Učení
Nejčastější přídavná jména v esperantu (i s protiklady)
Jedna koncovka, jedno pravidlo shody a předpona pro protiklady: 120 přídavných jmen, každé s významem, protikladem a příkladem.
Nejčastější esperantská přídavná jména jsou bona „dobrý“, alia „jiný“, granda „velký“, multa „mnoho“, bela „krásný“ a nova „nový“. Náš seznam 1 000 nejběžnějších slov obsahuje 120 přídavných jmen a všechna jsou uvedena níže. Dohromady tvoří 3,2 % všech slov v korpusu o 5,8 milionu slov z každodenních esperantských vět a deset nejčastějších tvoří 1,2 %. Přídavné jméno končí na -a a přebírá -j a -n od svého podstatného jména, takže jedna krátká lekce o podstatných a přídavných jménech pokryje všech 120.
Jedna koncovka, dvě koncovky shody
Každé přídavné jméno v seznamu končí na -a, kromě ambaŭ „oba“. Pro množné číslo přidejte -j a pro předmět -n, vždy v tomto pořadí.
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| Podmět | nova libro | novaj libroj |
| Předmět (-n) | novan libron | novajn librojn |
- Po esti není -n: La libro estas nova. – „Kniha je nová.“ La libroj estas novaj. – „Knihy jsou nové.“
- Pořadí je volné. Nova libro i libro nova jsou správně; PMEG poznamenává, že přídavné jméno za podstatným jménem bývá zdůrazněno.
- Bez podstatného jména. Názvy jazyků vynechávají slovo lingvo: Ŝi parolas la francan. – „Mluví francouzsky.“ Přídavná jména množství často stojí samostatně: Multaj scias tion. – „Mnozí to vědí.“
- Ambaŭ je výjimka. Nebere -j ani -n a nekombinuje se s la: ambaŭ knabinoj – „obě dívky“, Mi vidis ambaŭ knabinojn. – „Viděl/a jsem obě dívky.“
10 přídavných jmen, kterými začít
Je to náš vlastní výběr, ne oficiální seznam. Šest z deseti je šest vůbec nejčastějších přídavných jmen: bona, alia, granda, multa, bela a nova. Další čtyři podle četnosti, tuta „celý“, kelka „několik“, sola „sám“ a unua „první“, fungují jako malá slova pro množství a pořadí a přijdou hned potom. Místo nich bereme protiklady malbona a malgranda a dále feliĉa a malfacila, protože je začátečník potřebuje v prvních konverzacích.
| Přídavné jméno | Česky | Protiklad | Proč první |
|---|---|---|---|
| bona | dobrý | malbona | Nejčastější přídavné jméno, asi jedno slovo z 500: Bonan tagon! – „Dobrý den!“ |
| malbona | špatný | bona | První slovo s mal-, které potkáte |
| granda | velký | malgranda | Velikost; grandega „obrovský“ je v seznamu také |
| malgranda | malý | granda | Doplňuje dvojici velikostí |
| nova | nový | malnova | Věci a novinky; malnova znamená „starý“ |
| bela | krásný, pěkný | malbela | Komplimenty |
| multa | mnoho | malmulta | Množství: multan dankon – „mnohokrát děkuji“ |
| alia | jiný | sama | Žádost o něco jiného |
| feliĉa | šťastný | malfeliĉa | Přání: Feliĉan naskiĝtagon! – „Všechno nejlepší k narozeninám!“ |
| malfacila | těžký, obtížný | facila | Povídání o učení; facila „snadný“ nestojí žádný další kořen |
120 nejčastějších esperantských přídavných jmen
Pořadí je místo přídavného jména mezi všemi 1 000 slovy seznamu, takže bona na 57. místě je první přídavné jméno, které se objeví. Sloupec Protiklad ukazuje slovo pro opačný význam: slovo s mal-, pokud ho ReVo, Reta Vortaro, uvádí s prostě opačným významem, jinak samostatné slovo, které ReVo vymezuje proti němu nebo uvádí jako jeho antonymum, a –, kde jsme přirozenou dvojici nenašli. Řídká slova s úzkým významem, jako malpropra nebo malpreta, jsme vynechali. Příklady jsou naše; každé přídavné jméno si můžete vyhledat ve slovníku.
| Pořadí | Přídavné jméno | Česky | Protiklad | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| 57 | bona | dobrý | malbona „špatný“ | Ŝi estas bona instruistino. – „Je dobrá učitelka.“ |
| 63 | alia | jiný, druhý | sama „stejný“ | Mi volas alian libron. – „Chci jinou knihu.“ |
| 81 | granda | velký | malgranda „malý“ | Ili havas grandan domon. – „Mají velký dům.“ |
| 82 | multa | mnohý, mnoho | malmulta „málo“ | En la ĉambro estas multaj homoj. – „V místnosti je mnoho lidí.“ |
| 117 | bela | krásný, pěkný | malbela „ošklivý“ | Kia bela tago! – „Jaký krásný den!“ |
| 118 | nova | nový | malnova „starý (o věci)“ | Mi havas novan telefonon. – „Mám nový telefon.“ |
| 123 | tuta | celý | – | Mi legis la tutan libron. – „Přečetl/a jsem celou knihu.“ |
| 143 | kelka | několik, nějaký | – | Kelkaj infanoj ludas ekstere. – „Několik dětí si hraje venku.“ |
| 152 | sola | sám, jediný | – | Li loĝas sola. – „Bydlí sám.“ |
| 180 | unua | první | lasta „poslední“ | Ĉi tio estas mia unua vizito. – „Je to moje první návštěva.“ |
| 185 | franca | francouzský | – | Ŝi parolas la francan. – „Mluví francouzsky.“ |
| 193 | angla | anglický | – | Tio estas angla vorto. – „To je anglické slovo.“ |
| 229 | malbona | špatný, zlý | bona „dobrý“ | Hodiaŭ la vetero estas malbona. – „Dnes je špatné počasí.“ |
| 247 | juna | mladý | maljuna „starý (o lidech)“ | Mia fratino estas ankoraŭ juna. – „Moje sestra je ještě mladá.“ |
| 248 | lasta | poslední | unua „první“ | Ĉu tio estas la lasta trajno? – „Je to poslední vlak?“ |
| 251 | grava | důležitý, vážný | malgrava „nedůležitý“ | Ĉi tiu letero estas tre grava. – „Tento dopis je velmi důležitý.“ |
| 252 | longa | dlouhý | mallonga „krátký“ | Ĝi estas longa rivero. – „Je to dlouhá řeka.“ |
| 253 | feliĉa | šťastný | malfeliĉa „nešťastný“ | La infanoj estas feliĉaj. – „Děti jsou šťastné.“ |
| 268 | malgranda | malý | granda „velký“ | Mi havas malgrandan hundon. – „Mám malého psa.“ |
| 274 | propra | vlastní | – | Ŝi havas sian propran ĉambron. – „Má svůj vlastní pokoj.“ |
| 277 | sama | stejný, týž | malsama „odlišný“ | Ni havas la saman nomon. – „Máme stejné jméno.“ |
| 278 | vera | pravdivý, skutečný | malvera „nepravdivý“ | Tio estas vera rakonto. – „To je pravdivý příběh.“ |
| 286 | ambaŭ | oba, obě | – | Ambaŭ knabinoj ŝatas muzikon. – „Obě dívky mají rády hudbu.“ |
| 290 | alta | vysoký | malalta „nízký“ | La monto estas tre alta. – „Ta hora je velmi vysoká.“ |
| 300 | ruĝa | červený | – | Ŝi portas ruĝan robon. – „Má na sobě červené šaty.“ |
| 306 | malnova | starý (o věci) | nova „nový“ | Ni loĝas en malnova domo. – „Bydlíme ve starém domě.“ |
| 318 | blanka | bílý | nigra „černý“ | La neĝo estas blanka. – „Sníh je bílý.“ |
| 343 | verda | zelený | – | La herbo estas verda. – „Tráva je zelená.“ |
| 346 | dua | druhý | – | Mi loĝas en la dua etaĝo. – „Bydlím ve druhém patře.“ |
| 375 | forta | silný | malforta „slabý“ | Li estas forta viro. – „Je to silný muž.“ |
| 379 | nigra | černý | blanka „bílý“ | Mi havas nigran katon. – „Mám černou kočku.“ |
| 386 | plia | další, dodatečný | malplia „menší“ | Ĉu vi bezonas pliajn informojn? – „Potřebujete další informace?“ |
| 388 | malfacila | těžký, obtížný | facila „snadný“ | Tiu demando estas tro malfacila. – „Ta otázka je příliš těžká.“ |
| 394 | plena | plný, úplný | malplena „prázdný“ | La glaso estas plena. – „Sklenice je plná.“ |
| 400 | germana | německý | – | Li havas germanan aŭton. – „Má německé auto.“ |
| 403 | maljuna | starý (o lidech) | juna „mladý“ | Mia avo estas maljuna. – „Můj dědeček je starý.“ |
| 410 | japana | japonský | – | Ni manĝis japanan manĝaĵon. – „Jedli jsme japonské jídlo.“ |
| 415 | certa | jistý, určitý | malcerta „nejistý“ | Mi estas certa pri tio. – „Jsem si tím jistý/á.“ |
| 436 | blua | modrý | – | La ĉielo estas blua. – „Obloha je modrá.“ |
| 441 | riĉa | bohatý | malriĉa „chudý“ | Li estas riĉa, sed ne feliĉa. – „Je bohatý, ale není šťastný.“ |
| 451 | interesa | zajímavý | enuiga „nudný“ | Tio estas interesa libro. – „To je zajímavá kniha.“ |
| 453 | stulta | hloupý | inteligenta „inteligentní“ | Tio estis stulta demando. – „To byla hloupá otázka.“ |
| 454 | stranga | divný, zvláštní | normala „normální“ | Mi aŭdis strangan bruon. – „Slyšel/a jsem zvláštní zvuk.“ |
| 457 | homa | lidský | – | Tio estas homa eraro. – „To je lidská chyba.“ |
| 483 | venonta | příští, nadcházející | pasinta „minulý“ | Ni vizitos vin la venontan semajnon. – „Příští týden vás navštívíme.“ |
| 490 | ĝusta | správný | malĝusta „nesprávný“ | Ĉu tio estas la ĝusta vojo? – „Je to ta správná cesta?“ |
| 513 | malsana | nemocný | sana „zdravý“ | Mia filo estas malsana. – „Můj syn je nemocný.“ |
| 516 | plura | vícero, několik | – | Li havas plurajn amikojn en Berlino. – „Má několik přátel v Berlíně.“ |
| 525 | pasinta | minulý | venonta „příští“ | La pasinta semajno estis longa. – „Minulý týden byl dlouhý.“ |
| 537 | laca | unavený | vigla „čilý“ | Mi estas tre laca hodiaŭ. – „Dnes jsem velmi unavený/á.“ |
| 539 | eta | malinký, drobný | – | Ni havas etan kuirejon. – „Máme malinkou kuchyni.“ |
| 541 | preta | hotový, připravený | – | La vespermanĝo estas preta. – „Večeře je hotová.“ |
| 547 | libera | volný, svobodný | mallibera „nesvobodný“ | Ĉu tiu ĉi loko estas libera? – „Je toto místo volné?“ |
| 593 | simpla | jednoduchý, prostý | malsimpla „složitý“ | Mi serĉas simplan solvon. – „Hledám jednoduché řešení.“ |
| 599 | varma | teplý, horký | malvarma „studený“ | La kafo estas varma. – „Káva je horká.“ |
| 612 | farita | udělaný, vyrobený | – | La laboro jam estas farita. – „Práce je už udělaná.“ |
| 613 | okupata | zaneprázdněný | – | Ŝi estas tre okupata hodiaŭ. – „Dnes je velmi zaneprázdněná.“ |
| 617 | ŝatata | oblíbený | – | Ĉi tio estas mia plej ŝatata kanto. – „Toto je moje nejoblíbenější píseň.“ |
| 619 | fama | slavný, proslulý | – | Ŝi estas fama kantistino. – „Je slavná zpěvačka.“ |
| 621 | aĝa | ve věku (naŭ jarojn aĝa = devět let starý) | juna „mladý“ | Kiom aĝa vi estas? – „Kolik je vám let?“ |
| 623 | bonega | skvělý, výborný | malbonega „hrozný“ | La manĝaĵo estis bonega. – „Jídlo bylo výborné.“ |
| 626 | bruna | hnědý | – | Li havas brunajn okulojn. – „Má hnědé oči.“ |
| 643 | malvarma | studený, chladný | varma „teplý, horký“ | La akvo estas tro malvarma. – „Voda je příliš studená.“ |
| 644 | usona | americký (z USA) | – | Mia amiko estas usona. – „Můj kamarád je Američan.“ |
| 658 | malmulta | málo, nemnohý | multa „mnohý, mnoho“ | Malmultaj homoj scias tion. – „Málo lidí to ví.“ |
| 667 | facila | snadný, lehký | malfacila „obtížný“ | Ĉi tiu ekzerco estas facila. – „Toto cvičení je snadné.“ |
| 668 | ĉina | čínský | – | Mi ŝatas ĉinan teon. – „Mám rád/a čínský čaj.“ |
| 672 | terura | hrozný, strašný | bonega „výborný“ | La vetero estis terura. – „Počasí bylo hrozné.“ |
| 675 | afabla | laskavý, přívětivý | malafabla „nelaskavý“ | La vendisto estas tre afabla. – „Prodavač je velmi přívětivý.“ |
| 680 | proksima | blízký | malproksima „vzdálený“ | La stacidomo estas proksima. – „Nádraží je blízko.“ |
| 681 | malsama | odlišný, rozdílný | sama „stejný“ | Ni havas malsamajn opiniojn. – „Máme odlišné názory.“ |
| 684 | danĝera | nebezpečný | sekura „bezpečný“ | Tiu strato estas danĝera nokte. – „Ta ulice je v noci nebezpečná.“ |
| 704 | malfermita | otevřený | fermita „zavřený“ | La pordo estas malfermita. – „Dveře jsou otevřené.“ |
| 705 | inteligenta | inteligentní | stulta „hloupý“ | Ŝi estas tre inteligenta knabino. – „Je to velmi inteligentní dívka.“ |
| 728 | flava | žlutý | – | Mi ŝatas flavajn florojn. – „Mám rád/a žluté květiny.“ |
| 732 | rusa | ruský | – | Li legas rusan libron. – „Čte ruskou knihu.“ |
| 741 | mallonga | krátký | longa „dlouhý“ | Mi skribis mallongan leteron. – „Napsal/a jsem krátký dopis.“ |
| 743 | fremda | cizí | – | Ŝi lernas fremdan lingvon. – „Učí se cizí jazyk.“ |
| 752 | tria | třetí | – | Tio estas mia tria taso da teo. – „To je můj třetí šálek čaje.“ |
| 756 | amuza | zábavný, legrační | – | Tiu filmo estas tre amuza. – „Ten film je velmi zábavný.“ |
| 759 | diversa | různý, rozmanitý | – | Ili vendas diversajn fruktojn. – „Prodávají různé ovoce.“ |
| 763 | saĝa | moudrý | malsaĝa „pošetilý“ | Mia avino estas saĝa virino. – „Moje babička je moudrá žena.“ |
| 764 | dika | tlustý | maldika „tenký“ | La libro estas tre dika. – „Ta kniha je velmi tlustá.“ |
| 768 | agrabla | příjemný | malagrabla „nepříjemný“ | Ĉi tiu ĉambro estas agrabla. – „Tento pokoj je příjemný.“ |
| 774 | multekosta | drahý | malmultekosta „levný“ | Tiu robo estas tro multekosta. – „Ty šaty jsou příliš drahé.“ |
| 776 | pura | čistý | malpura „špinavý“ | Mia ĉambro estas pura. – „Můj pokoj je čistý.“ |
| 784 | mortinta | mrtvý, zemřelý | viva „živý“ | Mortinta birdo kuŝas en la ĝardeno. – „Na zahradě leží mrtvý pták.“ |
| 796 | konata | známý | – | Tiu kanto estas tre konata. – „Ta píseň je velmi známá.“ |
| 798 | kioma | kolikátý | – | Kioma horo estas? – „Kolik je hodin?“ |
| 802 | hispana | španělský | – | Mi trinkis hispanan vinon. – „Pil/a jsem španělské víno.“ |
| 806 | freneza | šílený, bláznivý | – | Tio estas freneza ideo. – „To je šílený nápad.“ |
| 812 | kontenta | spokojený | malkontenta „nespokojený“ | Ni estas kontentaj pri la rezulto. – „Jsme spokojeni s výsledkem.“ |
| 823 | ĉarma | okouzlující, roztomilý | – | Vi havas ĉarman ĝardenon. – „Máte okouzlující zahradu.“ |
| 835 | belega | nádherný | – | La vido estas belega. – „Výhled je nádherný.“ |
| 846 | griza | šedý | – | Hodiaŭ la ĉielo estas griza. – „Dnes je obloha šedá.“ |
| 865 | okupita | obsazený, zaneprázdněný | – | Ĉu ĉi tiu seĝo estas okupita? – „Je tato židle obsazená?“ |
| 869 | bongusta | chutný | – | La supo estas bongusta. – „Polévka je chutná.“ |
| 875 | mirinda | úžasný, podivuhodný | – | Ĝi estis mirinda vojaĝo. – „Byla to úžasná cesta.“ |
| 878 | ĉefa | hlavní | – | Tio estas la ĉefa problemo. – „To je hlavní problém.“ |
| 879 | fermita | zavřený | malfermita „otevřený“ | La vendejo estas fermita hodiaŭ. – „Obchod je dnes zavřený.“ |
| 887 | antikva | starověký, antický | moderna „moderní“ | Ni vizitis antikvan urbon. – „Navštívili jsme starověké město.“ |
| 897 | malriĉa | chudý | riĉa „bohatý“ | Ili estis malriĉaj, sed feliĉaj. – „Byli chudí, ale šťastní.“ |
| 898 | rapida | rychlý | malrapida „pomalý“ | Ŝi estas rapida kuristino. – „Je rychlá běžkyně.“ |
| 905 | sekva | následující, další | antaŭa „předchozí“ | La sekva trajno foriras je la deka. – „Další vlak odjíždí v deset.“ |
| 919 | grandega | obrovský | – | Ni vidis grandegan elefanton. – „Viděli jsme obrovského slona.“ |
| 927 | komuna | společný | – | Ni havas komunan amikon. – „Máme společného přítele.“ |
| 930 | kara | drahý, milý | malkara „levný“ | Kara amiko, mi skribas al vi el Parizo. – „Drahý příteli, píšu ti z Paříže.“ |
| 942 | serioza | vážný | malserioza „lehkomyslný“ | Li estas serioza homo. – „Je to vážný člověk.“ |
| 952 | internacia | mezinárodní | – | Esperanto estas internacia lingvo. – „Esperanto je mezinárodní jazyk.“ |
| 954 | perfekta | dokonalý | – | Neniu estas perfekta. – „Nikdo není dokonalý.“ |
| 959 | malplena | prázdný | plena „plný“ | La botelo estas malplena. – „Láhev je prázdná.“ |
| 961 | freŝa | čerstvý | malfreŝa „nečerstvý“ | Mi aĉetis freŝan panon. – „Koupil/a jsem čerstvý chléb.“ |
| 970 | sesa | šestý | – | Mi leviĝas je la sesa horo. – „Vstávám v šest hodin.“ |
| 976 | utila | užitečný | malutila „škodlivý“ | Via konsilo estis tre utila. – „Vaše rada byla velmi užitečná.“ |
| 977 | itala | italský | – | Mi ŝatas italan kafon. – „Mám rád/a italskou kávu.“ |
| 989 | eŭropa | evropský | – | Ŝi vojaĝas tra eŭropaj landoj. – „Cestuje evropskými zeměmi.“ |
| 991 | antaŭa | předchozí, bývalý | sekva „následující“ | Ni parolis pri tio en la antaŭa leciono. – „Mluvili jsme o tom v předchozí lekci.“ |
| 996 | natura | přírodní, přirozený | malnatura „nepřirozený“ | Tio estas tute natura. – „To je zcela přirozené.“ |
| 997 | necesa | nutný, nezbytný | – | La bileto ne estas necesa. – „Lístek není nutný.“ |
| 998 | taŭga | vhodný | maltaŭga „nevhodný“ | Tiu ĉambro estas taŭga por ni. – „Ten pokoj je pro nás vhodný.“ |
Čtyři poznámky k tabulce:
- Protiklady. 71 ze 120 přídavných jmen ho má: 52 přes mal- a 19 přes samostatné slovo. 49 pomlček zahrnuje barvy, národnosti a řadové číslovky, které protiklad nemají, a přídavná jména jako amuza nebo freneza, u nichž žádné jediné slovo není přirozeným opakem. Pro prosté zapření použijte ne: nekonata „neznámý“, nenecesa „zbytečný“. Nejsou to protiklady; rozdíl vysvětluje stránka protiklady v esperantu.
- Příčestí. Deset položek jsou příčestí užitá jako přídavná jména: venonta, pasinta, farita, okupata, ŝatata, mortinta, malfermita, okupita, fermita a konata. Viz příčestí.
- Okupata a okupita. Obě jsou trpná příčestí slovesa okupi a obě znamenají „zaneprázdněný“. Zamenhof napsal, že zvyk žádá mi estas okupita (Lingvaj Respondoj, citováno v ReVo). PMEG také považuje okupita za obvyklejší tvar, ale říká, že pro vytížení prací lze použít obojí, bez praktického rozdílu. V našem seznamu je častější okupata (617). Obsazené místo je okupita.
- Barvy. Osm barev je ruĝa, blanka, verda, nigra, blua, bruna, flava a griza; další odstíny a použití hel- a mal-hel- jsou na stránce barvy.
Protiklady: mal- a samostatná slova
Třináct přídavných jmen v seznamu začíná na mal- a dvanáct dvojic je v seznamu s oběma slovy: bona a malbona, granda a malgranda, multa a malmulta, nova a malnova, juna a maljuna, longa a mallonga, sama a malsama, plena a malplena, riĉa a malriĉa, varma a malvarma, facila a malfacila, fermita a malfermita. Jeden kořen vám dá oba konce škály; viz předpony a 74 dvojic na stránce protikladů.
Jiné protiklady jsou dvě samostatná slova, takže mal- nepomůže. Tyto dvojice jsou v tabulce výše:
| Dvojice | Česky | Proč je spojujeme |
|---|---|---|
| nigra – blanka | černý – bílý | ReVo uvádí blanka jako antonymum k nigra |
| unua – lasta | první – poslední | První a poslední místo v řadě |
| venonta – pasinta | příští – minulý | ReVo vymezuje každé proti druhému |
| sekva – antaŭa | následující – předchozí | Pořadí v řadě nebo v čase |
| laca – vigla | unavený – čilý | ReVo vymezuje laca jako malvigla |
| stulta – inteligenta | hloupý – inteligentní | ReVo vymezuje malinteligenta jako stulta |
| interesa – enuiga | zajímavý – nudný | ReVo vymezuje enui jako cítit nelibost z nedostatku zájmu |
| danĝera – sekura | nebezpečný – bezpečný | Sekura znamená být v situaci bez nebezpečí |
| antikva – moderna | starověký – moderní | ReVo vymezuje moderna „na rozdíl od starověkého“ |
| alia – sama | jiný – stejný | ReVo vymezuje alia jako malsama |
| terura – bonega | hrozný – výborný | ReVo vymezuje terura v jednom významu jako malbonega |
| stranga – normala | divný – normální | ReVo vymezuje stranga jako neobvyklé; nenormala je mezi příbuznými slovy |
Stupňování: pli, plej, ol
Přídavná jména nemají stupňovací koncovku. Pli znamená „více“, plej „nejvíce“, ol „než“ a tiel … kiel „tak … jako“. Nepravidelné tvary neexistují: „lepší“ je pli bona a „horší“ je pli malbona. Čeština má nepravidelné tvary („dobrý – lepší – nejlepší“, „zlý – horší“, „velký – větší“); esperanto je nahrazuje pořád stejným pli a plej. Úplná pravidla jsou na stránce stupňování.
| Význam | Vzorec | Příklad |
|---|---|---|
| více … než | pli … ol | Tiu libro estas pli interesa ol ĉi tiu. – „Ta kniha je zajímavější než tato.“ |
| nejvíce | la plej … el | Ŝi estas la plej juna el la infanoj. – „Je nejmladší z dětí.“ |
| méně … než | malpli … ol | Ĉi tiu ekzerco estas malpli malfacila ol la alia. – „Toto cvičení je méně těžké než to druhé.“ |
| tak … jako | tiel … kiel | La libro estas tiel dika kiel la vortaro. – „Kniha je stejně tlustá jako slovník.“ |
| velmi, příliš | tre, tro | tre bela, tro multekosta – „velmi krásný“, „příliš drahý“ |
Přídavná jména jako unua „první“ nebo franca „francouzský“ pojmenovávají pevné místo v pořadí nebo původ, a proto se stupňují zřídka. Chcete-li změnit sílu uvnitř slova, použijte příponu -eg-: bona → bonega „výborný“, bela → belega „nádherný“ a granda → grandega „obrovský“ jsou všechna v seznamu.
Přídavná jména utvořená z jiných slov
Koncovka -a přidává představu „mající nebo související s tím, co říká kořen“ (PMEG): homa je „související s lidmi“, longa „mající délku“. Přesný význam závisí na kořeni a souvislosti, proto neznámá slova ověřte ve slovníku. Většina přídavných jmen, která potkáte, je utvořena z jiných slov; viz tvoření slov.
| Zdroj | Vzorec | Příklad | Význam |
|---|---|---|---|
| podstatné jméno | kořen + -a | danĝero → danĝera (684) | „nebezpečí“ → „nebezpečný“ |
| podstatné jméno | kořen + -a | homo → homa (457) | „člověk“ → „lidský“ |
| podstatné jméno | kořen + -a | domo → doma | „dům“ → „domácí, týkající se domu“ |
| podstatné jméno | kořen + -a | somero → somera | „léto“ → „letní“ |
| sloveso | příčestí | fermi → fermita (879) | „zavřít“ → „zavřený“ |
| sloveso | příčestí | morti → mortinta (784) | „zemřít“ → „mrtvý“ |
| sloveso | přípona -em-, -ebl-, -ind- | lerni → lernema, manĝi → manĝebla, legi → leginda | „chtivý učení“, „jedlý“, „hodný čtení“ |
| přídavné jméno | předpona mal- | bona → malbona (229) | „dobrý“ → „špatný“ |
| přídavné jméno | přípona -eg- | bela → belega (835) | „krásný“ → „nádherný“ |
| slovní spojení | inter nacioj | → internacia (952) | „mezi národy“ → „mezinárodní“ |
Přídavná jména v esperantu a v češtině: na co si dát pozor
Pro Čecha je největší výhodou úspornost: místo jedenácti tvarů, které má české „dobrý“ („dobrý, dobrého, dobrému, dobrém, dobrým, dobrá, dobré, dobrou, dobří, dobrých, dobrými“), jsou čtyři: bona, bonaj, bonan, bonajn. Záludnosti jsou jinde, hlavně v pádech, množství a slovech, která mají česky jeden význam a esperantsky několik.
| V češtině | V esperantu | Příklad |
|---|---|---|
| Rod: dobrý, dobrá, dobré | Jeden tvar pro všechny rody; -j jen v množném čísle | bona knabo, bona knabino, bona domo – „dobrý chlapec, dobrá dívka, dobrý dům“ |
| Pády: o dobrém filmu, dobrému žákovi | Přídavné jméno souhlasí s podstatným; pády nahrazují předložky a -n označuje akuzativ (viz akuzativ) | Ni parolas pri bona filmo. – „Mluvíme o dobrém filmu.“ |
| Po „být“ někdy 7. pád: „je dobrou učitelkou“ | Po esti základní tvar, bez -n | Ŝi estas bona instruistino. – „Je dobrou učitelkou.“ |
| Množství s 2. pádem: „mnoho lidí“, „několik domů“ | Přídavné jméno množství souhlasí s podstatným jménem: bez 2. pádu, ale s -j | multaj homoj, kelkaj domoj – „mnoho lidí, několik domů“ |
| Oba, obě | Jedno slovo ambaŭ, bez rodu | ambaŭ knabinoj – „obě dívky“, ambaŭ knaboj – „oba chlapci“ |
| Nepravidelné stupňování: dobrý – lepší – nejlepší, zlý – horší, velký – větší | Vždy pli a plej; nic není nepravidelné | pli bona, la plej bona, pli malbona, pli granda |
| Větší než já | Vždy ol | Li estas pli granda ol mi. – „Je větší než já.“ |
| Starý: starý dům, starý dědeček, starověké město | Tři slova: malnova (věc), maljuna (člověk), antikva (starověký); věk udává aĝa | Mia avo estas maljuna. – „Můj dědeček je starý.“ |
| Drahý: drahá kniha, drahý příteli | multekosta nebo kara – „nákladný“; kara znamená i „milý“; „levný“ je malkara nebo malmultekosta | Kara amiko! – „Drahý příteli!“ |
| Zaneprázdněný člověk a obsazené místo | Obojí: okupata, okupita; pro místo obvykle okupita | Ĉu ĉi tiu seĝo estas okupita? – „Je tato židle obsazená?“ |
| Přídavné jméno jako podstatné: nemocný, bohatý, zemřelý | Osoba s vlastností: -ul- nebo příčestí | malsanulo – „nemocný“, riĉulo – „boháč“, mortinto – „zemřelý“ |
Čtyři další poznámky:
- „Sám“ a „stejný“: tři esperantská slova. Sola je „sám, bez nikoho“, mem „sám, osobně“ a sama „stejný, týž“: Li loĝas sola. – „Bydlí sám.“ Mi faris tion mem. – „Udělal/a jsem to sám/sama.“ Ni havas la saman nomon. – „Máme stejné jméno.“
- Několik povědomě znějících přídavných jmen. Fama je „slavný, proslulý“, ne „fámový“; české „fáma“ ve smyslu zvěsti je onidiro. Komuna je „společný“, ne „komunistický“ ani „komunální“. Ĉefa „hlavní“ má stejný původ jako české „šéf“ (z francouzského „chef“); „šéf“ se esperantsky řekne ĉefo. Další dvojice najdete na stránce falešní přátelé.
- Přízvuk a výslovnost. Čeština přízvukuje první slabiku, esperanto předposlední: u dvouslabičných slov se to shoduje (BE-la, RU-ĝa), ale in-te-RE-sa, fe-LI-ĉa a mal-GRAN-da se čtou s důrazem uprostřed, ne na začátku. Písmena ĉ, ŝ, ĵ a ĥ čtete jako české „č“, „š“, „ž“ a „ch“; ĝ se čte jako anglické „j“ v „job“ (česky „dž“). Viz abeceda a výslovnost.
- Národnosti se píší malým písmenem, stejně jako česky: franca, angla, germana, japana. „Francouzsky“ je příslovce france a jazyk sám la franca. „Český“ je ĉeĥa (ĥ se čte jako české „ch“) a Česko Ĉeĥio; tyto tvary v tabulce nejsou, protože nepatří do 1 000 nejčastějších slov (viz země a jazyky).
Jak jsme počítali
Počítali jsme 8. října 2026 v našem souboru esperanto-1000-common-words-cs.csv. Vychází z 822 296 vět z Tatoeby s 5 831 657 slovy. Každý tvar přídavného jména se počítá pod tvarem na -a, bez množného -j a akuzativního -n. Metoda je popsána na stránce nejběžnější slova.
- 120 z 1 000 položek jsou přídavná jména (12,0 %). Jejich hodnoty
per_milliondávají dohromady 31 786 na milion, takže přídavná jména tvoří 3,2 % všech slov v korpusu, tedy 4,1 % slov, která seznam 1 000 slov pokrývá. - Slovesa, podstatná jména a příslovce ve stejném seznamu tvoří 17,6 % (313 položek), 8,7 % (359) a 4,6 % (89). Přídavných jmen je mnoho, ale každé je řídké: nejčastější, bona, se vyskytuje 1 958krát na milion slov, kdežto esti 40 934krát. Viz nejčastější slovesa.
- Jen 4 ze 100 nejběžnějších slov jsou přídavná jména (bona 57, alia 63, granda 81, multa 82). V prvních 300 slovech jich je 25 a v prvních 500 je jich 46.
- 10, 20, 50 a 100 nejčastějších přídavných jmen tvoří 1,2 %, 1,6 %, 2,4 % a 3,0 % všech slov, tedy 37 %, 51 %, 74 % a 94 % všech výskytů přídavných jmen v seznamu.
Slovní druh poznáváme podle koncovky: položka na -a je přídavné jméno. Přivlastňovací zájmena (mia, via) a tabulková slova kia, tia, ia, ĉia a nenia se počítají do vlastních tříd, kdežto kioma, které se ptá na číslo v řadě, a ambaŭ se počítají jako přídavná jména. Vyčnívá pět skupin:
| Skupina | Přídavná jména | Na milion slov | Příklady |
|---|---|---|---|
| S mal- | 13 | 2 658 | malbona, malgranda, malnova |
| Národnost a region | 10 | 2 352 | franca, angla, germana, japana |
| Barvy | 8 | 1 736 | ruĝa, blanka, verda, nigra |
| Příčestí | 10 | 1 370 | venonta, pasinta, fermita |
| Řadové číslovky | 4 | 1 121 | unua, dua, tria, sesa |
Malfermita je zároveň slovo s mal- a příčestí. Tatoeba obsahuje krátké, psané, často překládané věty; romány nebo mluvená řeč by daly jiné pořadí, jak ukazuje seznam na stránce Slovní zásoba.
Časté otázky
Jaká jsou nejčastější přídavná jména v esperantu?
V našem seznamu je deset nejčastějších bona, alia, granda, multa, bela, nova, tuta, kelka, sola a unua. Dohromady tvoří 1,2 % všech slov v korpusu Tatoeby; samotné bona „dobrý“ je asi jedno slovo z 500.
Jak se tvoří přídavné jméno v esperantu?
Dejte -a za kořen: danĝer- dává danĝera „nebezpečný“. Pro množné číslo přidejte -j a pro předmět -n: danĝeraj stratoj, danĝerajn stratojn. Viz podstatná a přídavná jména.
Mění se esperantské přídavné jméno podle rodu?
Ne. Přídavné jméno má jediný tvar pro všechny rody: bona knabo „dobrý chlapec“, bona knabino „dobrá dívka“, bona domo „dobrý dům“. Mění se jen podle čísla (-j) a u přímého předmětu (-n).
Jak se v esperantu řekne opak přídavného jména?
Dejte před něj mal-: granda „velký“ → malgranda „malý“. Některé protiklady jsou samostatná slova, například nigra – blanka „černý – bílý“; viz protiklady.
Jak se v esperantu řekne „lepší“ a „nejlepší“?
Použijte pli bona pro „lepší“ a la plej bona pro „nejlepší“. Nic není nepravidelné; stejné pli a plej platí pro každé přídavné jméno (stupňování).
Stojí přídavné jméno před podstatným jménem, nebo za ním?
Obvykle před ním, ale obě pořadí jsou správně: granda domo a domo granda znamenají totéž. Za podstatným jménem je přídavné jméno často zdůrazněno (PMEG).
Zdroje
- Esperantopedia: 1 000 nejběžnějších esperantských slov (CSV, pořadí, slovní druh, český význam, četnost na milion), počítáno 8. října 2026; metoda na této stránce
- Tatoeba: downloads – esperantské věty, staženo 7. října 2026; licence CC BY 2.0 FR
- Reta Vortaro (ReVo), přečteno 8. října 2026: hesla bona, alia, juna, nigra, laca, vigla, enui, sekura, moderna, terura, kara, okupi, venonta, pasinta a mal-
- PMEG: Bazaj reguloj por A-vortoj, Uzo de A-vortoj, Ambaŭ, Kvantaj A-vortoj, Specialaj okazoj de participelekto, MAL
- Wiktionary: Esperanto lemmas (CC BY-SA 4.0) a ESPDIC Paula Denisowského (CC BY 3.0), zdroje anglických významů v seznamu; české významy jsme připravili sami a zkontrolovali je v českých překladech ReVo a v českém Wikislovníku
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.