Kurz Saluton
Lekce esperanta 5: akuzativ -n, jídlo a pití
Jedno písmeno, -n, ukáže, kdo co dělá komu – a dovolí vám stavět slova téměř v libovolném pořadí.
Jedna věc po druhé: dialog replika po replice, nová slova se zvukem a obrázky, jedno cvičení na obrazovku.
29 slov21 cvičení~18 min
V této lekci poznáte nejslavnější esperantskou koncovku: -n. Označuje přímý předmět – věc, kterou někdo vidí, jí, pije, chce nebo vaří: Mi vidas la katon – „Vidím kočku“. Protože -n ukazuje předmět, může se slovosled měnit beze změny významu. Mimochodem se naučíte asi dvacet slov o jídle a pití. Akuzativ znáte z češtiny jako 4. pád, takže -n vám nebude cizí – několik pastí na vás ale čeká níže.
Dialog
Videohovor v době večeře v Krakově – a oběda v São Paulu.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Ana: Saluton, Tomo! Kion vi faras? | Ahoj, Tomo! Co děláš? |
| Tomo: Mi kuiras la vespermanĝon. Kaj vi? | Vařím večeři. A ty? |
| Ana: Mi manĝas mian tagmanĝon: rizon, fazeolojn kaj salaton. | Jím oběd: rýži, fazole a salát. |
| Tomo: Mmm, bongusta tagmanĝo! Mi kuiras fungan supon, kiel mia avino. | Mmm, chutný oběd! Já vařím houbovou polévku, jako moje babička. |
| Tomo: Ho, mi vidas la katon! Saluton, Kafo! | Ó, vidím kočku! Ahoj, Kafo! |
| Ana: Jes. Kafo ŝatas rizon, sed ne fazeolojn! | Ano. Kafo má ráda rýži, ale fazole ne! |
| Tomo: Kaj kion vi trinkas? | A co piješ? |
| Ana: Mi trinkas kafon. | Piju kávu. |
| Tomo: Kafon aŭ Kafon? | Kávu, nebo kočku Kafo? |
| Ana: Ha ha! La trinkaĵon, kompreneble, ne la katon! | Haha! Nápoj, samozřejmě, ne kočku! |
| Tomo: Mi trinkas teon kun citrono. | Já piju čaj s citronem. |
| Ana: Kaj la supon vi manĝas kun pano? | A polévku jíš s chlebem? |
| Tomo: Kompreneble! Supon sen pano mi ne manĝas! | Samozřejmě! Polévku bez chleba nejím! |
| Ana: Nun mi volas supon! | Teď chci polévku! |
| Tomo: Do vi devas veni al Krakovo! | Tak musíš přijet do Krakova! |
Všimněte si vtipu: kafon „kávu“ a Kafon „kočku Kafo“ znějí stejně. Obě mají -n, protože obě jsou předmětem slovesa trinkas – stejně jako české „piju kávu“ je ve 4. pádě.
Nová slova
| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| vidi | vidět | |
| manĝi | jíst | manĝo „jídlo“ |
| trinki | pít | trinkaĵo „nápoj“ |
| veni | přijít, přijet | |
| tagmanĝo | oběd | tago „den“ + manĝo „jídlo“ |
| vespermanĝo | večeře | vespero + manĝo |
| matenmanĝo | snídaně | mateno + manĝo |
| rizo | rýže | |
| fazeolo | fazole | obvykle v množném čísle: fazeoloj |
| salato | salát | |
| supo | polévka | |
| fungo | houba | funga supo „houbová polévka“ |
| pano | chléb | pozor: české „pán“ je sinjoro |
| fromaĝo | sýr | |
| pomo | jablko | terpomo „brambora“ (doslova „zemní jablko“) |
| kafo | káva | |
| teo | čaj | |
| akvo | voda | |
| lakto | mléko | |
| citrono | citron | |
| bongusta | chutný | bona + gusto „chuť“ |
| kun | s, se | |
| sen | bez | pozor: není to české „sen“ |
| aŭ | nebo | |
| kompreneble | samozřejmě |
Gramatika
Co dělá -n
Koncovka -n označuje přímý předmět: osobu nebo věc, na kterou děj působí. Podmět – ten, kdo jedná – -n nemá. Odpovídá to českému 4. pádu: ptáte se „koho? co?“. Úplná pravidla najdete na stránce o akuzativu.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Tomo vidas la katon. | Tomo vidí kočku. |
| La kato vidas Tomon. | Kočka vidí Toma. |
| Ana trinkas kafon. | Ana pije kávu. |
| Mi volas supon. | Chci polévku. |
-n dostávají i zájmena: min „mě“, vin „tě, vás“, lin „ho“, ŝin „ji“, ĝin „ho, ji (o věci nebo zvířeti)“, nin „nás“, ilin „je“. La kato vidas min – „Kočka mě vidí“. A také tázací slova: Kion vi trinkas? – „Co piješ?“
Pasti akuzativu pro Čechy. -n odpovídá otázce „koho? co?“, jenže čeština nepoužívá 4. pád vždy a jeho tvar často splývá s 1. pádem. Pozor na tři situace:
- 4. pád stejný jako 1. pád. „Vidím auto“, „vidím stůl“, „vidím město“ – český tvar se nemění, a proto se -n snadno zapomene. Esperantský předmět ho má vždy: Mi vidas la aŭton.
- Slovesa s jiným pádem. Česky „pomáhám ti“ (3. pád) a „bojím se psa“ (2. pád), v esperantu má přímý předmět vždy -n: Mi helpas vin, Mi timas la hundon.
- Předložky. Česky se po předložce mění pád („s chlebem“, „bez chleba“), v esperantu předložka žádné -n nevyžaduje: kun pano, sen pano.
-n v množném čísle a u přídavných jmen
Když je předmět v množném čísle, stojí -n za -j: -ojn. -n dostávají i přídavná jména a přivlastňovací zájmena, která předmět popisují.
| Tvar podmětu | Tvar předmětu |
|---|---|
| fazeoloj | fazeolojn |
| mia tagmanĝo | mian tagmanĝon |
| funga supo | fungan supon |
| ruĝaj pomoj | ruĝajn pomojn |
Slovosled je volný
Protože -n označuje předmět, můžete ho přesunout, aniž by se změnilo, kdo co dělá. Obvyklé pořadí je podmět – sloveso – předmět, stejně jako v češtině. Předmět na začátku věty získává důraz, jako v Tomově Supon sen pano mi ne manĝas! Viz slovosled.
V prvních třech větách níže ukazuje šipka vždy na slovo s -n, ať stojí kdekoli: Tomo vidí kočku. První věta má běžný slovosled. Další dvě dávají la katon na začátek: La katon vidas Tomo zdůrazňuje, že ji vidí právě Tomo, a ne někdo jiný, a La katon Tomo vidas zdůrazňuje, že Tomo vidí právě kočku, a ne něco jiného. V poslední větě se -n přesunulo k Tomon, takže teď se kočka dívá na Toma.
Tomo podmět vidas sloveso la katon předmět
Tomo vidí kočku.
La katon předmět vidas sloveso Tomo podmět
Kočku vidí Tomo.
La katon předmět Tomo podmět vidas sloveso
Kočku Tomo vidí.
La kato podmět vidas sloveso Tomon předmět
Kočka vidí Toma.
Pro Čecha nic nového: i „Kočku vidí Tomo“ je správně a znamená totéž. Esperanto k tomu jen potřebuje -n – česky to zařídí pád.
Kdy -n nepatří
- Po esti. La kato estas Kafo – kočka a Kafo jsou totéž, takže tu žádný předmět není. Česky tu někdy stojí 7. pád („je šéfem“), v esperantu žádná koncovka.
- Po předložce. kun pano „s chlebem“, sen fazeoloj „bez fazolí“. Jednu výjimku, pro směr, poznáte v lekci 9.
Proč saluton a bonan tagon končí na -n
Tyto pozdravy jsou předmětem slovesa, které nevyslovíte: (Mi deziras al vi) bonan tagon – „(Přeji vám) dobrý den“. Saluton je zkratka z (Mi donas al vi) saluton – „(Dávám vám) pozdrav“. Proto se bona mění na bonan, tago na tagon a saluto „pozdrav“ na saluton. Stejně funguje dankon „děkuji“. I české „přeji dobrý den“ má pozdrav ve 4. pádě; jen to na tvaru „den“ nevidíte.
Procvičování
Kulturní okénko
Esperantisté se často potkávají u jídla doma. Pasporta Servo, bezplatná síť hostitelů, kterou od roku 1974 provozuje mládežnická organizace TEJO, uvádí přes 2 400 hostitelů ve 121 zemích. Hosté u nich bydlí zdarma a mluví s nimi esperantem – často u večeře. Viz kde se mluví esperantem.
Časté otázky
Proč má esperanto akuzativ?
Jasně ukazuje předmět, takže se slovosled může kvůli důrazu měnit, aniž by se změnilo, kdo co dělá – podobně jako to umožňují české pády. Fundamento (1905) ho definuje v pravidle 2: akuzativ vzniká přidáním -n k nominativu.
Porozumí mi lidé, když -n zapomenu?
Většinou ano, ze souvislosti. Někdy ale -n mění význam: La hundo ĉasas la katon znamená „Pes honí kočku“, kdežto La hundon ĉasas la kato znamená „Psa honí kočka“.
Dostávají -n i jména?
Jména na -o, jako Tomo nebo Kafo, dostávají -n jako každé podstatné jméno: Mi vidas Tomon. Podle PMEG může jméno končící jinou samohláskou dostat -n přímo – Mi vidas Anan – nebo zůstat bez něj, když je význam jasný.
Zdroje
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.