Esperantopedia

Fráze

Vaření v esperantu: kuchyňská slova, slovesa a recept

Od kuirejo po kuiraĵo: kuchyňská slova, slovesa a míry, které potřebujete, abyste recept přečetli i napsali.

Aktualizováno: 4 min čtení

Kuchyně je kuirejo, od kuiri „vařit“ a -ej- „místo“. Hlavní slovesa při vaření jsou kuiri „vařit“, boli „vřít“, friti „smažit“, baki „péct“ a rosti „opékat“. Mnoho nástrojů je pojmenováno podle slovesa: z tranĉi „krájet“ je tranĉilo „nůž“. Slova o jídle jsou na stránce jídlo a pití, ostatní části domova na stránce dům a domov. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

Kuchyně a spotřebiče

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
kuchyněkuirejoku-i-RE-joMísto pro vaření
troubabakfornobak-FOR-noForno na pečení
pecfornoFOR-noŠirší: pečení, tavení nebo topení
sporákfornelofor-NE-loTrouba plus plotýnky nebo hořáky
trouba (část sporáku)bakujoba-KU-jobaki + -uj-
lednice, chladničkafridujofri-DU-joSlovník ReVo označuje frida „studený“ za neologismus
mrazničkafrostujofros-TU-joJídlo v ní vydrží měsíce
konvicebolkruĉobol-KRU-ĉoS uchem, víkem a hubičkou

Hrnce, pánve a nářadí

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
hrnecpotoPO-toTaké květináč
rendlík, kastrolkaseroloka-se-RO-loHlubší než pato
pánevpatoPA-toMělká, s dlouhou rukojetí; ReVo uvádí i fritilo
poklice, víkokovriloko-VRI-loz kovri „zakrýt“
síto, cedníkkribrilokri-BRI-loz kribri „prosévat“
struhadloraspiloras-PI-loz raspi „strouhat“
šlehač, metlakirlilokir-LI-loNa šlehání vajec nebo smetany
naběračkaĉerpiloĉer-PI-loNa nabírání tekutiny
váhapesilope-SI-loNa vážení

Nádobí a příbory

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
talířtelerote-LE-roMělký, k jídlu
mísa, pokrmpladoPLA-doVelký talíř k podávání, nebo jídlo na něm
miska, mísabovloBOV-loNádoba bez hrdla
šálektasoTA-soNa teplé nápoje
skleniceglasoGLA-soVyšší než širší
nůžtranĉilotran-ĈI-lo
vidličkaforkoFOR-ko
lžícekuleroku-LE-ro
příbormanĝilaroman-ĝi-LA-romanĝi + -il- + -ar-

Slovesa při vaření

Téměř všechna slovesa při vaření jsou přechodná: mají předmět s koncovkou -n (viz akuzativ).

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
vařitkuiriku-I-riObecné sloveso
vařit ve voděbolkuiribol-ku-I-riVe vroucí vodě
smažitfritiFRI-tiV horkém oleji nebo tuku
péctbakiBA-kiV troubě nebo v popelu
opékatrostiROS-tiBez přidaného tuku nebo vody
opékat na roštukradrostikrad-ROS-tiNa roštu nad ohněm
dusitstufiSTU-fiPomalu, v zavřeném hrnci
vařit v pářevaporkuiriva-por-ku-I-rivaporo „pára“ + kuiri

Pozor na české „vařit“ a „péct“: každé z nich pokrývá víc esperantských sloves. České „vařit“ je kuiri, když jídlo obecně připravujete teplem (Mi kuiras vespermanĝon – „Vařím večeři“), bolkuiri, když ho vaříte ve vroucí vodě (ReVo: „vařit ve vroucí vodě“), a boligi, když vodu jen přivádíte k varu. České „péct“ je baki u chleba a koláčů a rosti u masa (ReVo to tak rozlišuje: baki „péci chléb“, rosti „péci maso“). České „smažit“ odpovídá friti.

Příprava jídla

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
krájettranĉiTRAN-ĉi
sekathakiHA-kiÚderem rozdělit
loupatsenŝeligisen-ŝe-LI-giReVo: senŝeligi terpomon
míchat, mísitmiksiMIK-si
šlehat, rychle míchatkirliKIR-liRychlý otáčivý pohyb
hnístknediKNE-diMouka a voda na těsto
lítverŝiVER-ŝiTekutinu
sypatŝutiŜU-tiObilí, písek, mouku
přidataldonial-DO-ni
potírat, mazatŝmiriŜMI-riTenká vrstva tuku
solit / kořenitsali / spiciSA-li / SPI-ciPřidat sůl / přidat koření
ochutnatgustumigus-TU-miZáměrně

Gusti je jiné sloveso a nemá předmět: La supo bongustas. „Polévka chutná dobře.“ Srovnejte Mi gustumas la supon. „Ochutnávám polévku.“ Česká dvojice „chutnat“ × „ochutnávat“ odpovídá přesně: gusti je „chutnat“, gustumi „ochutnávat“. České „míchat“ se překládá dvěma slovy: miksi, když věci spojujete, a kirli, když je rychle šleháte. Česky „lít“ a „sypat“ rozlišujeme stejně jako verŝi a ŝuti.

Teplo a chlad

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
ohřát, zahřátvarmigivar-MI-gi
ochladitmalvarmigimal-var-MI-gi
rozpustit, roztavitfandiFAN-difandiĝi „rozpustit se, roztát samo“
tát, rozmrzatdegelide-GE-liNepřechodné
zmrazitfrostigifros-TI-giUdělat ledově studené
být studenýfridiFRI-diPříklad v ReVo se týká lednice

Vřít, tavit, vařit: -ig- a -iĝ- v kuchyni

Česky se „voda vře“ a „vařím vodu“ říká dvěma různými slovesy, ale u mnoha jiných stačí zvratné „se“: „máslo se rozpouští“ × „rozpouštím máslo“. Esperanto má pro takové dvojice pravidelné tvary. Boli je to, co dělá tekutina, boligi to, co s ní děláte. Jiná slovesa jdou opačným směrem: kuiri je to, co děláte s jídlem, kuiriĝi to, co dělá jídlo. Pravidlo najdete na stránce o -ig- a -iĝ-.

SlovesaSamoNěkdo to dělá
boli → boligiLa lakto bolas. „Mléko vře.“Mi boligas la lakton. „Vařím mléko.“
kuiriĝi ← kuiriLa supo kuiriĝas. „Polévka se vaří.“Mi kuiras la supon. „Vařím polévku.“
fandiĝi ← fandiLa butero fandiĝas. „Máslo se rozpouští.“Mi fandas la buteron. „Rozpouštím máslo.“

Míry

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
kilogram / gramkilogramo / gramoki-lo-GRA-mo / GRA-mo
litrlitroLI-tro
decilitrdecilitrode-ci-LI-troDesetina litru
šálektasoTA-soReVo: při vaření asi 150 ml
polévková lžícesupkulerosup-ku-LE-roAsi 15 ml
čajová lžičkatekulerote-ku-LE-roAsi 5 ml
kus / plátekpeco / tranĉaĵoPE-co / tran-ĈA-ĵo
polovina / čtvrtinaduono / kvaronodu-O-no / kva-RO-noduono de la kuko „polovina koláče“

Měřená věc stojí za da a nedostává -n: du tasoj da faruno „dva šálky mouky“. Česky tu stojí 2. pád („šálek mouky“), esperantsky da, nikoli de. Míra je předmět: Mi aldonas du tasojn da faruno. Další pravidla pro da jsou na stránce jídlo a pití.

Recept: krespoj (palačinky)

Recept je recepto a přísada ingredienco. ReVo definuje krespo jako tenkou placku z mouky, mléka a vajec, zvanou také patkuko; česky je to „palačinka“. Slovo recepto má stejný dvojí význam jako české „recept“: kuchařský i lékařský (ReVo).

Ingrediencoj – přísady: 150 gramoj da faruno (150 g mouky), 3 decilitroj da lakto (3 dl mléka), 2 ovoj (2 vejce), iom da salo (trochu soli), 1 supkulero da oleo (1 polévková lžíce oleje), sukero kaj citrono (cukr a citron).

Kiel prepari – jak připravit:

  1. Metu la farunon en grandan bovlon. – Dejte mouku do velké mísy.
  2. Rompu la ovojn en la bovlon kaj aldonu la lakton kaj iom da salo. – Rozklepněte vejce do mísy a přidejte mléko a trochu soli.
  3. Kirlu la miksaĵon per forko, ĝis ĝi fariĝos glata. – Prošlehejte směs vidličkou, dokud nebude hladká.
  4. Lasu la miksaĵon ripozi dek minutojn. – Nechte směs deset minut odpočinout.
  5. Varmigu la paton kaj ŝmiru ĝin per iom da oleo. – Rozehřejte pánev a vymažte ji trochou oleje.
  6. Verŝu en la paton iom de la miksaĵo. – Nalijte do pánve trochu směsi.
  7. Fritu la krespon du minutojn, turnu ĝin kaj fritu ĝin ankoraŭ unu minuton. – Smažte palačinku dvě minuty, obraťte ji a smažte ji ještě minutu.
  8. Ripetu, ĝis la miksaĵo finiĝos. – Opakujte, dokud směs nedojde.
  9. Servu la krespojn kun sukero kaj citrono. – Podávejte palačinky s cukrem a citronem.

Kroky jsou rozkazy končící na -u (viz slovesa); přidáte-li ni, znamená to „pojďme“: Ni kuiru! Doba trvání dostává -n bez předložky: du minutojn – česky stojí také bez předložky („smažte dvě minuty“). A da nikdy nestojí před la: iom da salo, ale iom de la miksaĵo „trochu té směsi“.

Jak se tvoří kuchyňská slova

Část slovaVýznamPříklady
-ej-místokuirejo kuchyně, bakejo pekárna
-il-nástroj, přístrojtranĉilo nůž, raspilo struhadlo, rostilo přístroj na opékání
-uj-nádobafridujo lednice, piprujo pepřenka, salujo solnička
-aĵ-konkrétní věckuiraĵo uvařené jídlo, fritaĵo smažené jídlo, bakaĵo pečivo
-ist-člověk s řemeslemkuiristo kuchař, bakisto pekař
-ar-soubormanĝilaro příbor, vazaro nádobí

PMEG uvádí, že slova s -il- se normálně tvoří od sloves, takže sloveso při vaření vám dá jeho nástroj: rosti → rostilo, miksi → miksilo. Ne každé takové slovo se používá: ReVo označuje bolilo jako slovo, kterému je lépe se vyhnout, a dává přednost bolkruĉo. Viz přípony a tvoření slov. Kuirilo je jakýkoli kuchyňský nástroj nebo přístroj.

Pasti pro Čechy

České slovoEsperantoCo to znamená
potpotoHrnec (ReVo: „hrnec, kotlík“). Pot z těla je ŝvito
kuchyně (česká, italská)kuirartoZpůsob vaření: ĉina kuirarto „čínská kuchyně“ (ReVo). Místnost je kuirejo

Časté otázky

Jak se řekne „kuchyně“ esperantsky?

Kuirejo, od kuiri „vařit“ a -ej- „místo“. Pro způsob vaření, tedy „česká kuchyně“, použijte kuirarto.

Jak se řekne „vařit“ esperantsky?

Kuiri: Mi kuiras vespermanĝon. „Vařím večeři.“ Přesnější jsou friti, baki, rosti a bolkuiri.

Jaký je rozdíl mezi boli a boligi?

Boli je to, co dělá tekutina: La akvo bolas. Boligi je to, co s ní děláte: Mi boligas akvon. Pro jídlo ve vroucí vodě řekněte bolkuiri: Mi bolkuiras terpomojn.

Jak se v esperantu uvádějí množství v receptu?

Pojmenujte míru a pak da: taso da lakto „šálek mléka“, supkulero da oleo „polévková lžíce oleje“.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.