Škola v esperantu: předměty, pomůcky, lerni a studi

Škola se v esperantu řekne lernejo, složeno z lern·ej·o, „učit se“ plus „místo“: místo určené k učení. Žák je lernanto, učitel instruisto a tři základní slovesa jsou lerni „učit se“, instrui „učit (někoho)“ a studi „studovat“. Stojí za to znát tři pasti: studento znamená vysokoškolského studenta, profesoro vysokoškolského profesora a lerni není sloveso pro „zjistit, dozvědět se“. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

#Druhy škol

Názvy a věk jednotlivých stupňů škol se v jednotlivých zemích liší, takže referenční slovník ReVo je vymezuje podle místa v posloupnosti a uvádí věkové rozmezí, které závisí na zemi.

Anglické „college“ nemá jediný protějšek. ReVo definuje kolegio jako institut nebo fakultu a uvádí je vedle gimnazio a liceo jako možnou střední školu, takže pro přesnost řekněte universitato, fakultato nebo mezlernejo.

#Lidé ve škole

Dva falešní přátelé si žádají opatrnost. Pro dítě ve škole ReVo v poznámce o užití doporučuje lernanto, ne studento. A význam, který má profesoro v románských zemích, tedy učitel základní nebo střední školy, ReVo označuje jako mezinárodně zavádějící a v esperantu se mu má vyhnout. Školní učitel je instruisto; více slov o práci je na stránce povolání a práce.

#Školní předměty

Školní předmět je fako „obor“ vědění a příklad v ReVo u hesla fako nazývá školní předměty lernofakoj. Jazyky se pojmenovávají přídavným jménem: la angla „angličtina“, la franca „francouzština“.

#Školní pomůcky a přípona -il-

PMEG popisuje příponu -il- jako „nástroj, přístroj, prostředek“: to, co stojí před ní, ukazuje činnost. Z skribi „psát“ tak vzniká skribilo, jakýkoli nástroj k psaní. Prosté kořeny jako libro, kajero a krajono -il- nepotřebují.

#Hodiny, domácí úkoly a zkoušky

#Slovesa pro učení, vyučování a zkoušky

#Učit se, studovat, učit: lerni, studi, instrui

ReVo definuje lerni jako osvojování znalostí a návyků z vědy, umění, řemesla nebo sportu a také jako získávání vědomostí zkušeností. Studi definuje jako pilnou práci, prostřednictvím kurzů, četby a cvičení, k získání hluboké znalosti oboru. Instrui je předávat znalosti: instrui ion al iu nebo instrui iun pri io.

Obě slovesa učícího se se překrývají. U jazyka jsou správně Mi lernas Esperanton i Mi studas Esperanton; druhé zdůrazňuje záměrné studium. Typické přeřeky:

#Česká škola esperantsky

České školy mají své vlastní názvy; esperantská slova pro ně najdete ve ReVo.

Několik českých pastí:

• Student. Česky je „student“ i žák gymnázia nebo jiné střední školy, esperantsky je studento jen vysokoškolák. Středoškolák i žák základní školy je lernanto.
• Profesor. Na gymnáziu se učiteli říká „pane profesore“, esperantsky ale profesoro patří vysoké škole; učitel je instruisto.
• Studovat a učit se. Česky se „studuje“ i na střední škole, esperantsky pro to stačí lerni. Pro „studuju na gymnáziu“ je přirozenější Mi lernas en gimnazio.
• Známka. Česká jednička je nejlepší známka, ale stupnice se v zemích liší (například v Polsku je nejlepší šestka), a noto proto samo o sobě neříká, zda je známka dobrá. Dodejte hodnocení: Mi ricevis la plej bonan noton „Dostal/a jsem nejlepší známku“.
• Učit. České „učit“ a „učit se“ se liší jen slůvkem „se“, esperantsky jsou to dvě různá slovesa: instrui a lerni. Zapomenuté „se“ je tedy v esperantu chyba významu, ne jen koncovky.

#Mluvíme o škole

#Školní slova z částí slov

Instruanto je každý, kdo právě učí, instruisto učí jako povolání; srovnejte přípony, tvoření slov a příčestí. Přípona -iĝ- „stát se“ dává diplom·iĝ·i, doslova „přijít k držení diplomu“. Samotné esperanto se začněte učit podle průvodce učením; stránka o zkouškách pojednává o certifikátových zkouškách KER.

#Časté otázky

#Jak se řekne „škola“ v esperantu?

Lernejo. Pro „ve škole“ použijte en la lernejo a pro „do školy“ al la lernejo: Mi estas en la lernejo, Mi iras al la lernejo.

#Jaký je rozdíl mezi lerni a studi?

Lerni je osvojovat si znalost nebo dovednost: lerni naĝi. Studi je projít obor do hloubky, jako ve vysokoškolském studiu: studi fizikon. U jazyka se používají obě, takže Mi lernas Esperanton i Mi studas Esperanton jsou správně; instrui je „učit (někoho)“.

#Jaký je rozdíl mezi lernanto a studento?

Lernanto je každý, kdo se učí, a správné slovo pro dítě ve škole. Studento je žák univerzity nebo akademie.

#Jak se řekne „zítra mám zkoušku“?

Mi havas ekzamenon morgaŭ. Pro samotné skládání zkoušky řekněte ekzameniĝi nebo fari ekzamenon, pro složení trapasi ekzamenon.

#Jak se řekne „střední škola“ a „vysoká škola“?

Pro střední školu použijte mezlernejo, gimnazio nebo liceo. Pro vysokou školu podle významu vyberte universitato, fakultato nebo supera lernejo.

#Zdroje

• ReVo: lernejo, bazlernejo, mezlernejo, lernanto, lerni, lernilo, instrui, studi, studento, ekzameni, ekzameno, ekzameniĝi, ekzamenisto, diplomo, klaso, leciono, profesoro, universitato
• ReVo: gimnazio, liceo, kolegio, rektoro, infanĝardeno, fako, ĥemio, kemio, matematiko, geografio, historio, gimnastiko, gimnastikejo, klasĉambro, fiziko, biologio, lingvo, literaturo, muziko, sporto, arto, desegni
• ReVo: kajero, krajono, skribilo, gumo, tabulo, kreto, pupitro, liniilo, kalkulilo, pintigi, tornistro, dorsosako, horaro, hejmtasko, noto, ekscii
• ReVo, česká škola: abituriento, abiturienta ekzameno, atesto, libertempo
• PMEG: EJ, IL, IST, ESTR, AN, IĜ, Participoj kiel O-vortoj, Bazaj reguloj de elparolo
• Wiktionary, CC BY-SA 4.0: diplomiĝi
• Tatoeba, CC BY 2.0 FR, užití ověřeno podle vět #558938, #597790, #552655, #561521