Kurz Saluton
Lekce esperanta 6: minulý a budoucí čas, dny v týdnu
Vyměňte jednu samohlásku a posunete se v čase: laboris, laboras, laboros.
Jedna věc po druhé: dialog replika po replice, nová slova se zvukem a obrázky, jedno cvičení na obrazovku.
53 slov19 cvičení~21 min
V této lekci se naučíte mluvit o minulosti a budoucnosti. Esperanto má tři časové koncovky – -is pro minulost, -as pro přítomnost a -os pro budoucnost – a u všech sloves fungují stejně. Naučíte se také dny v týdnu, slova jako hieraŭ „včera“ a morgaŭ „zítra“ a jak říct „v pondělí“.
Dialog
Ana má novinu. V úterý večer volá Tomovi.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Ana: Tomo! Mi havas grandan novaĵon! | Tomo! Mám velkou novinu! |
| Tomo: Kio okazis? | Co se stalo? |
| Ana: Hieraŭ mi aĉetis flugbileton. En Julio mi iros al la Universala Kongreso! | Včera jsem si koupila letenku. V červenci pojedu na Světový kongres! |
| Tomo: Vere? Bonege! | Opravdu? Skvělé! |
| Ana: Kaj vi? Vi ankaŭ venos, ĉu ne? | A ty? Přijedeš taky, že jo? |
| Tomo: Mi ankoraŭ ne decidis. Mi devos peti feriojn. | Ještě jsem se nerozhodl. Budu muset požádat o dovolenou. |
| Ana: Vi devas veni! Ni finfine renkontiĝos! | Musíš přijet! Konečně se setkáme! |
| Tomo: Vi pravas. Lundon mi parolos kun mia ĉefo. | Máš pravdu. V pondělí si promluvím se šéfem. |
| Ana: Bone! Kaj kion vi faris dum la semajnfino? | Dobře! A co jsi dělal o víkendu? |
| Tomo: Sabaton mi vizitis mian avinon. Dimanĉon mi dormis la tutan tagon! | V sobotu jsem navštívil babičku. V neděli jsem celý den spal! |
| Ana: Ha ha! Mi ne dormis multe. Mi kantis kun la koruso en du koncertoj. | Haha! Já moc nenaspala. Zpívala jsem se sborem na dvou koncertech. |
| Tomo: Kaj kion vi faros morgaŭ? | A co budeš dělat zítra? |
| Ana: Morgaŭ mi havos ekzamenon pri biologio. Hodiaŭ mi devas studi! | Zítra mám zkoušku z biologie. Dnes se musím učit! |
| Tomo: Bonŝancon! Mi skribos al vi lundon, post la renkontiĝo kun la ĉefo. | Hodně štěstí! Napíšu ti v pondělí, po schůzce se šéfem. |
Ĉu ne? na konci věty funguje jako české „že ano?“, „že jo?“ nebo „viď?“.
Nová slova
| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| hieraŭ | včera | |
| hodiaŭ | dnes | |
| morgaŭ | zítra | |
| ankoraŭ ne | ještě ne | ankoraŭ „ještě, stále“ |
| finfine | konečně | |
| havi | mít | |
| aĉeti | koupit, kupovat | |
| iri | jít, jet | |
| okazi | stát se, konat se | Kio okazis? „Co se stalo?“ |
| decidi | rozhodnout (se) | |
| peti | prosit, žádat (o něco) | |
| paroli | mluvit | |
| viziti | navštívit | |
| dormi | spát | |
| skribi | psát | |
| renkontiĝi | setkat se, potkat se | renkontiĝo „setkání, schůzka“ |
| pravi | mít pravdu | je to sloveso: Vi pravas. „Máš pravdu.“ |
| novaĵo | novina, novinka | od nova „nový“ |
| flugbileto | letenka | flugi „letět“ + bileto „lístek“ |
| ferioj | prázdniny, dovolená | obvykle v množném čísle; ferio „volný den“ |
| ekzameno | zkouška | |
| semajnfino | víkend | semajno „týden“ + fino „konec“ |
| dum | během | |
| pri | o (čem) | ekzameno pri biologio „zkouška z biologie“; pozor, není to české „při“ |
| post | po (časově) | post la renkontiĝo „po schůzce“; esperantské po znamená něco jiného |
| multe | hodně, mnoho | Mi ne dormis multe. |
| tuta | celý | la tutan tagon „celý den“ |
| kongreso | kongres | la Universala Kongreso „Světový kongres esperanta“ |
| bonŝancon! | hodně štěstí! |
Gramatika
Tři časy, tři koncovky
Esperantská slovesa mají pro každý čas jednu koncovku, stejnou pro všechny osoby. Vyměňte -as za -is a máte minulost, za -os a máte budoucnost. Více na stránce o slovesech.
| Infinitiv | Minulý čas -is | Přítomný čas -as | Budoucí čas -os |
|---|---|---|---|
| esti – být | estis – byl, byla, byli | estas – jsem, je, jsou | estos – budu, bude, budou |
| labori – pracovat | laboris – pracoval | laboras – pracuje | laboros – bude pracovat |
| iri – jít | iris – šel | iras – jde | iros – půjde |
| havi – mít | havis – měl | havas – má | havos – bude mít |
Tvar na -is pokrývá české „pracoval“ i „pracovala“, „psal“ i „napsal“. Mi jam manĝis znamená „Už jsem jedl“.
Čeština má vid: „psal“ je nedokonavé, „napsal“ dokonavé. Esperantsky je obojí skribis a -os vyjádří „budu psát“ i „napíšu“. Rozdíl ukáže souvislost a slova jako jam „už“. Pozor na tvary jako „napíšu“: vypadají jako přítomný čas, ale znamenají budoucnost, takže esperantsky skribos. Koncovka neprozradí ani rod: Mi aĉetis je „koupil jsem“ i „koupila jsem“.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Hieraŭ mi aĉetis flugbileton. | Včera jsem si koupil letenku. |
| Mi ankoraŭ ne decidis. | Ještě jsem se nerozhodl. |
| En Julio mi iros al la kongreso. | V červenci pojedu na kongres. |
| Morgaŭ mi havos ekzamenon. | Zítra budu mít zkoušku. |
Česky o plánech často mluvíme v přítomném čase („V červenci jedu na kongres“). Esperanto v takových případech obvykle použije -os: En Julio mi iros al la kongreso.
Slova o čase
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| antaŭhieraŭ | předevčírem |
| hieraŭ | včera |
| hodiaŭ | dnes |
| morgaŭ | zítra |
| postmorgaŭ | pozítří |
| nun | teď, nyní |
| baldaŭ | brzy |
| jam | už, již |
| ankoraŭ | ještě, stále; ankoraŭ ne – ještě ne |
| poste | později, potom |
Dny v týdnu
Dny jsou podstatná jména a píší se malým písmenem – stejně jako česky. Na stránce dny a měsíce najdete i měsíce a data.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| lundo | pondělí |
| mardo | úterý |
| merkredo | středa |
| ĵaŭdo | čtvrtek |
| vendredo | pátek |
| sabato | sobota |
| dimanĉo | neděle |
„V pondělí“ a „každé pondělí“
Pro „v pondělí“ použijte -n nebo en: lundon nebo en lundo. Příslovce lunde znamená „v pondělí“ ve smyslu „každé pondělí“ nebo „v kterékoli pondělí“. Stejné -n ukazuje, jak dlouho něco trvá: la tutan tagon „celý den“. I česky tu stojí 4. pád: „v sobotu“, „celý den“ – esperanto ho vyjádří koncovkou -n: sabaton, la tutan tagon.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Lundon mi parolos kun la ĉefo. | V pondělí si promluvím se šéfem. |
| Sabate mi kantas en koruso. | Každou sobotu zpívám ve sboru. |
| Mi dormis la tutan tagon. | Spal jsem celý den. |
Procvičování
Kulturní okénko
Nejslavnějším esperantským svátkem je Zamenhofův den, 15. prosince – narozeniny tvůrce jazyka, který se narodil roku 1859 v Bělostoku. Od 20. let 20. století je to také Den esperantské knihy, kdy si esperantisté kupují nebo darují knihu v esperantu. Místní kluby se scházejí na přednáškách, večeřích nebo u narozeninového dortu. Více o Zamenhofově dni.
Časté otázky
Jak se v esperantu řekne „už jsem to udělal“?
Obvykle prostým minulým časem: Mi jam manĝis – „Už jsem jedl“. Složené tvary s příčestími existují, ale potřebujete je zřídka; krátce je uvidíte v lekci 12.
Píší se dny v týdnu v esperantu velkým písmenem?
Ne. Dny se píší malým písmenem: lundo, sabato. Názvy měsíců se tradičně psaly velkým písmenem – Julio – a příručka PMEG to doporučuje, i když mnoho lidí je dnes píše malým. Česky píšeme „červenec“ malým písmenem, takže i julio vám bude připadat přirozené.
Jak se řekne „příští týden“ a „minulý týden“?
La venontan semajnon je „příští týden“ a la pasintan semajnon „minulý týden“. Obojí má -n, protože říká, kdy se něco děje.
Zdroje
- Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (pravidlo 6, slovesa)
- PMEG: IS (minulý čas)
- PMEG: Venonta tempo – OS-finaĵo (budoucí čas)
- PMEG: N-finaĵo por tempopunkto (lundon)
- PMEG: Bazaj reguloj por E-vortoj (lunde, matene)
- PMEG: Majuskloj ĉe propraj nomoj (měsíce a dny v týdnu)
- Wikipedia: Zamenhof Day (anglicky)
- Wikipedie: Zamenhofův den
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.