Vesmír a věda v esperantu: planety, hvězdy, vědy

V esperantu je Slunce suno, Měsíc luno, hvězda stelo a planeta planedo. Názvy planet jsou mezinárodní a končí na -o (Marso, Jupitero, Plutono), školní předměty končí na -io nebo -iko (astronomio, biologio, fiziko) a lidé, kteří se jimi zabývají, jsou slova na -isto nebo kratší kořeny (fizikisto, astronomo). Všední slova o obloze jsou na stránce příroda. Výslovnost je zapsána s přízvučnou slabikou velkými písmeny; přízvuk je vždy na předposlední slabice (viz abeceda).

#Planety sluneční soustavy

Počítáno od Slunce jsou planety Merkuro, Venuso, Tero, Marso, Jupitero, Saturno, Urano a Neptuno.

Pořadí pochází z ReVo, které definuje Marso jako la kvara planedo „čtvrtá planeta“ sluneční soustavy. Většina názvů planet je zároveň jménem bohů: ReVo uvádí Marso jako římského boha války a Urano jako řeckého boha nebe. Dny lundo, mardo, merkredo jsou samostatná slova, nevznikla z názvů planet, a píšou se malým písmenem; viz dny a měsíce.

#Velká písmena: suno, nebo Suno?

Názvy planet jsou běžná vlastní jména: velké písmeno, bez la (Marso, sur Marso). Suno, luno a tero jsou obyčejná slova. PMEG poznamenává, že lidé často píšou la Suno velkým písmenem, když myslí naše Slunce jako jméno, a taková jména si la ponechávají, jako la Granda Ursino. Velká písmena nejsou povinná, proto se vyskytují obě podoby. Čeština to řeší podobně: „Země“ jako planeta se píše velkým písmenem, „země“ jako půda malým, a stejně „Slunce“ jako těleso a „slunce svítí“.

#Sluneční soustava a dál

#Astronomie a cesty do vesmíru

Slovesa: orbiti „obíhat po oběžné dráze“, rondiri „obíhat“ (ReVo: Měsíc rondiras ĉirkaŭ Země), turniĝi „otáčet se“ (Země se otáčí kolem osy, akso), ekflugi „odstartovat“ (ReVo: kosmodromo je místo pro ekflugo kosmických lodí), observi „pozorovat“.

#Jak se tvoří slova o vesmíru?

Více v příponách a tvoření slov.

#Školní vědy a vědci

Seznam vysvětlují dva vzorce. Když osoba nemá vlastní kořen, přidejte k vědě -ist-: fiziko → fizikisto. PMEG upozorňuje, že fiziko nemůže znamenat i fyzika, protože je to název vědy. Mnohá jména na -io mají souběžný kořen bez i: biologio → biologo. Tvary na -iisto jsou možné, ale dvojité i je neohrabané, proto se dává přednost krátkému kořeni a PMEG říká, ať se nevytváří astronomisto. PMEG nazývá -olog- ve slově biologo ex-příponou: mezinárodní koncovkou, ne pravidelnou esperantskou příponou. Předměty a školní slova jsou na stránce škola.

Česky se tvoří podobně: „biolog“, „geolog“ a „astronom“ mají stejnou stavbu jako biologo, geologo, astronomo, kdežto „fyzik“, „chemik“ a „matematik“ jsou v esperantu fizikisto, ĥemiisto a matematikisto s příponou -ist-.

#Laboratoř a pokus

#České pasti a české souvislosti

• Vesmír. Česky je „vesmír“ jedno slovo pro všechno, co existuje, i pro prostor za Zemí. ReVo překládá universo i kosmo jako „vesmír“: universo je všechno, co existuje, kosmo hlavně prostor mimo Zemi. Pro cestu do „vesmíru“ řekněte kosmo, nikoli spaco; to je obecný „prostor“.
• Raketa. České „raketa“ je i tenisová. Esperantsky je tenisová raketa rakedo (ReVo: náčiní k odpalování míčku s rukojetí a obvykle plochou odpalovací částí); raketo je raketa na oblohu, v ohňostroji i kosmická.
• Měsíc. České „měsíc“ je těleso i část roku. Těleso je luno, měsíc v kalendáři monato.
• Hvězdárna. Česká „hvězdárna“ je stelobservejo; ReVo překládá obecné observejo jako „rozhledna“ (místo vhodné k pozorování) a observatorio jako „observatoř“.
• Vladimír Remek. Vladimír Remek estis la unua ĉeĥoslovaka kosmonaŭto – „Vladimír Remek byl první československý kosmonaut.“ Do vesmíru letěl s lodí Sojuz 28 od 2. do 10. března 1978.

#Vesmír a věda ve větách

#Časté otázky

#Jak se řekne „planeta“ esperantsky?

Planedo. Pluto, Plutono, je nanplanedo „trpasličí planeta“; ReVo říká, že se do roku 2006 počítal za devátou planetu.

#Píšou se názvy planet v esperantu velkým písmenem?

Ano. Jsou to vlastní jména, takže Marso a Jupitero mají velké písmeno a nemají la. Velké písmeno u la Suno, stejně jako u la Luno a la Tero, je volitelné; PMEG říká, že se la Suno často takto píše.

#Jak se řekne „vesmír“ esperantsky?

Universo je všechno, co existuje, kosmo je kosmický prostor, s přídavným jménem kosma „kosmický“ a složeninou kosmoŝipo „kosmická loď“. ReVo označuje spaco pro kosmický prostor za evitinde „třeba se tomu vyhnout“.

#Jaký je rozdíl mezi astronaŭto a kosmonaŭto?

V esperantu žádný: ReVo definuje astronaŭto jako kosmonaŭto, člověk, který cestuje do vesmíru.

#Jak se řekne „vědec“ nebo „fyzik“ esperantsky?

Sciencisto nebo scienculo pro vědce a fizikisto pro fyzika; biolog je biologo a astronom astronomo.

#Zdroje

• ReVo: suno, sunsistemo, luno, plenluno, novluno, tero, eksterterano, planedo, nanplanedo, kometo, asteroido, galaksio, Lakta Vojo, universo, nana
• ReVo: Merkuro, Venuso, Marso, marsano, Jupitero, Saturno, Urano, Neptuno, Plutono
• ReVo: stelo, stelaro, falstelo, konstelacio, Oriono, Granda Ursino, meteoro, eklipso, luneklipso, suneklipso, orbito, akso
• ReVo: raketo, rakedo, satelito, teleskopo, observi, observejo, stelobservejo, observatorio, kosmo, spaco, kosmonaŭto, astronaŭto, kosmoŝipo, kosmodromo, monato, ĉeĥoslovaka
• ReVo: astronomo, astronomio, fiziko, fizikisto, ĥemio, kemio, ĥemiisto, biologio, biologo, matematiko, matematikisto, geografio, geografo, geologio, geologo, meteorologio, informatiko, scienco, sciencisto, scienculo
• ReVo: laboratorio, eksperimento, hipotezo, teorio, mezuri, pruvi, mikroskopo, atomo, molekulo, energio, gravito
• PMEG: majuskloj ĉe propraj nomoj, la ĉe propraj nomoj, la kaj konata afero (la suno)
• PMEG: IST, I (geografio → geografo), OLOG, IĜ (La tero turniĝas ĉirkaŭ sia akso)
• Wikipedie: Vladimír Remek