Esperantopedia

Fráze

Protiklady v esperantu: jak mal- zdvojnásobí slovní zásobu

Jediná tříznaková předpona změní „dobrý“ na „špatný“ a „zavřít“ na „otevřít“, takže každá dvojice stojí jeden kořen místo dvou.

Aktualizováno: 4 min čtení

Esperanto tvoří protiklad předponou mal- před slovem: bona „dobrý“ → malbona „špatný“, granda „velký“ → malgranda „malý“, fermi „zavřít“ → malfermi „otevřít“. Naučte se jeden kořen a znáte oba konce stupnice. Tabulky níže uvádějí 74 dvojic podle témat. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

Jak mal- funguje

Mal- je jednou z deseti oficiálních předpon. Fundamento (1905) ji vysvětluje jedním řádkem: označuje protiklady, jako v bona – malbona. PMEG ji definuje jako „přímo opačnou představu“ a dodává, že se používá jen tam, kde přímý opak existuje. Nikdy nemění slovní druh (viz tvoření slov):

  • Přídavná jména jsou nejčastější: varma „teplý“ → malvarma „studený“.
  • Slovesa obracejí děj: permesi „povolit“ → malpermesi „zakázat“.
  • Příslovce a malá slova: frue „brzy“ → malfrue „pozdě“, antaŭ „před“ → malantaŭ „za“.
  • Podstatná jména: lumo „světlo“ → mallumo „tma“.

Samo o sobě je mal- také kořen: malo „opak“. La malo de "alta" estas "malalta". – „Opakem slova ‚vysoký‘ je ‚nízký‘.“

Přízvuk se řídí obvyklým pravidlem, předposlední samohláskou, takže na mal- normálně nepadá: mal-BO-na, mal-FER-mi. U malpli „méně“, malplej „nejméně“ a maltro „příliš málo“ jsou jen dvě samohlásky, proto přízvuk padá na předponu: MAL-pli, MAL-plej, MAL-tro (PMEG). Česky je přízvuk vždy na první slabice, takže české „malý“ zní jinak.

malbona: mal-BO-na/malˈbo.na/
malfermi: mal-FER-mi/malˈfer.mi/
malpli: MAL-pli/ˈmal.pli/

Pozor: mal- nemá s českým „malý“ ani „málo“ nic společného. Malgranda je „malý“ proto, že je opakem granda, a malbona není „malé dobro“, ale „špatný“.

Velikost a množství

EsperantoČeskyProtikladČeskyVýslovnost protikladu
grandavelkýmalgrandamalýmal-GRAN-da
longadlouhýmallongakrátkýmal-LON-ga
larĝaširokýmallarĝaúzkýmal-LAR-ĝa
altavysokýmalaltanízkýmal-AL-ta
dikatlustýmaldikatenkýmal-DI-ka
profundahlubokýmalprofundamělkýmal-pro-FUN-da
pezatěžkýmalpezalehkýmal-PE-za
plenaplnýmalplenaprázdnýmal-PLE-na
multamnohý, mnohomalmultamálomal-MUL-ta
tropříliš mnohomaltropříliš máloMAL-tro
plivícemalpliméněMAL-pli
plejnejvícemalplejnejméněMAL-plej
fortasilnýmalfortaslabýmal-FOR-ta
oftačastýmaloftařídký, vzácnýmal-OF-ta

Teplota, světlo a hmat

Stránka o barvách ukazuje, jak hel- a malhel- tvoří světlé a tmavé odstíny.

EsperantoČeskyProtikladČeskyVýslovnost protikladu
varmateplýmalvarmastudenýmal-VAR-ma
helajasný, světlýmalhelatmavýmal-HE-la
lumosvětlomallumotmamal-LU-mo
sekasuchýmalsekamokrýmal-SE-ka
molaměkkýmalmolatvrdýmal-MO-la
glatahladkýmalglatadrsnýmal-GLA-ta
akraostrýmalakratupýmal-A-kra
puračistýmalpurašpinavýmal-PU-ra
freŝačerstvýmalfreŝanečerstvý, zvětralýmal-FRE-ŝa
satasytýmalsatahladovýmal-SA-ta

Věk, čas a rychlost

EsperantoČeskyProtikladČeskyVýslovnost protikladu
junamladýmaljunastarý (o lidech)mal-JU-na
novanovýmalnovastarý (o věcech)mal-NO-va
fruačasnýmalfruapozdnímal-FRU-a
fruebrzymalfruepozděmal-FRU-e
rapidarychlýmalrapidapomalýmal-ra-PI-da
oftečastomaloftezřídkamal-OF-te

České „starý“ platí pro lidi i věci; esperantsky vybírejte: maljuna pro lidi, malnova pro věci.

Kvalita, povaha a city

EsperantoČeskyProtikladČeskyVýslovnost protikladu
bonadobrýmalbonašpatnýmal-BO-na
belakrásnýmalbelaošklivýmal-BE-la
facilasnadnýmalfacilaobtížnýmal-fa-CI-la
ĝojaradostnýmalĝojasmutnýmal-ĜO-ja
feliĉašťastnýmalfeliĉanešťastnýmal-fe-LI-ĉa
riĉabohatýmalriĉachudýmal-RI-ĉa
saĝamoudrýmalsaĝahloupýmal-SA-ĝa
ĝentilazdvořilýmalĝentilanezdvořilýmal-ĝen-TI-la
agrablapříjemnýmalagrablanepříjemnýmal-a-GRA-bla
kuraĝastatečnýmalkuraĝazbabělýmal-ku-RA-ĝa
paciencatrpělivýmalpaciencanetrpělivýmal-pa-ci-EN-ca
ĝustasprávnýmalĝustachybný, špatnýmal-ĜUS-ta
verapravdivýmalveranepravdivý, falešnýmal-VE-ra
samastejnýmalsamajiný, odlišnýmal-SA-ma
sanazdravýmalsananemocnýmal-SA-na
amikopřítelmalamikonepřítelmal-a-MI-ko
amimilovatmalaminenávidětmal-A-mi
ŝatimít rádmalŝatinesnášet, nemít rádmal-ŜA-ti
esperonadějemalesperozoufalstvímal-es-PE-ro
ordopořádekmalordonepořádekmal-OR-do

České „špatný“ a „špatně“ pokrývají dvě esperantská slova: malbona „špatný“ a malĝusta „chybný“. „Špatný film“ je malbona filmo, ale „špatná odpověď“ je malĝusta respondo.

Pohyb a činnosti

U sloves dává mal- opačný děj.

EsperantoČeskyProtikladČeskyVýslovnost protikladu
fermizavřítmalfermiotevřítmal-FER-mi
ŝaltizapnoutmalŝaltivypnoutmal-ŜAL-ti
ligisvázatmalligirozvázatmal-LI-gi
ŝlosizamknoutmalŝlosiodemknoutmal-ŜLO-si
kovrizakrýtmalkovriodkrýt, objevitmal-KOV-ri
vestioblékatmalvestisvlékatmal-VES-ti
faridělatmalfarivrátit zpět, zrušitmal-FA-ri
pleniginaplnitmalplenigivyprázdnitmal-ple-NI-gi
pliigizvýšitmalpliigisnížitmal-pli-I-gi
permesipovolitmalpermesizakázatmal-per-ME-si
helpipomáhatmalhelpibránitmal-HEL-pi
aperiobjevit semalaperizmizetmal-a-PE-ri
sukcesiuspětmalsukcesineuspětmal-suk-CE-si
dormispátmaldorminespat, bdítmal-DOR-mi
suprenirijít nahorumalsuprenirijít dolůmal-su-pre-NI-ri
instaliinstalovatmalinstaliodinstalovatmal-in-STA-li

U některých sloves PMEG uvádí ostřejší význam. Maldormi znamená nespat, když byste normálně spali, a malhavi „postrádat“ znamená nemít něco, co byste podle sebe mít měli.

Místo a směr

EsperantoČeskyProtikladČeskyVýslovnost protikladu
suprenahořemalsupredolemal-SU-pre
suprennahorumalsuprendolůmal-SU-pren
suprahornímalsupradolnímal-SU-pra
antaŭpředmalantaŭzamal-AN-taŭ
antaŭevpředumalantaŭevzadumal-an-TAŬ-e
dekstrapravýmaldekstralevýmal-DEKS-tra
dekstrevpravomaldekstrevlevomal-DEKS-tre
proksimablízkýmalproksimavzdálenýmal-prok-SI-ma

Mal- a ne

Ne jen popírá, kdežto mal- říká opak. Ne laŭdi „nechválit“ neříká nic špatného, ale mallaŭdi „kárat, odsuzovat“ ano. PMEG uvádí tyto protiklady:

Základní slovoS neS mal-
utila „užitečný“neutila „bez užitku“malutila „škodlivý“
afabla „laskavý“neafabla „nelaskavý“malafabla „nevlídný, hrubý“
amiko „přítel“neamiko (řídké) „ani přítel, ani nepřítel“malamiko „nepřítel“

Takže ne bona „ne dobrý“ nechává střed otevřený, kdežto malbona „špatný“ je druhý konec stupnice. Obojí lze spojit, jako v ne malbona „ne špatný“.

Pro Čecha je to past, protože česká předpona „ne-“ pokrývá obojí. České „nepříjemný“ je malagrabla (protiklad), nikoli neagrabla, které by znamenalo „ne příjemný“, tedy ani příjemný, ani nepříjemný. Stejně tak „nemocný“ je malsana a „nepřítel“ je malamiko. Při překladu českého slova s „ne-“ se vždy ptejte, jde-li o pouhé popření (ne-), nebo o opak (mal-); u přídavných jmen a podstatných jmen půjde často o mal-. Viz také předpony.

Protiklady bez mal-

Mnohé protiklady jsou dva nesouvisející kořeny, takže mal- není třeba. PMEG mezi příklady uvádí tago – nokto „den – noc“, komenci – fini „začít – skončit“ a nigra – blanka „černý – bílý“.

EsperantoČeskyEsperantoČesky
tago – noktoden – nockomenci – finizačít – skončit
demandi – respondiptát se – odpovědětveni – iripřijít – jít
doni – prenidát – vzítaĉeti – vendikoupit – prodat
forgesi – memorizapomenout – pamatovat sinigra – blankačerný – bílý
nordo – sudosever – jihsur – subna – pod

Ještě tři případy vyžadují poznámku:

  • Muž a žena používají příponu -in-, ne mal-: viro „muž“ – virino „žena“, patro „otec“ – patrino „matka“. Viz přípony.
  • Vždy a nikdy pocházejí z tabulkových slov: ĉiam „vždy“ – neniam „nikdy“. Viz tabulková slova.
  • Krátké alternativy existují vedle několika slov s mal-: kurta vedle mallonga, frida vedle malvarma, liva vedle maldekstra. PMEG říká, že kurta a frida se objevují hlavně v poezii a v odborných slovech (fridujo „lednice“) a že slovo s mal- zůstává vždy správné.

Kolik slov mal- dává

Dne 8. října 2026 jsme spočítali slova s mal- v datech ReVo, na nichž stojí náš slovník, který má 32 762 hesel. Heslo jsme započítali, když jeho základ začíná na mal- a ReVo ho vede jako odvozeninu jiného slova s mal-. Vynechali jsme samotný kořen mal- (malo, male) a slova, která jen vypadají podobně, jako malto „slad“ a malgraŭ „navzdory“.

Výsledek je 784 slov, 2,4 % všech hesel, postavených na 463 různých kořenových heslech ReVo. Bez předpony by každé z nich bylo dalším slovem k zapamatování. V našem seznamu 1 000 nejčastějších slov jich 42 začíná na mal-, v čele s malbona (pořadí 229), malgranda (268), malpli (297) a malnova (306).

Ve větách

EsperantoČesky
La kafo estas tro malvarma.Káva je příliš studená.
Tio ne estas malbona ideo.To není špatný nápad.
Mia avo estas maljuna, sed li ne estas malsaĝa.Můj dědeček je starý, ale není hloupý.

Nejdřív se naučte nejčastější slova a pak k nim přidejte jejich protiklady.

Časté otázky

Jak se v esperantu řekne opak slova?

Dejte před něj mal-: granda „velký“ → malgranda „malý“. Koncovka zůstává, takže to funguje u přídavných jmen, sloves, příslovcí i podstatných jmen.

Jaký je rozdíl mezi mal- a ne?

Ne znamená „ne“, mal- znamená „opak“. Neutila je „bez užitku“, kdežto malutila je „škodlivý“. České „ne-“ pokrývá obojí, proto je u českých slov jako „nepříjemný“ nebo „nemocný“ správné mal-.

Souvisí esperantské mal- s českým „malý“?

Ne. Mal- je předpona pro opak a české „malý“ je jen shoda písmen: malgranda je „malý“, protože je opakem granda, a malbona je „špatný“, ne „malý dobrý“.

Dá se mal- dát před jakékoli slovo?

Ne, jen tam, kde existuje přímý opak. Mnoho protikladů jsou samostatné kořeny, například tago – nokto „den – noc“.

Kolik esperantských slov používá mal-?

V datech ReVo, která jsme zkontrolovali, jich je 784 (spočítáno 8. října 2026).

Je opakem „muž“ malviro?

Ne. Žena se označuje příponou -in-: viro „muž“ → virino „žena“.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.