Fráze
Slova o přírodě v esperantu: strom, řeka, hora, nebe
Naučte se slova pro krajinu, rostliny a nebe a pak pár slovních částí, které ze stromu udělají les a z řeky potok.
Esperantsky je strom arbo, řeka rivero, hora monto, květina floro a slunce suno. Slova o přírodě jsou obyčejná podstatná jména na -o a několik slovních částí je množí: arbo plus -ar- dává arbaro „les“ a rivero plus -et- dává rivereto „potok“. Zápisy výslovnosti ukazují přízvučnou slabiku velkými písmeny; je vždy předposlední (viz abeceda).
Krajina a voda
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| příroda | naturo | na-TU-ro |
| krajina | pejzaĝo | pej-ZA-ĝo |
| hora | monto | MON-to |
| pohoří | montaro | mon-TA-ro |
| kopec | monteto, altaĵo | mon-TE-to, al-TA-ĵo |
| sopka | vulkano | vul-KA-no |
| údolí | valo | VA-lo |
| rovina | ebenaĵo | e-be-NA-ĵo |
| pole | kampo | KAM-po |
| louka | herbejo | her-BE-jo |
| les | arbaro | ar-BA-ro |
| džungle | ĝangalo | ĝan-GA-lo |
| poušť | dezerto | de-ZER-to |
| bažina, močál | marĉo | MAR-ĉo |
| stezka | pado | PA-do |
| řeka | rivero | ri-VE-ro |
| potok | rivereto | ri-ve-RE-to |
| pramen | fonto | FON-to |
| vodopád | akvofalo | ak-vo-FA-lo |
| jezero | lago | LA-go |
| moře | maro | MA-ro |
| oceán | oceano | o-ce-A-no |
| pobřeží | marbordo | mar-BOR-do |
| pláž | plaĝo | PLA-ĝo |
| písek | sablo | SA-blo |
| ostrov | insulo | in-SU-lo |
| souostroví | insularo | in-su-LA-ro |
| ledovec | glaĉero | gla-ĈE-ro |
| skála | roko | RO-ko |
ReVo definuje monteto jako nízkou, malou horu, obvykle s plochým nebo oblým vrcholem, a altaĵo jako místo zvýšené značně nad běžnou úroveň terénu. Kampo je především rovná půda, která je obdělávaná nebo může být obdělávána, a herbejo je místo, kde roste divoká nebo pěstovaná tráva. Marĉo je bahnitá půda pod mělkou stojatou vodou a pado je nezpevněná stezka vyšlapaná chodci, jezdci nebo cyklisty.
Rostliny a stromy
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| strom | arbo | AR-bo |
| keř | arbusto | ar-BUS-to |
| květina | floro | FLO-ro |
| tráva | herbo | HER-bo |
| list | folio | fo-LI-o |
| větev | branĉo | BRAN-ĉo |
| kmen | trunko | TRUN-ko |
| kořen | radiko | ra-DI-ko |
| pupen | burĝono | bur-ĜO-no |
| semeno | semo | SE-mo |
| plod, ovoce | frukto | FRUK-to |
| rostlina | vegetaĵo, kreskaĵo | ve-ge-TA-ĵo, kres-KA-ĵo |
| mech | musko | MUS-ko |
| houba | fungo | FUN-go |
| růže | rozo | RO-zo |
| dub | kverko | KVER-ko |
| borovice | pino | PI-no |
| bříza | betulo | be-TU-lo |
| vrba | saliko | sa-LI-ko |
| jabloň | pomarbo, pomujo | po-MAR-bo, po-MU-jo |
ReVo definuje arbo jako dřevnatou vytrvalou rostlinu s vysokým kmenem, který se větví nahoře, a arbusto jako takovou, která se větví od základu. Strom lze pojmenovat podle plodu: ReVo říká, že strom, na kterém rostou jablka, je pomujo nebo pomarbo. Kreskaĵo „to, co roste“ je synonymum vegetaĵo. Zvířata mají vlastní stránku: viz zvířata.
Nebe, slunce a živly
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| nebe, obloha | ĉielo | ĉi-E-lo |
| slunce | suno | SU-no |
| měsíc | luno | LU-no |
| hvězda | stelo | STE-lo |
| mrak | nubo | NU-bo |
| obzor | horizonto | ho-ri-ZON-to |
| země, půda | tero | TE-ro |
| voda | akvo | AK-vo |
| oheň | fajro | FAJ-ro |
| vzduch | aero | a-E-ro |
| úsvit | aŭroro | aŭ-RO-ro |
| soumrak | krepusko | kre-PUS-ko |
| východ slunce | sunleviĝo | sun-le-VI-ĝo |
| západ slunce | sunsubiro | sun-su-BI-ro |
| sluneční svit | sunbrilo | sun-BRI-lo |
| duha | ĉielarko | ĉi-e-LAR-ko |
Tero pokrývá tři věci: planetu, pevnou zem (na rozdíl od vody) a půdu. Pro planetu jako celek ReVo přidává terglobo „zeměkoule“. Aŭroro je ranní soumrak, krepusko slabé světlo po západu slunce nebo před východem. Déšť, sníh, vítr a roční období jsou na stránce počasí a roční období.
Pasti pro Čechy
| České slovo | Esperanto | Co to znamená |
|---|---|---|
| dezert | dezerto | Poušť. Dezert jako sladký chod je deserto s jedním s (ReVo: „dezert, zákusek“) |
| val | valo | Údolí (ReVo: „údolí, dolina“). České „val“ (násep, hradba) je jiné slovo |
| folie | folio | List rostliny nebo papíru (ReVo: „list rostliny, list papíru“). Plastová fólie je jiné slovo |
| země | tero, lando | Tero je planeta, pevná zem a půda; „země“ ve smyslu stát nebo území je lando |
| rock | roko | Velká skála. Rocková hudba je rokmuziko |
Jak se tvoří slova o přírodě?
| Část slova | Význam | Příklady |
|---|---|---|
| -ar- | skupina mnoha podobných věcí | arbaro les, montaro pohoří, insularo souostroví, stelaro souhvězdí, foliaro listoví |
| -et- | malý, slabý | monteto kopec, rivereto potok, lageto jezírko, arbeto stromek |
| -eg- | velký, silný | riverego mohutná řeka, ŝtonego obrovský nehybný kámen, ventego vichřice |
| -ej- | místo | herbejo louka, glaciejo ledovec (PMEG: zhruba glaĉero), promenejo promenáda, sablejo písčité místo |
| -aĵ- | konkrétní věc | altaĵo vyvýšenina, ebenaĵo rovina, kreskaĵo rostlina |
| sen- | bez | sennuba bezmračný, senakva bezvodý |
| pra- | prvotní | praarbaro prales |
PMEG uvádí arbo → arbaro jako příklad pro -ar- a říká, že -ej- může také označovat přírodní místo, kde něčeho hojně je: herbejo, sablejo, glaciejo. Česky tomu odpovídají sběrná jména jako „listí“ a „stromoví“ a zdrobněliny jako „říčka“ nebo „potůček“. Více v kapitolách přípony a předpony.
Protiklady a složeniny
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| vysoký, nízký | alta, malalta | AL-ta, mal-AL-ta |
| hluboký, mělký | profunda, malprofunda | pro-FUN-da, mal-pro-FUN-da |
| široký, úzký | larĝa, mallarĝa | LAR-ĝa, mal-LAR-ĝa |
| dlouhý, krátký | longa, mallonga | LON-ga, mal-LON-ga |
| blízký, vzdálený | proksima, malproksima | prok-SI-ma, mal-prok-SI-ma |
| suchý, vlhký | seka, malseka | SE-ka, mal-SE-ka |
| stoupat, klesat | leviĝi, malleviĝi | le-VI-ĝi, mal-le-VI-ĝi |
Předpona mal- tvoří protiklady a mnohá slova o přírodě jsou složeniny s hlavním slovem na konci: akvofalo je „voda-pád“ (česky stejně: vodopád), sunleviĝo „slunce-vycházení“, sunsubiro „slunce-zapadání“, ĉielarko „nebe-oblouk“, marbordo „moře-okraj“, sunbrilo „slunce-svit“ a pluvarbaro „déšť-les“. Akvofalo má spojovací -o- a sunleviĝo nemá žádné; kdy ho použít, vysvětluje kapitola tvoření slov.
Slovesa pro přírodu
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| růst (rostliny, živé věci) | kreski | KRES-ki |
| kvést | flori | FLO-ri |
| začít kvést, rozkvést | ekflori | ek-FLO-ri |
| klíčit | ĝermi | ĜER-mi |
| téct | flui | FLU-i |
| svítit, zářit | brili | BRI-li |
| vycházet (slunce, měsíc) | leviĝi | le-VI-ĝi |
| zapadat (slunce, měsíc) | subiri | su-BI-ri |
| foukat (vítr) | blovi | BLO-vi |
| padat | fali | FA-li |
| vyschnout | sekiĝi | se-KI-ĝi |
| zčervenat, rudnout | ruĝiĝi | ru-ĜI-ĝi |
Kreski nemá předmět. Chcete-li něco sami pěstovat, použijte kultivi „pěstovat“: Mi kultivas florojn „Pěstuji květiny“. Česká dvojice „růst“ × „pěstovat“ odpovídá přesně. ReVo definuje flori jako nést květy a subiri o slunci a hvězdách jako jít pod obzor.
Na výlet do přírody potřebujete ještě pár sloves: promeni „procházet se“, piediri „jít pěšky“, ekskursi „jít na výlet“, grimpi „lézt“, tendumi „tábořit, stanovat“, naĝi „plavat“ a ripozi „odpočívat“. Viz také fráze na cesty.
Příroda ve větách
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Ni promenis en la arbaro. | Procházeli jsme se v lese. |
| Ni iris en la arbaron. | Šli jsme do lesa. |
| La rivero fluas al la maro. | Řeka teče do moře. |
| Ni tendumis apud la lago. | Tábořili jsme u jezera. |
| Kiom alta estas tiu monto? | Jak vysoká je ta hora? |
| La lago estas profunda, sed la rivero estas malprofunda. | Jezero je hluboké, ale řeka je mělká. |
| Printempe la arboj ekfloras kaj la herbo kreskas. | Na jaře stromy rozkvétají a tráva roste. |
| Vespere la suno subiras kaj la ĉielo ruĝiĝas. | Večer slunce zapadá a obloha rudne. |
| Nokte la luno brilas, kaj ni vidas multajn stelojn. | V noci svítí měsíc a vidíme mnoho hvězd. |
| Mi ŝatas promeni en la naturo. | Rád/a se procházím v přírodě. |
Porovnejte první dvě věty. En la arbaro říká, kde se chodí, kdežto en la arbaron s akuzativem -n ukazuje pohyb dovnitř lesa (PMEG). Slovo al už směr vyjadřuje, takže al la maro -n nedostává. Česky rozdíl dělá předložka a pád: „v lese“ × „do lesa“.
Časté otázky
Jak se řekne „strom“ esperantsky?
Arbo, množné číslo arboj. Mnoho stromů pohromadě je arbaro „les“ a malý strom je arbeto. Jabloň je pomarbo nebo pomujo.
Jak se řekne „příroda“ esperantsky?
Naturo. Přídavné jméno je natura „přírodní, přirozený“ a sovaĝa znamená divoký, blízký přírodě.
Jak se řekne „les“ esperantsky?
Arbaro, od arbo „strom“ plus -ar- „skupina mnoha“. Prales je praarbaro a hustý tropický les ĝangalo nebo pluvarbaro.
Jak se řekne „země“ esperantsky?
Tero znamená planetu, pevnou zem a půdu. Planeta jako koule je také terglobo „zeměkoule“. „Země“ ve smyslu státu je lando.
Jak se řekne „východ slunce“ a „západ slunce“ esperantsky?
Sunleviĝo a sunsubiro. Jako slovesa: La suno leviĝas „Slunce vychází“ a La suno subiras „Slunce zapadá“.
Zdroje
- PMEG: AR (arbo → arbaro), ET, EG, EJ (herbejo, sablejo, glaciejo, promenejo)
- PMEG: N por direkto
- ReVo: monto, montaro, monteto, valo, rivero, rivereto, riverego, lago, lageto, maro, insulo, insularo
- ReVo: arbo, arbaro, arbeto, praarbaro, arbusto, pomujo, kampo, herbo, herbejo, dezerto, plaĝo
- ReVo: marĉo, ĝangalo, pado, fonto, sablo, glaĉero, glaciejo
- ReVo: folio, branĉo, radiko, kverko, pino, rozo, betulo, saliko
- ReVo: suno, sunsubiro, luno, stelo, stelaro, ĉielo, nubo, tero, terglobo, aŭroro, krepusko, sunleviĝo, leviĝi, malleviĝi, akvofalo
- ReVo: kreski, kreskaĵo, flori, flui, brili, sunbrilo, subiri, kultivi
- ReVo: deserto, lando, roko
- Wiktionary (anglicky), CC BY-SA 4.0, použito ke kontrole významů slov tero, herbejo, marĉo a dalších
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.