Esperantopedia

Fráze

Slova o přírodě v esperantu: strom, řeka, hora, nebe

Naučte se slova pro krajinu, rostliny a nebe a pak pár slovních částí, které ze stromu udělají les a z řeky potok.

Aktualizováno: 3 min čtení

Esperantsky je strom arbo, řeka rivero, hora monto, květina floro a slunce suno. Slova o přírodě jsou obyčejná podstatná jména na -o a několik slovních částí je množí: arbo plus -ar- dává arbaro „les“ a rivero plus -et- dává rivereto „potok“. Zápisy výslovnosti ukazují přízvučnou slabiku velkými písmeny; je vždy předposlední (viz abeceda).

Krajina a voda

ČeskyEsperantoVýslovnost
přírodanaturona-TU-ro
krajinapejzaĝopej-ZA-ĝo
horamontoMON-to
pohořímontaromon-TA-ro
kopecmonteto, altaĵomon-TE-to, al-TA-ĵo
sopkavulkanovul-KA-no
údolívaloVA-lo
rovinaebenaĵoe-be-NA-ĵo
polekampoKAM-po
loukaherbejoher-BE-jo
lesarbaroar-BA-ro
džungleĝangaloĝan-GA-lo
poušťdezertode-ZER-to
bažina, močálmarĉoMAR-ĉo
stezkapadoPA-do
řekariverori-VE-ro
potokriveretori-ve-RE-to
pramenfontoFON-to
vodopádakvofaloak-vo-FA-lo
jezerolagoLA-go
mořemaroMA-ro
oceánoceanoo-ce-A-no
pobřežímarbordomar-BOR-do
plážplaĝoPLA-ĝo
píseksabloSA-blo
ostrovinsuloin-SU-lo
souostrovíinsularoin-su-LA-ro
ledovecglaĉerogla-ĈE-ro
skálarokoRO-ko

ReVo definuje monteto jako nízkou, malou horu, obvykle s plochým nebo oblým vrcholem, a altaĵo jako místo zvýšené značně nad běžnou úroveň terénu. Kampo je především rovná půda, která je obdělávaná nebo může být obdělávána, a herbejo je místo, kde roste divoká nebo pěstovaná tráva. Marĉo je bahnitá půda pod mělkou stojatou vodou a pado je nezpevněná stezka vyšlapaná chodci, jezdci nebo cyklisty.

Rostliny a stromy

ČeskyEsperantoVýslovnost
stromarboAR-bo
keřarbustoar-BUS-to
květinafloroFLO-ro
trávaherboHER-bo
listfoliofo-LI-o
větevbranĉoBRAN-ĉo
kmentrunkoTRUN-ko
kořenradikora-DI-ko
pupenburĝonobur-ĜO-no
semenosemoSE-mo
plod, ovocefruktoFRUK-to
rostlinavegetaĵo, kreskaĵove-ge-TA-ĵo, kres-KA-ĵo
mechmuskoMUS-ko
houbafungoFUN-go
růžerozoRO-zo
dubkverkoKVER-ko
borovicepinoPI-no
břízabetulobe-TU-lo
vrbasalikosa-LI-ko
jabloňpomarbo, pomujopo-MAR-bo, po-MU-jo

ReVo definuje arbo jako dřevnatou vytrvalou rostlinu s vysokým kmenem, který se větví nahoře, a arbusto jako takovou, která se větví od základu. Strom lze pojmenovat podle plodu: ReVo říká, že strom, na kterém rostou jablka, je pomujo nebo pomarbo. Kreskaĵo „to, co roste“ je synonymum vegetaĵo. Zvířata mají vlastní stránku: viz zvířata.

Nebe, slunce a živly

ČeskyEsperantoVýslovnost
nebe, oblohaĉieloĉi-E-lo
sluncesunoSU-no
měsíclunoLU-no
hvězdasteloSTE-lo
mraknuboNU-bo
obzorhorizontoho-ri-ZON-to
země, půdateroTE-ro
vodaakvoAK-vo
oheňfajroFAJ-ro
vzduchaeroa-E-ro
úsvitaŭroroaŭ-RO-ro
soumrakkrepuskokre-PUS-ko
východ sluncesunleviĝosun-le-VI-ĝo
západ sluncesunsubirosun-su-BI-ro
sluneční svitsunbrilosun-BRI-lo
duhaĉielarkoĉi-e-LAR-ko

Tero pokrývá tři věci: planetu, pevnou zem (na rozdíl od vody) a půdu. Pro planetu jako celek ReVo přidává terglobo „zeměkoule“. Aŭroro je ranní soumrak, krepusko slabé světlo po západu slunce nebo před východem. Déšť, sníh, vítr a roční období jsou na stránce počasí a roční období.

Pasti pro Čechy

České slovoEsperantoCo to znamená
dezertdezertoPoušť. Dezert jako sladký chod je deserto s jedním s (ReVo: „dezert, zákusek“)
valvaloÚdolí (ReVo: „údolí, dolina“). České „val“ (násep, hradba) je jiné slovo
foliefolioList rostliny nebo papíru (ReVo: „list rostliny, list papíru“). Plastová fólie je jiné slovo
zemětero, landoTero je planeta, pevná zem a půda; „země“ ve smyslu stát nebo území je lando
rockrokoVelká skála. Rocková hudba je rokmuziko

Jak se tvoří slova o přírodě?

Část slovaVýznamPříklady
-ar-skupina mnoha podobných věcíarbaro les, montaro pohoří, insularo souostroví, stelaro souhvězdí, foliaro listoví
-et-malý, slabýmonteto kopec, rivereto potok, lageto jezírko, arbeto stromek
-eg-velký, silnýriverego mohutná řeka, ŝtonego obrovský nehybný kámen, ventego vichřice
-ej-místoherbejo louka, glaciejo ledovec (PMEG: zhruba glaĉero), promenejo promenáda, sablejo písčité místo
-aĵ-konkrétní věcaltaĵo vyvýšenina, ebenaĵo rovina, kreskaĵo rostlina
sen-bezsennuba bezmračný, senakva bezvodý
pra-prvotnípraarbaro prales

PMEG uvádí arbo → arbaro jako příklad pro -ar- a říká, že -ej- může také označovat přírodní místo, kde něčeho hojně je: herbejo, sablejo, glaciejo. Česky tomu odpovídají sběrná jména jako „listí“ a „stromoví“ a zdrobněliny jako „říčka“ nebo „potůček“. Více v kapitolách přípony a předpony.

Protiklady a složeniny

ČeskyEsperantoVýslovnost
vysoký, nízkýalta, malaltaAL-ta, mal-AL-ta
hluboký, mělkýprofunda, malprofundapro-FUN-da, mal-pro-FUN-da
široký, úzkýlarĝa, mallarĝaLAR-ĝa, mal-LAR-ĝa
dlouhý, krátkýlonga, mallongaLON-ga, mal-LON-ga
blízký, vzdálenýproksima, malproksimaprok-SI-ma, mal-prok-SI-ma
suchý, vlhkýseka, malsekaSE-ka, mal-SE-ka
stoupat, klesatleviĝi, malleviĝile-VI-ĝi, mal-le-VI-ĝi

Předpona mal- tvoří protiklady a mnohá slova o přírodě jsou složeniny s hlavním slovem na konci: akvofalo je „voda-pád“ (česky stejně: vodopád), sunleviĝo „slunce-vycházení“, sunsubiro „slunce-zapadání“, ĉielarko „nebe-oblouk“, marbordo „moře-okraj“, sunbrilo „slunce-svit“ a pluvarbaro „déšť-les“. Akvofalo má spojovací -o- a sunleviĝo nemá žádné; kdy ho použít, vysvětluje kapitola tvoření slov.

Slovesa pro přírodu

ČeskyEsperantoVýslovnost
růst (rostliny, živé věci)kreskiKRES-ki
kvéstfloriFLO-ri
začít kvést, rozkvéstekfloriek-FLO-ri
klíčitĝermiĜER-mi
téctfluiFLU-i
svítit, zářitbriliBRI-li
vycházet (slunce, měsíc)leviĝile-VI-ĝi
zapadat (slunce, měsíc)subirisu-BI-ri
foukat (vítr)bloviBLO-vi
padatfaliFA-li
vyschnoutsekiĝise-KI-ĝi
zčervenat, rudnoutruĝiĝiru-ĜI-ĝi

Kreski nemá předmět. Chcete-li něco sami pěstovat, použijte kultivi „pěstovat“: Mi kultivas florojn „Pěstuji květiny“. Česká dvojice „růst“ × „pěstovat“ odpovídá přesně. ReVo definuje flori jako nést květy a subiri o slunci a hvězdách jako jít pod obzor.

Na výlet do přírody potřebujete ještě pár sloves: promeni „procházet se“, piediri „jít pěšky“, ekskursi „jít na výlet“, grimpi „lézt“, tendumi „tábořit, stanovat“, naĝi „plavat“ a ripozi „odpočívat“. Viz také fráze na cesty.

Příroda ve větách

EsperantoČesky
Ni promenis en la arbaro.Procházeli jsme se v lese.
Ni iris en la arbaron.Šli jsme do lesa.
La rivero fluas al la maro.Řeka teče do moře.
Ni tendumis apud la lago.Tábořili jsme u jezera.
Kiom alta estas tiu monto?Jak vysoká je ta hora?
La lago estas profunda, sed la rivero estas malprofunda.Jezero je hluboké, ale řeka je mělká.
Printempe la arboj ekfloras kaj la herbo kreskas.Na jaře stromy rozkvétají a tráva roste.
Vespere la suno subiras kaj la ĉielo ruĝiĝas.Večer slunce zapadá a obloha rudne.
Nokte la luno brilas, kaj ni vidas multajn stelojn.V noci svítí měsíc a vidíme mnoho hvězd.
Mi ŝatas promeni en la naturo.Rád/a se procházím v přírodě.

Porovnejte první dvě věty. En la arbaro říká, kde se chodí, kdežto en la arbaron s akuzativem -n ukazuje pohyb dovnitř lesa (PMEG). Slovo al už směr vyjadřuje, takže al la maro -n nedostává. Česky rozdíl dělá předložka a pád: „v lese“ × „do lesa“.

Časté otázky

Jak se řekne „strom“ esperantsky?

Arbo, množné číslo arboj. Mnoho stromů pohromadě je arbaro „les“ a malý strom je arbeto. Jabloň je pomarbo nebo pomujo.

Jak se řekne „příroda“ esperantsky?

Naturo. Přídavné jméno je natura „přírodní, přirozený“ a sovaĝa znamená divoký, blízký přírodě.

Jak se řekne „les“ esperantsky?

Arbaro, od arbo „strom“ plus -ar- „skupina mnoha“. Prales je praarbaro a hustý tropický les ĝangalo nebo pluvarbaro.

Jak se řekne „země“ esperantsky?

Tero znamená planetu, pevnou zem a půdu. Planeta jako koule je také terglobo „zeměkoule“. „Země“ ve smyslu státu je lando.

Jak se řekne „východ slunce“ a „západ slunce“ esperantsky?

Sunleviĝo a sunsubiro. Jako slovesa: La suno leviĝas „Slunce vychází“ a La suno subiras „Slunce zapadá“.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.