Esperantopedia

Fráze

Nakupování a peníze v esperantu: ceny, platba, banky

Čtyři slovesa – aĉeti, vendi, pagi, kosti – a pár desítek podstatných jmen pokryjí obchody, ceny, banky i měny.

Aktualizováno: 5 min čtení

Koupit se v esperantu řekne aĉeti, prodat vendi, zaplatit pagi a stát (o ceně) kosti. Obchod je vendejo nebo butiko, cena prezo a peníze mono. Cena po slovese kosti má koncovku -n: Ĝi kostas dek du eŭrojn – „Stojí to dvanáct eur.“ Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

Obchody a trhy

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
obchod, prodejnavendejoven-DE-joReVo: místo k prodeji a nákupu; dnes to evokuje budovu nebo web
obchod (na ulici), krámbutikobu-TI-koReVo: obvykle v přízemí, prodává v malém
supermarketsuperbazaro, supervendejosu-per-ba-ZA-ro, su-per-ven-DE-jovelký obchod s širokým sortimentem
obchodní důmĉiovendejoĉi-o-ven-DE-jo„obchod se vším“. Magazeno je sklad nebo velký obchod, ne časopis
trh, tržnicebazaroba-ZA-rohala nebo místo pod širým nebem s mnoha stánky
lékárnaapotekoa-po-TE-kokde se léky připravují a prodávají
pekárnabakejoba-KE-jokde se pečivo peče nebo prodává
internetový obchodretbutikoret-bu-TI-koreto „síť“ + butiko
jít nakupovatbutikumibu-ti-KU-miReVo: obcházet obchody a různě nakupovat

Názvy obchodů mají jeden vzor: co se prodává + -vendejo, například libr·o·vend·ej·o. Přípona -ej- znamená „místo“ a -ist- člověka, který něco dělá, takže vendisto je prodavač a butikisto obchodník. Viz tvoření slov, přípony a povolání a práce. Oblečení, velikosti a fráze ve zkušební kabince jsou na stránce oblečení a rychlé nákupní fráze na cesty na stránce cestování.

Kupovat, prodávat a platit

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
koupitaĉetia-ĈE-tiaĉeti de iu „koupit od někoho“
prodatvendiVEN-divendi al iu „prodat někomu“
platitpagiPA-gipagi por la libro „platit za knihu“
stát (o ceně)kostiKOS-ticena má -n, viz níže
mít hodnotuvaloriva-LO-rivalori dek eŭrojn „mít hodnotu deseti eur“
cenaprezoPRE-zo
slevarabatora-BA-tofari rabaton „dát slevu“ (ReVo)
účtenkakvitancokvi-TAN-coReVo: písemný doklad o platbě
pokladnakasoKA-soĉe la kaso „u pokladny“
pokladníkasistoka-SIS-tokaso + -isto
zákazníkklientokli-EN-tostálý kupující obchodu nebo firmy
nákupní taškaaĉetsakoa-ĉet-SA-ko
nákupní vozíkaĉetĉaretoa-ĉet-ĉa-RE-toĉareto „vozíček“
peněženkamonujomo-NU-jomono + -uj- „nádoba“
drobné (vrácené peníze)restmonorest-MO-no„zbytek peněz“
spropitnétrinkmonotrink-MO-no„peníze na pití“
drahýmultekostamul-te-KOS-ta„hodně stojící“
levnýmalmultekosta, malkaramal-mul-te-KOS-ta, mal-KA-ramal- dává opak

Kara znamená také „drahý, milovaný“ a ReVo označuje význam „nákladný“ za zastaralý. ReVo také označuje pagi la manĝon „zaplatit jídlo“ za tvar, kterému je lépe se vyhnout, a navrhuje pripagi la manĝon; prostý tvar je pagi por la manĝo.

Jak fungují ceny ve větě

Cena je míra, jako délka nebo hmotnost, a míra po slovesu má koncovku -n. Referenční gramatika PMEG vysvětluje na větě z Fundamentu: Kvar metroj da tiu ĉi ŝtofo kostas naŭ frankojn „čtyři metry této látky stojí devět franků“: naŭ frankojn je měrový doplněk, který ukazuje cenu, ne předmět. ReVo s tím souhlasí a označuje kosti jako nepřechodné sloveso. Číslovky se nemění; podstatné jméno za nimi má od du výše -j a u ceny navíc -n. Viz akuzativ, číslovky a převodník čísel.

EsperantoČeskyPoznámka
Kiom kostas unu kilogramo da pomoj?Kolik stojí kilogram jablek?da spojuje množství s tím, co se měří
Ili kostas du eŭrojn kaj kvindek cendojn.Stojí 2,50 eura.obě podstatná jména mají -n
La libro valoras dek eŭrojn.Kniha má hodnotu deseti eur.PMEG: valori také bere míru
Mi pagis dek eŭrojn por la libro.Za knihu jsem zaplatil/a deset eur.peníze jsou předmět, zboží následuje po por
Mi aĉetis ĝin por dek eŭroj.Koupil/a jsem to za deset eur.po por cena -n nemá
Mi pagis per kreditkarto.Platil/a jsem kreditní kartou.per „pomocí“
Mi pagos kontante.Zaplatím hotově.kontante „v hotovosti“
Tiu ŝtofo kostas po dek eŭrojn por metro.Ta látka stojí deset eur za metr.po stojí před částkou

PMEG varuje před kostas dek eŭrojn po metro: po patří před opakující se částku. PMEG také navrhuje por pro jasný nákup a prodej a kontraŭ pro jiné výměny, ale říká, že hranice bývá nejasná; ReVo používá obě pro prodej. Česky se pro obojí řekne „za“: pagi por la libro je „zaplatit za knihu“ a por dek eŭroj „za deset eur“.

Banky a peníze

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
bankabankoBAN-kopobočka je bankejo
bankovní účetbankkontobank-KON-tospořicí účet: ŝparkonto
bankomatbankaŭtomato, monaŭtomatoban-kaŭ-to-MA-to, mo-naŭ-to-MA-toReVo uvádí obě, plus elpagaŭtomato
kreditní kartakreditkartokre-dit-KAR-toplatební karta: bankokarto. Debetní karta je debetkarto v textu citovaném ReVo
mincemoneromo-NE-ro
bankovkamonbiletomon-bi-LE-toReVo označuje banknoto za tvar, kterému je lépe se vyhnout
vložitdeponide-PO-ni
vybratelpreniel-PRE-nielpreni monon el la bankaŭtomato
šetřit (peníze)ŝpariŜPA-riúspory: ŝparaĵoj
půjčit, půjčit sipruntiPRUN-tiviz níže
úrokinterezoin-te-RE-zo
dlužitŝuldiŜUL-didluh: ŝuldo
platsalajrosa-LAJ-ro

Prunti funguje oběma směry a ReVo uvádí oba významy: Mi pruntis al li monon je „půjčil/a jsem mu peníze“, Mi pruntis monon de amiko „půjčil/a jsem si peníze od kamaráda“. Čeština tu rozlišuje „půjčit“ a „půjčit si“, esperantské prunti je jedno. Pro přehlednost použijte pruntedoni „půjčit (někomu)“ a pruntepreni „půjčit si“; ReVo uvádí obě a dvouslovný zápis (prunte doni) označuje za pravidelnější. Samotná půjčka je prunto.

Měny

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
euroeŭroEŬ-roReVo: Ĝi kostas dek eŭrojn kaj kvindek cendojn
dolardolarodo-LA-roUSA, Kanada, Austrálie, Singapur a další
libra šterlinkůpundoPUN-dofunto je jednotka hmotnosti, asi půl kilogramu
jenenoE-none jeno, které znamená „následující“
rublrubloRU-bloRusko a Bělorusko
zlotýzlotoZLO-toPolsko; množné číslo zlotoj
frankfrankoFRAN-koŠvýcarsko, několik afrických států a dříve Belgie, Francie a Lucembursko
juanjuanoju-A-noČína
česká korunaĉeĥa kronoĈE-ĥa KRO-noviz níže

Peníze určité země jsou její valuto „měna“; jednotka peněz je monunuo. Názvy jsou obyčejná podstatná jména psaná malým písmenem: unu dolaro, dek dolaroj, dek dolarojn jako cena. Dílčí jednotky jsou například cendo „cent“, penco „penny“ a kopeko „kopějka“ (setina rublu). Japonský jen se píše stejně jako eno „vnitřek“, takže je od sebe odliší jen souvislost.

České „libra“ znamená měnu i hmotnost; esperantsky je měna pundo a hmotnost funto.

Spesmilo. Esperanto mělo kdysi i vlastní peníze. Spesmilo (₷) navrhl v roce 1907 René de Saussure a používalo se před první světovou válkou, hlavně prostřednictvím Ĉekbanko Esperantista, esperantské šekové banky. Jedno spesmilo bylo 1 000 spesoj a mělo hodnotu 0,733 g čistého zlata, tedy zhruba půl amerického dolaru. Anglická Wikipedie ho označuje za zastaralé. PMEG cituje Mia ringo valoras tri kaj duonon da spesmiloj – „Můj prsten má hodnotu tří a půl spesmila.“

České koruny esperantsky

Česká koruna se esperantsky řekne ĉeĥa krono. Podle esperantské Vikipedie je jejím mezinárodním kódem CZK, značkou Kč a od 8. února 1993 je oficiální měnou Česka (Ĉeĥio). ReVo definuje krono jako měnovou jednotku různých evropských zemí; stejně jako česky je krono také královská koruna. Setina koruny je helero „haléř“.

ČeskyEsperantoVýslovnost
Stojí to sto dvacet korun.Ĝi kostas cent dudek kronojn.ĝi KOS-tas cent DU-dek KRO-nojn
Kolik to stojí v českých korunách?Kiom tio kostas en ĉeĥaj kronoj?KI-om TI-o KOS-tas en ĈE-ĥaj KRO-noj
Mohu platit kartou, nebo jen hotově?Ĉu mi povas pagi per karto aŭ nur kontante?ĉu mi PO-vas PA-gi per KAR-to aŭ nur kon-TAN-te

České ceny se píšou s desetinnou čárkou a značkou „Kč“ za částkou s mezerou: 120 Kč, 49,90 Kč. Po číslovce stojí množné číslo kronoj, u ceny po kosti s koncovkou -n: Ĝi kostas kvindek naŭ kronojn – „Stojí to padesát devět korun“.

Dvě další české pasti:

  • Bazar. České „bazar“ je obchod s použitým zbožím. Esperantské bazaro je velká hala nebo tržiště s mnoha samostatnými stánky (ReVo; česky „tržnice“).
  • Trh. České „trh“ je místo i ekonomický pojem. Místo s prodejci je bazaro; merkato podle ReVo není nikdy místo, jen trh v ekonomickém smyslu.

Rozhovor na trhu

KdoEsperantoČesky
prodavačBonan tagon! Kion vi deziras?Dobrý den! Co si přejete?
kupujícíBonan tagon. Kiom kostas unu kilogramo da pomoj?Dobrý den. Kolik stojí kilo jablek?
prodavačDu eŭrojn kaj kvindek cendojn.Dvě eura padesát.
kupujícíBone, mi aĉetos du kilogramojn. Ĉu vi havas ankaŭ pirojn?Dobře, vezmu dvě kila. Máte také hrušky?
prodavačJes, ili estas pli malmultekostaj: ili kostas unu eŭron kaj kvindek cendojn.Ano, jsou levnější: stojí euro padesát.
kupujícíMi prenos unu kilogramon.Vezmu jedno kilo.
prodavačĈio kune kostas ses eŭrojn kaj kvindek cendojn.Dohromady to dělá 6,50 eura.
kupujícíJen dudek eŭroj.Tady je dvacet eur.
prodavačDankon. Jen via restmono: dek tri eŭroj kaj kvindek cendoj.Děkuji. Tady máte zpátky: 13,50 eura.
kupujícíDankon. Ĉu mi povas ricevi kvitancon?Děkuji. Mohu dostat účtenku?
prodavačCerte. Ĝis revido!Jistě. Na shledanou!

Časté otázky

Jak se řekne „Kolik to stojí?“ esperantsky?

Kiom kostas ĝi? (KI-om KOS-tas ĝi). Chcete-li pojmenovat věc, dejte ji za sloveso: Kiom kostas la pomoj? – „Kolik stojí jablka?“ Odpověď má -n: Ili kostas du eŭrojn.

Má cena po kosti koncovku -n?

Ano: Ĝi kostas dek eŭrojn. PMEG tuto koncovku -n nazývá měrovým doplňkem, ne předmětem, a ReVo označuje kosti jako nepřechodné sloveso. Po esti nebo por cena -n nemá: La prezo estas dek eŭroj, por dek eŭroj.

Jaký je rozdíl mezi butiko a vendejo?

Obě znamenají „obchod“. ReVo definuje butiko jako obchod v úrovni ulice, který prodává v malém, a vendejo jako jakékoli místo k prodeji a nákupu. Trh se stánky je bazaro; merkato podle ReVo není nikdy místo, jen trh v ekonomickém smyslu.

Jak se řekne „jen“ (japonská měna) v esperantu?

Eno, jako v Ĝi kostas cent enojn – „Stojí to sto jenů“ (slovo je v ReVo i v esperantské Vikipedii; vlastní příklad ReVo je ĉiu telero kostas 100 enojn). Jeno je jiné slovo a znamená „následující“.

Jak se řekne „koruna“ esperantsky?

České peníze jsou ĉeĥa krono, zkráceně krono, setina je helero. Esperantská Vikipedie uvádí kód CZK a značku Kč.

Existuje esperantská měna?

Historicky ano: spesmilo, navržené v roce 1907 a používané před první světovou válkou. Anglická Wikipedie ho popisuje jako zastaralé.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.