Fráze
Protiklady v esperantu: jak mal- zdvojnásobí slovní zásobu
Jediná tříznaková předpona změní „dobrý“ na „špatný“ a „zavřít“ na „otevřít“, takže každá dvojice stojí jeden kořen místo dvou.
Esperanto tvoří protiklad předponou mal- před slovem: bona „dobrý“ → malbona „špatný“, granda „velký“ → malgranda „malý“, fermi „zavřít“ → malfermi „otevřít“. Naučte se jeden kořen a znáte oba konce stupnice. Tabulky níže uvádějí 74 dvojic podle témat. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.
Jak mal- funguje
Mal- je jednou z deseti oficiálních předpon. Fundamento (1905) ji vysvětluje jedním řádkem: označuje protiklady, jako v bona – malbona. PMEG ji definuje jako „přímo opačnou představu“ a dodává, že se používá jen tam, kde přímý opak existuje. Nikdy nemění slovní druh (viz tvoření slov):
- Přídavná jména jsou nejčastější: varma „teplý“ → malvarma „studený“.
- Slovesa obracejí děj: permesi „povolit“ → malpermesi „zakázat“.
- Příslovce a malá slova: frue „brzy“ → malfrue „pozdě“, antaŭ „před“ → malantaŭ „za“.
- Podstatná jména: lumo „světlo“ → mallumo „tma“.
Samo o sobě je mal- také kořen: malo „opak“. La malo de "alta" estas "malalta". – „Opakem slova ‚vysoký‘ je ‚nízký‘.“
Přízvuk se řídí obvyklým pravidlem, předposlední samohláskou, takže na mal- normálně nepadá: mal-BO-na, mal-FER-mi. U malpli „méně“, malplej „nejméně“ a maltro „příliš málo“ jsou jen dvě samohlásky, proto přízvuk padá na předponu: MAL-pli, MAL-plej, MAL-tro (PMEG). Česky je přízvuk vždy na první slabice, takže české „malý“ zní jinak.
Pozor: mal- nemá s českým „malý“ ani „málo“ nic společného. Malgranda je „malý“ proto, že je opakem granda, a malbona není „malé dobro“, ale „špatný“.
Velikost a množství
| Esperanto | Česky | Protiklad | Česky | Výslovnost protikladu |
|---|---|---|---|---|
| granda | velký | malgranda | malý | mal-GRAN-da |
| longa | dlouhý | mallonga | krátký | mal-LON-ga |
| larĝa | široký | mallarĝa | úzký | mal-LAR-ĝa |
| alta | vysoký | malalta | nízký | mal-AL-ta |
| dika | tlustý | maldika | tenký | mal-DI-ka |
| profunda | hluboký | malprofunda | mělký | mal-pro-FUN-da |
| peza | těžký | malpeza | lehký | mal-PE-za |
| plena | plný | malplena | prázdný | mal-PLE-na |
| multa | mnohý, mnoho | malmulta | málo | mal-MUL-ta |
| tro | příliš mnoho | maltro | příliš málo | MAL-tro |
| pli | více | malpli | méně | MAL-pli |
| plej | nejvíce | malplej | nejméně | MAL-plej |
| forta | silný | malforta | slabý | mal-FOR-ta |
| ofta | častý | malofta | řídký, vzácný | mal-OF-ta |
Teplota, světlo a hmat
Stránka o barvách ukazuje, jak hel- a malhel- tvoří světlé a tmavé odstíny.
| Esperanto | Česky | Protiklad | Česky | Výslovnost protikladu |
|---|---|---|---|---|
| varma | teplý | malvarma | studený | mal-VAR-ma |
| hela | jasný, světlý | malhela | tmavý | mal-HE-la |
| lumo | světlo | mallumo | tma | mal-LU-mo |
| seka | suchý | malseka | mokrý | mal-SE-ka |
| mola | měkký | malmola | tvrdý | mal-MO-la |
| glata | hladký | malglata | drsný | mal-GLA-ta |
| akra | ostrý | malakra | tupý | mal-A-kra |
| pura | čistý | malpura | špinavý | mal-PU-ra |
| freŝa | čerstvý | malfreŝa | nečerstvý, zvětralý | mal-FRE-ŝa |
| sata | sytý | malsata | hladový | mal-SA-ta |
Věk, čas a rychlost
| Esperanto | Česky | Protiklad | Česky | Výslovnost protikladu |
|---|---|---|---|---|
| juna | mladý | maljuna | starý (o lidech) | mal-JU-na |
| nova | nový | malnova | starý (o věcech) | mal-NO-va |
| frua | časný | malfrua | pozdní | mal-FRU-a |
| frue | brzy | malfrue | pozdě | mal-FRU-e |
| rapida | rychlý | malrapida | pomalý | mal-ra-PI-da |
| ofte | často | malofte | zřídka | mal-OF-te |
České „starý“ platí pro lidi i věci; esperantsky vybírejte: maljuna pro lidi, malnova pro věci.
Kvalita, povaha a city
| Esperanto | Česky | Protiklad | Česky | Výslovnost protikladu |
|---|---|---|---|---|
| bona | dobrý | malbona | špatný | mal-BO-na |
| bela | krásný | malbela | ošklivý | mal-BE-la |
| facila | snadný | malfacila | obtížný | mal-fa-CI-la |
| ĝoja | radostný | malĝoja | smutný | mal-ĜO-ja |
| feliĉa | šťastný | malfeliĉa | nešťastný | mal-fe-LI-ĉa |
| riĉa | bohatý | malriĉa | chudý | mal-RI-ĉa |
| saĝa | moudrý | malsaĝa | hloupý | mal-SA-ĝa |
| ĝentila | zdvořilý | malĝentila | nezdvořilý | mal-ĝen-TI-la |
| agrabla | příjemný | malagrabla | nepříjemný | mal-a-GRA-bla |
| kuraĝa | statečný | malkuraĝa | zbabělý | mal-ku-RA-ĝa |
| pacienca | trpělivý | malpacienca | netrpělivý | mal-pa-ci-EN-ca |
| ĝusta | správný | malĝusta | chybný, špatný | mal-ĜUS-ta |
| vera | pravdivý | malvera | nepravdivý, falešný | mal-VE-ra |
| sama | stejný | malsama | jiný, odlišný | mal-SA-ma |
| sana | zdravý | malsana | nemocný | mal-SA-na |
| amiko | přítel | malamiko | nepřítel | mal-a-MI-ko |
| ami | milovat | malami | nenávidět | mal-A-mi |
| ŝati | mít rád | malŝati | nesnášet, nemít rád | mal-ŜA-ti |
| espero | naděje | malespero | zoufalství | mal-es-PE-ro |
| ordo | pořádek | malordo | nepořádek | mal-OR-do |
České „špatný“ a „špatně“ pokrývají dvě esperantská slova: malbona „špatný“ a malĝusta „chybný“. „Špatný film“ je malbona filmo, ale „špatná odpověď“ je malĝusta respondo.
Pohyb a činnosti
U sloves dává mal- opačný děj.
| Esperanto | Česky | Protiklad | Česky | Výslovnost protikladu |
|---|---|---|---|---|
| fermi | zavřít | malfermi | otevřít | mal-FER-mi |
| ŝalti | zapnout | malŝalti | vypnout | mal-ŜAL-ti |
| ligi | svázat | malligi | rozvázat | mal-LI-gi |
| ŝlosi | zamknout | malŝlosi | odemknout | mal-ŜLO-si |
| kovri | zakrýt | malkovri | odkrýt, objevit | mal-KOV-ri |
| vesti | oblékat | malvesti | svlékat | mal-VES-ti |
| fari | dělat | malfari | vrátit zpět, zrušit | mal-FA-ri |
| plenigi | naplnit | malplenigi | vyprázdnit | mal-ple-NI-gi |
| pliigi | zvýšit | malpliigi | snížit | mal-pli-I-gi |
| permesi | povolit | malpermesi | zakázat | mal-per-ME-si |
| helpi | pomáhat | malhelpi | bránit | mal-HEL-pi |
| aperi | objevit se | malaperi | zmizet | mal-a-PE-ri |
| sukcesi | uspět | malsukcesi | neuspět | mal-suk-CE-si |
| dormi | spát | maldormi | nespat, bdít | mal-DOR-mi |
| supreniri | jít nahoru | malsupreniri | jít dolů | mal-su-pre-NI-ri |
| instali | instalovat | malinstali | odinstalovat | mal-in-STA-li |
U některých sloves PMEG uvádí ostřejší význam. Maldormi znamená nespat, když byste normálně spali, a malhavi „postrádat“ znamená nemít něco, co byste podle sebe mít měli.
Místo a směr
| Esperanto | Česky | Protiklad | Česky | Výslovnost protikladu |
|---|---|---|---|---|
| supre | nahoře | malsupre | dole | mal-SU-pre |
| supren | nahoru | malsupren | dolů | mal-SU-pren |
| supra | horní | malsupra | dolní | mal-SU-pra |
| antaŭ | před | malantaŭ | za | mal-AN-taŭ |
| antaŭe | vpředu | malantaŭe | vzadu | mal-an-TAŬ-e |
| dekstra | pravý | maldekstra | levý | mal-DEKS-tra |
| dekstre | vpravo | maldekstre | vlevo | mal-DEKS-tre |
| proksima | blízký | malproksima | vzdálený | mal-prok-SI-ma |
Mal- a ne
Ne jen popírá, kdežto mal- říká opak. Ne laŭdi „nechválit“ neříká nic špatného, ale mallaŭdi „kárat, odsuzovat“ ano. PMEG uvádí tyto protiklady:
| Základní slovo | S ne | S mal- |
|---|---|---|
| utila „užitečný“ | neutila „bez užitku“ | malutila „škodlivý“ |
| afabla „laskavý“ | neafabla „nelaskavý“ | malafabla „nevlídný, hrubý“ |
| amiko „přítel“ | neamiko (řídké) „ani přítel, ani nepřítel“ | malamiko „nepřítel“ |
Takže ne bona „ne dobrý“ nechává střed otevřený, kdežto malbona „špatný“ je druhý konec stupnice. Obojí lze spojit, jako v ne malbona „ne špatný“.
Pro Čecha je to past, protože česká předpona „ne-“ pokrývá obojí. České „nepříjemný“ je malagrabla (protiklad), nikoli neagrabla, které by znamenalo „ne příjemný“, tedy ani příjemný, ani nepříjemný. Stejně tak „nemocný“ je malsana a „nepřítel“ je malamiko. Při překladu českého slova s „ne-“ se vždy ptejte, jde-li o pouhé popření (ne-), nebo o opak (mal-); u přídavných jmen a podstatných jmen půjde často o mal-. Viz také předpony.
Protiklady bez mal-
Mnohé protiklady jsou dva nesouvisející kořeny, takže mal- není třeba. PMEG mezi příklady uvádí tago – nokto „den – noc“, komenci – fini „začít – skončit“ a nigra – blanka „černý – bílý“.
| Esperanto | Česky | Esperanto | Česky |
|---|---|---|---|
| tago – nokto | den – noc | komenci – fini | začít – skončit |
| demandi – respondi | ptát se – odpovědět | veni – iri | přijít – jít |
| doni – preni | dát – vzít | aĉeti – vendi | koupit – prodat |
| forgesi – memori | zapomenout – pamatovat si | nigra – blanka | černý – bílý |
| nordo – sudo | sever – jih | sur – sub | na – pod |
Ještě tři případy vyžadují poznámku:
- Muž a žena používají příponu -in-, ne mal-: viro „muž“ – virino „žena“, patro „otec“ – patrino „matka“. Viz přípony.
- Vždy a nikdy pocházejí z tabulkových slov: ĉiam „vždy“ – neniam „nikdy“. Viz tabulková slova.
- Krátké alternativy existují vedle několika slov s mal-: kurta vedle mallonga, frida vedle malvarma, liva vedle maldekstra. PMEG říká, že kurta a frida se objevují hlavně v poezii a v odborných slovech (fridujo „lednice“) a že slovo s mal- zůstává vždy správné.
Kolik slov mal- dává
Dne 8. října 2026 jsme spočítali slova s mal- v datech ReVo, na nichž stojí náš slovník, který má 32 762 hesel. Heslo jsme započítali, když jeho základ začíná na mal- a ReVo ho vede jako odvozeninu jiného slova s mal-. Vynechali jsme samotný kořen mal- (malo, male) a slova, která jen vypadají podobně, jako malto „slad“ a malgraŭ „navzdory“.
Výsledek je 784 slov, 2,4 % všech hesel, postavených na 463 různých kořenových heslech ReVo. Bez předpony by každé z nich bylo dalším slovem k zapamatování. V našem seznamu 1 000 nejčastějších slov jich 42 začíná na mal-, v čele s malbona (pořadí 229), malgranda (268), malpli (297) a malnova (306).
Ve větách
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| La kafo estas tro malvarma. | Káva je příliš studená. |
| Tio ne estas malbona ideo. | To není špatný nápad. |
| Mia avo estas maljuna, sed li ne estas malsaĝa. | Můj dědeček je starý, ale není hloupý. |
Nejdřív se naučte nejčastější slova a pak k nim přidejte jejich protiklady.
Časté otázky
Jak se v esperantu řekne opak slova?
Dejte před něj mal-: granda „velký“ → malgranda „malý“. Koncovka zůstává, takže to funguje u přídavných jmen, sloves, příslovcí i podstatných jmen.
Jaký je rozdíl mezi mal- a ne?
Ne znamená „ne“, mal- znamená „opak“. Neutila je „bez užitku“, kdežto malutila je „škodlivý“. České „ne-“ pokrývá obojí, proto je u českých slov jako „nepříjemný“ nebo „nemocný“ správné mal-.
Souvisí esperantské mal- s českým „malý“?
Ne. Mal- je předpona pro opak a české „malý“ je jen shoda písmen: malgranda je „malý“, protože je opakem granda, a malbona je „špatný“, ne „malý dobrý“.
Dá se mal- dát před jakékoli slovo?
Ne, jen tam, kde existuje přímý opak. Mnoho protikladů jsou samostatné kořeny, například tago – nokto „den – noc“.
Kolik esperantských slov používá mal-?
V datech ReVo, která jsme zkontrolovali, jich je 784 (spočítáno 8. října 2026).
Je opakem „muž“ malviro?
Ne. Žena se označuje příponou -in-: viro „muž“ → virino „žena“.
Zdroje
- PMEG – MAL
- PMEG – Předpony
- Fundamento de Esperanto – Ekzercaro (výklad afixů)
- ReVo (Reta Vortaro): mal- a každé slovo v tabulkách, např. bona, malbona
- Pořadí podle četnosti: náš seznam 1 000 nejčastějších slov spočítaný z vět na Tatoebě (CC BY 2.0 FR)
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.