Esperantopedia

Fráze

Životní prostředí a klima v esperantu: slova a fráze

Slova pro znečištění, odpad, energii a klima a části slov, které je tvoří, například re- v recikligi a -iĝ- ve varmiĝi.

Aktualizováno: 3 min čtení

Životní prostředí je v esperantu medio, klima klimato, znečištění poluado a recyklovat je recikligi. Většina výrazů je složena ze známých kořenů: energio plus sun- dává sunenergio „sluneční energie“ a polui plus -ad- dává poluado. Výslovnost ukazuje přízvučnou slabiku velkými písmeny; je vždy předposlední (viz abeceda).

Každé slovo bylo ověřeno v ReVo, slovníku Reta Vortaro. Pokud výraz nemá v ReVo heslo, ale je názvem článku esperantské Vikipedie, uvádí poznámka „Vikipedio“. Slova o počasí najdete na stránce počasí a roční období, slova o krajině na stránce o přírodě.

Životní prostředí a ekologie

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
životní prostředímediome-DI-oReVo: fyzické okolí živého tvora; druhý význam jsou společenské okolnosti člověka
okolíĉirkaŭaĵoĉir-kaŭ-A-ĵoOblast kolem něčeho: la ĉirkaŭaĵo de la lago
příroda, přírodnínaturo, naturana-TU-ro, na-TU-raReVo: vše, co existuje samo od sebe, nevytvořené lidmi
ekologie, ekologickýekologio, ekologiae-ko-lo-GI-o, e-ko-lo-GI-aReVo: věda o vzájemném působení živých organismů a jejich prostředí; příbuzné ekosistemo
biodiverzitabiodiversecobi-o-di-ver-SE-coReVo: rozmanitost živých druhů a jejich prostředí
ohrožený druhminacata specio, endanĝerigita speciomi-na-CA-ta spe-CI-o, en-dan-ĝe-ri-GI-ta spe-CI-oČlánek Vikipedie je Minacata specio, též endanĝerigita specio; specio je v ReVo
vymřítformortifor-MOR-tiReVo: zmizet vymřením, zvláště o druhu
přírodní rezervacenaturrezervejona-tur-re-zer-VE-joReVo: území, kde zákon omezuje zemědělství, průmysl a jinou lidskou činnost
ochrana životního prostředímediprotektome-di-pro-TEK-toReVo ji vysvětluje jako naturprotekto; Vikipedio uvádí, že se týká neživého okolí člověka (voda, vzduch, budovy)
ochrana přírodynaturprotektona-tur-pro-TEK-toReVo: činnost, která udržuje přírodu nepoškozenou a nezněčištěnou

Znečištění, odpad a recyklace

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
znečištěnípoluado, poluopo-lu-A-do, po-LU-oReVo: poluado je činnost znečišťování, poluo činnost i její výsledek; sloveso polui
znečištění ovzdušíaerpoluoa-er-po-LU-oReVo; aero + poluo
znečištění vodyakvopoluoak-vo-po-LU-oReVo; též brupoluo „hluk“ a lumpoluo „světelné znečištění“
odpad, smetíruboRU-boReVo, 2. význam: věci, které se vyhazují (1. význam je suť)
odpadkový košrubujoru-BU-jorubo + -uj- „nádoba“
plastplastoPLAS-toReVo: syntetický polymerní materiál
recyklovatrecikligire-ci-KLI-giReVo: přeměnit použitý materiál na nový; re- + ciklo „cyklus“ + -ig-
recyklacerecikligore-ci-KLI-goNázev článku Vikipedie; reciklado na něj přesměrovává
kompostkompoŝtokom-POŜ-toReVo: úrodná půda ze zetlelých rostlin
znovu použítreuzire-U-zire- + uzi; vlastní heslo v ReVo nemá

Energie

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
energieenergioe-ner-GI-oReVo, 2. význam: fyzikální veličina, schopnost konat práci
elektřinaelektroe-LEK-troReVo; přídavné jméno elektra
fosilní palivofosilia brulaĵofo-si-LI-a bru-LA-ĵoNázev článku Vikipedie, též fosilia bruligaĵo; fosilia energio v ReVo je energie ze spalování plynu, uhlí nebo ropných produktů
uhlí, ropa, zemní plynkarbo, nafto, tergasoKAR-bo, NAF-to, ter-GA-soReVo; nafto je surová ropa, tergaso je hlavně metan
obnovitelná energierenoviĝanta energiore-no-vi-ĜAN-ta e-ner-GI-oReVo; v příkladu se používá i renovigebla energio
sluneční energiesunenergiosu-ne-ner-GI-oReVo; Vikipedio píše i suna energio
solární panelsunpanelosun-pa-NE-loReVo: deska se slunečními články, která dodává energii
větrná energieventenergio, ventoenergioven-te-ner-GI-o, ven-to-e-ner-GI-oReVo má první tvar a druhý používá v příkladu; název Vikipedie je Ventoenergio
větrná turbínaventoturbinoven-to-tur-BI-noNázev článku Vikipedie; též ventelektrejo

Klima a jeho důsledky

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
klima, podnebíklimatokli-MA-toReVo: všechny atmosférické a povětrnostní podmínky oblasti
klimatická změnaklimata ŝanĝo, klimata ŝanĝiĝokli-MA-ta ŜAN-ĝo, kli-MA-ta ŝan-ĜI-ĝoNázev Vikipedie je Klimata ŝanĝo; příklady v ReVo používají klimata ŝanĝiĝo a klimatŝanĝiĝo
globální oteplovánítutmonda varmiĝotut-MON-da var-MI-ĝoNázev článku Vikipedie; používají ho i příklady v ReVo
skleníkový efektforceja efikofor-CE-ja e-FI-koReVo: oteplování, protože štít, například sklo, propouští teplo dovnitř, ale ne ven
oxid uhličitýkarbondioksidokar-bon-di-ok-SI-doReVo; název Vikipedie je Karbona dioksido. Skleníkový plyn je v ReVo forcejgaso
ozonová vrstvaozontavoloo-zon-ta-VO-lopříklad v ReVo; název Vikipedie je Ozona tavolo
hladina mořemarnivelomar-ni-VE-loReVo
suchotrosekeco, sekegotro-se-KE-co, se-KE-goNázev Vikipedie je Trosekeco; příklad v ReVo používá sekego
povodeňinundoi-NUN-doReVo; sloveso inundi
lesní požárarbarbrulegoar-bar-bru-LE-goPoužívá se v příkladech ReVo; arbaro + brulego „velký oheň“
odlesňovánísenarbarigosen-ar-ba-RI-goReVo: ničení lesů na velkém území
rozšiřování pouštídezertiĝadode-zer-ti-ĜA-doNázev článku Vikipedie; dezerto + -iĝ- + -ad-

Slova o bouřích, jako ŝtormo „bouře“ a uragano „hurikán“, jsou na stránce o počasí. Tání ledu se řekne fandiĝi, což ReVo definuje jako zkapalnění teplem.

Co mohu dělat? Každodenní činnosti

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
šetřitŝpariŜPA-riReVo, 2. význam: používat střídmě a opatrně; ŝpari energion; opak malŝpari „plýtvat“; úspora je energiŝparo (Vikipedio)
vypnout, zhasnoutmalŝaltimal-ŜAL-tiReVo: otevřít elektrický obvod
třídit, oddělovatapartigia-par-TI-giReVo: dát na zvláštní místo; apartigi la rubon
jezdit na kolebiciklibi-CI-kliReVo: cestovat na biciklo
hromadná dopravapublika transportopu-BLI-ka trans-POR-toNázev článku Vikipedie; viz město a doprava
sázet, vysaditplantiPLAN-tiReVo: dát rostlinu do země, aby dál rostla; plantado de arboj „sázení stromů“

Nafta, ropa a další pasti pro Čechy

Většina slov v této oblasti je pro Čechy povědomá. Pozor je třeba na pohonné hmoty a plyn:

České slovoEsperantoPoznámka
nafta (do auta)dizeloReVo: palivo, obvykle odvozené z nafto, které se v motoru vstřikuje do silně stlačeného vzduchu
ropanaftoReVo: přírodní hořlavá kapalina, surovina pro získávání petroleje; česky „ropa“ nebo „surová nafta“
benzinbenzinoReVo: směs lehkých uhlovodíků
plyngasozemní plyn je tergaso
ovzdušíaeroReVo: ovzduší, vzduch
uhlíkarbo

České „nafta“ je tedy v esperantu dizelo, zatímco nafto je ropa; benzin a plyn se shodují.

Jak se tvoří slova o prostředí

Část slovaVýznamPříklady
-ad-trvající nebo opakovaná činnostpoluado znečištění, dezertiĝado rozšiřování pouští
-iĝ-stát sevarmiĝi oteplit se, sekiĝi vyschnout, fandiĝi roztát, ŝanĝiĝi změnit se (samo)
-ig-způsobitvarmigi ohřát, sekigi vysušit, malpurigi zašpinit, recikligi
re-znovurecikligi, reuzi, rearbarigo, renoviĝanta „obnovující se“
mal-opakmalŝpari plýtvat, malpurigi, malpliiĝi zmenšit se
sen-bezsenarbarigo, senpolua „nezněčištěný“
-aĵ-konkrétní věcpoluaĵo škodlivina, forĵetaĵo vyhozená věc, bruligaĵo palivo

PMEG uvádí, že -ad- označuje trvající činnost (uzo → uzado „pravidelné užívání“) a re- znamená „znovu“ a pojí se jen se slovy činnosti (novigi → renovigi). Dvojice -ig- a -iĝ- odděluje „někdo to dělá“ od „děje se to samo“: La klimato ŝanĝiĝas, ale Homoj ŝanĝas la klimaton. Proto se používá klimata ŝanĝo i klimata ŝanĝiĝo; viz -ig- a -iĝ-, předpony, přípony a tvoření slov.

Ve složeninách je hlavní slovo poslední: aerpoluo je „znečištění ovzduší“, mediprotekto „ochrana životního prostředí“. Spojovací -o- je volitelné: ReVo má ventenergio a v příkladu píše ventoenergio.

Užitečné věty

EsperantoČesky
Ni devas protekti la naturon.Musíme chránit přírodu.
Ni devas ŝpari energion kaj akvon.Musíme šetřit energií a vodou.
Ni apartigas paperon, vitron kaj plaston de la alia rubo.Papír, sklo a plast třídíme od ostatního odpadu.
Mi forĵetas la rubon en la rubujon.Vyhazuji odpad do koše.
Oni povas recikligi vitron, paperon kaj metalon.Sklo, papír a kov se dají recyklovat.
Mi malŝaltas la lumon, kiam mi eliras el la ĉambro.Když odcházím z místnosti, zhasínám světlo.
Mi biciklas al la laboro kaj uzas publikan transporton, kiam pluvas.Do práce jezdím na kole a když prší, jezdím hromadnou dopravou.
Ni plantis dek arbojn en la parko.V parku jsme zasadili deset stromů.
La klimato ŝanĝiĝas, kaj la glaĉeroj fandiĝas.Klima se mění a ledovce tají.
Sunpaneloj kaj ventoturbinoj produktas elektron sen fosilia brulaĵo.Solární panely a větrné turbíny vyrábějí elektřinu bez fosilních paliv.
La aero en la urbo estas poluita.Vzduch ve městě je znečištěný.
Post la forta pluvo la rivero inundis la vilaĝon.Po silném dešti řeka zaplavila vesnici.

Ve větě o koši ukazuje akuzativ -n po en pohyb do koše. Poluita je minulé trpné příčestí od polui.

Časté otázky

Jak se řekne „životní prostředí“ esperantsky?

Medio. ReVo je definuje jako fyzické okolí, ve kterém tvor žije, a ĉirkaŭaĵo je oblast kolem něčeho. „Ochrana životního prostředí“ je mediprotekto.

Jak se řekne „klimatická změna“ a „globální oteplování“?

Klimata ŝanĝo, též klimata ŝanĝiĝo, pro klimatickou změnu a tutmonda varmiĝo pro globální oteplování. Vikipedio má články Klimata ŝanĝo a Tutmonda varmiĝo a příklady v ReVo používají klimata ŝanĝiĝo a tutmonda varmiĝo.

Jak se řekne „recyklovat“ esperantsky?

Recikligi je sloveso a recikligo podstatné jméno. Můžete se setkat i s reciklado, které Vikipedio přesměrovává na Recikligo.

Jak se řekne „šetřit energií“ esperantsky?

Ŝpari energion. Opak je malŝpari „plýtvat“ a podstatné jméno pro úspory energie je energiŝparo.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.