Esperantopedia

Fráze

Média a zprávy v esperantu: noviny, televize, rádio

Noviny, televize, rádio a internetové zpravodajství v esperantu i pasti, kterým se vyhnout: gazeto, nebo ĵurnalo, televido, nebo televidilo, a falešný přítel aktuala.

Aktualizováno: 5 min čtení

Esperantsky se noviny řeknou gazeto, televize televido, vysílání elsendo a zpráva novaĵo. Většina slov o médiích se tvoří z několika částí: -ist- pro profesionála, -il- pro přístroj, -ej- pro místo a -ar- pro skupinu. Tato stránka řadí asi 90 slov podle témat, upozorňuje na dvojice, které mate začátečníky, a končí větami k přímému použití. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

Noviny a časopisy

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
novinygazetoga-ZE-toReVo: periodikum, které informuje o aktualitách
deníktaggazeto, ĉiutaga gazetotag-ga-ZE-to, ĉi-u-TA-ga ga-ZE-toReVo: taggazeto je ĉiutaga gazeto; jako synonymum uvádí ĵurnalo
tiskgazetaroga-ze-TA-rovšechny noviny jednoho místa nebo země
časopis, magazínmagazinoma-ga-ZI-noReVo: populární periodikum, často ilustrované, s různými rubrikami
revue, odborný časopisrevuore-VU-oReVo, význam 3: nedenní periodikum věnované jednomu oboru
periodikum (obecně)periodaĵope-ri-o-DA-ĵozastřešující slovo ReVo pro gazeto, magazino, revuo, bulteno
zpravodaj, bulletinbultenobul-TE-nopravidelný informační list společnosti nebo instituce
číslo (časopisu)numeronu-ME-roReVo ho uvádí jako část periodika
článekartikoloar-ti-KO-loReVo, význam 2: text v novinách, časopise nebo brožuře
titulek, nadpistitoloti-TO-loReVo: nadpis knihy, novin, článku nebo kapitoly
úvodníkĉefartikoloĉef-ar-ti-KO-loPMEG: hlavní článek listu, obvykle vyjadřující názor vydavatele nebo šéfredaktora
rubrikarubrikoru-BRI-koskupina článků pod jedním tématem
sloupekkolumnoko-LUM-noReVo, význam 2: stálé místo v po sobě jdoucích číslech pro jednoho autora nebo téma
rozhovor, dělat rozhovorintervjuo, intervjuiin-ter-VJU-o, in-ter-VJU-iReVo: otázky a odpovědi o životě nebo názorech někoho; osoba je předmět: intervjui la ministron
reklamareklamorek-LA-moprodávání a chválení výrobku nebo podniku
oznámení, inzerátanoncoa-NON-coReVo: gazetanonco je oznámení otištěné v novinách

České „titul“ (Ing., Mgr.) i „nadpis“ jsou v esperantu totéž slovo titolo: ReVo uvádí jako první význam čestné jméno označující hodnost, post nebo úřad.

Gazeto, nebo ĵurnalo?

Obě slova mohou znamenat „noviny“ a bezpečnější volbou je gazeto. ReVo definuje ĵurnalo jako gazeto a přidává druhý význam, zpravodajský přehled, jako v la televida ĵurnalo „televizní zprávy“. Poznamenává také, že Fundamento ĵurnalo nedefinuje a Akademie ho učinila oficiálním později, v prvním Oficiálním dodatku. Gazeto je pevněji zakořeněné a seznam slov Vortoj de la Bona Lingvo místo toho doporučuje gazeto, taggazeto nebo revuo. Ĵurnalo není deník v osobním smyslu: ten je taglibro.

Česky je to snazší: „noviny“ jsou gazeto, „časopis“ je magazino nebo revuo a české „žurnalistika“ a „žurnalista“ jsou příbuzné s ĵurnalo a ĵurnalisto. České „deník“ znamená noviny i osobní zápisník, esperantsky taggazeto a taglibro.

Obvyklé slovo pro povolání je ĵurnalisto; gazetisto je novinář zvláště z novin. Revuo má i jiné významy, vojenskou přehlídku a divadelní revue, proto bývá jasnější magazino nebo gazeto.

Lidé, kteří zprávy dělají a čtou

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
novinářĵurnalistoĵur-na-LIS-toReVo: profesionál, který sbírá zprávy nebo je podává v médiích
novinář z novingazetistoga-ze-TIS-toReVo: novinář novin
reportér, zpravodajraportistora-por-TIS-toReVo: novinář, který podává zprávy o událostech; reportero je řídké a ReVo radí raportisto
korespondent, dopisovatelkorespondantoko-res-pon-DAN-tokorespondi „dopisovat si“ + -ant-; příklady v ReVo zahrnují přispěvatele časopisu Monato
redaktorredaktisto, redaktorore-dak-TIS-to, re-dak-TO-roReVo: redaktisto redigu­je profesionálně; redaktoro je synonymum
šéfredaktorĉefredaktistoĉef-re-dak-TIS-toPMEG: redaktor odpovědný za obsah listu nebo časopisu
redakceredaktejore-dak-TE-joPMEG: místo, kde se noviny redigují; ReVo uvádí i redakcio
vydavateleldonistoel-do-NIS-toReVo: objednává nebo přijímá rukopisy, opravuje je, plánuje tisk a prodej
hlasatel, moderátoranoncisto, parolistoa-non-CIS-to, pa-ro-LIS-toReVo: profesionální hlas, který oznamuje; parolisto podává zprávy z média
předplatitelabonantoa-bo-NAN-toaboni „předplácet“
čtenářlegantole-GAN-tolegi „číst“ + -ant-; skupina je legantaro

Televize a rozhlas

Televido má v ReVo dva hlavní významy: technika vysílání a příjmu pohyblivých obrazů a zvuku a pořady, které se tímto způsobem vytvářejí. Přístroj je televidilo. ReVo označuje třetí význam slova televido („televizní přijímač“) za řídký a doporučuje se mu vyhnout, proto pro předmět řekněte televidilo. České „televize“ a „televizor“ odpovídají přesně: televido a televidilo.

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
televizetelevidote-le-VI-dosystém a jeho pořady
televizortelevidilote-le-vi-DI-lotelevidi + -il-: přístroj ke sledování televize
dívat se na televizispekti televidon, rigardi televidonSPEK-ti te-le-VI-don, ri-GAR-di te-le-VI-donPMEG používá rigardi televidon; ReVo uvádí i televidi
kabelová televizekablotelevidoka-blo-te-le-VI-doReVo: systém, v němž pořady putují k zákazníkům kabelem
televizní nebo rozhlasový kanálkanaloka-NA-loReVo, význam 4: komunikační cesta, například frekvence rozhlasové nebo televizní stanice
televizní stanicetelevidstaciote-le-vid-sta-CI-oReVo: stanice, která vysílá televizní pořady
rozhlasradio, radiofoniora-DI-o, ra-di-o-fo-NI-oReVo: systém veřejného vysílání rádiovými vlnami
rádio (přijímač)radio, radioaparatora-DI-o, ra-di-o-a-pa-RA-toReVo: přístroj k poslechu vysílání
rozhlasová staniceradistacio, radiostaciora-di-sta-CI-o, ra-di-o-sta-CI-oReVo uvádí obojí
program, pořadprogramopro-GRA-moReVo, význam b: seznam čísel, která se předvedou, na jevišti, v rádiu nebo v televizi
televizní pořadtelevidprogramo, televidaĵote-le-vid-pro-GRA-mo, te-le-vi-DA-ĵoReVo: televidaĵo je samostatný film nebo vysílání
vysíláníelsendoel-SEN-dood elsendi; ReVo ho používá pro rozhlasové a televizní pořady
vysílatelsendi, dissendiel-SEN-di, dis-SEN-diReVo: elsendi „vyslat zvuky, obrazy, informace“; dissendi je v tomto významu synonymum
divákspektantospek-TAN-toReVo: osoba, která sleduje divadelní, televizní nebo podobné představení; vyhněte se zastaralému spektatoro
posluchačaŭskultantoaŭ-skul-TAN-toReVo: ten, kdo poslouchá vysílání rozhlasové stanice

Radio pokrývá vysílání i přístroj, takže rozhoduje souvislost: Mi aŭskultas la radion „Poslouchám rádio“. Přídavné jméno televida znamená „televizní“. Poznámka v ReVo upozorňuje, že publika je v protikladu nejen k privata „soukromý“, ale i k ŝtata „státní“: publika televido „veřejnoprávní televize“ není ŝtata televido „státní televize“.

Zprávy, fakta a zdroje

Novaĵo je nov- „nový“ + -aĵ- „věc“. ReVo uvádí tři významy: něco, co se právě stalo, něco čerstvě oznámeného a něco, co se objevuje poprvé. Pro „zprávy“ používají příklady v ReVo množné číslo novaĵoj, jedna zpráva je novaĵo. Česky se novaĵo hodí i na „novinku“. České „noviny“ (periodikum) však nejsou novaĵoj: noviny jsou gazeto, novaĵoj jsou „zprávy“.

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
zpráva, zprávynovaĵo, novaĵojno-VA-ĵo, no-VA-ĵoj
aktualitaaktualaĵoak-tu-a-LA-ĵoReVo: věc současného veřejného zájmu
informaceinformoin-FOR-moinformi „informovat“
hlášení, reportážraportora-POR-toraporti „hlásit, přinášet informaci“
faktfaktoFAK-toReVo: skutečná, nefiktivní událost, na niž se lze spolehnout jako na základ úvahy
zdrojfontoFON-toReVo, význam 3: dokument nebo řeč, z níž pochází citát nebo vědomost
aktualizovaný, aktuálníĝisdataĝis-DA-taĝisdatigi „aktualizovat“
padělek, falzifikátfalsaĵofal-SA-ĵoReVo: výsledek falšování; nepravý předmět nebo nepravdivá informace
falešná zprávafalsa novaĵoFAL-sa no-VA-ĵoReVo: nesprávná, zavádějící informace o zprávách; článek na Vikipedio je Falsaj novaĵoj
záměrná dezinformacetrompnovaĵotromp-no-VA-ĵoReVo: záměrně nesprávná informace, klamavá zpráva
mylná informacemisinformomi-sin-FOR-moReVo: nesprávná, nepravdivá nebo zavádějící informace; mis- „chybně“
propagandapropagandopro-pa-GAN-doReVo: snaha šířit myšlenku

Pozor na falešného přítele aktuala. ReVo ho nazývá výrazným falešným přítelem. Jeho užitečný význam je „zajímavý v současnosti“ (aktualaĵo) a ostatní významy podle něj lépe vyjádříte přesnějšími slovy. Pro „skutečný“ použijte reala, efektiva nebo vera, pro „současný“ nuna a pro „ve skutečnosti“ efektive nebo fakte. Pro Čechy je past jiná než pro angličtináře: české „aktuální“ znamená hlavně „současný, právě platný“ (aktuální cena, aktuální stav), a tak se nabízí přeložit ho jako aktuala. Esperantské aktuala se ale podle ReVo hodí jen pro to, co je právě významné a zajímavé; česká „aktualita“ je aktualaĵo, „aktuální cena“ je nuna prezo a „aktualizovaný“ je ĝisdata.

Slova pro debatu a názory (opinio, debato, argumento) najdete na stránce politika a společnost.

Internetová média a příspěvky

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
blogblogoBLO-goReVo: neologismus, internetový deník; seznam slov navrhuje reta taglibro
blogovatblogiBLO-giReVo: psát blog přidáváním příspěvků
příspěvek na blogublogaĵoblo-GA-ĵoReVo: jednotlivý přírůstek na blogu
podcastpodkastopod-KAS-toReVo: zvukový záznam doručovaný pomocí podkastado
plakát, příspěvek na fóruafiŝoa-FI-ŝoReVo: tištěné oznámení na zdi; také zpráva zaslaná na fórum nebo do konference
přidat příspěvekafiŝia-FI-ŝiReVo, význam 3: poslat zprávu na fórum počítačové sítě
předplatit, odebíratabonia-BO-niReVo: také sledovat fórum, konferenci nebo RSS kanál

Názvy sociálních sítí, odkazy, e-mail a aplikace jsou na stránce počítače a internet.

Vydávání, tisk a svoboda tisku

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
zveřejnitpublikigipu-bli-KI-giReVo: zpřístupnit nebo zveřejnit něco, tiskem nebo médii
vydat (dílo)eldoniel-DO-niReVo, význam 2: vydat a prodávat dílo
nakladatelstvíeldonejoel-do-NE-joReVo: podnik, který vydává díla
vyjít (o knize nebo listu)aperia-PE-riReVo, význam 3; aperigi „vydat“, které ReVo spojuje s publikigi
tisknoutpresiPRE-siReVo: rozmnožovat text ve velkém, obvykle inkoustem na papír; tiskárna: presejo
masmédia, sdělovací prostředkyamasinformilo, amaskomunikiloa-mas-in-for-MI-lo, a-mas-ko-mu-ni-KI-loReVo: zastřešující slova pro noviny, televizi a rozhlas
cenzuracenzurocen-ZU-roReVo: kontrola zveřejňování informací, například z politických nebo mravních důvodů
cenzurovatcenzuricen-ZU-ri
svobodaliberecoli-be-RE-co
svoboda tiskugazetara liberecoga-ze-TA-ra li-be-RE-cočlánek na Vikipedio se jmenuje Gazetarlibereco

České „tisk“ má dva významy, které esperanto rozlišuje: tisk jako noviny a časopisy je gazetaro („svoboda tisku“ je gazetara libereco), tisk jako tiskání je presado.

Dvě upozornění z ReVo. Cenzuro nesmí znamenat školní známku, což ReVo označuje za germanismus, kterému je třeba se vyhnout. A poznámka v ReVo navrhuje, že amaskomunikilo lépe sedí na internet, kde lidé komunikují oběma směry, kdežto jednosměrným novinám a televizi vyhovuje informilo.

Jak se tvoří slova o médiích

ČástVýznamPříklady
-ist-profesionálgazetisto, ĵurnalisto, raportisto, redaktisto, eldonisto
-ant-osoba, která to děláabonanto, spektanto, aŭskultanto, leganto
-ej-místoredaktejo, eldonejo, presejo
-il-přístrojtelevidilo, informilo, amasinformilo
-ar-skupina, souborgazetaro, spektantaro, legantaro
-aĵ-věcnovaĵo, aktualaĵo, televidaĵo, periodaĵo, blogaĵo, falsaĵo
ĉef-hlavníĉefartikolo, ĉefredaktisto
mis-chybněmisinformo, misraporto

PMEG uvádí redaktejo jako svůj příklad pro -ej-, gazetaro pro -ar- („všechny noviny jedné oblasti“) a ĉefartikolo pro ĉef-. Více o těchto částech: přípony a tvoření slov.

Věty o zprávách

EsperantoČesky
Mi legas la gazeton ĉiumatene.Čtu noviny každé ráno.
Ĉu vi jam legis la hodiaŭan numeron?Už jste četli dnešní číslo?
Pri kio temas la artikolo?O čem je ten článek?
La ĵurnalisto intervjuis la ministron.Novinář udělal rozhovor s ministrem.
La gazeto aperas ĉiutage.Noviny vycházejí každý den.
La televida ĵurnalo komenciĝas je la oka.Televizní zprávy začínají v osm.
Mi ofte aŭskultas la radion en la aŭto.V autě často poslouchám rádio.
Kiu estas la fonto de tiu informo?Jaký je zdroj té informace?
Tio ne estas fakto, sed trompnovaĵo.To není fakt, ale dezinformace.
Mi afiŝis mesaĝon en la forumo.Napsal/a jsem příspěvek na fórum.
En kelkaj landoj oni cenzuras la gazetojn.V některých zemích noviny cenzurují.
La eldonejo eldonos la libron en Marto.Nakladatelství knihu vydá v březnu.
Mi skribis leteron al la redaktisto.Napsal/a jsem dopis redaktorovi.

Předměty mají koncovku -n: la gazeton, la ministron, televidon; viz akuzativ. Česky „dělat rozhovor s ministrem“ má předložku, kdežto intervjui la ministron má přímý předmět. Jak psát do novin, časopisu nebo televize, najdete v dopisech a e-mailech.

Média v esperantu

Esperanto má vlastní tisk od počátku. První esperantský periodický list, La Esperantisto, začal vycházet 1. září 1889 v Norimberku za Zamenhofovy spolupráce a skončil roku 1895, když ho zakázala Ruská říše. Měsíčník Monato vychází od ledna 1980 a vydává ho Vlámská esperantská liga v Antverpách v Belgii. Libera Folio je nezávislý internetový zpravodaj o hnutí. O esperantském rozhlasu, podcastech a filmu viz hudba, film a rozhlas, o knihách a autorech literatura.

Časté otázky

Jak se řekne „noviny“ esperantsky?

Gazeto. Slovo ĵurnalo také znamená „noviny“ a „zpravodajský přehled“, ale ReVo poznamenává, že gazeto je lépe zakořeněné. Deník je taggazeto nebo ĉiutaga gazeto.

Jaký je rozdíl mezi televido a televidilo?

Televido je systém a jeho pořady, televidilo je přístroj (česky „televize“ a „televizor“). ReVo označuje použití televido pro přijímač za řídké a nedoporučené, takže řekněte Mi aĉetis novan televidilon „Koupil/a jsem nový televizor“.

Jak se řekne „zprávy“ esperantsky?

Novaĵoj (množné číslo) pro „zprávy“, jako v příkladech ReVo, a novaĵo pro jednu zprávu. Televizní zpravodajský pořad je v ReVo televida ĵurnalo.

Jak se řekne „fake news“ esperantsky?

Falsa novaĵo nebo trompnovaĵo (záměrně klamavá zpráva). ReVo uvádí obojí a článek na Vikipedio se jmenuje Falsaj novaĵoj. Jeden padělek je falsaĵo.

Znamená „aktuala“ v esperantu „aktuální“?

Jen částečně. Aktuala znamená „zajímavý v současnosti“ a aktualaĵo je aktuální téma, „aktualita“. Pro „skutečný“ použijte reala, efektiva nebo vera, pro „současný“ nuna.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.