Esperantská literatura: původní díla a překlady

Esperantská literatura je soubor knih napsaných v esperantu nebo do něj přeložených od roku 1887. Zahrnuje původní poezii, romány a drama – od autorů jako Kálmán Kalocsay, Julio Baghy a William Auld – i překlady světových klasiků, od Hamleta (1894) a Bible (1926) po Pána prstenů (1995–97). Odhady celkového počtu titulů se pohybují od zhruba 10 000 po více než 25 000; úplný soupis neexistuje.

Literatura měla význam od začátku. Zamenhof sám překládal divadelní hry a povídky, aby dokázal, že jazyk unese vážné umění, nejen dopisy a konverzační příručky.

#Jak začala esperantská literatura?

Zamenhof byl prvním významným autorem. Před vydáním jazyka v roce 1887 i po něm hodně překládal, aby jazyk zkoušel a obohacoval. Jeho Hamleto (Shakespearův Hamlet) vyšel roku 1894. V roce 1903 sestavil Fundamenta Krestomatio, antologii vzorových textů vydanou nakladatelstvím Hachette v Paříži, která se na desítky let stala stylistickou příručkou.

Mezi první překladatele patřil Antoni Grabowski, jehož esperantská verze polského eposu Adama Mickiewicze Pan Tadeusz (Sinjoro Tadeo) vyšla ve Varšavě roku 1918. Zamenhof napsal také báseň La Espero, která se stala hymnou hnutí – viz vlajka a symboly.

#Co byla budapešťská škola?

Mezi světovými válkami se Budapešť stala střediskem esperantské literatury. Časopis Literatura Mondo („Literární svět“) vycházel ve třech obdobích – 1922–27, 1931–38 a 1947–49 – a jeho redaktoři stanovili nová měřítka poezie i prózy.

Baghyho nápad, aby se Zamenhofovy narozeniny slavily také jako svátek knih, žije dál jako Zamenhofův den a Den esperantské knihy 15. prosince.

#Co byla skotská škola?

Po roce 1945 se v Británii objevila nová generace básníků. V roce 1952 čtyři z nich – William Auld, John Dinwoodie, John Francis a Reto Rossetti – vydali společnou sbírku Kvaropo („Čtveřice“) u španělského nakladatelství Stafeto. Kritici jim říkají „skotská škola“.

William Auld (1924–2006) je široce považován za nejvýznamnějšího esperantského básníka. Jeho dlouhá báseň La infana raso („Dětská rasa“, 1956) je cyklus o minulosti a budoucnosti lidstva; později přeložil Pána prstenů. Marjorie Boulton (1924–2017), anglická básnířka a literární badatelka, vydala Kontralte (1955) a životopis Zamenhofa.

#Byl nějaký esperantský spisovatel nominován na Nobelovu cenu?

Ano, podle nominujících organizací. Esperantské středisko PEN a esperantská spisovatelská asociace (EVA) oznámily, že Williama Aulda navrhovaly na Nobelovu cenu za literaturu od roku 1999 až do jeho smrti v roce 2006; nekrology uvádějí roky 1999, 2004 a 2006. Po něm byl v roce 2007 navržen Baldur Ragnarsson (Island) a od roku 2008 do své smrti v roce 2017 Marjorie Boulton.

Tato tvrzení zatím nelze nezávisle ověřit: Nobelova nadace drží nominace v tajnosti 50 let. Žádný esperantský spisovatel cenu nezískal.

Esperantské středisko PEN (Esperanta PEN-Centro) vzniklo roku 1991 a 10. září 1993 bylo na kongresu PEN v Santiagu de Compostela přijato do PEN International – formální uznání esperanta jako literárního jazyka.

#Které moderní esperantské knihy jsou nejznámější?

Standardní přehled v angličtině je Concise Encyclopedia of the Original Literature of Esperanto Geoffreyho Suttona (Mondial, 2008, 740 stran).

#Které velké knihy byly přeloženy do esperanta?

Překlady slouží dvěma účelům: dávají čtenářům přístup ke světové literatuře v jednom společném jazyce a zkoušejí, co jazyk dokáže vyjádřit.

Zamenhof dokončil překlad Starého zákona v roce 1915, dva roky před smrtí; úplná „Londýnská bible“, spojující jej s Novým zákonem od výboru, vyšla roku 1926.

#Co přinesli Češi do esperantské literatury?

Čeští autoři a překladatelé jsou u esperantské literatury od jejích počátků. První česká učebnice esperanta od Františka Vladimíra Lorence vyšla už roku 1890 (viz o esperantu) a první esperantský klub v českých zemích vznikl roku 1901 v Brně. Z původní tvorby jsou nejvýraznější tři jména:

• Stanislav Schulhof (1864–1919), pardubický lékař a průkopník českého hnutí. V Pardubicích založil roku 1909 esperantský kroužek, který dodnes nese jeho jméno, a je autorem básnické sbírky Kion la vivo alportis („Co život přinesl“).
• Karel Píč (esperantsky Karolo Piĉ, 1920–1995) z Litomyšle. Psal básně i prózu; nejznámější je jeho polo-autobiografický román La Litomiŝla tombejo („Litomyšlský hřbitov“). Proslul pokusným jazykem a množstvím neologismů, které vyvolávaly spory.
• Eli Urbanová (1922–2012), básnířka a spisovatelka píšící česky i esperantem. Vydala několik básnických sbírek, například Nur tri kolorojn („Jen tři barvy“), a autobiografický román Hetajro dancas („Hetéra tančí“), který je její hlavní prózou.

Opačným směrem, z češtiny do esperanta, přeložil Vladimír Váňa (1932–2000) z Plzně Haškova Švejka (Aventuroj de la brava soldato Švejk dum la mondmilito, s ilustracemi Josefa Lady). Soupis dalších českých překladatelů a autorů původní prózy vede česká Wikipedie na stránce Esperantská literatura.

#Kdo dnes vydává esperantské knihy?

Esperantské nakladatelství je malé a mezinárodní. Mezi významné nakladatele a periodika patří:

• Stafeto (La Laguna, Španělsko) – vedl jej Juan Régulo Pérez v letech 1952 až 1975; vydalo 93 knih, včetně poezie Aulda a Boulton.
• Flandra Esperanto-Ligo (Antverpy) – knihy a zpravodajský měsíčník Monato, vycházející od roku 1980.
• Sezonoj (Kaliningrad) – beletrie, Tolkien a časopis La Ondo de Esperanto.
• Mondial (New York) – romány, Suttonova encyklopedie a literární časopis Beletra Almanako (od roku 2007).
• Fonto (Brazílie) – Gerda malaperis! a Dondiho Božská komedie.
• Universala Esperanto-Asocio – měsíčník Esperanto, vycházející od roku 1905, a rozsáhlý knižní katalog. Viz esperantské organizace.

#Kolik knih existuje v esperantu?

Spolehlivý počet neexistuje. Zveřejněné odhady se výrazně liší:

• Asi 10 000 titulů kolem roku 2000 (přehled EBSCO Research).
• Přes 25 000 knih, často opakovaný, ale nedoložený údaj.
• V květnu 2023 byla Knihovna Hectora Hodlera při UEA předána Polské národní knihovně, která ji popsala jako téměř 30 000 knih, ročníků periodik a krabic s fotografiemi a nahrávkami – smíšený počet položek, nikoli jen knih.
• Oddělení plánových jazyků Rakouské národní knihovny, založené roku 1927 jako Esperantské muzeum, uchovává asi 45 000 tištěných svazků a 4 500 titulů periodik dokumentujících asi 500 plánových jazyků včetně esperanta.

Opatrné shrnutí: v esperantu vyšly desítky tisíc titulů, z nichž několik tisíc jsou původní literární díla.

#Časté otázky

#Existuje původní literatura v esperantu?

Ano. Od 90. let 19. století autoři vydávají původní poezii, romány, povídky a divadelní hry. K hlavním autorům patří Kálmán Kalocsay, Julio Baghy, William Auld, Marjorie Boulton a Trevor Steele.

#Kdo je nejslavnější esperantský spisovatel?

Nejčastěji se uvádí skotský básník William Auld (1924–2006) za La infana raso (1956) a údajné nominace na Nobelovu cenu. Mezi romanopisci jsou široce čteni Julio Baghy a István Nemere.

#Byla Bible přeložena do esperanta?

Ano. Nový zákon vyšel roku 1912 a celá Bible se Zamenhofovým překladem Starého zákona roku 1926.

#Existuje Pán prstenů v esperantu?

Ano. Překlad Williama Aulda, La Mastro de l' Ringoj, vyšel v letech 1995–97, druhé vydání roku 2007.

#Jaká je dobrá první kniha pro čtení v esperantu?

Gerda malaperis! od Claudea Pirona (1983) je napsána pro studující: každá kapitola přidává novou slovní zásobu a gramatiku uvnitř detektivního příběhu. Hojně se používá v kurzech a prodává se v tištěné podobě. Knihy, které smíte legálně číst zdarma, najdete v našem seznamu četby.

#Zdroje

• Wikipedia, Kálmán Kalocsay, Julio Baghy, William Auld, Marjorie Boulton, Baldur Ragnarsson, Trevor Steele, Jan Fethke
• Vikipedio, Literatura Mondo, Kvaropo, Stafeto, Gerda malaperis!
• Wikipedia, Esperanto PEN Centre a Vikipedio, Esperanta PEN-Centro
• Index.hr, „Esperantski pisci za Nobelovu nagradu nominirali Williama Aulda“, 4. února 2003
• Wikipedia, Bible translations into Esperanto a Translations of The Lord of the Rings
• Project Gutenberg, Fundamenta Krestomatio a Hamleto
• Rakouská národní knihovna, Department of Planned Languages
• Lustro Biblioteki, UEA library transferred to the National Library of Poland, květen 2023
• EBSCO Research Starters, Esperanto
• Geoffrey Sutton, Concise Encyclopedia of the Original Literature of Esperanto, Mondial, 2008
• Vikipedio, Stanislav Schulhof, Karel Píč, Eli Urbanová a Vladimír Váňa; Wikipedia, Karel Píč a Eli Urbanová; Wikipedie, Esperantská literatura
• Radio Praha, A look at the Czech Esperanto movement, 29. března 2007; Federación Española de Esperanto, katalog Bitoteko: Aventuroj de la brava soldato Švejk dum la mondmilito; esperanto.cz, 110 let esperanta v Pardubicích (2019)