Kurz Saluton
Lekce esperanta 1: pozdravy, abeceda a výslovnost
Pět pravidel výslovnosti, sedm zájmen a jeden tvar slovesa – to stačí, abyste pozdravili a představili se.
Jedna věc po druhé: dialog replika po replice, nová slova se zvukem a obrázky, jedno cvičení na obrazovku.
52 slov18 cvičení~21 min
V první lekci se naučíte číst esperanto nahlas, pozdravit, rozloučit se a představit se. Poznáte osobní zájmena mi, vi, li, ŝi a sloveso estas („jsem, jsi, je, jsme, jste, jsou“), které má pro všechny osoby stejný tvar. Pokud esperanto slyšíte poprvé, přečtěte si nejdřív pět pravidel výslovnosti v části „Gramatika“ a pak se vraťte k dialogu.
Dialog
Ana žije v São Paulu v Brazílii, Tomo v Krakově v Polsku. Oba se právě přidali k internetové konverzační skupině v esperantu, kterou vede Juma z Keni.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Juma: Saluton al ĉiuj! Mi estas Juma. Mi estas el Kenjo. | Ahoj všichni! Jsem Juma. Jsem z Keni. |
| Ana: Saluton, Juma! Mi estas Ana. Mi estas el Brazilo. | Ahoj, Juma! Jsem Ana. Jsem z Brazílie. |
| Tomo: Bonan tagon! Mi estas Tomo. Mi estas el Pollando. | Dobrý den! Jsem Tomo. Jsem z Polska. |
| Juma: Bonvenon, Ana kaj Tomo! Kiel vi fartas? | Vítejte, Ana a Tomo! Jak se máte? |
| Ana: Bone, dankon. Kaj vi? | Dobře, díky. A ty? |
| Juma: Tre bone, dankon! | Moc dobře, díky! |
| Tomo: Mi fartas bone, sed mi estas iom nervoza. Mi estas komencanto. | Mám se dobře, ale jsem trochu nervózní. Jsem začátečník. |
| Ana: Ankaŭ mi estas komencanto! | Já jsem taky začátečnice! |
| Juma: Ne gravas. Ĉi tie ni ĉiuj estas amikoj. | To nevadí. Tady jsme všichni přátelé. |
| Tomo: Dankon, Juma. Saluton, Ana! | Díky, Juma. Ahoj, Ana! |
| Ana: Saluton, Tomo! Ĝis lundo? | Ahoj, Tomo! Uvidíme se v pondělí? |
| Juma: Jes, ĝis lundo! Ĝis revido, amikoj! | Ano, tak v pondělí! Na shledanou, přátelé! |
| Tomo: Ĝis revido! | Na shledanou! |
Každou repliku si dvakrát přečtěte nahlas. Přízvuk dávejte na předposlední slabiku, ne na první jako v češtině: sa-LU-ton, bon-VE-non, ko-men-CAN-to.
Jména si často ponechávají vlastní pravopis i výslovnost: Juma je svahilské jméno a čte se „DŽU-ma“, přestože esperantské j zní jako české „j“.
Nová slova
| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| saluton | ahoj, nazdar | pozdrav pro kteroukoli denní dobu |
| bonan tagon | dobrý den | formálnější než saluton |
| bonvenon | vítejte, vítej | |
| ĝis revido | na shledanou | doslova „až do opětovného vidění“, podobně jako české „na shledanou“; krátce ĝis! |
| mi | já | zájmeno |
| vi | ty, vy | jedna osoba i více osob, tykání i vykání |
| li | on | zájmeno |
| ŝi | ona | zájmeno |
| ni | my | zájmeno |
| estas | jsem, jsi, je, jsme, jste, jsou | přítomný čas od esti „být“ |
| farti | mít se, cítit se (o zdraví) | Kiel vi fartas? „Jak se máš?“ |
| el | z (zevnitř něčeho) | el Brazilo „z Brazílie“ |
| al | k, ke, do | Saluton al ĉiuj! „Ahoj všichni!“ |
| ĉiuj | všichni | ni ĉiuj „my všichni“ |
| nervoza | nervózní | |
| kaj | a | čte se jako „kaj“ v „kajak“ |
| sed | ale | |
| kiel | jak | tázací slovo (lekce 7) |
| bone | dobře | příslovce |
| tre | velmi, moc | |
| iom | trochu | |
| dankon | děkuji, díky | |
| ankaŭ | také, taky | ankaŭ mi „já taky“ |
| jes | ano | pozor: esperantské ano znamená „člen“ |
| komencanto | začátečník, začátečnice | od komenci „začínat“ |
| amiko | přítel, kamarád | množné číslo amikoj (lekce 2) |
| ĉi tie | tady, zde | |
| ne gravas | to nevadí, na tom nezáleží | doslova „(to) není důležité“ |
Gramatika
Výslovnost v pěti pravidlech
Esperanto se píše foneticky: když znáte těchto pět pravidel, přečtete nahlas jakékoli slovo. Úplnou tabulku písmen najdete na stránce abeceda a výslovnost.
- Jedno písmeno, jeden zvuk. Vyslovuje se každé písmeno a žádné není němé.
- Pět čistých samohlásek. a, e, i, o, u znějí jako česká a, e, i, o, u. Délka samohlásek nehraje roli; čárky ani kroužky esperanto nemá.
- Několik písmen se od češtiny liší. Většinu z nich ale znáte – podívejte se na tabulku níže.
- Přízvuk padá na předposlední samohlásku. SA-lu-ton je chyba; říkejte sa-LU-ton. Stejné pravidlo platí pro každé slovo: BO-ne, es-pe-RAN-to, KI-el. Čeština přízvukuje první slabiku, proto si právě tohle hlídejte nejvíc.
- aj, ej, oj, uj, aŭ, eŭ tvoří vždy jednu slabiku. Kaj zní jako „kaj“ v „kajak“ a ankaŭ je AN-kaŭ – aŭ jako v „auto“.
| Písmeno | Zní jako | Příklad |
|---|---|---|
| c | c v „cena“ | komencanto – „začátečník“ |
| ĉ | č v „čaj“ | ĉi tie – „tady“ |
| g | g v „guma“ (vždy, i před e a i) | gravas – „je důležité“ |
| ĝ | dž v „džem“ | ĝis – „až do“ |
| ĥ | ch v „chata“ | ĥoro – „pěvecký sbor“ (vzácné písmeno) |
| j | j v „jak“ | jes – „ano“ |
| ĵ | ž v „žába“ | ĵurnalo – „noviny“ |
| r | r v „rok“ (nikdy ř) | revido – „opětovné shledání“ |
| s | s v „sova“, nikdy z | estas – „je“ |
| ŝ | š v „šest“ | ŝi – „ona“ |
| ŭ | u v „auto“ (po a nebo e) | ankaŭ – „také“ |
Tip pro Čechy. Výslovnost esperanta je pro Čecha mimořádně snadná: ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ jsou česká „č, dž, ch, ž, š“ a ŭ je „u“ z „auto“. Pozor na tři věci. Zaprvé, přízvuk: česky říkáme „ES-pe-ran-to“, esperantsky es-pe-RAN-to. Zadruhé, n, t, d zůstávají před i tvrdé: ni čtěte jako české „ny“, ne „ňi“, a ti jako „ty“, ne „ťi“. Zatřetí, esperanto má stříšku, ne háček: píše se ĉ, ne č, a písmena ř a y v abecedě nejsou.
Osobní zájmena
Esperanto má sedm základních osobních zájmen (neurčité oni, české „se“ v „říká se“, přijde v lekci 10). Nikdy se nemění kvůli zdvořilosti: vi znamená „ty“ i „vy“ – pro přítele, pro cizího člověka i pro celou skupinu. Tykání a vykání esperanto nerozlišuje. Celou kapitolu najdete na stránce o zájmenech.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| mi | já |
| vi | ty, vy (jedna osoba i více, i vykání) |
| li | on |
| ŝi | ona |
| ĝi | ono (věc, zvíře) |
| ni | my |
| ili | oni, ony, ona |
Pozor: české „oni“ je ili. Esperantské oni je falešný přítel – znamená „lidé, člověk“, jako v „říká se“; poznáte ho v lekci 10.
Jeden tvar slovesa pro všechny: estas
Sloveso „být“ je esti. V přítomném čase zní pro každou osobu estas – žádné „jsem, jsi, je, jsme, jste, jsou“. Stejně se chová každé esperantské sloveso, jak uvidíte v lekci 4 a na stránce o slovesech.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Mi estas Ana. | Jsem Ana. |
| Vi estas komencanto. | Jsi začátečník. |
| Li estas el Pollando. | On je z Polska. |
| Ŝi estas el Brazilo. | Ona je z Brazílie. |
| Ni estas amikoj. | Jsme přátelé. |
| Ili estas el Kenjo. | Oni jsou z Keni. |
Česky zájmeno obvykle vynecháváme („Jsem Ana“), protože koncovka slovesa prozradí, o koho jde. Esperantské estas to neprozradí, a proto je zájmeno povinné: Mi estas Ana, ne samotné Estas Ana.
Neurčitý člen esperanto nemá, stejně jako čeština: Mi estas komencanto znamená „Jsem začátečník“. Má ale určitý člen la, který čeština nezná – poznáte ho v lekci 2.
Pozdravy pro každou situaci
| Esperanto | Česky | Kdy |
|---|---|---|
| Saluton! | Ahoj! Nazdar! | kdykoli |
| Bonan matenon! | Dobré ráno! | ráno |
| Bonan tagon! | Dobrý den! | přes den, trochu formálně |
| Bonan vesperon! | Dobrý večer! | večer |
| Bonan nokton! | Dobrou noc! | před spaním |
| Ĝis revido! / Ĝis! | Na shledanou! / Ahoj! | při loučení |
| Ĝis lundo! | Uvidíme se v pondělí! | ĝis + čas |
Koncovka -n v saluton a bonan tagon není ozdoba: obě jsou zkrácené celé věty – bonan tagon z „přeji vám dobrý den“, saluton z „posílám vám pozdrav“. I česky je ve větě „Přeji vám dobrý den“ pozdrav předmětem ve 4. pádě; esperanto to jen ukáže koncovkou. Tuto koncovku poznáte v lekci 5. Další pozdravy najdete v článku pozdravy v esperantu.
Procvičování
Kulturní okénko
Esperanto má narozeniny: 26. července 1887. Toho dne vydal oční lékař Ludvík Lazar Zamenhof ve Varšavě první učebnici jazyka, napsanou rusky a podepsanou Doktoro Esperanto – „Doktor Doufající“. Brzy se podle tohoto pseudonymu začalo říkat Esperanto i samotnému jazyku. Do českých zemí dorazilo esperanto rychle: první česká učebnice, „Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta“ Františka Vladimíra Lorence, vyšla v Pardubicích už roku 1890. Co se dělo dál, se dočtete v dějinách esperanta.
Časté otázky
Dají se ĉ, ĝ a ŝ napsat na běžné klávesnici?
Ano. Nejrozšířenější náhradou je x-systém: napište cx místo ĉ, gx místo ĝ, sx místo ŝ a ux místo ŭ. Cvičení v tomto kurzu je při psaní sama převádějí. Česká písmena s háčkem („č, š, ž“) místo nich nepoužívejte.
Je vi tykání, nebo vykání?
Obojí. Vi znamená „ty“ pro jednu osobu i „vy“ pro více osob, pro přítele i pro cizího člověka, kterému byste česky vykali. Zvláštní důvěrný tvar pro jednu osobu, ci, sice teoreticky existuje, ale téměř se nepoužívá.
Jak se esperantsky řekne „Jmenuji se…“?
Nejjednodušší je Mi estas Ana – „Jsem Ana“. Uslyšíte také Mi nomiĝas Ana – „Jmenuji se Ana“ – a Mia nomo estas Ana – „Moje jméno je Ana“.
Zdroje
- PMEG: Bazaj elparolaj reguloj (základní pravidla výslovnosti a přízvuk)
- PMEG: Literoj (abeceda)
- PMEG: Personaj pronomoj (osobní zájmena, vi a ci)
- PMEG: Mallongigitaj frazoj (Saluton!, Bonan tagon!)
- Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (1905)
- Wikipedia: Unua Libro (anglicky)
- Wikipedie: Ludvík Lazar Zamenhof
- Wikipedie: Esperanto (dějiny v českých zemích)
- František Vladimír Lorenc: Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta (Pardubice 1890), Project Gutenberg
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.