Lekce esperanta 11: prosby, rozkazovací a podmiňovací způsob

V této lekci se naučíte o něco zdvořile požádat. Koncovka -u tvoří rozkazy a přání – Venu! „Pojď!“, Ni iru! „Pojďme!“ – a bonvolu s infinitivem znamená „udělejte prosím…“. Koncovka -us tvoří podmiňovací způsob: Mi ŝatus kafon „Dal bych si kávu“, Se mi povus, mi restus „Kdybych mohl, zůstal bych“. Nakonec uvidíte celou tabulku tabulkových slov (korelativ), 45 slov složených z ki-, ti-, i-, ĉi- a neni-.

#Dialog

Poslední večer kongresu. Ana, Tomo a Keiko večeří v malé restauraci.

#Nová slova

#Gramatika

#Rozkazovací způsob: -u

Koncovka -u vyjadřuje rozkaz, prosbu nebo přání. Bez vi je to přímý rozkaz: Venu! „Pojď! Pojďte!“, Atendu! „Počkej! Počkejte!“. S ni znamená „pojďme…“: Ni iru! „Pojďme!“. S li, ŝi nebo ili odpovídá českému „ať…“: Li venu morgaŭ – „Ať přijde zítra“. Všech šest slovesných koncovek najdete na stránce o slovesech.

Tvar na -u stojí také po ke za slovesy přání a žádosti: Mi volas, ke vi venu – „Chci, abys přišel“. Odpovídá to českému „aby“. A všimněte si Ne timu! – „Neboj se!“: esperantské timi „bát se“ je obyčejné sloveso bez zvratného zájmena.

#Zdvořilé prosby

Holý rozkaz může znít příkře. Esperanto má tři snadné způsoby, jak ho zjemnit.

Bonvolu je tvar na -u od bonvoli „ráčit, být tak laskav“, z bona „dobrý“ + voli „chtít“. Na Dankon! odpovězte Ne dankinde! – „Není zač!“. Další každodenní výrazy najdete na stránce základní fráze.

České „prosím“ dělá mnoho věcí najednou („prosím, posaďte se“, „prosím kávu“, „prosím“ jako odpověď na „děkuji“). Esperanto je rozdělí: bonvolu (před infinitivem), mi petas (na konci prosby) a ne dankinde (odpověď na poděkování). Pozor také na akuzativ: česky „pomoct mi“ (3. pád), esperantsky helpi min s -n, ne helpi al mi.

Zdvořilé prosby

Seřaďte slova ve správném pořadí.

1. Prosíme o jídelní lístek.

   Slova: doni al donu ni bonvolu la menuon

   Odpověď

   Bonvolu doni al ni la menuon.Správně je také: Bonvolu doni la menuon al ni.

2. Mohl byste doporučit něco chutného?

   Slova: ion bongusta ĉu rekomendi vi bongustan povus

   Odpověď

   Ĉu vi povus rekomendi ion bongustan?

3. Počkejte, prosím!

   Slova: atendi mi atendu petas

   Odpověď

   Atendu, mi petas!Správně je také: Mi petas, atendu!

#Podmiňovací způsob: -us

Koncovka -us vyjadřuje něco představovaného nebo neskutečného – české „by“. Je to také zdvořilý způsob, jak říct, co chcete: Mi ŝatus „Rád bych, dal bych si“. Když věta s se „kdyby“ mluví o něčem představovaném, dostanou -us obě slovesa – stejně jako česky „kdybych mohl, zůstal bych“. Pro skutečné možnosti použijte obyčejné časy: Se pluvos, mi restos hejme – „Jestli bude pršet, zůstanu doma“.

Rozkaz, nebo „by“?

Vyberte správnou koncovku.

1. Pojď!

   Ven!

   Koncovka pro Ven-

   -as-us-u
   Odpověď

   Venu!

2. Pojďme!

   Ni ir!

   Koncovka pro ir-

   -as-us-u
   Odpověď

   Ni iru!

3. Dal bych si kávu.

   Mi ŝat kafon.

   Koncovka pro ŝat-

   -as-us-u
   Odpověď

   Mi ŝatus kafon.

4. Kdybych mohl, zůstal bych.

   Se mi 1pov, mi 2rest.

   Koncovka pro pov-

   1pov--as-us-u

   Koncovka pro rest-

   2rest--as-us-u
   Odpověď

   Se mi povus, mi restus.

5. Posaďte se, prosím.

   Bonvol sidiĝi.

   Koncovka pro Bonvol-

   -as-us-u
   Odpověď

   Bonvolu sidiĝi.

#Všech šest slovesných koncovek

Teď znáte všechny slovesné koncovky esperanta. Každá funguje stejně u každého slovesa a pro každou osobu.

#Tabulka tabulkových slov

V lekci 7 jste poznali sedm tázacích slov na ki-. Patří do tabulky 45 slov. Každé slovo spojuje začátek (řádek) s koncem (sloupec), takže si kterékoli slovo z tabulky odvodíte. Stránka o tabulkových slovech vysvětluje každé z nich s příklady.

ki- + -u = kiu

	-u kdo, který	-o věc	-a jaký	-es čí	-e místo	-am čas	-al důvod	-el způsob	-om množství
ki- otázka	kiu	kio	kia	kies	kie	kiam	kial	kiel	kiom
ti- ukazování	tiu	tio	tia	ties	tie	tiam	tial	tiel	tiom
i- neurčitost	iu	io	ia	ies	ie	iam	ial	iel	iom
ĉi- celek	ĉiu	ĉio	ĉia	ĉies	ĉie	ĉiam	ĉial	ĉiel	ĉiom
neni- zápor	neniu	nenio	nenia	nenies	nenie	neniam	nenial	neniel	neniom

Čtěte sloupcem dolů: kie „kde“, tie „tam“, ie „někde“, ĉie „všude“, nenie „nikde“. Slova na -u a -a dostávají -j a -n jako přídavná jména: ĉiuj „všichni“, kiujn „které“ (předmět). Slova na -o dostávají jen -n: ion bongustan „něco chutného“.

Čeština má velmi podobnou soustavu: „kde – tam – někde – všude – nikde“, „kdy – tehdy – někdy – vždy – nikdy“. České „ně-“ odpovídá esperantskému i- a „ni-“ esperantskému neni-: „někdo“ je iu, „nikdo“ neniu, „něco“ io, „nic“ nenio.

Pozor na dvojí zápor. Česky potřebují věty „nikdo nepřišel“ a „nikdy jsem to neviděl“ dva zápory. V esperantu slovo na neni- popírá větu samo a ne se k němu nepřidává: Neniu venis – „Nikdo nepřišel“, Mi neniam vidis tion – „Nikdy jsem to neviděl“. Přidané ne by smysl obrátilo: Neniu ne venis by znamenalo „nebyl nikdo, kdo by nepřišel“, tedy „přišli všichni“. Viz otázky a zápor.

Ĉi před slovem na ti- nebo za ním ukazuje na něco blízkého: tiu „ten“, ĉi tiu „tento“; tie „tam“, ĉi tie „tady“. Nepleťte si toto ĉi s řádkem ĉi- („každý“): ĉiu znamená „každý, všichni“.

Tabulková slova

Přiřaďte ke každému esperantskému slovu jeho význam.

• • ĉiam
    Odpověď

    vždy
  • neniam
    Odpověď

    nikdy
  • ie
    Odpověď

    někde
  • nenio
    Odpověď

    nic
  • ĉiu
    Odpověď

    každý, všichni
  • tie
    Odpověď

    tam

  Významy: někde · tam · nic · nikdy · každý, všichni · vždy

#Procvičování

Procvičování k lekci 11

1. Která koncovka tvoří rozkaz?

   -us-u-os
   Odpověď

   -u

2. Přeložte s bonvolu: „Posaďte se, prosím.“

   Odpověď

   Bonvolu sidiĝi

3. Co znamená Mi ŝatus kafon?

   „Měl jsem rád kávu.“„Dal bych si kávu.“„Mám rád kávu.“
   Odpověď

   „Dal bych si kávu.“

4. Doplňte resti: Se mi havus tempon, mi ___ ĉi tie.

   Odpověď

   restus

5. Přeložte do esperanta: „Pojďme!“

   Odpověď

   Ni iru

6. Které slovo znamená „nikdo“?

   neniunenioneniam
   Odpověď

   neniu

7. Které slovo znamená „vždy“?

   ĉiamiamtiam
   Odpověď

   ĉiam

8. Přeložte do esperanta: „Mohl byste mi pomoct?“

   Odpověď

   Ĉu vi povus helpi min / Ĉu vi povus min helpi / Ĉu vi povus helpi al mi

9. Které slovo znamená „někde“?

   ietieĉie
   Odpověď

   ie

10. Přeložte do esperanta: „Počkejte!“

    Odpověď

    Atendu

ZkontrolovatZkusit znovu

#Kulturní okénko

Esperantská setkání mají jedno nepsané pravidlo zdvořilosti: „nekrokodýlovat“ (esperantsky krokodili), tedy nepřecházet do mateřštiny, když by se ostatní mohli zapojit v esperantu. Odkud slovo pochází, nikdo s jistotou neví; Vikipedio uvádí několik příběhů, mezi nimi dřevěného krokodýla z jazykových kurzů, které vedl Andreo Cseh. V otázkách správného užívání jazyka radí Akademie esperanta ve své poradně Lingva Konsultejo.

#Časté otázky

#Jaký je rozdíl mezi bonvolu a mi petas?

Obojí znamená „prosím“. Bonvolu stojí na začátku a pojí se s infinitivem: Bonvolu atendi. Mi petas se přidává k prosbě nebo k rozkazu: Atendu, mi petas.

#Jak se esperantsky řekne „pojďme…“?

Použijte ni a koncovku -u: Ni iru! – „Pojďme!“, Ni manĝu! – „Pojďme jíst!“. Stejný tvar slouží i k otázce, co dělat: Kion ni faru? – „Co máme dělat?“.

#Musím se teď naučit všech 45 tabulkových slov?

Ne. Začněte řádkem ki- a nejčastějšími slovy: tio, ĉio, nenio, ĉiu, neniu, tie, ĉiam, neniam, iom. Ostatní si podle vzoru odvodíte, až je potkáte.

#Zdroje

• Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (pravidlo 6, slovesa)
• PMEG: U (rozkazovací způsob)
• PMEG: US (podmiňovací způsob)
• PMEG: Tabelvortoj – bazaj reguloj (tabulková slova)
• PMEG: Postpartoj kaj finaĵoj (koncovky tabulkových slov)
• PMEG: Neado (zápor)
• Vikipedio: Krokodili
• Akademio de Esperanto