Fráze
Vaření v esperantu: kuchyňská slova, slovesa a recept
Od kuirejo po kuiraĵo: kuchyňská slova, slovesa a míry, které potřebujete, abyste recept přečetli i napsali.
Kuchyně je kuirejo, od kuiri „vařit“ a -ej- „místo“. Hlavní slovesa při vaření jsou kuiri „vařit“, boli „vřít“, friti „smažit“, baki „péct“ a rosti „opékat“. Mnoho nástrojů je pojmenováno podle slovesa: z tranĉi „krájet“ je tranĉilo „nůž“. Slova o jídle jsou na stránce jídlo a pití, ostatní části domova na stránce dům a domov. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.
Kuchyně a spotřebiče
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| kuchyně | kuirejo | ku-i-RE-jo | Místo pro vaření |
| trouba | bakforno | bak-FOR-no | Forno na pečení |
| pec | forno | FOR-no | Širší: pečení, tavení nebo topení |
| sporák | fornelo | for-NE-lo | Trouba plus plotýnky nebo hořáky |
| trouba (část sporáku) | bakujo | ba-KU-jo | baki + -uj- |
| lednice, chladnička | fridujo | fri-DU-jo | Slovník ReVo označuje frida „studený“ za neologismus |
| mraznička | frostujo | fros-TU-jo | Jídlo v ní vydrží měsíce |
| konvice | bolkruĉo | bol-KRU-ĉo | S uchem, víkem a hubičkou |
Hrnce, pánve a nářadí
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| hrnec | poto | PO-to | Také květináč |
| rendlík, kastrol | kaserolo | ka-se-RO-lo | Hlubší než pato |
| pánev | pato | PA-to | Mělká, s dlouhou rukojetí; ReVo uvádí i fritilo |
| poklice, víko | kovrilo | ko-VRI-lo | z kovri „zakrýt“ |
| síto, cedník | kribrilo | kri-BRI-lo | z kribri „prosévat“ |
| struhadlo | raspilo | ras-PI-lo | z raspi „strouhat“ |
| šlehač, metla | kirlilo | kir-LI-lo | Na šlehání vajec nebo smetany |
| naběračka | ĉerpilo | ĉer-PI-lo | Na nabírání tekutiny |
| váha | pesilo | pe-SI-lo | Na vážení |
Nádobí a příbory
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| talíř | telero | te-LE-ro | Mělký, k jídlu |
| mísa, pokrm | plado | PLA-do | Velký talíř k podávání, nebo jídlo na něm |
| miska, mísa | bovlo | BOV-lo | Nádoba bez hrdla |
| šálek | taso | TA-so | Na teplé nápoje |
| sklenice | glaso | GLA-so | Vyšší než širší |
| nůž | tranĉilo | tran-ĈI-lo | |
| vidlička | forko | FOR-ko | |
| lžíce | kulero | ku-LE-ro | |
| příbor | manĝilaro | man-ĝi-LA-ro | manĝi + -il- + -ar- |
Slovesa při vaření
Téměř všechna slovesa při vaření jsou přechodná: mají předmět s koncovkou -n (viz akuzativ).
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| vařit | kuiri | ku-I-ri | Obecné sloveso |
| vařit ve vodě | bolkuiri | bol-ku-I-ri | Ve vroucí vodě |
| smažit | friti | FRI-ti | V horkém oleji nebo tuku |
| péct | baki | BA-ki | V troubě nebo v popelu |
| opékat | rosti | ROS-ti | Bez přidaného tuku nebo vody |
| opékat na roštu | kradrosti | krad-ROS-ti | Na roštu nad ohněm |
| dusit | stufi | STU-fi | Pomalu, v zavřeném hrnci |
| vařit v páře | vaporkuiri | va-por-ku-I-ri | vaporo „pára“ + kuiri |
Pozor na české „vařit“ a „péct“: každé z nich pokrývá víc esperantských sloves. České „vařit“ je kuiri, když jídlo obecně připravujete teplem (Mi kuiras vespermanĝon – „Vařím večeři“), bolkuiri, když ho vaříte ve vroucí vodě (ReVo: „vařit ve vroucí vodě“), a boligi, když vodu jen přivádíte k varu. České „péct“ je baki u chleba a koláčů a rosti u masa (ReVo to tak rozlišuje: baki „péci chléb“, rosti „péci maso“). České „smažit“ odpovídá friti.
Příprava jídla
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| krájet | tranĉi | TRAN-ĉi | |
| sekat | haki | HA-ki | Úderem rozdělit |
| loupat | senŝeligi | sen-ŝe-LI-gi | ReVo: senŝeligi terpomon |
| míchat, mísit | miksi | MIK-si | |
| šlehat, rychle míchat | kirli | KIR-li | Rychlý otáčivý pohyb |
| hníst | knedi | KNE-di | Mouka a voda na těsto |
| lít | verŝi | VER-ŝi | Tekutinu |
| sypat | ŝuti | ŜU-ti | Obilí, písek, mouku |
| přidat | aldoni | al-DO-ni | |
| potírat, mazat | ŝmiri | ŜMI-ri | Tenká vrstva tuku |
| solit / kořenit | sali / spici | SA-li / SPI-ci | Přidat sůl / přidat koření |
| ochutnat | gustumi | gus-TU-mi | Záměrně |
Gusti je jiné sloveso a nemá předmět: La supo bongustas. „Polévka chutná dobře.“ Srovnejte Mi gustumas la supon. „Ochutnávám polévku.“ Česká dvojice „chutnat“ × „ochutnávat“ odpovídá přesně: gusti je „chutnat“, gustumi „ochutnávat“. České „míchat“ se překládá dvěma slovy: miksi, když věci spojujete, a kirli, když je rychle šleháte. Česky „lít“ a „sypat“ rozlišujeme stejně jako verŝi a ŝuti.
Teplo a chlad
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| ohřát, zahřát | varmigi | var-MI-gi | |
| ochladit | malvarmigi | mal-var-MI-gi | |
| rozpustit, roztavit | fandi | FAN-di | fandiĝi „rozpustit se, roztát samo“ |
| tát, rozmrzat | degeli | de-GE-li | Nepřechodné |
| zmrazit | frostigi | fros-TI-gi | Udělat ledově studené |
| být studený | fridi | FRI-di | Příklad v ReVo se týká lednice |
Vřít, tavit, vařit: -ig- a -iĝ- v kuchyni
Česky se „voda vře“ a „vařím vodu“ říká dvěma různými slovesy, ale u mnoha jiných stačí zvratné „se“: „máslo se rozpouští“ × „rozpouštím máslo“. Esperanto má pro takové dvojice pravidelné tvary. Boli je to, co dělá tekutina, boligi to, co s ní děláte. Jiná slovesa jdou opačným směrem: kuiri je to, co děláte s jídlem, kuiriĝi to, co dělá jídlo. Pravidlo najdete na stránce o -ig- a -iĝ-.
| Slovesa | Samo | Někdo to dělá |
|---|---|---|
| boli → boligi | La lakto bolas. „Mléko vře.“ | Mi boligas la lakton. „Vařím mléko.“ |
| kuiriĝi ← kuiri | La supo kuiriĝas. „Polévka se vaří.“ | Mi kuiras la supon. „Vařím polévku.“ |
| fandiĝi ← fandi | La butero fandiĝas. „Máslo se rozpouští.“ | Mi fandas la buteron. „Rozpouštím máslo.“ |
Míry
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| kilogram / gram | kilogramo / gramo | ki-lo-GRA-mo / GRA-mo | |
| litr | litro | LI-tro | |
| decilitr | decilitro | de-ci-LI-tro | Desetina litru |
| šálek | taso | TA-so | ReVo: při vaření asi 150 ml |
| polévková lžíce | supkulero | sup-ku-LE-ro | Asi 15 ml |
| čajová lžička | tekulero | te-ku-LE-ro | Asi 5 ml |
| kus / plátek | peco / tranĉaĵo | PE-co / tran-ĈA-ĵo | |
| polovina / čtvrtina | duono / kvarono | du-O-no / kva-RO-no | duono de la kuko „polovina koláče“ |
Měřená věc stojí za da a nedostává -n: du tasoj da faruno „dva šálky mouky“. Česky tu stojí 2. pád („šálek mouky“), esperantsky da, nikoli de. Míra je předmět: Mi aldonas du tasojn da faruno. Další pravidla pro da jsou na stránce jídlo a pití.
Recept: krespoj (palačinky)
Recept je recepto a přísada ingredienco. ReVo definuje krespo jako tenkou placku z mouky, mléka a vajec, zvanou také patkuko; česky je to „palačinka“. Slovo recepto má stejný dvojí význam jako české „recept“: kuchařský i lékařský (ReVo).
Ingrediencoj – přísady: 150 gramoj da faruno (150 g mouky), 3 decilitroj da lakto (3 dl mléka), 2 ovoj (2 vejce), iom da salo (trochu soli), 1 supkulero da oleo (1 polévková lžíce oleje), sukero kaj citrono (cukr a citron).
Kiel prepari – jak připravit:
- Metu la farunon en grandan bovlon. – Dejte mouku do velké mísy.
- Rompu la ovojn en la bovlon kaj aldonu la lakton kaj iom da salo. – Rozklepněte vejce do mísy a přidejte mléko a trochu soli.
- Kirlu la miksaĵon per forko, ĝis ĝi fariĝos glata. – Prošlehejte směs vidličkou, dokud nebude hladká.
- Lasu la miksaĵon ripozi dek minutojn. – Nechte směs deset minut odpočinout.
- Varmigu la paton kaj ŝmiru ĝin per iom da oleo. – Rozehřejte pánev a vymažte ji trochou oleje.
- Verŝu en la paton iom de la miksaĵo. – Nalijte do pánve trochu směsi.
- Fritu la krespon du minutojn, turnu ĝin kaj fritu ĝin ankoraŭ unu minuton. – Smažte palačinku dvě minuty, obraťte ji a smažte ji ještě minutu.
- Ripetu, ĝis la miksaĵo finiĝos. – Opakujte, dokud směs nedojde.
- Servu la krespojn kun sukero kaj citrono. – Podávejte palačinky s cukrem a citronem.
Kroky jsou rozkazy končící na -u (viz slovesa); přidáte-li ni, znamená to „pojďme“: Ni kuiru! Doba trvání dostává -n bez předložky: du minutojn – česky stojí také bez předložky („smažte dvě minuty“). A da nikdy nestojí před la: iom da salo, ale iom de la miksaĵo „trochu té směsi“.
Jak se tvoří kuchyňská slova
| Část slova | Význam | Příklady |
|---|---|---|
| -ej- | místo | kuirejo kuchyně, bakejo pekárna |
| -il- | nástroj, přístroj | tranĉilo nůž, raspilo struhadlo, rostilo přístroj na opékání |
| -uj- | nádoba | fridujo lednice, piprujo pepřenka, salujo solnička |
| -aĵ- | konkrétní věc | kuiraĵo uvařené jídlo, fritaĵo smažené jídlo, bakaĵo pečivo |
| -ist- | člověk s řemeslem | kuiristo kuchař, bakisto pekař |
| -ar- | soubor | manĝilaro příbor, vazaro nádobí |
PMEG uvádí, že slova s -il- se normálně tvoří od sloves, takže sloveso při vaření vám dá jeho nástroj: rosti → rostilo, miksi → miksilo. Ne každé takové slovo se používá: ReVo označuje bolilo jako slovo, kterému je lépe se vyhnout, a dává přednost bolkruĉo. Viz přípony a tvoření slov. Kuirilo je jakýkoli kuchyňský nástroj nebo přístroj.
Pasti pro Čechy
| České slovo | Esperanto | Co to znamená |
|---|---|---|
| pot | poto | Hrnec (ReVo: „hrnec, kotlík“). Pot z těla je ŝvito |
| kuchyně (česká, italská) | kuirarto | Způsob vaření: ĉina kuirarto „čínská kuchyně“ (ReVo). Místnost je kuirejo |
Časté otázky
Jak se řekne „kuchyně“ esperantsky?
Kuirejo, od kuiri „vařit“ a -ej- „místo“. Pro způsob vaření, tedy „česká kuchyně“, použijte kuirarto.
Jak se řekne „vařit“ esperantsky?
Kuiri: Mi kuiras vespermanĝon. „Vařím večeři.“ Přesnější jsou friti, baki, rosti a bolkuiri.
Jaký je rozdíl mezi boli a boligi?
Boli je to, co dělá tekutina: La akvo bolas. Boligi je to, co s ní děláte: Mi boligas akvon. Pro jídlo ve vroucí vodě řekněte bolkuiri: Mi bolkuiras terpomojn.
Jak se v esperantu uvádějí množství v receptu?
Pojmenujte míru a pak da: taso da lakto „šálek mléka“, supkulero da oleo „polévková lžíce oleje“.
Zdroje
- ReVo: kuiri, kuirejo, kuiriĝi, forno, bakforno, fornelo, baki, bakujo, fridujo, fridi, frostujo, frostigi, boli, bolilo, bolkruĉo, pesilo
- ReVo: poto, kaserolo, pato, kovrilo, kribrilo, raspilo, kirlilo, kirli, ĉerpilo, telero, plado, bovlo, taso, glaso, tranĉilo, tranĉi, forko, kulero, supkulero, manĝilaro
- ReVo: friti, rosti, kradrosti, stufi, haki, senŝeligi, miksi, knedi, verŝi, ŝuti, ŝmiri, gustumi, varmigi, fandi, degeli, gramo, litro, decilitro, krespo, recepto, ingredienco, piprujo
- ReVo: kuirarto, ŝvito
- PMEG: IL, UJ, EJ, AĴ, AR, IST, U, N por mezuro, Da – bazaj reguloj, Da – detalaj reguloj, IG, IĜ
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.