale PMEG říká, že se nemá používat duono de la naŭa. Pro 8:30 řekněte la oka kaj duono nebo duono antaŭ la naŭa; duono post la naŭa je 9:30.

#24hodinový čas a dopoledne/odpoledne

V 12hodinovém systému přidejte antaŭtagmeze (atm.) nebo posttagmeze (ptm.), případně část dne: la oka vespere. Písemně se čas v číslicích obejde bez la, ale říkáte ho: je 19:30 se čte je la dek-naŭa kaj tridek.

#Části dne

ReVo poznamenává, že hranice večera a noci se liší podle kultury a místa. Příslovce na -e znamená „v …“: Mi laboras matene. – „Pracuji ráno.“ Pro konkrétní den dejte slovo dne na první místo: morgaŭ matene „zítra ráno“, hieraŭ vespere „včera večer“, ĉi-nokte „tuto noc, dnes v noci“. K Bonan matenon! viz pozdravy.

#Teď, brzy, pozdě a před časem

České „brzy“ znamená dvojí: „za chvíli“ je baldaŭ, „časně“ je frue. Mi venos baldaŭ – „Přijdu brzy“; Mi vekiĝis frue – „Probudil/a jsem se brzy“.

Pardonu, ke mi malfruas. – „Promiňte, že přicházím pozdě.“ K dnešku, včerejšku a zítřku viz dny a měsíce.

Antaŭ plus délka času znamená „před“, post plus délka času „za …“ (PMEG). Koncovka slovesa se řídí časovým slovem: Hieraŭ mi laboris, hodiaŭ mi laboras, morgaŭ mi laboros. Hieraŭ, hodiaŭ a morgaŭ se běžně počítají od okamžiku mluvení. Chcete-li počítat od jiného dne, například ve vyprávění, řekněte la antaŭan tagon „den předtím“ nebo la sekvan tagon „následující den“: Lunde li venis, kaj la sekvan tagon li foriris. – „V pondělí přišel a druhý den odešel.“

#Je, dum, ĝis, de … ĝis

Trvání má buď dum, nebo akuzativ: dum tri horoj nebo tri horojn. Ĝis zahrnuje koncový bod: de lundo ĝis vendredo zahrnuje i pátek. U termínů preta ĝis vendredo připouští i pátek samotný, kdežto preta antaŭ vendredo znamená hotovo před pátkem (PMEG). Více v předložkách.

#Data

Základní vzor je la + řadová číslovka + de + měsíc, přičemž tago „den“ se vynechává a před měsícem la není (viz dny a měsíce a číslovky).

Když datum odpovídá na „kdy?“, řadová číslovka má -n: la 3-an de Majo. V hlavičce dopisu mají -n den v týdnu i datum. Hodiny jsou jiné: je la tria je „ve tři hodiny“, ale la trian by znamenalo „třetího dne v měsíci“, proto PMEG -n u hodin nedoporučuje. PMEG dává přednost měsíci napsanému slovy před číslicemi jako 9.3.01, které se v různých zemích čtou různě; potřebujete-li číslice, doporučuje mezinárodní tvar ISO (1859-12-15). Česky se datum píše 15. 12. 1859 nebo 15. prosince 1859, tedy den, měsíc, rok jako v esperantu, ale s tečkami a mezerami.

#Věk

Roky věku jsou míra, proto mají -n; v tridekjara se číslovka a jara spojují v jedno přídavné jméno. PMEG označuje aĝi s počtem let za moderní vyjádření; Zamenhof by napsal havis aĝon de tridek jaroj. Česky se věk vyjadřuje dativem („je mi třicet let“), esperantsky Mi havas tridek jarojn – doslova „mám třicet let“.

#Jak často

Kombinací vyjádříte „za“: dufoje semajne „dvakrát týdně“, unufoje monate „jednou měsíčně“. Pro zvyk v určitý den použijte lunde „v pondělí, o pondělích“ nebo ĉiun lundon „každé pondělí“. Foje samotné má v ReVo dva významy, „jednou, kdysi“ a „někdy“, takže pro jasnost použijte iam „kdysi, někdy“ nebo kelkfoje, fojfoje „někdy, občas“.

#Časté otázky

#Kolik je hodin v esperantu?

Kioma horo estas? Odpověď je Estas la plus řadová číslovka: Estas la oka – „Je osm hodin.“ Minuty přidejte se kaj: Estas la oka kaj dek.

#Jak se řekne „v 5 hodin“ esperantsky?

Je la kvina. Pro hodiny použijte je, ne -n: la kvinan by znamenalo „pátého dne v měsíci“.

#Jak se řekne „půl čtvrté“ a „tři čtvrtě na čtyři“?

„Půl čtvrté“ je 3:30, tedy la tria kaj duono, a „tři čtvrtě na čtyři“ je 3:45, tedy kvarono antaŭ la kvara. „Čtvrt na čtyři“ je 3:15, la tria kaj kvarono. Neříkejte duono de la kvara.

#Jak se napíše datum v esperantu?

La 26-a de Julio 1887: řadové číslo dne, pak de a měsíc. Pro „dne“ přidejte -n: la 26-an de Julio.

#Jak se zeptat na věk v esperantu?

Kiom da jaroj vi havas? nebo Kiom vi aĝas? Odpověď Mi havas tridek jarojn – „Je mi třicet let.“

#Zdroje

• PMEG: Horoj a Datoj
• PMEG: N por tempopunkto a N por mezuro
• PMEG: Ĝis, Antaŭ, Post
• PMEG: Hodiaŭ, hieraŭ, morgaŭ a Ĉi
• ReVo: horo, aĝo, foje, jaro, vespero, noktomezo