Počasí a roční období v esperantu: slova a fráze

V esperantu nemají slovesa pro počasí podmět: Pluvas je „Prší“, Neĝas „Sněží“ a Tondras „Hřmí“. Pro stav a teplotu následuje po estas příslovce: Estas varme „Je teplo“, Estas malvarme „Je zima“. Čtyři roční období jsou printempo, somero, aŭtuno, vintro. Výslovnost na této stránce ukazuje přízvučnou slabiku velkými písmeny; je vždy předposlední (viz abeceda).

#Čtyři roční období

Názvy ročních období jsou obyčejná podstatná jména psaná malým písmenem (měsíce se tradičně píšou velkým). ReVo pokládá printempo za jediný kořen, ačkoli končí na tempo „čas“. Roční období vymezuje podle gregoriánského kalendáře: jaro na severní polokouli trvá zhruba od 21. března do 21. června, na jižní polokouli zhruba od 23. září do 21. prosince.

Pozor na falešného přítele. České „jaro“ je printempo, ale esperantské jaro je „rok“. A české „zima“ je dvojznačné: roční období je vintro, kdežto „zima“ ve smyslu nízké teploty je malvarmo. Proto „v zimě je zima“ je En la vintro estas malvarme.

#Jak se řekne „v létě“?

Koncovka -e mění podstatné jméno na příslovce času: somere, vintre, matene (viz příslovce). Správné je somere i en la somero. Cvičení ve Fundamentu, citovaná v ReVo, dokonce používají en somero a en vintro bez členu.

Podstatné jméno času s akuzativem -n a bez předložky označuje okamžik nebo úsek času (PMEG): la sekvan dimanĉon „příští neděli“, a tedy pasintan vintron „minulou zimu“, la tutan vintron „celou zimu“. Slovo ĉi znamená „tento, blízko mluvčího“ a PMEG ho ukazuje ve složeninách jako ĉi-nokte „dnes v noci“ a ĉi-jara „letošní“; ĉi-vintre a ĉi-somere se tvoří stejně.

#Slova o počasí

Odpovídající přídavná jména končí na -a: suna tago „slunečný den“, nuba „oblačný“, sennuba „bez mráčku“, pluva „deštivý“, neĝa „zasněžený“, venta „větrný“, glacia „ledový“, seka „suchý“, malseka „mokrý“, kota „blátivý“. S vetero se používá obyčejné přídavné jméno: bela vetero „pěkné počasí“.

#Slovesa pro počasí: bez podmětu, bez „ono“

Angličtina potřebuje prázdné it („it rains“); esperanto ne. PMEG říká jasně, že se u takových sloves nemá používat ĝi: Hodiaŭ pluvas, ne Ĝi pluvas hodiaŭ. Dodává, že zbytečné ĝi ve Zamenhofově Ĝi estis varmega posttagmezo zmizelo a dnes se počítá za chybu. Viz zájmena. Česky je to stejné: „prší“, „sněží“ – žádné „ono“.

Obvyklé koncovky dávají časy (viz slovesa): Hieraŭ pluvis „Včera pršelo“, Morgaŭ pluvos „Zítra bude pršet“. Příslovce dodávají sílu: Pluvas forte „Silně prší“, Neĝas multe „Hodně sněží“.

Když něco jiného než déšť padá jako déšť, stává se to podmětem, a proto nemá -n: Pluvis ŝtonoj sur la tegmenton „Na střechu pršely kameny“. PMEG tady varuje před ŝtonojn.

#„Je teplo“: Estas varme

Když estas nemá skutečný podmět, slovo popisující situaci je příslovce na -e, ne přídavné jméno (PMEG): Estas varme, ne Estas varma. Mezi příklady PMEG je i Estas mallume „Je tma“. České „je teplo“, „je zima“, „je horko“ jsou stejné: bezpodmětné věty s přísudkem, který není přídavné jméno.

S podmětem se přídavné jméno vrací a shoduje se s ním: La vetero estas varma „Počasí je teplé“ (podmět vetero), Estas bela vetero „Je pěkné počasí“ (přídavné jméno patří k vetero).

Chcete-li říct, jak se cítíte, použijte slovesa varmi a malvarmi, která ReVo definuje jako být nebo cítit se teple a studeně: Mi malvarmas „Je mi zima“, Al mi varmas „Je mi teplo“, Ĉu tro varmas? „Není příliš teplo?“. Mi frostas znamená „mrznu“; ReVo definuje frosti jako pociťovat mrazivou zimu. České „je mi zima“ (dativ) je tedy Mi malvarmas nebo Al mi malvarmas.

#Teplota

Řekněte nejdřív číslo, pak gradoj („jeden stupeň“ je unu grado); viz číslovky. PMEG uvádí oba způsoby čtení znaménka teploty: +10° je plus dek gradoj nebo dek gradoj super nulo a −10° je minus dek gradoj nebo dek gradoj sub nulo. Česky se také říká „nad nulou“ a „pod nulou“.

Přípony -eg- „silnější“ a -et- „slabší“ tvoří stupnici: malvarmega „velmi studený“, malvarma „studený“, malvarmeta „chladný“, varma „teplý“, varmega „horký“. Pro větu o počasí změňte -a na -e: Estas varmege „Je horko“.

ReVo říká, že varma je tradičně mírné, příjemné teplo, kdežto varmega znamená nepříjemně horké, až pálivé. Dodává, že slovníky PV a PIV tento odstín ztratily, kdežto rusky a německy mluvící esperantisté ho zachovávají.

#Tvoření slov z kořenů počasí

Přípona -er- pojmenovává jednu část hmoty, takže neĝero je jedna vločka neĝo. Slovesné tvary následují: pluveti „mrholit“, pluvegi „lít“. ReVo definuje samotné ombrelo jako přenosný štít proti dešti nebo slunci a pluvombrelo a sunombrelo říkají který. Pozor na „zima“: malvarmo je nízká teplota, kdežto malvarmumo je nemoc, tedy nachlazení. Více v tvoření slov.

Slovesa s -iĝ- „stát se“ mohou stát i samostatně: Aŭtune pli kaj pli malvarmiĝas „Na podzim se stále víc ochlazuje“, Vesperiĝas „Nastává večer“.

#Mluvíme o počasí

Poslední dvě věty používají akuzativ: roční období je předmět slovesa ŝatas, a proto končí na -n.

#Časté otázky

#Jak se řekne „prší“ esperantsky?

Pluvas. Slovo pro „ono“ neexistuje: slovesa pro počasí nemají podmět a PMEG říká, že se nemá přidávat ĝi. Minulý čas: Pluvis; budoucí: Pluvos.

#Jak se řekne „je zima“ nebo „je horko“ esperantsky?

Estas malvarme a Estas varme; pro velké horko Estas varmege. Slovo po estas je příslovce na -e.

#Jaká jsou roční období v esperantu?

Printempo (jaro), somero (léto), aŭtuno (podzim) a vintro (zima), všechna s malým písmenem.

#Jak se řekne „v zimě“ esperantsky?

Vintre nebo en la vintro. Pro „letos v zimě“ řekněte ĉi-vintre a pro „minulou zimu“ pasintan vintron.

#Jak se uvádí teplota v esperantu?

Řekněte číslo a gradoj: Estas dek gradoj. Pro pod nulou použijte minus dek gradoj nebo dek gradoj sub nulo.

#Zdroje

• PMEG: Sensubjektaj verboj (pluvi, neĝi, hajli, ŝtormi, frosti, fulmi, tondri)
• PMEG: Tria persono (bez ĝi u bezpodmětných sloves)
• PMEG: Uzo de E-vortoj (Estas mallume, Kritiki estas facile)
• PMEG: N por tempopunkto a N por mezuro
• PMEG: Dum
• PMEG: Ĉi (ĉi-nokte, la ĉi-jara somero)
• PMEG: Plus kaj minus (plus dek gradoj, dek gradoj sub nulo)
• ReVo: printempo, somero, aŭtuno, vintro, sezono
• ReVo: pluvo a odvozená slova, neĝo, vento, nebulo, fulmo, tondri, hajlo
• ReVo: ŝtormo, uragano, frosto, glacio, nubo, vetero, suno
• ReVo: varma, malvarma a odvozená slova, grado, ombrelo
• Tatoeba věty (CC BY 2.0 FR), použité tak, jak jsou napsané: #2127737, #980568, #557222, #583328; zkrácené nebo upravené a použité ke kontrole užití: #13090664, #12313539, #2652792, #639494, #870840, #6380476