Barvy v esperantu – seznam a tvoření odstínů

Barvy jsou v esperantu přídavná jména s koncovkou -a: ruĝa „červená“, blua „modrá“, verda „zelená“, flava „žlutá“, nigra „černá“, blanka „bílá“. Jako jiná přídavná jména se shodují s podstatným jménem: ruĝa pomo „červené jablko“, ruĝaj pomoj „červená jablka“. Části slov jako hel- „světlý“ a -et- „-avý“ z těchto kořenů vytvoří libovolný odstín. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

#Základní barvy

Několik barevných slov pochází z věcí. Oranĝa souvisí s oranĝo „pomeranč“, viola s violo „fialka“, roza s rozo „růže“, ora s oro „zlato“ a arĝenta s arĝento „stříbro“. ReVo definuje purpura jako fialovočervenou, barvu starověkého barviva purpuro, a viola jako fialově zbarvenou. České „fialová“ je tedy viola a „purpurová“ purpura.

#Jak vytvořit odstíny

Jsou to běžné složeniny: poslední kořen je hlavní slovo a to, co je před ním, ho popisuje. Helblua je „světle-modrá“, malhelruĝa „tmavě-červená“. Hela a malhela stojí i samostatně: hela ĉambro „světlý pokoj“. Předpona mal- dává opak, takže malhela „tmavý“ je doslova „ne-světlý“. Česká složená jména „modrozelená“ a „žlutozelená“ se tvoří stejně jako bluverda a flavverda; „světle modrá“ a „tmavě zelená“ jsou ale v češtině dvě slova, v esperantu jedno. Více o tvoření slov, předponách a příponách.

ReVo označuje lila „šeříkově fialová“ jako vzácné a cituje radu říkat místo toho helviola „světle fialová“.

#Jeden kořen, mnoho slov

Protože je barva kořen, můžete měnit koncovku nebo přidávat přípony:

#Barvy ve větách

Pozor na koncovky: v du nigrajn ŝuojn mají obě slova množné -j i předmětné -n. Čeština shodu tvoří rodem a pádem („černé boty“ × „černých bot“), esperanto jen těmito dvěma koncovkami. Viz podstatná a přídavná jména.

#Barva esperanta

Zelená je barvou esperantského hnutí od jeho prvních let. Esperantská vlajka, přijatá na prvním Světovém kongresu v roce 1905, je zelená s bílým čtvercem, v němž je zelená hvězda, verda stelo. Zelené pole se obvykle vysvětluje jako symbol naděje. Viz vlajka a symboly esperanta.

#Časté otázky

#Jak se řeknou barvy esperantsky?

Základní barvy jsou ruĝa (červená), oranĝa (oranžová), flava (žlutá), verda (zelená), blua (modrá), viola (fialová), bruna (hnědá), griza (šedá), nigra (černá) a blanka (bílá).

#Jak se řekne „světle modrá“ a „tmavě modrá“ esperantsky?

Helblua je světle modrá a malhelblua tmavě modrá. Stejně to funguje u každé barvy: helverda, malhelverda a tak dále.

#Jak se řekne „růžová“ esperantsky?

Rozkolora „barvy růže“, nebo prostě roza. ReVo uvádí obojí.

#Mění barvy v esperantu koncovku?

Ano. Jako přídavná jména přidávají -j v množném čísle a -n v předmětu podle svého podstatného jména: Mi vidas ruĝajn florojn – „Vidím červené květiny“.

#Zdroje

• ReVo: ruĝa, blua, verda, flava
• ReVo: rozo, roza, rozkolora
• ReVo: violo, viola
• ReVo: purpuro
• ReVo: oranĝo, oranĝa
• ReVo: hela
• ReVo: lila
• ReVo: turkiso
• Fundamento de Esperanto – gramatika v angličtině (přídavná jména)
• Wikipedie: Esperanto symbols (anglicky)