Kurz Saluton
Lekce esperanta 10: tvoření slov, předpony a přípony
Naučte se jeden kořen a hrstku předpon a přípon – a vaše slovní zásoba se znásobí.
Jedna věc po druhé: dialog replika po replice, nová slova se zvukem a obrázky, jedno cvičení na obrazovku.
38 slov21 cvičení~20 min
V této lekci se naučíte trik, díky kterému esperantská slovní zásoba roste tak rychle: skládání slov z částí. Kořen, k němu předpona nebo přípona a koncovka dají nové slovo, kterému porozumíte bez slovníku: lern·ej·o „učit se + místo + podstatné jméno“ = „škola“. Naučíte se osm nejužitečnějších předpon a přípon – mal-, -ej-, -ist-, -in-, -et-, -eg-, -ul- a -an- – a uvidíte, jak z jednoho kořene vyroste celá rodina slov.
Dialog
Na kongresu je večer her. Juma, který vedl internetovou skupinu z lekce 1, moderuje slovní hru.
| Esperanto | Česky |
|---|---|
| Juma: Bonvenon al la vortludo! La reguloj estas simplaj: mi diras vorton, kaj vi faras novajn vortojn. | Vítejte u slovní hry! Pravidla jsou jednoduchá: já řeknu slovo a vy z něj tvoříte nová slova. |
| Juma: La unua vorto: granda. Kio estas la malo? | První slovo: granda „velký“. Jaký je jeho opak? |
| Ana: Malgranda! | Malý! |
| Juma: Ĝuste! Kaj tre, tre granda? | Správně! A hodně, hodně velký? |
| Tomo: Grandega! Kiel la kongresejo! | Obrovský! Jako kongresový sál! |
| Juma: Bonege. Nun: lerni. Kiel ni nomas la lokon, kie oni lernas? | Výborně. Teď: lerni „učit se“. Jak říkáme místu, kde se učí? |
| Keiko: Lernejo! | Škola! |
| Juma: Kaj la personon, kiu instruas tie? | A člověku, který tam učí? |
| Ana: Instruisto – aŭ instruistino, se ŝi estas virino. | Učitel – nebo učitelka, když je to žena. |
| Juma: Perfekte! Kaj ni ĉiuj ĉi tie, ĉe la kongreso? | Perfektní! A my všichni tady na kongresu? |
| Tomo: Ni estas kongresanoj! | Jsme účastníci kongresu! |
| Juma: Jes! Lasta vorto: domo. Kaj malgranda domo? | Ano! Poslední slovo: domo „dům“. A malý dům? |
| Keiko: Dometo! | Domek! |
| Juma: Kaj persono, kiu estas juna? | A člověk, který je mladý? |
| Ana: Junulo! Kiel ni! | Mladý člověk! Jako my! |
| Juma: Ha ha! Gratulon – vi ĉiuj gajnis! | Haha! Gratuluji – vyhráli jste všichni! |
Kie a kiu spojují také dvě části věty: la lokon, kie oni lernas – „místo, kde se učí“; la personon, kiu instruas – „člověka, který učí“. Stejně jako česká „kde“ a „který“.
Nová slova
| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| vortludo | slovní hra | vorto „slovo“ + ludo „hra“ |
| regulo | pravidlo | srov. hovorové „regule“ |
| simpla | jednoduchý | |
| diri | říct, říkat | |
| malo | opak | mal- jako samostatné slovo |
| loko | místo | |
| oni | se, lidé (neurčitě) | pozor: české „oni“ je ili! kie oni lernas „kde se učí“ |
| instrui | učit (někoho) | lerni „učit se“ |
| persono | osoba, člověk | |
| virino | žena | viro „muž“ |
| domo | dům | |
| juna | mladý | maljuna „starý (o lidech)“ |
| lasta | poslední | |
| gajni | vyhrát, získat | |
| gratulon! | gratuluji! | |
| se | jestliže, pokud, když | pozor: není to české zvratné „se“ |
| lernejo | škola | lern- + -ej- |
| instruisto | učitel | instru- + -ist- |
| kongresano | účastník kongresu | kongres- + -an- |
| dometo | domek, chaloupka | dom- + -et- |
| grandega | obrovský | grand- + -eg- |
| junulo | mladý člověk, mladík | jun- + -ul- |
| malsanulejo | nemocnice | mal- + san- + -ul- + -ej- |
Pozor, falešný přítel: oni. Esperantské oni neznamená české „oni“! Je to neurčité zájmeno: Oni parolas Esperanton tie – „Mluví se tam esperantem“. České „oni“ a „ony“ jsou ili. Věta z dialogu kie oni lernas tedy znamená „kde se učí“, ne „kde se oni učí“. Více o oni na stránce o zájmenech.
Esperanto má také dvě slovesa tam, kde čeština vystačí s jedním: instrui „učit (někoho)“ a lerni „učit se“. Ana instruas je „Ana učí“, Ana lernas „Ana se učí“.
Gramatika
Jak funguje tvoření slov
Esperantské slovo se skládá z kořene, případných předpon a přípon a koncovky. Koncovka říká, jaký je to slovní druh – -o podstatné jméno, -a přídavné jméno, -e příslovce, -i sloveso – a předpony a přípony přidávají význam. Fundamento (pravidlo 11) říká, že nová slova vznikají spojováním existujících částí. Více na stránce o tvoření slov.
lernejoškola
kongresanoúčastník kongresu
malsanulejonemocnice
Mechanismus znáte z češtiny: „učebna“ je místo, kde se učí, „učitel“ ten, kdo učí, „domek“ malý dům. Rozdíl je jediný – v esperantu všechno funguje pravidelně a u každého kořene.
Osm předpon a přípon na začátek
Esperanto má 10 oficiálních předpon a 31 přípon. Těchto osm pokrývá velkou část každodenních slov. Úplné seznamy najdete na stránkách o předponách a příponách.
| Předpona, přípona | Význam | Příklady |
|---|---|---|
| mal- | opak | granda → malgranda „malý“; fermi „zavřít“ → malfermi „otevřít“ |
| -ej- | místo pro | lerni → lernejo „škola“; kafo → kafejo „kavárna“ |
| -ist- | povolání, odborník | instrui → instruisto „učitel“; programo → programisto „programátor“ |
| -in- | ženský protějšek | amiko → amikino „kamarádka“; instruisto → instruistino „učitelka“ |
| -et- | malý, slabší | domo → dometo „domek“; ridi „smát se“ → rideti „usmívat se“ |
| -eg- | velký, silnější | granda → grandega „obrovský“; pluvo „déšť“ → pluvego „liják“ |
| -ul- | člověk s danou vlastností | juna → junulo „mladý člověk“; riĉa „bohatý“ → riĉulo „boháč“ |
| -an- | člen, obyvatel | kongreso → kongresano „účastník kongresu“; urbo → urbano „měšťan“ |
Mnohé z nich mají české protějšky. -et- odpovídá zdrobnělinám („dům – domek“, domo – dometo), -in- příponě „-ka“ („učitel – učitelka“, instruisto – instruistino), -an- příponě „-an“ („měšťan“, urbano; „Pražan“ je pragano) a -ist- příponě „-ista“ („pianista“, pianisto).
Změňte koncovku, změní se slovní druh
Stejný kořen se stane podstatným jménem, přídavným jménem, příslovcem nebo slovesem jen změnou koncovky.
| Koncovka | Slovo | Význam |
|---|---|---|
| -o (podstatné jméno) | kanto | píseň |
| -i (sloveso) | kanti | zpívat |
| -a (přídavné jméno) | kanta | pěvecký, písňový |
| -e (příslovce) | kante | zpěvem, zpívaně |
Jeden kořen, celá rodina
Naučte se kořen san- „zdravý“ a rozumíte celé rodině slov. Náš slovník esperanta ukazuje u každého hesla jeho části i rodinu slov.
| Slovo | Význam |
|---|---|
| sana | zdravý |
| sano | zdraví |
| malsana | nemocný |
| malsano | nemoc |
| malsanulo | pacient, nemocný |
| malsanulejo | nemocnice |
| saniĝi | uzdravit se |
Česky jsou to různá slova („zdravý“, „nemocný“, „pacient“, „nemocnice“), v esperantu se naučíte jeden kořen a několik přípon.
Přípona -iĝ- v saniĝi znamená „stát se (nějakým)“: už jste ji potkali v renkontiĝi, nomiĝi, komenciĝi a turniĝi. Často odpovídá českému zvratnému „se“: „setkat se“, „jmenovat se“, „otočit se“. Ne každé české „se“ je ale -iĝ-: „smát se“ je ridi, „učit se“ lerni, „bát se“ timi.
Předpony a přípony mohou stát samostatně
Protože předpony a přípony jsou samy kořeny, mohou dostat koncovku a stát se slovy: malo „opak“, ejo „místo“, eta „drobný“, ega „obrovský“, ino „žena, samice“. Obzvlášť časté je příslovce ege „nesmírně“: ege bona – „nesmírně dobrý“.
Procvičování
Kulturní okénko
Esperanto má vlastní literaturu, psanou i překládanou od roku 1887. Spisovatelé jako Kálmán Kalocsay, Julio Baghy a skotský básník William Auld psali původní poezii i romány a Auld přeložil „Pána prstenů“ (1995–97). Všechny esperantské knihy nikdo nespočítal; jeden přehled odhaduje kolem roku 2000 asi 10 000 titulů. Svůj podíl na ní mají i Češi: esperantem i česky psala básnířka Eli Urbanová (1922–2012) a plzeňský esperantista Vladimír Váňa (1932–2000) přeložil Haškova „Švejka“. Prozkoumejte esperantskou literaturu.
Časté otázky
Kolik předpon a přípon má esperanto?
Oficiálních předpon je 10 a přípon 31, k tomu šest přípon pro příčestí. Nepotřebujete je všechny najednou; osm z této lekce pokrývá velkou část běžné řeči.
Mohu si vymýšlet vlastní slova?
Ano, v rozumných mezích. Když je spojení jasné a běžné slovo pro ten význam ještě neexistuje, lidé mu porozumějí. Pokud už známé slovo existuje, použijte ho: malsanulejo „nemocnice“ pochopí každý (najdete i hospitalo).
Je malbona opravdu běžné slovo pro „špatný“?
Ano. Malbona „špatný“ je standardní slovo, stejně jako malgranda „malý“. Začátečníkům připadají slova s mal- zpočátku zvláštní, ale používá je každý mluvčí.
Zdroje
- Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (pravidlo 11, složená slova)
- PMEG: Vortfarado – principoj (zásady tvoření slov)
- PMEG: Prefiksoj (seznam deseti předpon)
- PMEG: Sufiksoj (seznam 31 přípon)
- PMEG: MAL
- Universala Vortaro (Fundamento, 1905)
- Wikipedia: William Auld (anglicky)
- Wikipedia: Translations of The Lord of the Rings (anglicky)
- EBSCO Research Starters: Esperanto (anglicky)
- Wikipedia: Eli Urbanová (anglicky)
- Vikipedio: Vladimír Váňa
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.