Fundamento
Universala Vortaro: slovník Fundamenta z roku 1905
Oficiální základní slovní zásoba esperanta, písmeno po písmenu, přesně jak byla vytištěna roku 1905 – s odkazem na dnešní význam každého slova.
Universala Vortaro („Všeobecný slovník“) je čtvrtá a největší část knihy Fundamento de Esperanto. Uvádí kořeny, afixy a malá slova jazyka s překlady do francouzštiny, angličtiny, němčiny, ruštiny a polštiny. Každý kořen v něm je fundamentní: patří k závaznému jádru esperanta.
Jak jsou hesla zapsána?
Heslo je obvykle kořen s apostrofem, například abel' „včela“. Apostrof označuje místo, kde se připojuje koncovka nebo jiná část. Vlastní poznámka slovníku vysvětluje systém na slově frat'in'o „sestra“: tři části, frat „bratr“, in „ženský“ a o „podstatné jméno“, z nichž každá se hledá zvlášť.
- Kořeny nemají koncovku: aĉet' „koupit“, afabl' „vlídný“.
- Afixy a koncovky jsou také hesla, s krátkým výkladem a příkladem: ad' označuje trvající děj, a přídavné jméno.
- Malá slova se píší celá: adiaŭ, kaj, ĉe.
- Některá odvozená slova následují za svým kořenem jako podhesla: sub'aĉet' „podplatit“ pod aĉet', mal'afabl' „mrzutý“ pod afabl'.
Napočítali jsme 2 635 hlavních hesel a 298 odvozených. Písmena C a Ĉ sdílejí v originále jeden oddíl, stejně jako G a Ĝ, H a Ĥ, J a Ĵ a S a Ŝ; vychází tak 22 oddílů.
A co chyby?
Zamenhof nechal překlady, jak byly, včetně chyb, a jeho předmluva upozorňuje, že se vyskytují „zvláště v anglické části“. Vypadá-li některý překlad divně, porovnejte všech pět. Jazykový výbor později vydal opravy, které dnes Akademio de Esperanto používá ve svém online slovníku. Čeština mezi pěti jazyky Fundamenta není.
Každé heslo tu odkazuje do našeho slovníku, pokud dané slovo máme – kvůli dnešnímu významu, tvarům a příkladům, pokud možno česky. Kořeny přidané po roce 1905 jsou uvedeny v Oficiálních dodatcích; viz oficiální esperanto.
UNIVERSALA VORTARO
DE LA LINGVO INTERNACIA ESPERANTO
Ĉion, kio estas skribita en la lingvo internacia Esperanto, oni povas kompreni kun helpo de tiu ĉi vortaro. Vortoj, kiuj formas kune unu ideon, estas skribataj kune, sed dividataj unu de la alia per streketo, tiel ekzemple la vorto « frat'in'o », prezentante unu ideon, estas kunmetita el tri vortoj, el kiuj ĉiun oni devas serĉi aparte.
Stejná poznámka v dalších jazycích z roku 1905
fr Tout ce qui est écrit en langue internationale Esperanto peut se comprendre à l’aide de ce dictionnaire. Les mots qui forment ensemble une seule idée s’écrivent ensemble mais se séparent les uns des autres par de petits traits. Ainsi, par exemple, le mot « frat'in'o », qui n’exprime qu’une idée est formé de trois mots, et chacun d’eux se cherche à part.
en Everything written in the international language Esperanto can be translated by means of this vocabulary. If several words are required to express one idea, they must be written in one but, separated by commas; e. g. « frat'in'o » though one idea, is yet composed of three words, which must be looked for separately in the vocabulary.
de Alles, was in der internationalen Sprache Esperanto geschrieben ist, kann man mit Hülfe dieses Wörterbuches verstehen. Wörter, welche zusammen einen Begriff bilden, werden zusammen geschrieben, aber von einander, durch einen senkrechten Strich getrennt; so ist z. B. das Wort « frat'in'o », welches einen Begriff bildet, aus drei Wörtern zusammengesetzt, deren jedes besonders zu suchen ist.
ru Все, что написано на международномъ языкѣ Эсперанто, можно понимать съ помощью этого словаря. Слова составляющія вмѣстѣ одно понятіе, пишутся вмѣстѣ, но отдѣляются другъ отъ друга черточкой; такъ напримѣръ слово « frat'in'o », составляя одно понятіе, сложено изъ трехъ словъ, изъ которыхъ каждое надо искать отдѣльно.
pl Wszystko co napisano w języku międzynarodowyn Esperanto, można zrozumieć przy pomocy tego słownika. Wyrazy, stanowiące razem jedno pojęcie, pisze się razem, lecz oddziela się kréską pionową; tak naprzykład wyraz « frat'in'o » stanowiący jedno pojęcie, złożony jest z trzech wyrazów, z których każdego należy szukać oddzielnie.
Text: Fundamento de Esperanto, L. L. Zamenhof (1905), volné dílo, podle vydání Akademio de Esperanto. Pravopis, interpunkce i původní překlady, včetně chyb, zůstávají beze změny.
Zdroje
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.