Fráze
Popis lidí v esperantu: vzhled a povaha
Řekněte, jaký člověk je, pomocí esti a přídavného jména, a nechte -em-, -ul- a mal- vytvořit většinu slov pro povahu.
Člověka popíšete esperantsky pomocí esti „být“ a přídavného jména na -a: Ŝi estas alta „Je vysoká“, Li estas afabla „Je laskavý“. Pro to, co člověk má, použijte havi „mít“ a podstatné jméno: Li havas barbon „Má vousy“. Ptejte se Kia li estas? „Jaký je?“ nebo Kiel li aspektas? „Jak vypadá?“. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.
Ptáme se na člověka
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Jaká je? | Kia ŝi estas? | KI-a ŝi ES-tas | vzhled nebo povaha; PMEG v příkladu pokračuje Ĉu li estas maljuna aŭ juna? |
| Jak vypadá? | Kiel ŝi aspektas? | KI-el ŝi as-PEK-tas | aspekti „vypadat, jevit se“ |
| Jak jste vysoký/á? | Kiel alta vi estas? | KI-el AL-ta vi ES-tas | kiom alta zdůrazňuje velký stupeň (PMEG) |
| Kolik je vám let? | Kiom da jaroj vi havas? | KI-om da JA-roj vi HA-vas | nebo Kiom aĝa vi estas? |
Čeština má pro věk stejnou stavbu se slovesem „mít“: „Mám třicet let“ je Mi havas tridek jarojn (viz časté chyby).
Výška, postava a věk
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| vysoký | alta | AL-ta | také „vysoko položený“; altkreska „vysoké postavy“ |
| malý, nízký | malalta | mal-AL-ta | také „nízko položený“ |
| střední postavy | de meza kresko | de ME-za KRES-ko | kresko je postava člověka (ReVo) |
| štíhlý, hubený | maldika | mal-DI-ka | ReVo v poznámce o užívání dává přednost tomuto slovu před magra „vyzáblý“ |
| štíhlý, elegantní | svelta | SVEL-ta | půvabně štíhlý |
| tlustý | dika | DI-ka | také „tlustý“ o věcech |
| statný, korpulentní | korpulenta | kor-pu-LEN-ta | mohutné postavy (ReVo: dika, malsvelta) |
| silný | forta | FOR-ta | |
| svalnatý | muskola | mus-KO-la | |
| slabý | malforta | mal-FOR-ta | |
| mladý | juna | JU-na | |
| starý (o člověku) | maljuna | mal-JU-na | o věcech je malnova |
| středního věku | mezaĝa | me-ZA-ĝa | ani velmi mladý, ani velmi starý (ReVo) |
| dospělý, plnoletý | plenaĝa | ple-NA-ĝa | dost starý na plná občanská práva (ReVo) |
Výška a věk číslem
Číslo s jednotkou před alta nebo aĝa má koncovku -n. PMEG to nazývá mírou, která popisuje přídavné jméno. Čísla jsou na stránce o číslovkách.
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Měří 170 cm. | Ŝi estas cent sepdek centimetrojn alta. | ŝi ES-tas cent SEP-dek cen-ti-ME-trojn AL-ta | míra + -n |
| Je mu 20 let. | Li estas dudek jarojn aĝa. | li ES-tas DU-dek JA-rojn A-ĝa | totéž s aĝa |
| Je jí 30. | Ŝi havas tridek jarojn. | ŝi HA-vas TRI-dek JA-rojn | též Ŝi aĝas tridek jarojn, což PMEG nazývá moderním; Zamenhof by řekl havi aĝon de tridek jaroj |
| dvanáctiletá dívka | dekdujara knabino | dek-du-JA-ra kna-BI-no | jedno slovo, bez -n |
| Je o dva roky starší než já. | Li estas du jarojn pli aĝa ol mi. | li ES-tas du JA-rojn pli A-ĝa ol mi | -n ukazuje rozdíl |
Vlasy, obličej a brýle
Další části těla jsou na stránce o těle a zdraví, barvy vlasů a očí na stránce o barvách.
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| vlasy (všechny) | hararo | ha-RA-ro | jeden vlas je haro |
| dlouhé, krátké vlasy | longaj, mallongaj haroj | LON-gaj, mal-LON-gaj HA-roj | |
| kudrnatý | bukla | BUK-la | spirálový (ReVo) |
| rovný | rekta | REK-ta | nezakřivený (ReVo) |
| blond, plavovlasý | blonda | BLON-da | žlutá mezi zlatou a světle hnědou |
| zrzavý, šedovlasý | ruĝhara, grizhara | ruĝ-HA-ra, griz-HA-ra | barva + hara; ReVo má fajrohara |
| plešatý | kalva | KAL-va | plešatec je kalvulo |
| vousy, plnovous | barbo | BAR-bo | barba „vousatý“, senbarba „bez vousů“; česky množné „vousy“, esperantsky jednotné |
| knír | lipharoj | lip-HA-roj | množné číslo, vlasy na horním rtu; česky „knír“ je jednotné |
| brýle | okulvitroj | o-kul-VI-troj | množné číslo, stejně jako česky |
| hezký, pěkný | bela | BE-la | jedno slovo pro oba; malbela „ošklivý“ |
Brýle se nosí s porti (viz oblečení): Ŝi portas okulvitrojn – „Nosí brýle“.
Slova pro povahu
Přídavná jména pro povahu; protiklad s mal- je v poznámce tam, kde je dvojice užitečná.
| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| laskavý | afabla | a-FA-bla | malafabla „nevlídný, nezdvořilý“ |
| přátelský | amika | a-MI-ka | jako přítel |
| zdvořilý | ĝentila | ĝen-TI-la | malĝentila „nezdvořilý“ |
| veselý | gaja | GA-ja | projevuje se navenek; viz pocity |
| poctivý, čestný | honesta | ho-NES-ta | |
| štědrý | malavara | mal-a-VA-ra | opak avara „lakomý“ |
| skromný | modesta | mo-DES-ta | |
| okouzlující | ĉarma | ĈAR-ma | |
| stydlivý | hontema | hon-TE-ma | snadno se stydí |
| bojácný | timema | ti-ME-ma | náchylný ke strachu |
| statečný | kuraĝa | ku-RA-ĝa | malkuraĝa „zbabělý“ |
| klidný | trankvila | tran-KVI-la | |
| vážný | serioza | se-ri-O-za | |
| zábavný | amuza | a-MU-za | |
| moudrý | saĝa | SA-ĝa | malsaĝa „pošetilý“ |
| hloupý | stulta | STUL-ta | silnější než malsaĝa: hluboce bez rozumu (ReVo) |
| vtipný, duchaplný | sprita | SPRI-ta | rychlý, originální vtip |
| zvědavý | scivolema | sci-vo-LE-ma | |
| pilný, pracovitý | diligenta, laborema | di-li-GEN-ta, la-bo-RE-ma | |
| líný | maldiligenta, pigra | mal-di-li-GEN-ta, PI-gra | |
| trpělivý | pacienca | pa-ci-EN-ca | malpacienca „netrpělivý“ |
| upovídaný | parolema | pa-ro-LE-ma | |
| málomluvný | silentema | si-len-TE-ma | od přírody tichý, má rád ticho (ReVo) |
| prchlivý | kolerema | ko-le-RE-ma |
Jak -em-, -ul- a mal- tvoří slova pro povahu
| Část slova | Význam | Příklad | Česky |
|---|---|---|---|
| -em- | náklonnost k | paroli → parolema | mluvit → upovídaný |
| -ul- | člověk s touto vlastností | saĝa → saĝulo | moudrý → moudrý člověk |
| mal- | opak | diligenta → maldiligenta | pilný → líný |
-em- znamená přirozený sklon a obvykle stojí na kořeni slovesa: timi „bát se“ dává timema. -ul- z vlastnosti udělá člověka: honesta dává honestulo, juna dává junulo „mladík“. PMEG dodává, že -em- lze před -ul- často vynechat, takže timemulo se změní na timulo. V množném čísle jsou tato slova neutrální (saĝuloj „moudří lidé“), ale jednotné -ulo často zní mužsky, a proto pro ženu přidejte -in-: junulino, belulino. PMEG poznamenává, že mnoho mluvčích považuje ŝi estas belulo za chybné. Více v příponách.
mal- obrací význam a protiklady uvádějí desítky dvojic. Liší se od ne: Ŝi ne estas afabla „Není laskavá“ je mírnější než Ŝi estas malafabla „Je nevlídná“.
Čtyři krátké popisy
Kamarádka. Mia amikino Anna estas alta kaj svelta. Ŝi havas longajn blondajn harojn kaj bluajn okulojn. Ŝi estas afabla, gaja kaj iom timema. – „Moje kamarádka Anna je vysoká a štíhlá. Má dlouhé blond vlasy a modré oči. Je laskavá, veselá a trochu bojácná.“
Dědeček. Mia avo estas maljuna kaj iom dika. Li havas grizan barbon kaj portas okulvitrojn. Li estas saĝa kaj pacienca, kaj li ŝatas ŝerci. – „Můj dědeček je starý a trochu při těle. Má šedé vousy a nosí brýle. Je moudrý a trpělivý a rád žertuje.“
Chlapec. Mia frato estas dekdujara. Li estas malalta kaj maldika, kaj li havas mallongajn brunajn harojn. Li estas scivolema kaj diligenta, sed ne tre parolema. – „Můj bratr je dvanáctiletý. Je malý a hubený a má krátké hnědé vlasy. Je zvědavý a pilný, ale ne příliš upovídaný.“
Otázka a odpověď. Kiel aspektas via nova instruisto? – Li estas juna kaj alta. Li havas barbon kaj okulvitrojn. – Kia li estas? – Li estas tre ĝentila, sed iom serioza. – „Jak vypadá váš nový učitel? Je mladý a vysoký. Má vousy a brýle. Jaký je? Je velmi zdvořilý, ale trochu vážný.“
Přídavná jména se shodují s podstatným jménem, takže longajn blondajn harojn má -j a -n na všech třech slovech (viz podstatná a přídavná jména). Česky se shoduje rod, číslo a pád; v esperantu stačí -j a -n. Iom „trochu“ a tre „velmi“ zjemní nebo zesílí jakékoli přídavné jméno.
Časté otázky
Jak se řekne „vysoký“ a „malý“ o člověku esperantsky?
Alta je vysoký a malalta malý (také „nízký“). Pro věk je juna mladý a maljuna starý.
Jak se esperantsky zeptat, jak někdo vypadá?
Řekněte Kiel li aspektas? pro vzhled. Kia li estas? je širší: odpověď může být o vzhledu i o povaze.
Jak se řekne věk člověka esperantsky?
Řekněte Li estas dudek jarojn aĝa nebo Li havas dudek jarojn. Před podstatným jménem stačí jedno slovo: dudekjara viro „dvacetiletý muž“.
Jaký je rozdíl mezi timema a timulo?
Timema je přídavné jméno „bojácný“. Timulo je podstatné jméno „bojácný člověk“, zkráceně z timemulo.
Jak se řekne „hezký“ nebo „krásná“ esperantsky?
Obojí je bela: bela viro „hezký muž“, bela virino „krásná žena“. Belulo znamená „krásný člověk“; pro ženu je jistější belulino.
Zdroje
- PMEG – N por mezuro (míry jako dudek jarojn aĝa)
- PMEG – Tabelvortoj je A (kia) a je EL (kiel, kiom)
- PMEG – EM, UL a MAL
- ReVo: alta, dika, juna, bela, belulo, blonda, haro, hararo, lipharoj, barbo, kalva, okulvitroj, bukla, rekta
- ReVo: svelta, magra, korpulenta, muskola, kresko, aĝo, mezaĝa, plenaĝa, aspekti
- ReVo: afabla, amika, ĝentila, gaja, honesta, avara, malavara, modesta, ĉarma, hontema, timema, kuraĝa, trankvila, serioza, amuza
- ReVo: saĝa, saĝulo, stulta, sprita, scivolema, diligenta, laborema, pigra, pacienca, parolema, silentema, kolerema, ŝerci
- Fundamento de Esperanto – Ekzercaro (lipharoj, gajaj, kuraĝa, diligenta, honesta)
- Tatoeba (CC BY 2.0 FR), potvrzení tvarů otázek: #517979, #433818, #2207708, #1473189, #2773294
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.