Učení
100 nejběžnějších slov v esperantu s českým překladem
Naučte se těchto 100 slov a poznáte zhruba polovinu slov v typickém esperantském textu.
Sto nejběžnějších esperantských slov tvoří 52,7 % všech slov v Tekstaru, korpusu o více než 10 milionech slov. Většinou jsou to krátká gramatická slova – la „ten“, de „od“, kaj „a“ – a několik častých sloves, podstatných a přídavných jmen. Tabulka níže uvádí všech 100 podle četnosti, s českým překladem a druhem slova.
Jak byl seznam sestaven
Pořadí vychází ze seznamu četností z Tekstaro de Esperanto, korpusu nadace Esperantic Studies Foundation, který od roku 2002 buduje Bertilo Wennergren. Seznam byl sestaven z kopie korpusu ze 15. března 2023 a zveřejněn ve Wikislovníku pod licencí CC BY-SA 4.0. Každé slovo se počítá v základním tvaru: odstraní se množné -j a akuzativní -n a všechny slovesné tvary se počítají pod infinitivem na -i. Takže estas, estis a estos se všechny počítají jako esti „být“.
České překlady a druhy slov jsou naše; překlady jsme pro kontrolu porovnali s českými překlady v ReVo. Mnoho gramatických slov má víc použití, tabulka uvádí hlavní.
Seznam
| # | Esperanto | Česky | Druh |
|---|---|---|---|
| 1 | la | určitý člen (česky bez protějšku) | člen |
| 2 | de | od, z; také 2. pád | předložka |
| 3 | kaj | a | spojka |
| 4 | en | v, do | předložka |
| 5 | esti | být | sloveso |
| 6 | al | k, do | předložka |
| 7 | mi | já | zájmeno |
| 8 | ne | ne | částice |
| 9 | kiu | kdo, který | tabulkové slovo |
| 10 | li | on | zájmeno |
| 11 | ke | že (jako ve „vím, že…“) | spojka |
| 12 | por | pro, aby | předložka |
| 13 | tiu | ten, tamten | tabulkové slovo |
| 14 | pri | o (o čem) | předložka |
| 15 | ili | oni | zájmeno |
| 16 | vi | ty, vy | zájmeno |
| 17 | sed | ale | spojka |
| 18 | ĝi | ono, to | zájmeno |
| 19 | sia | svůj | přivlastňovací zájmeno |
| 20 | kun | s | předložka |
| 21 | kiel | jak, jako | tabulkové slovo |
| 22 | tio | to (věc) | tabulkové slovo |
| 23 | el | z, ze | předložka |
| 24 | ni | my | zájmeno |
| 25 | pli | více | příslovce |
| 26 | ŝi | ona | zájmeno |
| 27 | povi | moci, umět | sloveso |
| 28 | oni | člověk, lidé, „se“ obecně | zájmeno |
| 29 | per | pomocí, s (nástroj) | předložka |
| 30 | diri | říci | sloveso |
| 31 | ĉiu | každý | tabulkové slovo |
| 32 | sur | na | předložka |
| 33 | aŭ | nebo | spojka |
| 34 | mia | můj | přivlastňovací zájmeno |
| 35 | da | (po množství) | předložka |
| 36 | nur | jen | příslovce |
| 37 | havi | mít | sloveso |
| 38 | ankaŭ | také | příslovce |
| 39 | alia | jiný | přídavné jméno |
| 40 | ĉu | zda, jestli; označuje otázku ano/ne | částice |
| 41 | lia | jeho | přivlastňovací zájmeno |
| 42 | kiam | kdy | tabulkové slovo |
| 43 | dum | během, zatímco | předložka |
| 44 | se | jestliže, kdyby | spojka |
| 45 | ĉi | označuje blízkost: tiu ĉi „tento“ | částice |
| 46 | ĉar | protože | spojka |
| 47 | unu | jeden | číslovka |
| 48 | si | se, sebe | zájmeno |
| 49 | kio | co | tabulkové slovo |
| 50 | plej | nejvíce | příslovce |
| 51 | pro | kvůli | předložka |
| 52 | jaro | rok | podstatné jméno |
| 53 | post | po, za | předložka |
| 54 | fari | dělat | sloveso |
| 55 | ol | než | spojka |
| 56 | devi | muset | sloveso |
| 57 | tiel | tak | tabulkové slovo |
| 58 | ĉe | u, při | předložka |
| 59 | granda | velký | přídavné jméno |
| 60 | via | tvůj, váš | přivlastňovací zájmeno |
| 61 | eĉ | dokonce | příslovce |
| 62 | jam | už, již | příslovce |
| 63 | inter | mezi | předložka |
| 64 | homo | člověk | podstatné jméno |
| 65 | nun | nyní | příslovce |
| 66 | lingvo | jazyk | podstatné jméno |
| 67 | nia | náš | přivlastňovací zájmeno |
| 68 | lando | země | podstatné jméno |
| 69 | laŭ | podle | předložka |
| 70 | antaŭ | před | předložka |
| 71 | tre | velmi | příslovce |
| 72 | Esperanto | esperanto | podstatné jméno |
| 73 | tamen | přesto, však | příslovce |
| 74 | du | dva | číslovka |
| 75 | tie | tam | tabulkové slovo |
| 76 | nova | nový | přídavné jméno |
| 77 | do | tedy, takže | částice |
| 78 | ĝis | do, až do | předložka |
| 79 | kontraŭ | proti | předložka |
| 80 | vidi | vidět | sloveso |
| 81 | ilia | jejich | přivlastňovací zájmeno |
| 82 | je | obecná předložka (je la tria „ve tři hodiny“) | předložka |
| 83 | voli | chtít | sloveso |
| 84 | multa | mnohý, mnoho | přídavné jméno |
| 85 | tia | takový | tabulkové slovo |
| 86 | scii | vědět | sloveso |
| 87 | unua | první | přídavné jméno (řadová číslovka) |
| 88 | ĝia | jeho, její (o věci) | přivlastňovací zájmeno |
| 89 | tute | úplně, docela | příslovce |
| 90 | kelka | několik (obvykle kelkaj) | přídavné jméno |
| 91 | veni | přijít | sloveso |
| 92 | okazi | stát se, dít se | sloveso |
| 93 | mem | sám (zdůraznění) | částice |
| 94 | tuta | celý | přídavné jméno |
| 95 | kie | kde | tabulkové slovo |
| 96 | iu | někdo, nějaký | tabulkové slovo |
| 97 | ankoraŭ | ještě, stále | příslovce |
| 98 | tiam | tehdy | tabulkové slovo |
| 99 | internacia | mezinárodní | přídavné jméno |
| 100 | ja | přece, vždyť | částice |
Co nám seznam říká?
Převažují gramatická slova. Asi dvě třetiny seznamu tvoří gramatická slova: předložky, zájmena, přivlastňovací zájmena, spojky, částice, tabulková slova, číslovky a člen. Tyto uzavřené skupiny jsou malé: esperanto má celkem 33 předložek a 45 tabulkových slov. Naučit se je brzy se rychle vyplatí. Viz předložky, zájmena a tabulková slova.
První obsahová slova jsou základní. Nejběžnější slovesa jsou esti, povi, diri, havi, fari, devi, vidi, voli, scii, veni a okazi. Nejběžnější podstatná jména jsou jaro, homo, lingvo a lando.
Po prvních několika stech slovech pokrytí roste pomalu. Na stejném seznamu pokrývá 500 slov 68,8 % korpusu, 1 000 slov 76,2 %, 2 000 slov 83,5 % a 10 000 slov 96,1 %.
Zobrazit data
| Nejběžnější slova | Podíl korpusu |
|---|---|
| 100 | 52,7 % |
| 200 | 59,6 % |
| 500 | 68,8 % |
| 1 000 | 76,2 % |
| 2 000 | 83,5 % |
| 5 000 | 91,7 % |
| 10 000 | 96,1 % |
Tvoření slov znalosti násobí. Z jednoho kořene vznikne mnoho slov: z san- je sana „zdravý“, malsana „nemocný“, malsanulo „pacient“ a malsanulejo „nemocnice“. Seznam kořenů proto naučí víc než stejný počet českých slov. Viz tvoření slov.
Co z toho mají mluvčí češtiny?
Několik slov z první stovky se v češtině vyjadřuje jinak, a proto se snadno plete:
- De a da. Český 2. pád pokrývá obojí. „Dům otce“ je la domo de la patro, ale „sklenice vody“ je glaso da akvo, protože da pojmenovává množství (viz předložky).
- Por a pro. České „pro“ znamená účel i příčinu. Por je „pro“ a „aby“ (donaco por vi „dárek pro tebe“), pro je „kvůli“ (pro la pluvo „kvůli dešti“).
- Ĉu a se. České „jestli“ kryje obojí. Ĉu je „zda, jestli“ (Mi ne scias, ĉu li venos – „Nevím, jestli přijde“), se je „jestliže“.
- Sia. České „svůj“ funguje u všech osob, ale sia se v esperantu vztahuje jen na podmět ve třetí osobě; u mi a vi je mia a via. Viz zájmena.
- Ja. Číslo 100 není české „já“ (to je mi). Ja je zdůrazňující slovíčko jako „přece“ nebo „vždyť“. Naopak ne znamená totéž co česky „ne“.
Další pasti, včetně falešných přátel, shrnuje stránka o častých chybách.
Meze tohoto seznamu
Tekstaro obsahuje jen psaný jazyk: Zamenhofova díla (včetně jeho překladu Bible), další klasiku a novější texty. To vysvětluje slova jako internacia v první stovce a s-ro (zkratka sinjoro „pan“), UEA a Eternulo „Věčný“ ve druhé stovce. Slova každodenní konverzace jsou daleko vzadu: danki „děkovat“ je na 1 041. místě a saluto „pozdrav“ (jako v Saluton!) na 1 870. Mluvené fráze najdete v článku Základní fráze v esperantu. Delší seznam z každodenních vět, který si můžete stáhnout ve formátu CSV a Anki, je v článku 1 000 nejběžnějších slov v esperantu.
Užitečné jsou ještě dvě další pomůcky. Akademie esperanta ve svém díle Baza Radikaro Oficiala (1974) třídí asi 2 500 základních prvků, hlavně kořenů, do devíti skupin podle porovnání dřívějších seznamů četností. Záhřebská metoda, vyvíjená v Záhřebu od konce 70. let, staví kurz pro začátečníky kolem zhruba 500 nejčastějších morfémů (kořenů a přípon).
Časté otázky
Jaké je nejběžnější slovo v esperantu?
Určitý člen la. Za ním následují de „od“, kaj „a“, en „v“ a esti „být“.
Kolik slov potřebuji, abych mohl mluvit esperantem?
Kurzy založené na záhřebské metodě učí asi 500 častých morfémů (kořenů a přípon) pro jednoduché rozhovory. Protože se kořeny a přípony kombinují, dají vám mnohem víc než 500 slov.
Kolik slov má esperanto?
Tisíce kořenů a neomezené množství slov z nich vytvořených. Oficiální slovník Akademie obsahuje asi 5 000 prvků a samotný seznam četností z Wikislovníku řadí 15 000 slovních tvarů.
Kde si stáhnu seznam četností esperanta?
Seznam z Tekstara je ve Wikislovníku a snáz zpracovatelná verze s anglickými překlady je na GitHubu (Vanege). Obojí je pod licencí CC BY-SA 4.0.
Zdroje
- Wiktionary: Frequency lists/Esperanto/Tekstaro 2023 (CC BY-SA 4.0)
- Vanege: esperanto-frequency-list-tekstaro (GitHub)
- Tekstaro de Esperanto: popis projektu
- Akademio de Esperanto: Baza Radikaro Oficiala
- Akademio de Esperanto: Akademia Vortaro – vysvětlivky
- PMEG: Rolvortetoj (předložky)
- PMEG: Da – podrobná pravidla, Si v jednoduchých větách a Otázky jako vedlejší věty
- Reta Vortaro (ReVo): heslo ja s českými překlady, por a pro
- Wikipedia: Esperanto – The Zagreb method
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.