Fráze
Povolání v esperantu – učitel, lékař, zdravotní sestra
Většina povolání v esperantu končí na -isto, několik jich je prostých kořenů a pár sloves a frází pokryje práci i hledání zaměstnání.
Většina povolání v esperantu končí na -isto: instruisto „učitel“, kuracisto „lékař“, kuiristo „kuchař“. Přípona -ist- označuje člověka, který se něčím zabývá, často jako povoláním: z instrui „učit“ vzniká instruisto. Česká přípona „-ista“ (cyklista, turista, esperantista) je jí blízká. Několik povolání tvoří prosté kořeny bez -ist-, například kelnero „číšník“, ŝoforo „řidič“ a inĝeniero „inženýr“. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.
Jak se tvoří slova o povoláních
| Část slova | Význam | Příklad | Česky |
|---|---|---|---|
| -in- | ženský rod | instruistino | učitelka |
| -an- | člen, obyvatel | kamparano | venkovan |
| -ul- | člověk s vlastností | senlaborulo | nezaměstnaný |
| -ant-, -it- | ten, kdo to dělá; ten, s kým se to dělo | laboranto, dungito | pracovník, zaměstnanec |
| -estr- | vedoucí, hlava | urbestro | starosta |
| -ej- | místo | oficejo | kancelář |
Jsou to obyčejné přípony a příčestí. Skládají se jako při každém tvoření slov: lern·ej·estr·o je „učit se + místo + vedoucí“, tedy ředitel školy.
Co znamená -ist- a kde se nepoužívá
Referenční gramatika PMEG vymezuje -ist- jako osobu, která se něčeho často účastní, třeba profesionálně. Instruisto je tedy ten, kdo učí z povolání, ale biciklisto „cyklista“ je každý, kdo často jezdí na kole, a esperantisto každý, kdo esperanto zná a používá. Pro přesné povolání použijte složeninu: místo nejasného fiŝisto PMEG navrhuje fiŝkaptisto „rybář“, fiŝbredisto „chovatel ryb“ nebo fiŝvendisto „prodavač ryb“.
Mnohá slova pro povolání jsou celé kořeny a -ist- nepotřebují. PMEG uvádí ĥirurgo „chirurg“, barbiro „holič“, kelnero „číšník“, aktoro „herec“, soldato „voják“, profesoro „profesor“ a ŝoforo „řidič“ a říká, že se nemá říkat ĥirurgisto. ReVo má stejně inĝeniero, advokato a sekretario jako obyčejná slova bez -ist-. Žádné pravidlo nepředpoví, která povolání jsou která, proto se učte každé zvlášť. Fizikisto „fyzik“ -ist- potřebuje, protože fiziko je samotná věda.
Běžná povolání podle oboru
Vzdělání a zdraví
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| učitel | instruisto | in-stru-IS-to | |
| profesor | profesoro | pro-fe-SO-ro | prostý kořen |
| lékař, doktor | kuracisto | ku-ra-CIS-to | z kuraci „léčit“ |
| zubař | dentisto | den-TIS-to | |
| zdravotní sestra, ošetřovatel | flegisto | fle-GIS-to | z flegi „ošetřovat“ |
| chirurg | ĥirurgo | ĥi-RUR-go | prostý kořen; ĥ se čte jako české „ch“ |
| lékárník | farmaciisto | far-ma-ci-IS-to | |
| veterinář | veterinaro | ve-te-ri-NA-ro | prostý kořen |
Jídlo, obchody a služby
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| kuchař | kuiristo | ku-i-RIS-to | z kuiri „vařit“ |
| pekař | bakisto | ba-KIS-to | |
| číšník | kelnero | kel-NE-ro | prostý kořen |
| prodavač | vendisto | ven-DIS-to | z vendi „prodávat“ |
| pokladní | kasisto | ka-SIS-to | z kaso „pokladna“ |
| holič | barbiro | bar-BI-ro | prostý kořen |
| krejčí | tajloro | taj-LO-ro | prostý kořen |
| listonoš | poŝtisto | poŝ-TIS-to |
Kancelář, obchod, právo a stát
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| úředník | oficisto | o-fi-CIS-to | |
| sekretář, sekretářka | sekretario | se-kre-ta-RI-o | prostý kořen |
| bankéř | bankisto | ban-KIS-to | |
| obchodník | komercisto | ko-mer-CIS-to | |
| ředitel, vedoucí | direktoro | di-rek-TO-ro | prostý kořen |
| advokát | advokato | ad-vo-KA-to | prostý kořen |
| soudce | juĝisto | ju-ĜIS-to | |
| policista | policisto | po-li-CIS-to | |
| voják | soldato | sol-DA-to | prostý kořen |
Technika, stavebnictví a doprava
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| inženýr | inĝeniero | in-ĝe-ni-E-ro | prostý kořen |
| architekt | arĥitekto | ar-ĥi-TEK-to | píše se i arkitekto |
| programátor | programisto | pro-gra-MIS-to | |
| tesař | ĉarpentisto | ĉar-pen-TIS-to | |
| řidič, šofér | ŝoforo | ŝo-FO-ro | prostý kořen, neutrální pro obě pohlaví |
| pilot | piloto | pi-LO-to | lodí nebo letadel; aviadisto je „pilot letadla“ |
| námořník | maristo | ma-RIS-to | od maro „moře“ |
Věda, média a umění
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| vědec | sciencisto | sci-en-CIS-to | |
| novinář | ĵurnalisto | ĵur-na-LIS-to | ĵ se čte jako české „ž“ |
| spisovatel | verkisto | ver-KIS-to | z verki „tvořit literární dílo“ |
| překladatel | tradukisto | tra-du-KIS-to | |
| herec | aktoro | ak-TO-ro | prostý kořen |
| hudebník | muzikisto | mu-zi-KIS-to | |
| malíř | pentristo | pen-TRIS-to | umělec; malíř pokojů viz níže |
Venkov a moře
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| zemědělec | terkulturisto | ter-kul-tu-RIS-to | doslova „obdělavatel země“, podobně jako české „země-dělec“ |
| zahradník | ĝardenisto | ĝar-de-NIS-to | |
| rybář | fiŝkaptisto | fiŝ-kap-TIS-to | |
| venkovan, rolník | kamparano | kam-pa-RA-no | tvoří se příponou -an- |
Falešní přátelé pro Čechy
| České slovo | Esperanto | Co znamená |
|---|---|---|
| doktor | doktoro | ReVo: především akademický titul „doktor“; také neformální zdvořilý titul lékařů (sinjoro doktoro „pan doktor“). Povolání lékaře je kuracisto |
| malíř | pentristo | Umělec. Malíř pokojů a natěrač je farbisto (ReVo: „natěrač“) |
| profesor | profesoro | ReVo: v první řadě vysokoškolský učitel vyšší než docent; v románských zemích také učitel střední nebo základní školy. Učitele obecně označuje instruisto |
| pilot | piloto | ReVo uvádí na prvním místě lodivoda, který vede lodě přístavem. Pilot letadla je aviadisto |
-ist-, -an- nebo -ul-?
| Přípona | Co stojí před ní | Člověk je… | Příklad |
|---|---|---|---|
| -ist- | co dělá | tím zaměstnán, často jako povoláním | verkisto „spisovatel“ |
| -an- | skupina nebo místo | člen, obyvatel | klubano „člen klubu“ |
| -ul- | vlastnost | někdo, kdo ji má | junulo „mladý člověk“ |
PMEG uvádí, že když se hodí dvě přípony, mluvčí volí tu, která dává mezinárodnější tvar: kristano „křesťan“, ne krististo. Srovnejte ŝipano „ten, kdo slouží na lodi“ s maristo „člověk, který žije z moře“.
Nepřidávejte -ul- ke slovu, které už označuje osobu. PMEG uvádí parolanto „mluvčí“, ne parolantulo. Totéž platí pro laboranto a dungito.
Ženské tvary s -in-
Podle PMEG přidává -in- ženský rod. Za mužským kořenem je povinné: patrino, fratino (viz slova o rodině). Za kořenem bez pohlaví, kam patří většina slov pro povolání, je volitelné: PMEG píše Ŝi estas aktor(in)o a říká, že Ŝi estas ŝoforo je správně.
| Česky | Esperanto | Ženský tvar |
|---|---|---|
| učitel / učitelka | instruisto | instruistino |
| lékař / lékařka | kuracisto | kuracistino |
| číšník / číšnice | kelnero | kelnerino |
| herec / herečka | aktoro | aktorino |
Čeština ženské tvary u povolání tvoří běžně (učitelka, lékařka, ředitelka), takže -in- Čechům připadá přirozené; v esperantu je však u většiny povolání volbou, ne nutností. Tradice -in- přidává běžně, proto může holé slovo vedle ženského znít mužsky, ale množné číslo kuracistoj obvykle zahrnuje všechny. PMEG poznamenává, že od konce 20. století stále víc mluvčích -in- automaticky nepřidává, a oba způsoby označuje za správné. Chcete-li zdůraznit, že jde o muže, řekněte vira aktoro „herec (muž)“.
Pracoviště s -ej-
PMEG popisuje -ej- jako místo určené k něčemu. Co stojí před ním, je to, co se tam děje nebo kdo tam pracuje: tajlorejo je místo, kde pracuje krejčí.
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| pracoviště | laborejo | la-bo-RE-jo |
| kancelář | oficejo | o-fi-CE-jo |
| škola | lernejo | ler-NE-jo |
| obchod | vendejo | ven-DE-jo |
| kuchyně | kuirejo | ku-i-RE-jo |
| krejčovská dílna | tajlorejo | taj-lo-RE-jo |
| nemocnice | malsanulejo, hospitalo | mal-sa-nu-LE-jo, hos-pi-TA-lo |
| továrna | fabriko | fa-BRI-ko |
Fabriko je samostatný kořen. Pro továrny PMEG doporučuje jasné složeniny jako ŝtalfabriko nebo ŝtalejo „ocelárna“ a tabakfarejo „továrna na tabák“, protože tabakejo je místo, kde se tabák pěstuje. Slovo s -ej- může také zastupovat lidi, kteří tam pracují: Nia oficejo ŝanĝis la regulojn – „Naše kancelář změnila pravidla.“
Šéfové, kolegové a slova o práci
PMEG definuje -estr- jako osobu, která vede a rozhoduje; co stojí před ní, je místo nebo věc, kterou má na starosti. Tabulka používá také předpony mal- „opak“ a eks- „mimo funkci“ (eksministro „bývalý ministr“).
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| šéf, vůdce | estro | ES-tro | |
| vedoucí, náčelník | ĉefo | ĈE-fo | |
| starosta, primátor | urbestro | ur-BES-tro | urbo „město“ + -estr- |
| kolega | kolego | ko-LE-go | stejné zaměstnání nebo řemeslo |
| pracovat | labori | la-BO-ri | nemá přímý předmět |
| práce | laboro | la-BO-ro | |
| pracovník | laboranto | la-bo-RAN-to | každý, kdo pracuje |
| pracovní místo, post | posteno | pos-TE-no | ReVo: laborloko je pevné místo ve firmě |
| najmout, zaměstnat | dungi | DUN-gi | |
| zaměstnanec, zaměstnavatel | dungito, dunganto | dun-GI-to, dun-GAN-to | „ten, kdo je najatý“, „ten, kdo najímá“ |
| propustit, dát výpověď | maldungi | mal-DUN-gi | mal- + dungi |
| odvolat, odstoupit z funkce | eksigi, eksiĝi | ek-SI-gi, ek-SI-ĝi | eksiĝi: opustit post nebo zaměstnání |
| plat, mzda | salajro | sa-LAJ-ro | |
| nezaměstnaný | senlaborulo | sen-la-bo-RU-lo | sen- „bez“ |
| odejít do důchodu | emeritiĝi | e-me-ri-TI-ĝi |
Jak mluvit o své práci
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Kie vi laboras? | Kde pracujete? |
| Kio estas via profesio? | Jaké je vaše povolání? |
| Pri kio vi okupiĝas? | Čím se zabýváte? (doslova „čím jste zaměstnán/a“) |
| Mi estas instruisto. | Jsem učitel. |
| Mi laboras kiel kuracisto. | Pracuji jako lékař. |
| Mia patrino estas advokato. | Moje matka je advokátka. |
| Mi laboras por malgranda entrepreno. | Pracuji pro malou firmu. |
| Mi laboras de lundo ĝis vendredo. | Pracuji od pondělí do pátku. |
| Miaj kolegoj estas ĝentilaj. | Moji kolegové jsou zdvořilí. |
Esperanto nemá neurčitý člen, stejně jako čeština: Mi estas instruisto je prostě „Jsem učitel“. Určitý člen la patří ke konkrétní osobě nebo věci: Li estas la direktoro – „On je ten ředitel“.
Za kiel „jako“ si podstatné jméno, které pojmenovává roli podmětu, zachovává základní tvar. Podstatné jméno pojmenovávající roli předmětu dostane -n: La entrepreno dungis ŝin kiel kasiston – „Firma ji zaměstnala jako pokladní“ (paralela z PMEG: Ili elektis ŝin kiel kasiston). Česky se v takové větě mění pád („zaměstnala ji jako pokladní“), esperantsky to dělá -n. Viz akuzativ a tázací slova kie a kio v tabulkových slovech.
Hledání práce
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Mi serĉas laboron. | Hledám práci. |
| Mi estas senlabora kaj serĉas laboron kiel tradukisto. | Jsem nezaměstnaný/á a hledám práci překladatele. |
| Mi kandidatiĝas al la posteno de programisto. | Ucházím se o místo programátora. |
| Morgaŭ mi havas intervjuon. | Zítra mám pohovor. |
| Ili dungis min. | Přijali mě. (doslova „najali mě“) |
| Mi enposteniĝos en Novembro. | Nastoupím na místo v listopadu. |
Kandidatiĝi znamená stát se kandidátem; příklad v ReVo je kandidát „al la posteno de direktoro“. Enposteniĝi je „získat místo“ a dungiĝi „být přijat do zaměstnání“ je protějšek dungi s příponou -iĝ-.
Časté otázky
Jak se řekne „učitel“ esperantsky?
Instruisto, ženský tvar instruistino, z instrui „učit“ plus -ist-. Vysokoškolský učitel může být profesoro.
Jak se řekne „lékař“ nebo „doktor“ esperantsky?
Lékař je kuracisto (žena kuracistino). Doktoro je především akademický titul „doktor“; ReVo dodává, že je to také neformální zdvořilý titul lékařů, jako v sinjoro doktoro. České oslovení „pane doktore“ tedy odpovídá sinjoro doktoro, ale povolání je kuracisto.
Jak se řekne „jsem učitel“ nebo „pracuji jako učitel“?
Mi estas instruisto nebo Mi laboras kiel instruisto. Esperanto nemá neurčitý člen, takže před povoláním nic nestojí.
Jaký je rozdíl mezi -isto a -ano?
-ist- označuje, co člověk dělá, často jako povolání (verkisto „spisovatel“). -an- označuje, ke komu nebo čemu patří nebo kde bydlí (klubano „člen klubu“). Když se hodí obojí, rozhoduje uzus: kristano, ne krististo.
Přidává se -ino k ženským povoláním?
Za mužskými kořeny jako patro ano, je to povinné. Za neutrálními slovy pro povolání jako kuracisto je to volitelné: Ŝi estas kuracisto i Ŝi estas kuracistino jsou správně.
Jak se esperantsky zeptat „Čím se živíte?“
Řekněte Kio estas via profesio? „Jaké je vaše povolání?“, Kio estas via laboro? nebo Kie vi laboras? „Kde pracujete?“
Zdroje
- PMEG: IST, AN, UL, IN, EJ, ESTR, EKS
- PMEG: Seksa signifo de O-vortoj
- PMEG: Perverba priskribo de objekto
- ReVo: instruisto, kuracisto, ĥirurgo, advokato, inĝeniero, arĥitekto, piloto, aviadisto, maristo, kamparano
- ReVo: labori, dungi, eksiĝi, kolego, posteno, kandidato, doktoro
- ReVo: profesoro, pentristo, farbisto, kasisto, urbestro
- Tatoeba, CC BY 2.0 FR, věty #487741, #1623598, #3263101, #530379, #933450
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.