Ukázky textů v esperantu s českým překladem

Esperanto se píše latinkou, přesně tak, jak se vyslovuje, a většina jeho kořenů pochází z evropských jazyků – slova jako familio, harmonio a karaktero se snadno uhodnou. Esperantský text poznáte podle pravidelných koncovek: -o pro podstatná jména, -a pro přídavná jména, -as pro slovesa v přítomném čase, -n pro předmět. Níže je sedm krátkých textů seřazených od snadných po těžší. Pět pochází z volných nebo oficiálních zdrojů (čtyři ze Zamenhofových knih z let 1887–1905 a jeden z Všeobecné deklarace lidských práv); dva byly napsány pro tuto stránku.

Ke každému textu je český překlad a krátká poznámka o gramatice.

#Na co se dívat v každém esperantském textu

Celý systém se vejde na jednu stránku: viz přehled gramatiky.

#Sedm textů ve zkratce

Úrovně jsou naším hrubým vodítkem, ne oficiálním hodnocením.

#1. První rozhovor

Dva studenti se potkají online. Napsáno pro tuto stránku.

— Saluton! Mi estas Ana. Kiel vi nomiĝas?
— Saluton, Ana! Mi nomiĝas Marko. Mi loĝas en Kanado.
— Ĉu vi jam longe lernas Esperanton?
— Ne, nur tri monatojn. Kaj vi?
— Mi lernas ĝin jam unu jaron, kaj mi tre ŝatas ĝin. Ĝis revido, Marko!

Česky: „Ahoj! Jsem Ana. Jak se jmenuješ?“ – „Ahoj, Ano! Jmenuji se Marko. Bydlím v Kanadě.“ – „Učíš se esperanto už dlouho?“ – „Ne, jen tři měsíce. A ty?“ – „Učím se ho už rok a moc mě baví. Na shledanou, Marko!“

Čeho si všimnout. Ĉu na začátku mění oznamovací větu na otázku ano/ne; česky ho zastupuje intonace nebo „zda, jestli“. Esperanton končí na -n, protože je předmětem, a tri monatojn i unu jaron berou -n, protože měří čas (akuzativ). Česky i esperantsky se „učím se ho už rok“ říká přítomným časem: Mi lernas ĝin jam unu jaron.

#2. Věty z Ekzercara (1905)

Ekzercaro je cvičebnice ve Fundamento de Esperanto (1905), závazném základu jazyka. Těchto pět vět je výběr z jeho § 20; jsou to samostatné příklady, ne příběh.

Hieraŭ mi renkontis vian filon, kaj li ĝentile salutis min. ― Hodiaŭ estas sabato, kaj morgaŭ estos dimanĉo. ― Se mi estus sana, mi estus feliĉa. ― Karaj infanoj, estu ĉiam honestaj! ― Ni estu gajaj, ni uzu bone la vivon, ĉar la vivo ne estas longa.

Česky: Včera jsem potkal vašeho syna a on mě zdvořile pozdravil. – Dnes je sobota a zítra bude neděle. – Kdybych byl zdravý, byl bych šťastný. – Drahé děti, buďte vždy poctivé! – Buďme veselí, využívejme dobře život, neboť život není dlouhý.

Čeho si všimnout. Pět vět, pět slovesných koncovek: renkontis (minulý čas -is), estas (přítomný -as), estos (budoucí -os), estus (podmiňovací způsob -us) a estu (rozkazovací způsob -u, pro rozkazy a „pojďme“). Také esti „být“ se řídí vzorem, protože esperanto nemá nepravidelná slovesa (slovesa). Ĝentile „zdvořile“ je příslovce od ĝentila „zdvořilý“.

#3. Den v moderním životě

Obyčejný pracovní den, napsaný pro tuto stránku.

Ĉiun matenon mi veturas al la laborejo per biciklo. Survoje mi aŭskultas podkaston en Esperanto. En la oficejo mi respondas al retmesaĝoj kaj partoprenas en retaj kunsidoj kun kolegoj el tri landoj. Vespere mi kuiras kun mia edzino, kaj poste ni spektas filmon. Antaŭ ol enlitiĝi, mi lernas dek novajn vortojn per aplikaĵo en mia poŝtelefono.

Česky: Každé ráno jezdím do práce na kole. Cestou poslouchám podcast v esperantu. V kanceláři odpovídám na e-maily a účastním se online porad s kolegy ze tří zemí. Večer vařím s manželkou a potom se díváme na film. Než jdu spát, učím se deset nových slov v aplikaci v telefonu.

Čeho si všimnout. Esperanto pojmenovává moderní věci skládáním starých kořenů: ret·mesaĝ·o „síťová zpráva“ (e-mail), poŝ·telefon·o „kapesní telefon“ (mobil), labor·ej·o „místo práce“ a en·lit·iĝ·i „uložit se do postele“ (tvoření slov). Ĉiun matenon „každé ráno“ bere -n, protože říká, kdy se něco děje. Per znamená „pomocí“: per biciklo, per aplikaĵo.

#4. Patro nia – Otče náš (1887)

Patro nia je první ukázkový text v Zamenhofově první učebnici, Unua Libro (1887). V originále byla každá část slova vytištěna s čárkami mezi částmi – Patr,o ni,a –, aby čtenář, který se jazyk nikdy neučil, mohl každou část vyhledat ve slovníčku v knize. Text níže je Zamenhofovo znění z roku 1887 dnešním pravopisem; originál tiskne hod'aŭ místo hodiaŭ. Stejné znění otiskl už roku 1890 v první české učebnici esperanta František Vladimír Lorenc, v h-systému (chielo, shuldojn).

Patro nia, kiu estas en la ĉielo, sankta estu Via nomo, venu reĝeco Via, estu volo Via, kiel en la ĉielo, tiel ankaŭ sur la tero. Panon nian ĉiutagan donu al ni hodiaŭ kaj pardonu al ni ŝuldojn niajn kiel ni ankaŭ pardonas al niaj ŝuldantoj; ne konduku nin en tenton, sed liberigu nin de la malvera, ĉar Via estas la regado, la forto kaj la gloro eterne. Amen!

Česky (doslovný překlad): Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš každodenní dej nám dnes a odpusť nám dluhy naše, jako i my odpouštíme svým dlužníkům; neuveď nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého (doslova „od nepravého“), neboť tvá je vláda, síla a sláva navěky. Amen!

Čeho si všimnout. Přivlastňovací zájmeno může stát za podstatným jménem – Patro nia, volo Via –, protože gramatiku nese koncovka, ne pozice (slovosled); podobně zní starší české biblické znění „jméno tvé“, „království tvé“ (Bible kralická). V Panon nian ĉiutagan mají všechna tři slova -n: přídavná jména a přivlastňovací zájmena se shodují se svým podstatným jménem. Ŝuld·ant·oj „dlužníci“ je příčestí s významem „ti, kdo dluží“. Česká biblická znění (Bible kralická i Český ekumenický překlad) mají na tomto místě „viny“, ne „dluhy“, kdežto Zamenhof má ŝuldoj, doslova „dluhy“. Pozdější verze, například ta, kterou používá Mezinárodní unie katolických esperantistů (IKUE), nahrazují malvera slovem malbono „zlo“.

#5. Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv

Organizace spojených národů přijala Všeobecnou deklaraci lidských práv roku 1948. Toto je její první článek v esperantu.

Ĉiuj homoj estas denaske liberaj kaj egalaj laŭ digno kaj rajtoj. Ili posedas racion kaj konsciencon, kaj devus konduti unu al alia en spirito de frateco.

Česky (český text deklarace, Wikizdroje podle webu OSN): Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Čeho si všimnout. Esperantský text má 26 slov, český 25 a anglický 30. Jedno esperantské slovo může nahradit celý obrat: de·nask·e „od narození“ spojuje předložku, kořen a příslovečnou koncovku, kdežto česky je to „rodí se“. Frat·ec·o „bratrství“ přidává k frato „bratr“ příponu -ec- (vlastnost), podobně jako česky „bratr-ství“. Devus je podmiňovací způsob od devi „muset“ – doslova „musel by“, zde „měli by“ (podmiňovací způsob). Český text existuje ve dvou drobně odlišných zněních (například „v důstojnosti i právech“ u Veřejného ochránce práv); uvádíme znění z Wikizdrojů.

#6. Pohádka La feino (1905)

La feino „Víla“ je první příběh v Ekzercaro (§ 11). Je to Zamenhofova verze pohádky známé anglicky jako „Diamonds and Toads“, v níž je laskavá dívka odměněna růžemi, perlami a diamanty, které jí padají z úst. Toto je její začátek.

Unu vidvino havis du filinojn. La pli maljuna estis tiel simila al la patrino per sia karaktero kaj vizaĝo, ke ĉiu, kiu ŝin vidis, povis pensi, ke li vidas la patrinon; ili ambaŭ estis tiel malagrablaj kaj tiel fieraj, ke oni ne povis vivi kun ili. La pli juna filino, kiu estis la plena portreto de sia patro laŭ sia boneco kaj honesteco, estis krom tio unu el la plej belaj knabinoj, kiujn oni povis trovi.

Česky: Jedna vdova měla dvě dcery. Starší byla své matce tak podobná povahou i tváří, že každý, kdo ji viděl, mohl myslet, že vidí matku; obě byly tak nepříjemné a tak domýšlivé, že s nimi nebylo možné žít. Mladší dcera, dokonalý obraz svého otce dobrotou a poctivostí, byla navíc jednou z nejkrásnějších dívek, jaké bylo možné najít.

Čeho si všimnout. Dlouhé věty drží pohromadě ke „že“ a vztažná slova: ĉiu, kiu „každý, kdo“ a kiujn „které“, které má -j a -n, protože je to předmět v množném čísle (tabulková slova). La pli maljuna „starší“ a la plej belaj „nejkrásnější“ ukazují stupňování pomocí pli a plej. V povis pensi, ke li vidas zůstává druhé sloveso v přítomném čase: esperanto zachovává čas původní myšlenky, kdežto angličtina by ho posunula na „was seeing“. Česky se časy také neposouvají („mohl myslet, že vidí matku“).

#7. La Espero, esperantská hymna

La Espero „Naděje“ je báseň Zamenhofa, poprvé vytištěná bez názvu roku 1890 v učebnici pro Rusy. Zpívá se na pochod Féliciena Menu de Ménil z roku 1909 a slouží jako neoficiální hymna esperanta (vlajka a symboly). Toto je prvních osm řádků.

En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko;
per flugiloj de facila vento
nun de loko flugu ĝi al loko.
Ne al glavo sangon soifanta
ĝi la homan tiras familion:
al la mond’ eterne militanta
ĝi promesas sanktan harmonion.

Česky: Na svět přišel nový cit, / světem jde mocné volání; / na křídlech lehkého větru / ať nyní letí od místa k místu. / Ne k meči, který žízní po krvi, / táhne lidskou rodinu: / světu věčně válčícímu / slibuje svatou harmonii.

Čeho si všimnout. En la mondon má -n, protože znamená pohyb do světa, kdežto tra la mondo „světem“ ho nepotřebuje (směr). Poezie ohýbá obvyklý pořádek: v glavo sangon soifanta stojí předmět sangon před příčestím soifanta „žíznící“ a ĝi la homan tiras familion odděluje přídavné jméno od jeho podstatného jména. Mond’ ztrácí koncové -o, aby sedělo do metra, což pravidlo 16 Fundamenta dovoluje. Dále báseň nazývá mluvčí la esperantoj, „ti, kdo doufají“ – slovo za Zamenhofovým pseudonymem Doktoro Esperanto, které se stalo názvem jazyka.

#Kde najít další esperantské texty

• Fundamento de Esperanto. Akademio de Esperanto zveřejňuje celý text zdarma online, včetně všech 42 oddílů části Ekzercaro.
• Vikifontaro (esperantské Wikizdroje) shromažďuje volná díla, mimo jiné La Espero.
• Project Gutenberg nabízí bezplatné esperantské knihy, včetně Zamenhofovy antologie Fundamenta Krestomatio (1903).
• Vikipedio, esperantská Wikipedie, nabízí čtenářský cvik na jakékoli téma.
• První česká učebnice. „Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta“ (Lorenc, 1890) je na Project Gutenberg a obsahuje čítanku s ukázkami v esperantu.
• Náš kurz. Kurz o 12 lekcích je postaven na dialozích a bezplatné zdroje uvádějí zjednodušené knihy a podcasty.

#Časté otázky

#Jak vypadá esperanto?

Esperanto používá latinku plus šest písmen se znaménky (ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ, ŭ) a píše se přesně tak, jak se vyslovuje. Mnoho kořenů je povědomých mluvčím evropských jazyků a pravidelné koncovky označují slovní druh: -o pro podstatná jména, -a pro přídavná jména, -as pro slovesa v přítomném čase.

#Jaký byl první text vydaný v esperantu?

Otče náš, Patro nia, byl prvním ukázkovým textem v Zamenhofově Unua Libro z roku 1887 (text 4 výše). Táž kniha obsahovala také verše z Genese, vzorový dopis a tři básně.

#Rozumím esperantu, aniž bych se ho učil?

Zčásti. Čtenáři evropských jazyků poznají mnoho kořenů, například familio, portreto a harmonio, ale koncovky, tabulková slova a malá slova jako ĉu a ke chtějí trochu studia. Slovník ukáže význam každé části slova.

#Jsou tyto texty volně k použití?

Zamenhofovy texty jsou volným dílem: zemřel roku 1917. Texty napsané pro tuto stránku jsou zveřejněny pod licencí CC BY-SA 4.0, jako zbytek webu. Český text deklarace je převzat z webu OSN.

#Jak tyto texty číst nahlas?

Každé písmeno má jeden zvuk a přízvuk vždy padá na předposlední slabiku: Es·pe·RAN·to, fa·mi·LI·o. Viz abeceda a výslovnost.

#Zdroje

• Akademio de Esperanto: Fundamento de Esperanto – Ekzercaro (§ 11 La feino, § 20)
• Zamenhof, Unua Libro (1887), strana 19: sken na Wikimedia Commons
• Vikipedio: Patro nia (text z roku 1887 a verze IKUE)
• F. V. Lorenc, „Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta“ (1890), čítanka č. 1 má stejný text z roku 1887: Project Gutenberg
• Bible kralická a Český ekumenický překlad, Matouš 6, 9–13: BKR a ČEP
• Wikipedia: Unua Libro (obsah knihy)
• Vikifontaro: La Espero
• Vikipedio: La Espero (poprvé vytištěno 1890); Wikipedia: La Espero (pochod Menu de Ménil, 1909)
• Vikipedio: Universala Deklaracio de Homaj Rajtoj a Omniglot: Esperanto (článek 1 v esperantu a angličtině)
• Wikizdroje: Všeobecná deklarace lidských práv (český text, převzatý z webu OSN) a Veřejný ochránce práv: Všeobecná deklarace (jiné znění článku 1)
• PMEG: Slovesné tvary v nepřímé řeči a -n pro míru
• Reta Vortaro (ReVo): hesla retmesaĝo, aplikaĵo, podkasto
• Project Gutenberg: Fundamenta Krestomatio