Kurz Saluton
Lekce esperanta 4: přítomný čas a koníčky
Jedna koncovka pro přítomný čas, jedna pro slovníkový tvar – a ani jedno nepravidelné sloveso.
Jedna věc po druhé: dialog replika po replice, nová slova se zvukem a obrázky, jedno cvičení na obrazovku.
35 slov19 cvičení~18 min
V této lekci poznáte, jak fungují esperantská slovesa. Přítomný čas končí pro každou osobu na -as a slovníkový tvar, infinitiv, na -i. S pěti užitečnými slovesy – ŝati „mít rád“, voli „chtít“, povi „moci“, devi „muset“ a preferi „dávat přednost“ – budete mluvit o práci, o studiu a o tom, co rádi děláte.
Dialog
Ana a Tomo si ve všední den odpoledne píšou zprávy.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Tomo: Ana, kion vi faras nun? | Ana, co teď děláš? |
| Ana: Mi studas. Mi estas en la biblioteko. | Studuju. Jsem v knihovně. |
| Tomo: Kaj kio estas via fako? | A jaký máš obor? |
| Ana: Biologio. Mi volas esti biologo. Kaj vi? Ĉu vi laboras hodiaŭ? | Biologii. Chci být bioložka. A ty? Pracuješ dnes? |
| Tomo: Jes, mi laboras hejme. Mi estas programisto. | Ano, pracuju doma. Jsem programátor. |
| Ana: Ĉu la laboro estas interesa? | Je ta práce zajímavá? |
| Tomo: Jes, ĝi estas interesa. Sed vespere mi preferas kuiri. | Ano, je zajímavá. Ale večer radši vařím. |
| Ana: Vi kuiras? Bonege! Mi ne povas kuiri. | Ty vaříš? Skvělé! Já vařit neumím. |
| Tomo: Kaj kion vi ŝatas fari libertempe? | A co ráda děláš ve volném čase? |
| Ana: Mi ŝatas kanti. Mi kantas en koruso. | Ráda zpívám. Zpívám ve sboru. |
| Tomo: Mi ne kantas bone, sed mi ŝatas aŭskulti. | Já moc dobře nezpívám, ale rád poslouchám. |
| Ana: Do vi kuiras, kaj mi kantas. Perfekte! | Takže ty vaříš a já zpívám. Perfektní! |
| Tomo: Ha ha! Nun mi devas labori. Ĝis vespere! | Haha! Teď musím pracovat. Tak večer! |
| Ana: Ĝis! Kaj mi devas studi. | Zatím! A já musím studovat. |
Dvě malá slova se tu objevují dřív než ve vlastní lekci. Ĉu udělá z věty otázku, na kterou se odpovídá „ano“ nebo „ne“ (lekce 7). Kion je kio „co“ s koncovkou předmětu -n (lekce 5).
Nová slova
| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| fari | dělat | kion vi faras? „co děláš?“ |
| studi | studovat | studento „student“ |
| labori | pracovat | laboro „práce“ |
| kuiri | vařit | |
| kanti | zpívat | kanto „píseň“ |
| aŭskulti | poslouchat | |
| ŝati | mít rád | Mi ŝatas kanti. „Rád zpívám.“ |
| voli | chtít | Mi volas esti biologo. |
| povi | moci, umět (být schopen) | |
| devi | muset | |
| preferi | dávat přednost, mít raději | |
| biblioteko | knihovna | |
| fako | obor, předmět, oddělení | |
| biologio | biologie | biologo „biolog“ |
| programisto | programátor | -ist- = povolání (lekce 10) |
| koruso | pěvecký sbor | také ĥoro (lekce 1) |
| interesa | zajímavý | |
| perfekte | dokonale; perfektní! | |
| bonege | skvěle!, výborně | bone + -eg- „velmi“ (lekce 10) |
| hejme | doma | od hejmo „domov“ |
| vespere | večer (kdy?) | od vespero „večer“ |
| libertempe | ve volném čase | z libera tempo „volný čas“; tempo je „čas“, ne „tempo“ |
| hodiaŭ | dnes | |
| do | tedy, takže | pozor: není to české „do“! |
| ĉu | (uvozuje otázku ano/ne) | lekce 7 |
Gramatika
Přítomný čas: -as pro všechny
Každé sloveso má v přítomném čase koncovku -as, ať jde o kteroukoli osobu. Nepravidelná slovesa neexistují – nepravidelné není ani esti „být“. Celý systém popisuje stránka o slovesech.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| mi laboras | pracuji |
| vi laboras | pracuješ, pracujete |
| li / ŝi laboras | on / ona pracuje |
| ni laboras | pracujeme |
| ili laboras | pracují |
Mi laboras znamená „pracuji“ i „právě teď pracuji“ – zvláštní průběhový tvar esperanto nepotřebuje.
Česky se sloveso časuje podle osob („pracuji, pracuješ, pracuje…“), takže zájmeno můžete vynechat. Esperantské -as neříká, kdo jedná, a proto je zájmeno povinné: Mi laboras, ne samotné Laboras. Za to máte celé časování v jedné koncovce a bez výjimek typu „jsem – jsi“, „jdu – jdeš“ nebo „jím – jíš“.
Infinitiv: -i
Infinitiv končí na -i: labori „pracovat“, kuiri „vařit“, esti „být“. Ve slovnících najdete slovesa právě v tomto tvaru. Přítomný čas dostanete, když -i vyměníte za -as: kanti → kantas. České infinitivy končí na „-t“ (pracovat), esperantské vždy na -i.
Sloveso + infinitiv
Po ŝati, voli, povi, devi a preferi zůstává druhé sloveso v infinitivu, stejně jako česky „chci zpívat“ nebo „musím pracovat“.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Mi ŝatas kanti. | Rád zpívám. |
| Mi volas esti biologo. | Chci být biologem. |
| Mi ne povas kuiri. | Neumím vařit. |
| Mi devas labori. | Musím pracovat. |
| Vespere mi preferas kuiri. | Večer raději vařím. |
Pozor na ŝati a preferi: česky řekneme „rád zpívám“ a „raději vařím“ (s příslovcem), ale v esperantu jsou to slovesa a za nimi stojí infinitiv: Mi ŝatas kanti, Mi preferas kuiri.
Zápor vytvoříte tak, že před popírané sloveso dáte ne: Mi ne povas kuiri.
Příslovce času a místa s -e
Koncovka -e udělá ze slova příslovce – slovo, které říká jak, kdy nebo kde. Z vespero „večer“ vznikne vespere „večer“ (kdy?), z hejmo „domov“ hejme „doma“. Mnoho dalších najdete na stránce o příslovcích.
| Podstatné jméno | Příslovce |
|---|---|
| mateno – ráno | matene – ráno (kdy?) |
| vespero – večer | vespere – večer (kdy?) |
| hejmo – domov | hejme – doma |
| libera tempo – volný čas | libertempe – ve volném čase |
Česky slouží „ráno“ a „večer“ jako podstatné jméno i jako příslovce; esperanto je rozliší koncovkou: mateno × matene. Česká příslovce navíc často končí na -e nebo -ě („dobře, krásně, rychle“), esperantská příslovce odvozená z jiných slov vždy na -e (původní příslovce jako nun nebo tre mají vlastní tvar).
Procvičování
Kulturní okénko
Esperanto má vlastní hudební scénu. Vydavatelství Vinilkosmo, které roku 1990 založil Floréal Martorell u Toulouse ve Francii, vydává v esperantu rock, folk, pop, metal i hip-hop. Mezi známá jména patří švédská rocková skupina Persone (založená roku 1986), fríská folková skupina Kajto a francouzský zpěvák JoMo. Další kapely, filmy a rozhlasové stanice najdete na stránce hudba a film.
Časté otázky
Má esperanto průběhový čas?
Ne. Mi laboras znamená „pracuji“ i „právě teď pracuji“, stejně jako v češtině. Co přesně myslíte, ukáže souvislost.
Má esperanto nepravidelná slovesa?
Ne. Všechna slovesa mají stejné koncovky, včetně esti „být“: estas, estis, estos. Minulý a budoucí čas poznáte v lekci 6. Žádné „jsem – byl – budu“ ani „jdu – šel“.
Jaký je rozdíl mezi ŝati a ami?
Ŝati znamená „mít rád“: Mi ŝatas kafon – „Mám rád kávu“. Ami znamená „milovat“: Mi amas vin – „Miluji tě“. České „mám tě rád“ může být vyznáním lásky; to esperantsky řekne Mi amas vin, kdežto Mi ŝatas vin znamená spíš „mám tě rád, jsi mi sympatický“.
Zdroje
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.