Esperantopedia

Fráze

Esperantská přísloví s významem a českými protějšky

Klasická esperantská přísloví v původním znění, s doslovným překladem a s českými příslovími o stejném smyslu.

Aktualizováno: 4 min čtení

Proverbaro Esperanta je sbírka asi 2 630 přísloví a pořekadel, kterou L. L. Zamenhof sestavil v esperantu a vydal v roce 1910. Vycházel ze sbírky svého otce Markuse Zamenhofa, shromážděné v ruštině, polštině, francouzštině a němčině. Níže je 32 z nich, seřazených podle témat; ke každému je doslovný překlad a tam, kde existuje známé české přísloví o stejném smyslu, i ten.

Esperantská přísloví podle témat

Znění a pravopis vycházejí z vydání z let 1910 a 1925; apostrof v Temp' nahrazuje vypuštěné -o. České protějšky mají podobný smysl, ale nejsou překladem slovo od slova; „–“ znamená, že odpovídající české přísloví není všeobecně známé. Běžné výrazy pro každý den najdete na stránce základní fráze.

Práce a peníze

EsperantoDoslovný významČeské přísloví
Komenco bona — laboro duona.Dobrý začátek je polovina práce.Dobrý začátek je půl díla.
Sen laboro ne venas oro.Bez práce nepřichází zlato.Bez práce nejsou koláče.
Kiu amas la liton, ne akiros profiton.Kdo miluje postel, nezíská užitek.–
Ne prokrastu ĝis morgaŭ, kion vi povas fari hodiaŭ.Neodkládej na zítřek, co můžeš udělat dnes.Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Ŝparu groŝon — vi havos plenan poŝon.Ušetři drobnou minci a budeš mít plnou kapsu.Kdo šetří, má za tři.

Slova a mlčení

EsperantoDoslovný významČeské přísloví
Parolo estas arĝento, oron similas silento.Řeč je stříbro, mlčení se podobá zlatu.Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Granda parolisto estas duba faristo.Velký mluvka je pochybný činitel.–
Vundo pasas, vorto restas.Rána přejde, slovo zůstane.–
La muro havas orelojn.Zeď má uši.I stěny mají uši.
Gardu vin du baroj: lipoj kaj dentaroj.Ať tě chrání dvě zábrany: rty a zuby.–

Přátelé

EsperantoDoslovný významČeské přísloví
Amikon montras malfeliĉo.Přítele ukáže neštěstí.V nouzi poznáš přítele.
Kun kiu vi festas, tia vi estas.S kým hodujete, takový jste.Řekni mi, s kým se přátelíš, a řeknu ti, kdo jsi.

Učení

EsperantoDoslovný významČeské přísloví
Per pacienco venas scienco.Trpělivostí přichází věda.–
Lernu juna — vi scios maljuna.Uč se v mládí a budeš vědět ve stáří.Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Homo lernas la tutan vivon.Člověk se učí celý život.Člověk se učí celý život.

Čas a štěstí

EsperantoDoslovný významČeské přísloví
Temp' estas mono.Čas jsou peníze.Čas jsou peníze.
Kiu vivos, tiu vidos.Kdo bude žít, ten uvidí.Čas ukáže.
Ne en unu tago elkreskis Kartago.Kartágo nevyrostlo za jediný den.Ani Řím nebyl postaven za den.
Plej bone ridas, kiu laste ridas.Nejlépe se směje ten, kdo se směje naposled.Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.
Pli bone malfrue, ol neniam.Lépe pozdě než nikdy.Lépe pozdě než nikdy.

Příčina a následek, zdání

EsperantoDoslovný významČeské přísloví
Kiu semas venton, rikoltos fulmotondron.Kdo seje vítr, sklidí bouři s hromobitím.Kdo seje vítr, sklidí bouři.
Kia ago, tia pago.Jaký čin, taková odplata.–
Ne ĉio brilanta estas diamanto.Ne všechno, co se třpytí, je diamant.Není všechno zlato, co se třpytí.
Ne juĝu pri afero laŭ ĝia ekstero.Nesuď věc podle jejího zevnějšku.Nesuď knihu podle obalu.
Unu ovo malbona tutan manĝon difektas.Jedno špatné vejce pokazí celé jídlo.Jedno zkažené jablko zkazí celý koš.

Zvířata, domov a cizina

EsperantoDoslovný významČeské přísloví
Kiu bojas, ne mordas.Kdo štěká, nekouše.Pes, který štěká, nekouše.
Kiam kato promenas, la musoj festenas.Když kočka chodí na procházku, myši hodují.Když kocour není doma, myši mají pré.
Fiŝo pli granda malgrandan englutas.Větší ryba pozře menší.Velké ryby žerou malé.
Pri la lupo rakonto, kaj la lupo renkonte.Vyprávění o vlkovi a vlk tu je.O vlku mluvíme, vlk za humny.
Monto gravediĝis, muso naskiĝis.Hora otěhotněla a narodila se myš.Hora porodila myš.
Ĉio transmara estas ĉarma kaj kara.Všechno zámořské je okouzlující a drahé.–
Neniu estas profeto en sia urbeto.Nikdo není prorokem ve svém městečku.Nikdo není prorokem ve své vlasti.

Odkud Proverbaro pochází?

Markus Zamenhof začal v roce 1905 vydávat srovnávací rusko-polsko-francouzsko-německou frazeologii a zemřel dřív, než ji dokončil. Podle jeho přání měla mít i esperantskou část, kterou připravil jeho syn; vycházela po částech, pak v roce 1910 knižně a druhé vydání vyšlo v Paříži v roce 1925. Sbírka míchá pravá přísloví s ustálenými rčeními, například Ĉerpi akvon per kribrilo – „čerpat vodu sítem“, tedy dělat zbytečnou práci. Viz také Zamenhof a esperantská literatura.

Text má 1 232 číslovaných skupin příbuzných výroků, seřazených podle ruských klíčových slov originálu, a na konci abecední rejstřík témat.

Proč znějí tak povědomě?

Proverbaro vychází z přísloví ruských, polských, francouzských a německých; čeština mezi zdrojovými jazyky není. Přesto se Čech v esperantských příslovích často pozná. Mnohá patří do společného evropského fondu (latinského, biblického i lidového), a proto mají česky skoro stejné znění: Ne ĉio brilanta estas diamanto je „Není všechno zlato, co se třpytí“ a Neniu estas profeto en sia urbeto je biblické „Nikdo není prorokem ve své vlasti“. U jiných se obraz liší: esperantská kočka „chodí na procházku“, český kocour „není doma“, a místo Říma stojí v esperantském přísloví starověké Kartágo.

Jak se používá dnes?

Slovník ReVo uvádí ve svém seznamu literatury vydání z roku 1974 (zkratka PrV) a v mnoha heslech z něj cituje. Jazykovědkyně Sabine Fiedler (2015) uvádí, že mezi mluvčími je všeobecně známo jen asi 7 % z 2 630 výroků, a poslední dvě přísloví v tabulkách označuje za dnes velmi oblíbená. Úplnější moderní zpracování, osmijazyčný Oklingva Proverbaro, vyšlo v roce 2020. Další četba: ukázky textů.

Tvoření slov v příslovích

SlovoČástiVýznam
proverbaroproverb·ar·osbírka přísloví
dentarodent·ar·ozuby jako celek, chrup
parolisto, faristoparol·ist·o, far·ist·omluvka, činitel (-ist-: ten, kdo něco dělá povoláním nebo ze zvyku)
malfeliĉomal·feliĉ·oneštěstí
malfruemal·fru·epozdě (frue je „brzy“)
malŝparimal·ŝpar·iplýtvat, opak ŝpari „šetřit“

Přípona -ar- označuje celek složený z mnoha podobných věcí, -ist- člověka, který něco dělá často nebo povoláním, a mal- přímý opak. Viz tvoření slov, přípony a předpony.

Vzorce, které pomáhají zapamatovat si je

Mnohá přísloví se rýmují (ago – pago, bona – duona) nebo spojují tabulková slova: Kiu vivos, tiu vidos, Kia ago, tia pago. Jiná používají ju … des: Ju pli da bruo, des malpli da ĝuo. – „Čím víc hluku, tím míň radosti.“ Fiedler poznamenává, že často dávají předmět před sloveso, jak to koncovka -n dovoluje (Amikon montras malfeliĉo), nebo kvůli důrazu mění pořadí sloves: Pri gustoj oni disputi ne devas (obvyklý slovosled: oni ne devas disputi).

Rčení ze slovníku

ReVo zachycuje i obrazná rčení:

EsperantoVýklad v ReVoHeslo
perdi la kaponztratit zdravý rozum, pomást sekapo
lia nomo estas sur ĉies langoje velmi slavnýlango
bruligi siajn fingrojnzkompromitovat se, zažít nepříjemnostifingro
foriri kun longa nazoodejít zklamaný, nic nedosáhnoutnazo

Dvě z nich znají i Češi: bruligi siajn fingrojn je „spálit si prsty“ a foriri kun longa nazo „odejít s dlouhým nosem“.

Časté otázky

Kdo napsal esperantská přísloví?

Sbírku sestavil L. L. Zamenhof, který do esperanta převedl výroky ze sbírky svého otce Markuse Zamenhofa, shromážděné v ruštině, polštině, francouzštině a němčině. Mnohá proto připomínají přísloví známá po celé Evropě.

Kolik přísloví obsahuje Proverbaro Esperanta?

Asi 2 630 různých přísloví podle Fiedler (2015), Vikipedie a číslování vydání z roku 1974. Jsou vytištěna v 1 232 číslovaných skupinách a některá se v několika skupinách opakují.

Která esperantská přísloví mluvčí opravdu znají?

Málo: obecně známo je jen asi 7 % výroků (Fiedler, 2015). Za velmi oblíbená označuje Ĉio transmara estas ĉarma kaj kara a Neniu estas profeto en sia urbeto.

Kde si můžu přečíst celý Proverbaro?

Vydání z roku 1925 je přepsáno na Vikifontaru (esperantské Wikisource); online je i digitalizovaná kopie textu z roku 1910 (viz Zdroje).

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.