Je esperanto mrtvý jazyk? Kdo jím ještě mluví

Ne, esperanto není mrtvý jazyk. Lingvisté nazývají jazyk mrtvým, když nemá žádné rodilé mluvčí, a esperanto jich má odhadem 1 000–2 000. Dalších 60 000 až 2 miliony lidí je používá jako druhý jazyk. Jeho Wikipedie má 389 590 článků a zhruba 2 miliony zobrazení stránek měsíčně. Světový kongres esperanta se v roce 2026 sešel po 111. v rakouském Grazu a přijelo na něj 1 138 účastníků.

Je to ale malý jazyk. Žádná země jej nepoužívá jako úřední, nestal se druhým jazykem pro všechny, jak doufal jeho tvůrce, a mluvčího jen tak náhodou nepotkáte. Obojí platí zároveň: esperanto žije, a je malé.

#Co je to „mrtvý jazyk“?

V lingvistice je mrtvý, tedy vymřelý jazyk takový, který nemá žádné žijící rodilé mluvčí. Jazyky, které stále mají mluvčí s prvním jazykem, se počítají za živé. Klasickým příkladem je latina: rodilé mluvčí nemá už po staletí, ale lidé se ji dál učí a používají ji jako druhý jazyk.

Esperanto šlo opačným směrem. V roce 1887 začínalo bez jediného rodilého mluvčího a během jedné generace je získalo, když páry, které se poznaly přes esperanto, v něm vychovávaly své děti. Britský esperantista Montagu Butler popsal esperanto svých dětí už roku 1921. Dnes jím od narození mluví asi 1 000–2 000 lidí – viz rodilí mluvčí esperanta.

Ethnologue, hlavní katalog živých jazyků světa, uvádí esperanto (kód epo) s asi 1 000 uživateli, pro které je prvním jazykem (2022). Podle obvyklého lingvistického měřítka je tedy esperanto živý jazyk. „Malý“ a „mrtvý“ jsou dvě různé věci: mnoho přirozených jazyků má méně mluvčích než esperanto a jsou plně živé.

#Esperanto v číslech

Zobrazení stránek pocházejí z vlastních statistik nadace Wikimedia a počítají jen lidské čtenáře. Používá se medián, protože jednotlivé měsíce prudce kolísají, nejspíš kvůli automatickému provozu. Pro srovnání: islandská Wikipedie měla ve stejném období asi 1,4 milionu zobrazení měsíčně a irská asi 1,3 milionu. Mnoho islandských a irských čtenářů ovšem používá i anglické vydání.

#Kdo dnes esperanto používá?

Mluvčí jsou řídce rozptýleni ve více než 120 zemích, největší komunity jsou v Evropě, Brazílii, Spojených státech a východní Asii. Setkávají se na akcích, online a při cestování. Odhady počtu mluvčích se liší třicetinásobně, hlavně proto, že „mluvčího“ každý definuje jinak.

K čemu esperanto používají:

• Cestování a ubytování. Pasporta Servo, kterou od roku 1974 provozuje mládežnická organizace TEJO, uvádí přes 2 400 hostitelů nabízejících cestovatelům mluvícím esperantem bezplatné ubytování.
• Akce. Světový kongres se schází téměř každé léto od roku 1905, s výjimkou dvou světových válek a pandemie covidu-19. Vedle něj probíhá Mezinárodní kongres esperantské mládeže a řada národních a regionálních setkání.
• Čtení a psaní. Zpravodajský měsíčník Monato vychází od roku 1980 a píší do něj korespondenti ze svých zemí. Literární časopis Beletra Almanako vychází od roku 2007 a od roku 2009 třikrát ročně.
• Vzájemné vyhledávání. Aplikace Amikumu, spuštěná pro mluvčí esperanta 22. dubna 2017, ukazuje studující i mluvčí poblíž.

Jazyk se také stále vyvíjí. Akademie esperanta schválila v roce 2023 desátý Oficiální dodatek slovní zásoby: 420 nových kořenů, většinou jmen zemí, míst a národů. V roce 2026 zapsalo Rakousko esperantskou kulturu do svého národního seznamu nemateriálního kulturního dědictví, stejně jako Polsko v roce 2014 esperantský jazyk.

#Jak je na tom esperanto v Česku?

I v Česku je esperanto živé, ale menší než dříve. Český esperantský svaz (ČES, v esperantu Ĉeĥa Esperanto-Asocio), založený 30. března 1969 v Brně, měl na počátku 70. let asi 2 500 členů a v roce 2007 asi 900 (Radio Praha). Sídlí ve Svitavách, kde od 20. září 2008 působí Muzeum esperanta. Světový kongres se v Česku konal třikrát: v Praze roku 1921 (2 561 účastníků) a roku 1996 (2 972) a v Brně roku 2025 (1 132). Víc o českých organizacích najdete na stránce esperantské organizace.

#Proč se esperanto nestalo světovým jazykem?

Hlavně z politických důvodů. Světový jazyk potřebuje vlády a školy, které za ním stojí, a esperanto dostalo pravý opak: diplomatický odpor, pronásledování dvěma diktaturami a pak konkurenci angličtiny. Celý příběh vypráví stránka o dějinách esperanta.

1. Problém slepice a vejce. Jen málo lidí se chce učit jazyk, kterým mluví jen málo lidí. Zamenhof to viděl už v roce 1887: jeho první kniha žádala čtenáře o slib, že se esperanto naučí, jakmile tento slib dá deset milionů dalších. Do roku 1889 měl asi 1 000 podpisů.
2. Diplomacie. Od roku 1920 navrhovalo esperanto ve Společnosti národů několik delegací. Francie, bránící francouzštinu jako jazyk diplomacie, je zablokovala. V roce 1922 zakázal francouzský ministr školství Léon Bérard vyučování esperanta ve francouzských školách; zákaz byl zrušen roku 1924.
3. Pronásledování. Hitler zaútočil na esperanto v Mein Kampf a nacistické Německo rozpustilo roku 1936 všechny zbývající esperantské organizace. V Sovětském svazu zabily Stalinovy čistky od roku 1937 přední esperantisty a činnost byla prakticky nemožná až do roku 1956. Frankistické Španělsko esperanto potlačovalo do 50. let. Dotklo se to i českých zemí: gestapo rozpustilo esperantský svaz roku 1940 (obnoven byl 1945) a roku 1952 byl za komunistického režimu rozpuštěn znovu; dnešní ČES vznikl až v roce 1969.
4. Angličtina. Po roce 1945 se angličtina šířila spolu s hospodářskou, vědeckou a kulturní mocí Spojených států. Převzala roli světového druhého jazyka, pro niž bylo esperanto navrženo.

Historik Ulrich Lins nazval svou studii o pronásledování La danĝera lingvo („Nebezpečný jazyk“). Kritici přidávají důvody uvnitř jazyka, například jeho evropskou slovní zásobu; zastánci je zpochybňují. Obě strany najdete na stránce kritika esperanta.

#Proč esperantem nikdo nemluví?

Mluví jím mnoho lidí, ale jen tak náhodou je nepotkáte. Esperanto nemá území, takže mluvčí jsou rozptýleni: jedno místní sčítání našlo v Kolíně nad Rýnem, městě s asi milionem obyvatel, kolem 30 plynulých mluvčích. Ve většině měst jsou nejbližší mluvčí v klubu ve větším městě, na akci nebo online.

Organizované hnutí je také menší než dřív. Členská základna Universala Esperanto-Asocio včetně přidružených národních asociací dosáhla vrcholu kolem 43 600 v roce 1987 a v roce 2023 měla asi 12 800. Zároveň online kurzy přivedly víc studujících než kdy dřív, i když většina jich přestane dřív, než začnou jazyk plynule ovládat.

#Vyplatí se esperanto učit?

Vyplatí se, pokud chcete rychlou cestu k mezinárodnímu rozhovoru, cestovním kontaktům nebo ke koníčku se skutečnou komunitou. Nevyplatí se kvůli kariéře ani životu v některé konkrétní zemi.

Praktická zkouška: vyzkoušejte nejdřív pár lekcí. Náš bezplatný kurz o 12 lekcích probírá základní gramatiku.

#Časté otázky

#Mluví se esperantem ještě v roce 2026?

Ano. Světový kongres 2026 v Grazu měl 1 138 účastníků, Pasporta Servo uvádí přes 2 400 hostitelů ve 121 zemích a esperantská Wikipedie má asi 2 miliony zobrazení stránek měsíčně.

#Je esperanto neúspěšný jazyk?

Jako světový jazyk ano: žádný stát jej nepřijal a tuto roli převzala angličtina. Jako jazyk ne: nepřetržitě se používá od roku 1887, má rodilé mluvčí a je nejrozšířenějším konstruovaným jazykem.

#Je esperanto živější než latina?

Podle lingvistické definice ano. Latina nemá žádné rodilé mluvčí, kdežto esperanto jich má asi 1 000–2 000. Latina se ale vyučuje na mnohem více školách.

#Esperanto roste, nebo ubývá?

Obojí, podle toho, co se měří. Členská základna organizovaného hnutí od konce 80. let klesá, ale online kurzy od roku 2015 oslovily miliony studujících a esperantská Wikipedie dál roste.

#Proč se esperanto nestalo populárním?

Hlavně kvůli politice: Francie je zablokovala ve Společnosti národů, nacistické Německo a Sovětský svaz pronásledovaly jeho mluvčí a po roce 1945 se světovým jazykem stala angličtina. Jen málo lidí se chce jazyk učit dřív, než jím mluví mnoho dalších.

#Zdroje

• Wikipedia, Extinct language a Language death (definice); Wikipedie, Mrtvý jazyk
• Wikimedia, statistiky esperantské Wikipedie, List of Wikipedias a Pageviews (user agents), eo.wikipedia.org (staženo 7. října 2026)
• Ethnologue, heslo Esperanto, 25. vydání (2022), a další odhady shromážděné na naší stránce Kolik lidí mluví esperantem?
• Wikipedia, Esperanto (Google a Yandex Translate, pronásledování, frankistické Španělsko) a Unua Libro (slib deseti milionů)
• Wikipédia (fr), Espéranto (zákaz Léona Bérarda z roku 1922)
• Ulrich Lins, Dangerous Language – Esperanto under Hitler and Stalin, Palgrave Macmillan, 2016
• Vikipedio, Membronombroj de UEA; UEA, Estrara Raporto 2023
• La Ondo de Esperanto, zprávy o Brně 2025 a Grazu 2026
• Pasporta Servo (počty hostitelů, 2026)
• Vikipedio, Monato (revuo), Beletra Almanako a Duolingo; Wikipedia, Amikumu
• Libera Folio, „Kie estas la Duolinganoj?“, 31. března 2020
• Google Translate Blog, 22. února 2012
• Rakouská komise pro UNESCO, Esperantokultur in Österreich (2026)
• Radio Praha, A look at the Czech Esperanto movement, 29. března 2007 (členská základna ČES); Wikipedie, Český esperantský svaz a Muzeum esperanta ve Svitavách; Wikipedia, Esperanto in the Czech Republic