Esperantopedia

Kurz Saluton

Lekce esperanta 2: rodina, podstatná jména a množné číslo

Jedna koncovka pro podstatná jména, jedna pro množné číslo a jedno slovo „la“ – a představíte celou rodinu.

Aktualizováno:

Začít lekci krok za krokem

Jedna věc po druhé: dialog replika po replice, nová slova se zvukem a obrázky, jedno cvičení na obrazovku.

29 slov18 cvičení~17 min

V této lekci poznáte, jak fungují esperantská podstatná jména. Každé podstatné jméno končí na -o, množné číslo přidává -j a jediný člen, la, stojí u všech podstatných jmen. Rodinu popíšete pomocí mia – „můj“, na věci ukážete slovem jen – „hle, tady je“ a další lidi přidáte slovy kaj – „a“ a ankaŭ – „také“.

Dialog

O týden později mají Ana a Tomo videohovor. Ana ukazuje fotku své rodiny.

EsperantoČesky
Ana: Saluton, Tomo! Jen foto de mia familio.Ahoj, Tomo! Tady je fotka mé rodiny.
Tomo: Saluton! Ho, granda familio!Ahoj! Ó, velká rodina!
Ana: Jes! Jen miaj gepatroj, Paulo kaj Rita.Ano! Tohle jsou moji rodiče, Paulo a Rita.
Tomo: Kaj la knabo?A ten kluk?
Ana: La knabo estas mia frato, Pedro. Li estas studento, kiel mi.To je můj bratr Pedro. Je student, jako já.
Tomo: Kaj la du knabinoj?A ty dvě holky?
Ana: Ili estas miaj fratinoj, Bia kaj Lara. Ili estas ĝemeloj.To jsou moje sestry, Bia a Lara. Jsou to dvojčata.
Tomo: Kaj la kato?A ta kočka?
Ana: La kato estas Kafo. Ĝi estas la ĉefo de la familio!Ta kočka je Kafo („Káva“). Je to šéf celé rodiny!
Tomo: Ha ha! Jen ankaŭ mia familio: miaj gepatroj, mia fratino Marta kaj mi.Haha! A tady je moje rodina: moji rodiče, moje sestra Marta a já.
Ana: Kaj la sinjorino?A ta paní?
Tomo: Ŝi estas mia avino, Zofia. Ŝi estas la ĉefo de nia familio!To je moje babička Zofia. Ta je šéfem naší rodiny!
Ana: Ha ha! Kafo kaj Zofia – du ĉefoj!Haha! Kafo a Zofia – dva šéfové!

Nová slova

EsperantoČeskyPoznámka
familiorodinapodstatné jméno
fotofotka, fotografie
patrootecpatrino „matka“
gepatrojrodičege- = obě pohlaví
fratobratrfratino „sestra“
avodědečekavino „babička“, geavoj „prarodiče“
knabochlapec, klukknabino „dívka, holka“
studentostudent, studentkapro kohokoli
ĝemelojdvojčatajednotné číslo ĝemelo
katokočka, kocour
ĉefošéf, vedoucí, hlavapodobné českému „šéf“, ale čte se „čefo“
sinjorinopanísinjoro „pán“
laten, ta, to (určitý člen)jediný člen
jenhle, tady je, tady jsouk ukazování
deod; vyjadřuje i 2. pádfoto de mia familio „fotka mé rodiny“
miamůj, mojemiaj před množným číslem
viatvůj, váš
nianáš
dudva, dvěčíslovky v lekci 8
grandavelkýpřídavné jméno (lekce 3)
kieljakokiel mi „jako já“
hoó, achcitoslovce

Gramatika

Podstatná jména končí na -o

Každé esperantské podstatné jméno končí na -o: familio, patro, kato, foto. Podstatné jméno tak poznáte na první pohled, i když slovo neznáte. Podstatná jména nemají gramatický rod: la familio i la kato mají stejné la. Více najdete na stránce o podstatných a přídavných jménech.

Pro Čecha je to úleva: nemusíte se učit, že „stůl“ je „on“, „lampa“ „ona“ a „okno“ „ono“. V esperantu je každá věc prostě ĝi.

Množné číslo: přidejte -j

Množné číslo vytvoříte přidáním -j. Koncovka -oj zní jako české „oj“ v „boj“.

Jednotné čísloMnožné čísloČesky
fratofratojbratři
familiofamiliojrodiny
knabinoknabinojdívky
ĉefoĉefojšéfové

Nepravidelná množná čísla neexistují: infano „dítě“ → infanoj „děti“, homo „člověk“ → homoj „lidé“. Žádné „člověk – lidé“ nebo „oko – oči“ jako v češtině: v esperantu vždy stačí -j.

Jediný člen: la

La je určitý člen a nikdy se nemění: la knabo, la knaboj, la knabino. Čeština člen nemá, takže la odpovídá zhruba českému „ten, ta, to“. Jednoduchý test: kde by se do české věty hodilo „ten“, dejte la; kde by se hodilo „nějaký“, nedávejte nic. Proto kato je „kočka“ nebo „nějaká kočka“ a la kato „ta kočka“. Podrobnosti najdete na stránce o členu.

Ženské tvary s -in-

Několik slov pro lidi označuje bez přípony muže: slova o rodině jako patro, frato, avo a také knabo „chlapec“ a sinjoro „pán“. Přípona -in- z nich tvoří ženský tvar: patrino „matka“, fratino „sestra“. Předpona ge- znamená „obě pohlaví dohromady“: gepatroj „rodiče“, gefratoj „sourozenci“. Většina ostatních slov pro lidi, jako studento a amiko, se hodí pro kohokoli.

MužskýŽenskýObě pohlaví
patro – otecpatrino – matkagepatroj – rodiče
frato – bratrfratino – sestragefratoj – sourozenci
avo – dědečekavino – babičkageavoj – prarodiče
knabo – chlapecknabino – dívkageknaboj – chlapci a dívky
patrkořenotec
inpříponaženský rod
okoncovkapodstatné jméno

patrinomatka

gepředponaobě pohlaví
patrkořenotec
okoncovkapodstatné jméno
jkoncovkamnožné číslo

gepatrojrodiče

Česká slova „rodiče“, „sourozenci“ a „prarodiče“ se musíte učit zvlášť, esperantu stačí ge-.

Slova o rodině

Přiřaďte ke každému esperantskému slovu jeho význam.

    • patrino
      Odpověďmatka
    • frato
      Odpověďbratr
    • fratino
      Odpověďsestra
    • gepatroj
      Odpověďrodiče
    • avino
      Odpověďbabička
    • knabo
      Odpověďchlapec

    Významy: rodiče · chlapec · bratr · babička · matka · sestra

„Můj“, „tvůj“, „náš“: k zájmenu přidejte -a

Přivlastňovací zájmena jsou osobní zájmena s koncovkou přídavných jmen -a. Před podstatným jménem v množném čísle dostávají -j, stejně jako podstatné jméno: mia frato „můj bratr“, miaj fratoj „moji bratři“. Všechny tvary najdete na stránce o zájmenech.

ZájmenoPřivlastňovacíPříklad
mimia – můjmia familio
vivia – tvůj, vášvia frato
lilia – jeholia patrino
ŝiŝia – jejíŝiaj gepatroj
ĝiĝia – jeho (věci, zvířete)ĝia nomo
ninia – nášnia avino
iliilia – jejichilia kato

Shodu přivlastňovacího zájmena s podstatným jménem znáte z češtiny („můj bratr, moje sestra, moji bratři“). V esperantu z ní zbývá jen mia a miaj.

Množné číslo

Napište odpověď. Místo ĉ, ĝ, ŝ, ŭ můžete psát cx, gx, sx, ux.

  1. knabino „dívka“

    Odpověďknabinoj
  2. la kato „ta kočka“

    Odpověďla katoj
  3. mia amiko „můj přítel“

    Odpověďmiaj amikoj
  4. nia avo „náš dědeček“

    Odpověďniaj avoj

Jen, kaj, ankaŭ

Jen na něco ukazuje: Jen mia frato – „Tady je můj bratr“, Jen la fotoj – „Tady jsou ty fotky“. Kaj spojuje slova i věty: Paulo kaj Rita. Ankaŭ znamená „také, taky“ a obvykle stojí těsně před slovem, ke kterému se vztahuje: Ankaŭ Marta estas studento – „I Marta je studentka“. Po jménu nebo zájmenu ho uslyšíte i v opačném pořadí, se stejným významem: Marta ankaŭ estas studento.

Sestavte větu

Seřaďte slova ve správném pořadí.

  1. Tady jsou moji rodiče.

    Slova: miaj jen mia gepatroj

    OdpověďJen miaj gepatroj.
  2. Tady je fotka mé rodiny.

    Slova: de foto la mia jen familio

    OdpověďJen foto de mia familio.
  3. Kočka je šéfem rodiny.

    Slova: kato la la familio ĉefo de estas la

    OdpověďLa kato estas la ĉefo de la familio.Správně je také: La ĉefo de la familio estas la kato.
  4. I Marta je studentka (stejně jako Pedro).

    Slova: studento Marta estas ankaŭ

    OdpověďAnkaŭ Marta estas studento.Správně je také: Marta ankaŭ estas studento.

Procvičování

Procvičování k lekci 2

  1. Jaké je množné číslo od frato?

    Odpověďfratoj
  2. Které slovo označuje ženu nebo dívku?

    Odpověďfratino
  3. Přeložte do esperanta: „ty kočky“

    Odpověďla katoj
  4. Co znamená Jen miaj gepatroj?

    Odpověď„Tady jsou moji rodiče.“
  5. Doplňte člen: ___ familio estas granda.

    OdpověďLa
  6. Přeložte do esperanta: „moje sestry“

    Odpověďmiaj fratinoj
  7. Která věta znamená „I Marta je studentka“?

    OdpověďAnkaŭ Marta estas studento.
  8. Co znamená gepatroj?

    Odpověďrodiče
  9. Přeložte do esperanta: „Tady je můj bratr.“

    OdpověďJen mia frato / Jen estas mia frato

Kulturní okénko

V některých rodinách se esperantem mluví doma. Dětem, které s ním vyrůstají, se říká denaskuloj – „lidé od narození“ – a badatelé odhadují, že jich je asi 1 000 až 2 000. Některé pocházejí z párů, které se seznámily díky esperantu a jiný společný jazyk nemají; častěji ale esperantem s dětmi mluví rodiče, kteří mají společný mateřský jazyk. Rodilým mluvčím esperanta byl i Pražan Petr Ginz (1928–1944), syn esperantisty Otty Ginze, zavražděný jako šestnáctiletý v Osvětimi. Více o rodilých mluvčích esperanta.

Časté otázky

Má esperanto gramatický rod?

Ne. Podstatná jména rod nemají a la je u všech stejné. Pohlaví mohou vyjadřovat jen slova pro lidi a zvířata a ženský tvar tvoří -in-.

Má esperanto neurčitý člen?

Ne. Má jen jeden člen, určitý: la. Neurčitý člen chybí stejně jako v češtině: kato znamená „kočka“ nebo „nějaká kočka“ a la kato „ta kočka“.

Proč se říká miaj gepatroj, a ne mia gepatroj?

Mia se chová jako přídavné jméno a přídavná jména dostávají -j, když je podstatné jméno v množném čísle – stejně jako česky říkáme „moji rodiče“, a ne „můj rodiče“. Procvičíte si to v lekci 3.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.