Světadíly, oceány a zeměpis světa v esperantu

Šest částí světa se esperantsky jmenuje Eŭropo, Azio, Afriko, Ameriko, Oceanio a Antarkto a pět oceánů je Atlantiko, Pacifiko, Hinda Oceano, Arkta Oceano a Antarkta Oceano. To jsou seznamy v ReVo, internetovém slovníku esperanta. Zeměpisný název je podstatné jméno na -o s velkým písmenem; přídavné jméno (eŭropa) a obyvatel (eŭropano) vznikají pravidelnými koncovkami. Názvy států jsou na stránce země a jazyky a běžná slova pro krajinu jako rivero a monto na stránce o přírodě. Přízvučné slabiky jsou velkými písmeny.

#Světadíly

Přidejte -an- pro člověka a -in- pro ženu: aziano, azianino. Složené názvy tvoří složená přídavná jména: nordamerika, sudamerikano. Ameriko zahrnuje oba světadíly, takže občan Spojených států je usonano, od Usono. České „Antarktida“ se podobá zastaralému Antarktido, ne dnešnímu Antarkto (viz níže).

#Světadíl, nebo část světa?

ReVo definuje mondoparto jako jednu ze šesti velkých částí zemského povrchu a poznamenává, že lidé často počítají jen pět obydlených, bez Antarkto. Kontinento definuje jako velkou pevninu obklopenou oceánem, kterou lze přejít bez překročení moře, například Eŭrazio, a užití kontinento místo mondoparto označuje jako „evitinde“ („je třeba se mu vyhnout“). Starší názvy Antarktido a Antarktio zastaraly, když Akademie v Deváté oficiální příloze (2007) učinila oficiálním Antarkto.

#Oceány a moře

ReVo popisuje maro jako část oceánu nějak vymezenou a, hlavně v názvech, jako velké slané jezero. Dlouhé a krátké podoby znamenají totéž: PMEG píše la Atlantika oceano = la oceano Atlantiko = Atlantiko a poznamenává, že Afriko, Pacifiko a Gango nemají k svým esperantským podobám skutečnou alternativu. České „Středozemní“ i latinské Mediteraneo znamenají totéž: moře uprostřed pevnin.

#Řeky

ReVo uvádí Nil vedle Amazonky jako nejdelší řeku světa; která je delší, je sporné (Vikipedio).

#Hory, pouště a ostrovy

#Zeměpisná slova

Většina z nich je složena z částí: duon·insul·o „půl-ostrov“, land·lim·o „zemské ohraničení“, mar·bord·o „mořský břeh“, ĉef·urb·o „hlavní město“. Viz tvoření slov, předpony a přípony.

#Světové strany a oblasti

Čtyři hlavní světové strany, nordo, sudo, oriento a okcidento, a tvary norde a norden jsou na stránce o městě a dopravě. Spojením vzniknou vedlejší světové strany a názvy oblastí.

#Česko v zeměpise

Česko leží ve střední Evropě a nemá moře: Ĉeĥujo ne havas maron. Sousedí se čtyřmi státy; jejich esperantské názvy a hlavní města jsou v tabulce (o názvech na -ujo, -io a -lando viz země a jazyky).

Voda odtéká z Česka do tří moří, protože tudy vede evropské rozvodí. Labe, esperantsky Elbo, teče do Severního moře (Norda Maro); Odra, Odro, do Baltského moře (Balta Maro); a Morava se přes Dunaj (Danubo) dostává do Černého moře (Nigra Maro). ReVo o řece Odro uvádí, že pramení v Česku a tvoří část hranice mezi Polskem a Německem. Vikipedio u Česka uvádí české Labe jako Elbo (370 km). Příklad: Elbo fontas en Ĉeĥujo kaj fluas tra Germanujo al la Norda Maro. – „Labe pramení v Česku a teče přes Německo do Severního moře.“

#Píšou se zeměpisné názvy s la?

PMEG třídí názvy do dvou skupin. Prosté vlastní jméno la nebere, zatímco jméno složené z obyčejných slov ano.

PMEG říká, že la Himalajo, la Atlantiko a la Mediteraneo nejsou správně, i když někdy snesitelné. Když přídavné jméno jen vymezuje část místa, PMEG píše bez la a malým písmenem: en orienta Azio „ve východní Asii“. Čeština člen nemá, a proto se la snadno doplní tam, kam nepatří (la Himalajo), nebo zapomene u složených názvů (Ruĝa Maro). Více o la.

#Zeměpis světa ve větách

Všimněte si norden „na sever“ a enfluas en Mediteraneon: akuzativ -n ukazuje pohyb. K plej „nejvíce“ viz stupňování.

#Časté otázky

#Jak se řekne „světadíl“ esperantsky?

Kontinento je velká pevnina obklopená oceánem, například Eŭrazio. Pro jednu ze šesti velkých částí Země používá ReVo mondoparto „část světa“.

#Kolik je světadílů v esperantu?

ReVo uvádí šest částí světa: Afriko, Ameriko, Antarkto, Azio, Eŭropo a Oceanio. Když počítáme jen obydlené, je jich pět; rozdělíme-li Ameriko na dvě a použijeme Aŭstralio, je jich sedm.

#Jak se esperantsky řekne Severní a Jižní Amerika?

Nordameriko nebo Nord-Ameriko a Sudameriko nebo Sud-Ameriko. PMEG doporučuje jednoslovné Sud-Ameriko před Suda Ameriko.

#Používá se la před názvem moře nebo pohoří?

U názvů složených z obyčejných slov ano: la Ruĝa Maro, la Balta Maro. U prostých vlastních jmen ne: Mediteraneo, Himalajo. Množné názvy jako Alpoj a Andoj ho mohou mít.

#Zdroje

• PMEG: Nomspecoj, La ĉe propraj nomoj, Esperantigitaj nomoj, Landoj, popoloj kaj lingvoj
• Akademio de Esperanto: Naŭa Oficiala Aldono (2007)
• ReVo: mondoparto, mondo, kontinento, oceano, maro
• ReVo: Eŭropo, Azio, Afriko, Ameriko, Oceanio, Aŭstralio, Antarkto, Arkto, Eŭrazio
• ReVo: Atlantiko, Pacifiko, Mediteraneo, Kaspio
• ReVo: Nilo, Niĝero, Amazono, Misisipo, Gango, Jangzio, Tigriso, Eŭfrato, Danubo, Rejno, Volgo
• ReVo: Alpoj, Pireneoj, Uralo, Himalajo, Everesto, Andoj, Kilimanĝaro, Saharo
• ReVo: Gronlando, Borneo, Madagaskaro, insulo, duoninsulo, insularo, kabo, golfo, markolo, marbordo
• ReVo: ekvatoro, poluso, duonglobo, klimato, landlimo, ĉefurbo, loĝantaro, nordo, oriento, okcidento
• ReVo, Česko a okolí: Odro, Elbo, Berlino, Vieno, Bratislavo, Varsovio
• Vikipedio (Esperanto), CC BY-SA 4.0: Suda Oceano, Morta maro, Nilo, Gronlando, Ĉeĥio
• Wikipedia: Mount Everest (výška změřená Nepálem a Čínou v roce 2020)