Esperantopedia

Fráze

Falešní přátelé v esperantu pro Čechy a mluvčí angličtiny

Sedmadvacet esperantských slov, která vypadají česky, a čtyřiačtyřicet, která mátou mluvčí angličtiny – vždy se správným slovem pro to, co jste chtěli říct.

Aktualizováno: 8 min čtení

Falešný přítel v esperantu je slovo, které vypadá jako slovo vašeho jazyka, ale znamená něco jiného. Pro Čecha je nejznámější ano, které neznamená „ano“, ale „člen“, a kolo, které není „kolo“, ale „krk“. Pro mluvčího angličtiny je to eventuale, které znamená „možná“, ne „eventually“. Tabulky níže uvádějí 27 českých a 44 anglických takových slov, roztříděných podle druhu a ověřených ve slovníku Reta Vortaro (ReVo). Sloupec Vypadá jako je slovo, které vám esperantské slovo připomíná, Ve skutečnosti znamená je jeho esperantský význam a Řekněte místo toho je esperantské slovo pro to, co jste měli na mysli.

Falešní přátelé pro Čechy

Krátká slova, která potkáte nejčastěji

Tato slova patří k nejčastějším v esperantu, a proto se Čech splete hned na začátku. Podrobněji je rozebírá stránka o 1000 nejčastějších slovech a časté chyby.

EsperantoVypadá jakoVe skutečnosti znamenáŘekněte místo toho
anoanočlen, příslušník (skupiny)jes „ano“
jajápřece, vždyť (zdůrazňující slovíčko)mi „já“
mimi (zkrácené „mně“)jáal mi „mi, mně“
dodotedy, takžeen „do (dovnitř)“, al „do, k (směr)“, ĝis „do (až)“
proprokvůli (příčina)por „pro“
keke (k)že (spojka)al „k, ke“
sensenbezsonĝo „sen“
jeje (jest)předložka neurčitého významu: v, na, oestas „je“
dumdůmběhem, zatímcodomo „dům“
onioničlověk, lidé obecně (neurčitý podmět)ili „oni, ony, ona“
volivolitchtítelekti „zvolit, vybrat“, baloti „hlasovat tajně“

Několik poznámek k nejzrádnějším z nich:

  • Oni. Česky „oni“ jsou ti druzí; esperantské oni je neurčitý podmět jako české „se“ nebo „lidé“: Oni parolas Esperanton en multaj landoj. – „V mnoha zemích se mluví esperantem.“ ReVo je definuje jako neurčité osobní zájmeno „lidé; mnozí či někteří“. „Oni“ ve smyslu „ti druzí“ je ili.
  • Voli. Mi volas teon. – „Chci čaj.“ Volit někoho je elekti: Ni elektas prezidanton. – „Volíme prezidenta.“
  • Je. Je la tria horo – „ve tři hodiny“; „Je doma“ je Li estas hejme. ReVo uvádí, že je se používá, když smysl jasně neukazuje, jaká předložka se hodí.
  • Dum. Dum la tago mi laboras. – „Přes den pracuji.“ „Bydlím v domě“ je Mi loĝas en domo.
  • Ke. Mi scias, ke vi venos. – „Vím, že přijdete.“ České „ke stolu“ je al la tablo.
  • Sen. Mi trinkas teon sen sukero. – „Piji čaj bez cukru.“ Mi havis strangan sonĝon. – „Měl/a jsem divný sen.“
  • Do. Pluvas, do ni restas hejme. – „Prší, tak zůstáváme doma.“
  • Ja. Mi ja diris! – „Vždyť jsem to říkal/a!“

Slova z každodenního života

EsperantoVypadá jakoVe skutečnosti znamenáŘekněte místo toho
kolokolokrkrado „kolo“, biciklo „jízdní kolo“
stratoztráta (čte se zhruba [strata])uliceperdo „ztráta“
tempotempočasrapideco „rychlost, tempo“
jarojarorokprintempo „jaro“
kaprokaprkozakarpo „kapr“
lanolanovlnaŝnuro „provaz“, ŝnurego „silné lano“, kablo „lano, kabel“
ledoledvyčiněná kůže, useňglacio „led“
sakosakopytel, vak, taškajako „sako, krátký kabát“
vestovestaoděv, kus oblečeníveŝto „vesta“
botobotavysoká bota (zhruba po kolena)ŝuo „bota, střevíc“
pravoprávosprávnost, to, co dělá někoho nebo něco správnýmjuro „právo (jako obor)“, rajto „právo na něco“, leĝo „zákon“
frazofrázevětavortgrupo, frazparto „slovní spojení“
efektivaefektivnískutečný, reálnýefika „účinný“
aktualaaktuálnídůležitý právě teď, naléhavýnuna „nynější, současný“
magazenomagazínsklad, obchodní důmmagazino „časopis, magazín“
studentostudentstudent vysoké školylernanto „žák, student střední školy“

Poznámky:

  • Kolo. Mia kolo doloras. – „Bolí mě krk.“ Li veturas per biciklo. – „Jezdí na kole.“ Kolo jako součást vozu je rado: La aŭto havas kvar radojn. – „Auto má čtyři kola.“
  • Strato. Mi loĝas en tiu strato. – „Bydlím v té ulici.“
  • Tempo. Mi ne havas tempon. – „Nemám čas.“ České „tempo“ ve smyslu rychlosti je rapideco.
  • Jaro. Rok je jaro, jaro je printempo: En printempo la arboj floras. – „Na jaře stromy kvetou.“ Věk se říká s jaroj: Mi havas dudek jarojn. – „Je mi dvacet.“
  • Kapro, lano, ledo, sako, vesto, boto. Další pasti s oblečením jsou na stránce o oblečení: lana ŝalo „vlněný šál“, leda jako „kožená bunda“.
  • Pravo. Vi pravas. – „Máte pravdu.“ Sloveso pravi znamená „mít pravdu, být v právu“ (ReVo).
  • Frazo. Ĉi tiu frazo havas kvin vortojn. – „Tato věta má pět slov.“ ReVo uvádí jako druhý význam frazo afektované, prázdné řeči, což odpovídá české „fráze“ ve smyslu „jen fráze“; v běžném užití je frazo věta. Česky se „fráze“ říká i slovnímu spojení; to je vortgrupo.
  • Aktuala. Česky „aktuální“ znamená často prostě „současný“: „aktuální cena“ je nuna prezo. ReVo vysvětluje aktuala hlavně jako důležité a zajímavé pro současnou situaci a pro prosté „nynější, současný“ radí nuna.
  • Efektiva. České „efektivní“ znamená „účinný, hospodárný“, což je efika: efika medikamento – „účinný lék“. Efektiva je „skutečně existující, ne jen zdánlivý“ (ReVo).
  • Studento. ReVo definuje studento jako žáka vysoké školy (univerzita, akademie). Pro dítě ve škole nebo středoškoláka řekněte lernanto.
  • Magazeno. Magazeno je sklad a velký obchod; časopis je magazino (ReVo: populární časopis, často s mnoha obrázky).

Slova, která jsou pro Čecha pravými přáteli

U těchto slov se česká a esperantská podoba shodují a v ReVo mají stejný význam:

EsperantoČeskyPoznámka
eventualeeventuálněReVo: případně, podle okolností; pro mluvčí angličtiny je to falešný přítel
romanorománvelká prozaická beletristická práce
simpatiasympatickývzbuzující sympatie
argumentoargumentrozumový důkaz v diskusi
rezignirezignovattrvale se vzdát nároku, naděje nebo přání; na funkci „rezignovat“ je demisii
ekspediexpedovatodeslat na určenou adresu
fabrikofabrika, továrnamísto, kde se hromadně vyrábí zboží
gimnaziogymnáziumstřední škola; tělocvična je gimnastikejo
tabulotabule, deskaplochý kus dřeva; stůl je tablo
konkurikonkurovatsoutěžit

Falešní přátelé pro mluvčí angličtiny

Tato část zachovává původní seznam pro mluvčí angličtiny; hodí se vám, pokud angličtinu znáte. Sloupec Vypadá jako ukazuje anglické slovo.

Přídavná jména a příslovce

EsperantoVypadá jakoVe skutečnosti znamenáŘekněte místo toho
eventualeeventuallymožná, případněfine „nakonec“, finfine „konečně“
efektivaeffectiveskutečný, reálnýefika „účinný“
ĝentilagentlezdvořilý, slušně vychovanýmilda „jemný, mírný“
fierafiercehrdýferoca „krutý, nelítostný“
larĝalargeširokýgranda „velký“
veraverypravdivý, skutečnýtre „velmi“
dodotedy, takžefari „dělat“

Esperanto nemá pomocné sloveso „do“: otázka na ano/ne začíná slovem ĉu, jako v Ĉu vi ŝatas kafon? – „Máte rád kávu?“ (anglicky „Do you like coffee?“).

Podstatná jména

EsperantoVypadá jakoVe skutečnosti znamenáŘekněte místo toho
fabrikofabrictovárnaŝtofo, teksaĵo „látka“
gimnaziogymstřední školagimnastikejo „tělocvična“
magazenomagazinesklad, obchodní důmmagazino, revuo „časopis“
romanoRomanrománroma „římský“
kortocourtdvůr, nádvořítribunalo, kortumo „soud“
tabulotabledeska, prknotablo „stůl“
kampocamppole, oblasttendaro „tábor“
hazardohazardnáhodadanĝero, risko „nebezpečí, riziko“
infanoinfantdítěbebo „kojenec, miminko“
biletobilllístek, jízdenkakalkulo „účet k zaplacení“, fakturo „faktura“
benzinobenzenebenzínbenzeno „benzen“
pastopastatěsto, pastapastaĵo, nudeloj „těstoviny“
sortosortosudspeco „druh“
atencoattentionútok, atentátatento „pozornost“
vestovestoděv, kus oblečeníveŝto „vesta“

ReVo uvádí druhé romano pro „obyvatele Říma“, takže pro „římský“ je jistější přídavné jméno roma. Občan starověkého Říma je romiano. Další pasti s oblečením jsou na stránce o oblečení.

Slovesa

EsperantoVypadá jakoVe skutečnosti znamenáŘekněte místo toho
atendiattendčekat (na), očekávatĉeesti „být přítomen (na akci)“
restirestzůstatripozi „odpočívat“
demandidemandptát sepostuli „požadovat“
kontrolicontrolzkontrolovat, ověřitregi, stiri „ovládat, řídit“
konkuriconcursoutěžitkonsenti „souhlasit“
ĉasichaselovitpostkuri „pronásledovat“

Podstatné jméno resto znamená „zbytek“: falešným přítelem je jen sloveso. Atendi má předmět přímo, bez slova pro „na“: Mi atendas la buson – „Čekám na autobus.“ Česky se čeká „na“ něco, ale esperantsky předložka není.

Slova, která se shodují jen zčásti

Tato slova mají něco společného s anglickým podobným slovem, ale shoda je jen částečná.

EsperantoVypadá jakoVe skutečnosti znamenáŘekněte místo toho
aktualaactualaktuální, týkající se současnosti; „skutečný“ jen jako odborný termínreala, vera, fakta „skutečný“
simpatiasympatheticsympatický, příjemný; také nakloněný někomukompatema „soucitný“
komunacommonspolečný (komuna amiko „společný přítel“)ordinara „obyčejný, běžný“
oficoofficeúřad, povinnost, funkceoficejo „kancelář“
kolegiocollegesbor kolegů; též ústav nebo nižší střední školaaltlernejo, universitato „vysoká škola, univerzita“
studentostudentstudent vysoké školylernanto „žák, student“
glasoglasssklenicevitro „sklo (materiál)“
argumentoargumentargument, rozumový důvodkverelo, disputo „hádka, spor“
frazophrasecelá větavortgrupo, frazparto „slovní spojení“
ĵurnalojournalnoviny, zpravodajtaglibro „deník“, revuo „časopis“
revuoreviewčasopis nebo periodikum o jednom tématurecenzo „recenze, posudek“
kontesticontestzpochybnit, napadnout tvrzeníkonkurso „soutěž“, konkuri „soutěžit“
oferiofferobětovat, vzdát se něčeho cennéhooferti, proponi „nabídnout“
pretendipretendnárokovat si, žádat jako své právoŝajnigi „předstírat“
ekspediexpediteodeslat, expedovatrapidigi „urychlit“
rezigniresignvzdát se nároku, naděje nebo právaeksiĝi, demisii „odstoupit z funkce“

Několik poznámek k tabulce:

  • Aktuala: čtvrtý význam v ReVo, označený jako vědecký termín, je „skutečný“, například aktuala malfinio „aktuální nekonečno“ v matematice. V běžné esperantštině znamená aktuala „týkající se současnosti, zajímavý právě teď“. ReVo odrazuje od užití v prostém smyslu „současný, nynější“: řekněte nuna (la nuna jaro „letošní rok“).
  • Frazo: frazo je celá věta. PMEG ji definuje jako řadu slov, která dohromady vyjadřují myšlenku. Poznámka v ReVo říká, že anglické „noun phrase“ je substantiva grupo, ne „substantiva frazo“.
  • Oferi: české významy v ReVo zahrnují „obětovat“; u jednoho významu, blízkého francouzskému offrir, ale poznámka radí použít oferti nebo proponi.
  • Kontesti: „contest“ ve smyslu „zpochybnit“ (napadnout výsledek) odpovídá. „Contest“ ve smyslu „soutěž“ ne.
  • Studento: pro dítě ve škole řekněte lernanto. Více v slovech o škole.

Podobná slova, která jsou bezpečná

Ne každé podobné slovo je past. Definice v ReVo se shodují s angličtinou u ekzameno „zkouška“, preciza „přesný“, sensacia „senzační“, konkurso „soutěž“, prudenta „rozvážný“ a tablo „stůl“.

Falešní přátelé ve větách

EsperantoČesky
Oni parolas Esperanton en multaj landoj.V mnoha zemích se mluví esperantem.
Mi trinkas teon sen sukero.Piji čaj bez cukru.
Pluvas, do ni restas hejme.Prší, tak zůstáváme doma.
Mi ja diris!Vždyť jsem to říkal/a!
Mia kolo doloras.Bolí mě krk.
Li veturas per biciklo.Jezdí na kole.
En printempo la arboj floras.Na jaře stromy kvetou.
Mi ne havas tempon.Nemám čas.
Vi pravas.Máte pravdu.
Ni elektas prezidanton.Volíme prezidenta.
Eventuale mi venos morgaŭ.Možná přijdu zítra. (anglicky „I might come tomorrow.“)
Ni fine trovis la domon.Nakonec jsme dům našli. (anglicky „We eventually found the house.“)
Ŝi demandis, kie estas la stacidomo.Zeptala se, kde je nádraží.
Li restos hejme hodiaŭ.Dnes zůstane doma.
Mi legis interesan romanon.Četl/a jsem zajímavý román.
La fabriko produktas ŝtofon.Továrna vyrábí látku.
Ana kaj mi havas komunan amikon.Ana a já máme společného přítele.

Proč tito falešní přátelé existují?

Esperanto převzalo většinu kořenů z latiny a románských jazyků, dále z němčiny a jiných, a kořen obvykle zachovává význam, který tam má. Čeština je slovanská, proto jsou shody s ní většinou náhodné: například kolo „krk“ pochází z latinského collum „krk“, kapro z latinského capra „koza“ a lano z latinského lana „vlna“, zatímco česká slova „kolo“, „kapr“ a „lano“ mají jiný původ. Jaro „rok“ je z germánských jazyků (německé Jahr) a nemá s českým „jaro“ nic společného. Spolehlivé jsou naopak shody u slov, která mají česky i esperantsky společný latinský nebo řecký zdroj, jako romano – „román“, gimnazio – „gymnázium“ nebo argumento – „argument“.

Angličtina přejala příbuzná slova ze stejných rodin už dávno a jejich významy se rozešly. V našem rozboru původu slov je latina uvedena jako zdroj pro 45 % a francouzština pro 42 % z 843 častých kořenů, u nichž jsou údaje o etymologii.

Wikislovník vede demandi k francouzskému demander „ptát se“, larĝa k francouzskému large „široký“, ĉasi k francouzskému chasser „lovit“, fiera k francouzskému fier „hrdý“ a gimnazio k německému Gymnasium. ReVo překládá eventuale jako francouzské éventuellement a německé eventuell, která také znamenají „možná“. Pokud znáte francouzštinu nebo němčinu, bude vám část těchto slov připadat méně zvláštní.

Jak se falešným přátelům vyhnout

  • U každého slova, které vypadá česky nebo anglicky, nahlédněte do slovníku, který ukazuje význam, stavbu slova a příklad.
  • Nejdřív se naučte všední slova ze 100 nejčastějších slov a pak u každé nové podobnosti zkontrolujte tuto stránku.
  • Význam, který chcete, získáte příponou. Ofico + -ej- „místo“ dává oficejo „kancelář“, pasto + -aĵ- dává pastaĵo „těstoviny“ a tendo „stan“ + -ar- „skupina“ dává tendaro „tábor“. Viz přípony.
  • Porovnejte své vlastní přeřeky s častými chybami.

Časté otázky

Co je falešný přítel v esperantu?

Je to esperantské slovo, které se podobá slovu ve vašem jazyce, ale má jiný význam. Pro Čechy jsou to například ano „člen“, kolo „krk“ a jaro „rok“, pro mluvčí angličtiny eventuale „možná“, romano „román“ a demandi „ptát se“.

Znamená esperantské ano „ano“?

Ne. Ano je člen skupiny, například ano de klubo. České „ano“ je jes.

Co znamená kolo v esperantu?

Kolo je krk. Kolo vozidla je rado a jízdní kolo biciklo.

Znamená eventuale „eventually“?

Ne. ReVo překládá eventuale jako „případně, možná“. Pro „eventually“ použijte fine („nakonec“) nebo finfine („konečně“).

Jak se řekne „vlastně“ nebo „ve skutečnosti“ esperantsky?

Použijte fakte „fakticky, vlastně“ nebo vere „opravdu“. Aktuala nepoužívejte, to znamená „aktuální“ ve smyslu „důležitý právě teď“.

Jak zjistím, jestli esperantské slovo znamená to, co si myslím?

Podívejte se na ně do slovníku, než ho použijete, a čtěte definici, ne jen český překlad. ReVo uvádí definice v esperantu a často dodává poznámku, když hrozí, že čtenáře něco zmate.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.