Fráze
Nakupování a peníze v esperantu: ceny, platba, banky
Čtyři slovesa – aĉeti, vendi, pagi, kosti – a pár desítek podstatných jmen pokryjí obchody, ceny, banky i měny.
Koupit se v esperantu řekne aĉeti, prodat vendi, zaplatit pagi a stát (o ceně) kosti. Obchod je vendejo nebo butiko, cena prezo a peníze mono. Cena po slovese kosti má koncovku -n: Ĝi kostas dek du eŭrojn – „Stojí to dvanáct eur.“ Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.
Obchody a trhy
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| obchod, prodejna | vendejo | ven-DE-jo | ReVo: místo k prodeji a nákupu; dnes to evokuje budovu nebo web |
| obchod (na ulici), krám | butiko | bu-TI-ko | ReVo: obvykle v přízemí, prodává v malém |
| supermarket | superbazaro, supervendejo | su-per-ba-ZA-ro, su-per-ven-DE-jo | velký obchod s širokým sortimentem |
| obchodní dům | ĉiovendejo | ĉi-o-ven-DE-jo | „obchod se vším“. Magazeno je sklad nebo velký obchod, ne časopis |
| trh, tržnice | bazaro | ba-ZA-ro | hala nebo místo pod širým nebem s mnoha stánky |
| lékárna | apoteko | a-po-TE-ko | kde se léky připravují a prodávají |
| pekárna | bakejo | ba-KE-jo | kde se pečivo peče nebo prodává |
| internetový obchod | retbutiko | ret-bu-TI-ko | reto „síť“ + butiko |
| jít nakupovat | butikumi | bu-ti-KU-mi | ReVo: obcházet obchody a různě nakupovat |
Názvy obchodů mají jeden vzor: co se prodává + -vendejo, například libr·o·vend·ej·o. Přípona -ej- znamená „místo“ a -ist- člověka, který něco dělá, takže vendisto je prodavač a butikisto obchodník. Viz tvoření slov, přípony a povolání a práce. Oblečení, velikosti a fráze ve zkušební kabince jsou na stránce oblečení a rychlé nákupní fráze na cesty na stránce cestování.
Kupovat, prodávat a platit
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| koupit | aĉeti | a-ĈE-ti | aĉeti de iu „koupit od někoho“ |
| prodat | vendi | VEN-di | vendi al iu „prodat někomu“ |
| platit | pagi | PA-gi | pagi por la libro „platit za knihu“ |
| stát (o ceně) | kosti | KOS-ti | cena má -n, viz níže |
| mít hodnotu | valori | va-LO-ri | valori dek eŭrojn „mít hodnotu deseti eur“ |
| cena | prezo | PRE-zo | |
| sleva | rabato | ra-BA-to | fari rabaton „dát slevu“ (ReVo) |
| účtenka | kvitanco | kvi-TAN-co | ReVo: písemný doklad o platbě |
| pokladna | kaso | KA-so | ĉe la kaso „u pokladny“ |
| pokladní | kasisto | ka-SIS-to | kaso + -isto |
| zákazník | kliento | kli-EN-to | stálý kupující obchodu nebo firmy |
| nákupní taška | aĉetsako | a-ĉet-SA-ko | |
| nákupní vozík | aĉetĉareto | a-ĉet-ĉa-RE-to | ĉareto „vozíček“ |
| peněženka | monujo | mo-NU-jo | mono + -uj- „nádoba“ |
| drobné (vrácené peníze) | restmono | rest-MO-no | „zbytek peněz“ |
| spropitné | trinkmono | trink-MO-no | „peníze na pití“ |
| drahý | multekosta | mul-te-KOS-ta | „hodně stojící“ |
| levný | malmultekosta, malkara | mal-mul-te-KOS-ta, mal-KA-ra | mal- dává opak |
Kara znamená také „drahý, milovaný“ a ReVo označuje význam „nákladný“ za zastaralý. ReVo také označuje pagi la manĝon „zaplatit jídlo“ za tvar, kterému je lépe se vyhnout, a navrhuje pripagi la manĝon; prostý tvar je pagi por la manĝo.
Jak fungují ceny ve větě
Cena je míra, jako délka nebo hmotnost, a míra po slovesu má koncovku -n. Referenční gramatika PMEG vysvětluje na větě z Fundamentu: Kvar metroj da tiu ĉi ŝtofo kostas naŭ frankojn „čtyři metry této látky stojí devět franků“: naŭ frankojn je měrový doplněk, který ukazuje cenu, ne předmět. ReVo s tím souhlasí a označuje kosti jako nepřechodné sloveso. Číslovky se nemění; podstatné jméno za nimi má od du výše -j a u ceny navíc -n. Viz akuzativ, číslovky a převodník čísel.
| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| Kiom kostas unu kilogramo da pomoj? | Kolik stojí kilogram jablek? | da spojuje množství s tím, co se měří |
| Ili kostas du eŭrojn kaj kvindek cendojn. | Stojí 2,50 eura. | obě podstatná jména mají -n |
| La libro valoras dek eŭrojn. | Kniha má hodnotu deseti eur. | PMEG: valori také bere míru |
| Mi pagis dek eŭrojn por la libro. | Za knihu jsem zaplatil/a deset eur. | peníze jsou předmět, zboží následuje po por |
| Mi aĉetis ĝin por dek eŭroj. | Koupil/a jsem to za deset eur. | po por cena -n nemá |
| Mi pagis per kreditkarto. | Platil/a jsem kreditní kartou. | per „pomocí“ |
| Mi pagos kontante. | Zaplatím hotově. | kontante „v hotovosti“ |
| Tiu ŝtofo kostas po dek eŭrojn por metro. | Ta látka stojí deset eur za metr. | po stojí před částkou |
PMEG varuje před kostas dek eŭrojn po metro: po patří před opakující se částku. PMEG také navrhuje por pro jasný nákup a prodej a kontraŭ pro jiné výměny, ale říká, že hranice bývá nejasná; ReVo používá obě pro prodej. Česky se pro obojí řekne „za“: pagi por la libro je „zaplatit za knihu“ a por dek eŭroj „za deset eur“.
Banky a peníze
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| banka | banko | BAN-ko | pobočka je bankejo |
| bankovní účet | bankkonto | bank-KON-to | spořicí účet: ŝparkonto |
| bankomat | bankaŭtomato, monaŭtomato | ban-kaŭ-to-MA-to, mo-naŭ-to-MA-to | ReVo uvádí obě, plus elpagaŭtomato |
| kreditní karta | kreditkarto | kre-dit-KAR-to | platební karta: bankokarto. Debetní karta je debetkarto v textu citovaném ReVo |
| mince | monero | mo-NE-ro | |
| bankovka | monbileto | mon-bi-LE-to | ReVo označuje banknoto za tvar, kterému je lépe se vyhnout |
| vložit | deponi | de-PO-ni | |
| vybrat | elpreni | el-PRE-ni | elpreni monon el la bankaŭtomato |
| šetřit (peníze) | ŝpari | ŜPA-ri | úspory: ŝparaĵoj |
| půjčit, půjčit si | prunti | PRUN-ti | viz níže |
| úrok | interezo | in-te-RE-zo | |
| dlužit | ŝuldi | ŜUL-di | dluh: ŝuldo |
| plat | salajro | sa-LAJ-ro |
Prunti funguje oběma směry a ReVo uvádí oba významy: Mi pruntis al li monon je „půjčil/a jsem mu peníze“, Mi pruntis monon de amiko „půjčil/a jsem si peníze od kamaráda“. Čeština tu rozlišuje „půjčit“ a „půjčit si“, esperantské prunti je jedno. Pro přehlednost použijte pruntedoni „půjčit (někomu)“ a pruntepreni „půjčit si“; ReVo uvádí obě a dvouslovný zápis (prunte doni) označuje za pravidelnější. Samotná půjčka je prunto.
Měny
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| euro | eŭro | EŬ-ro | ReVo: Ĝi kostas dek eŭrojn kaj kvindek cendojn |
| dolar | dolaro | do-LA-ro | USA, Kanada, Austrálie, Singapur a další |
| libra šterlinků | pundo | PUN-do | funto je jednotka hmotnosti, asi půl kilogramu |
| jen | eno | E-no | ne jeno, které znamená „následující“ |
| rubl | rublo | RU-blo | Rusko a Bělorusko |
| zlotý | zloto | ZLO-to | Polsko; množné číslo zlotoj |
| frank | franko | FRAN-ko | Švýcarsko, několik afrických států a dříve Belgie, Francie a Lucembursko |
| juan | juano | ju-A-no | Čína |
| česká koruna | ĉeĥa krono | ĈE-ĥa KRO-no | viz níže |
Peníze určité země jsou její valuto „měna“; jednotka peněz je monunuo. Názvy jsou obyčejná podstatná jména psaná malým písmenem: unu dolaro, dek dolaroj, dek dolarojn jako cena. Dílčí jednotky jsou například cendo „cent“, penco „penny“ a kopeko „kopějka“ (setina rublu). Japonský jen se píše stejně jako eno „vnitřek“, takže je od sebe odliší jen souvislost.
České „libra“ znamená měnu i hmotnost; esperantsky je měna pundo a hmotnost funto.
Spesmilo. Esperanto mělo kdysi i vlastní peníze. Spesmilo (₷) navrhl v roce 1907 René de Saussure a používalo se před první světovou válkou, hlavně prostřednictvím Ĉekbanko Esperantista, esperantské šekové banky. Jedno spesmilo bylo 1 000 spesoj a mělo hodnotu 0,733 g čistého zlata, tedy zhruba půl amerického dolaru. Anglická Wikipedie ho označuje za zastaralé. PMEG cituje Mia ringo valoras tri kaj duonon da spesmiloj – „Můj prsten má hodnotu tří a půl spesmila.“
České koruny esperantsky
Česká koruna se esperantsky řekne ĉeĥa krono. Podle esperantské Vikipedie je jejím mezinárodním kódem CZK, značkou Kč a od 8. února 1993 je oficiální měnou Česka (Ĉeĥio). ReVo definuje krono jako měnovou jednotku různých evropských zemí; stejně jako česky je krono také královská koruna. Setina koruny je helero „haléř“.
| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| Stojí to sto dvacet korun. | Ĝi kostas cent dudek kronojn. | ĝi KOS-tas cent DU-dek KRO-nojn |
| Kolik to stojí v českých korunách? | Kiom tio kostas en ĉeĥaj kronoj? | KI-om TI-o KOS-tas en ĈE-ĥaj KRO-noj |
| Mohu platit kartou, nebo jen hotově? | Ĉu mi povas pagi per karto aŭ nur kontante? | ĉu mi PO-vas PA-gi per KAR-to aŭ nur kon-TAN-te |
České ceny se píšou s desetinnou čárkou a značkou „Kč“ za částkou s mezerou: 120 Kč, 49,90 Kč. Po číslovce stojí množné číslo kronoj, u ceny po kosti s koncovkou -n: Ĝi kostas kvindek naŭ kronojn – „Stojí to padesát devět korun“.
Dvě další české pasti:
- Bazar. České „bazar“ je obchod s použitým zbožím. Esperantské bazaro je velká hala nebo tržiště s mnoha samostatnými stánky (ReVo; česky „tržnice“).
- Trh. České „trh“ je místo i ekonomický pojem. Místo s prodejci je bazaro; merkato podle ReVo není nikdy místo, jen trh v ekonomickém smyslu.
Rozhovor na trhu
| Kdo | Esperanto | Česky |
|---|---|---|
| prodavač | Bonan tagon! Kion vi deziras? | Dobrý den! Co si přejete? |
| kupující | Bonan tagon. Kiom kostas unu kilogramo da pomoj? | Dobrý den. Kolik stojí kilo jablek? |
| prodavač | Du eŭrojn kaj kvindek cendojn. | Dvě eura padesát. |
| kupující | Bone, mi aĉetos du kilogramojn. Ĉu vi havas ankaŭ pirojn? | Dobře, vezmu dvě kila. Máte také hrušky? |
| prodavač | Jes, ili estas pli malmultekostaj: ili kostas unu eŭron kaj kvindek cendojn. | Ano, jsou levnější: stojí euro padesát. |
| kupující | Mi prenos unu kilogramon. | Vezmu jedno kilo. |
| prodavač | Ĉio kune kostas ses eŭrojn kaj kvindek cendojn. | Dohromady to dělá 6,50 eura. |
| kupující | Jen dudek eŭroj. | Tady je dvacet eur. |
| prodavač | Dankon. Jen via restmono: dek tri eŭroj kaj kvindek cendoj. | Děkuji. Tady máte zpátky: 13,50 eura. |
| kupující | Dankon. Ĉu mi povas ricevi kvitancon? | Děkuji. Mohu dostat účtenku? |
| prodavač | Certe. Ĝis revido! | Jistě. Na shledanou! |
Časté otázky
Jak se řekne „Kolik to stojí?“ esperantsky?
Kiom kostas ĝi? (KI-om KOS-tas ĝi). Chcete-li pojmenovat věc, dejte ji za sloveso: Kiom kostas la pomoj? – „Kolik stojí jablka?“ Odpověď má -n: Ili kostas du eŭrojn.
Má cena po kosti koncovku -n?
Ano: Ĝi kostas dek eŭrojn. PMEG tuto koncovku -n nazývá měrovým doplňkem, ne předmětem, a ReVo označuje kosti jako nepřechodné sloveso. Po esti nebo por cena -n nemá: La prezo estas dek eŭroj, por dek eŭroj.
Jaký je rozdíl mezi butiko a vendejo?
Obě znamenají „obchod“. ReVo definuje butiko jako obchod v úrovni ulice, který prodává v malém, a vendejo jako jakékoli místo k prodeji a nákupu. Trh se stánky je bazaro; merkato podle ReVo není nikdy místo, jen trh v ekonomickém smyslu.
Jak se řekne „jen“ (japonská měna) v esperantu?
Eno, jako v Ĝi kostas cent enojn – „Stojí to sto jenů“ (slovo je v ReVo i v esperantské Vikipedii; vlastní příklad ReVo je ĉiu telero kostas 100 enojn). Jeno je jiné slovo a znamená „následující“.
Jak se řekne „koruna“ esperantsky?
České peníze jsou ĉeĥa krono, zkráceně krono, setina je helero. Esperantská Vikipedie uvádí kód CZK a značku Kč.
Existuje esperantská měna?
Historicky ano: spesmilo, navržené v roce 1907 a používané před první světovou válkou. Anglická Wikipedie ho popisuje jako zastaralé.
Zdroje
- ReVo: vendi, vendejo, ĉiovendejo, butikumi, butiko, butikisto, retbutiko, bazaro, superbazaro, merkato, magazeno
- ReVo: apoteko, bakejo, librovendejo, aĉeti, aĉetsako, ĉaro, aĉetĉareto
- ReVo: pagi, kosti, valori, prezo, rabato, kvitanco, kaso, kasisto, kliento, kara
- ReVo: mono, monero, monujo, restmono, trinkmono, monunuo, kontante, kreditkarto, bankokarto, debetkarto, bankkonto, ŝparkonto, bankaŭtomato, monaŭtomato, banknoto
- ReVo: banko, bankejo, deponi, ŝpari, prunti, interezo, ŝuldi, salajro, valuto
- ReVo: eŭro, dolaro, pundo, eno (jen), eno (vnitřek), rublo, zloto, franko, juano, cendo, penco, kopeko, speso, spesmilo, krono, helero
- PMEG: N-finaĵo por mezuro (kostas naŭ frankojn, valoras … spesmiloj)
- PMEG: por, per, po, kontraŭ
- Wikipedia: Spesmilo, Vikipedio: Spesmilo, Wikipédia: Spesmilo
- Vikipedio: Japana eno
- Vikipedio: Ĉeĥa krono
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.