Esperantopedia

Učení

100 nejčastějších podstatných jmen v esperantu s příklady

Sto podstatných jmen, jedna koncovka a dva drobné dodatky: dohromady tvoří 5,2 % všech slov v každodenních esperantských větách.

Aktualizováno: 7 min čtení

Nejčastější esperantská podstatná jména jsou homo „člověk“, tempo „čas“, libro „kniha“, infano „dítě“, jaro „rok“ a lingvo „jazyk“. 100 nejčastějších podstatných jmen z našeho seznamu 1 000 nejběžnějších slov tvoří 5,2 % všech slov v korpusu o 5,8 milionu slov z každodenních esperantských vět a samotných deset nejčastějších tvoří 1,3 %. Každé podstatné jméno končí na -o, takže ho poznáte na první pohled, a tabulka níže u každého uvádí dvě nebo tři další slova utvořená ze stejného kořene.

Každé podstatné jméno končí na -o, množné číslo má -j a předmět -n

Pro více než jeden přidejte -j, pro přímý předmět -n. Potřebuje-li podstatné jméno obojí, je pořadí vždy -j a potom -n. Výjimky neexistují; viz podstatná a přídavná jména a akuzativ.

TvarKoncovkaPříkladČesky
jeden-oLa libro estas sur la tablo.„Kniha je na stole.“
několik-ojLa libroj estas sur la tablo.„Knihy jsou na stole.“
jeden, jako předmět-onMi legas la libron.„Čtu knihu.“
několik, jako předmět-ojnMi legas la librojn.„Čtu knihy.“

Čeština má sedm pádů a tři rody; esperanto má jen dva tvary podstatného jména v každém čísle, -o a -on. Ostatní pády nahrazují předložky: en la domo „v domě“, kun la patro „s otcem“. Samotné -n za předložkou označuje pohyb: en la domo „v domě“, ale en la domon „do domu“.

Esperanto má jen člen la, „ten“, a ten se nikdy nemění: la libro, la libroj, la librojn. Slovo pro „nějaký“ neexistuje: libro znamená „kniha“ i „nějaká kniha“. Čeština člen nemá, a proto je la pro Čechy nové.

Podstatná jména označující osoby: -in- tvoří ženský tvar

Esperanto nemá gramatický rod. Většina slov pro osoby, například homo, infano, amiko, persono, instruisto, kuracisto a studento, nic neříká o pohlaví. Několik kořenů je významem mužských a přípona -in- tvoří ženský tvar. Šest takových dvojic patří mezi 100 nejčastějších podstatných jmen; čísla jsou pořadí v seznamu.

Významem mužskéŽenské s -in-
patro „otec“ (133)patrino „matka“ (173)
frato „bratr“ (221)fratino „sestra“ (261)
filo „syn“ (237)filino „dcera“ (342)
knabo „chlapec“ (218)knabino „dívka“ (228)
edzo „manžel“ (402)edzino „manželka“ (230)
viro „muž“ (156)virino „žena“ (174)

Předpona ge- označuje obě pohlaví dohromady: gepatroj „rodiče“, gefratoj „sourozenci“, gefiloj „synové a dcery“, geedzoj „manželé“. Viz přípony a předpony. Čeština naopak tvoří ženský tvar u většiny povolání („učitel – učitelka“); v esperantu je instruisto učitel i učitelka a instruistino řeknete, jen když chcete zdůraznit, že jde o ženu.

10 podstatných jmen, kterými začít

Je to náš vlastní výběr, ne oficiální seznam. Šest z deseti patří mezi 20 nejčastějších podstatných jmen v tabulce. Nomo, akvo, demando a familio jsou v seznamu níž, ale začátečník je potřebuje už v první konverzaci.

Podstatné jménoČeskyProč prvníPříklad
nomojménoPředstavení seMia nomo estas Anna. – „Jmenuji se Anna.“
amikopřítel, kamarádPovídání o lidech, které znáteMi havas bonan amikon. – „Mám dobrého kamaráda.“
familiorodinaPovídání o domověĈu vi havas grandan familion? – „Máte velkou rodinu?“
lingvojazykŘíct, jakým jazykem mluvíte a který se učíteKiun lingvon vi parolas? – „Jakým jazykem mluvíte?“
tagodenPozdravy, data a plányKiu tago estas hodiaŭ? – „Jaký je dnes den?“
tempočasPlány, pozvání a zdvořilé otázkyĈu vi havas tempon? – „Máte čas?“
akvovodaJídlo, pití a první věc, o kterou požádáteUnu glason da akvo, bonvolu. – „Jednu sklenici vody, prosím.“
monopenízeNakupování a cenyKiom da mono vi bezonas? – „Kolik peněz potřebujete?“
demandootázkaPtaní se a ověřováníĈu vi komprenas la demandon? – „Rozumíte té otázce?“
vortoslovoUčení nových slovKion signifas tiu vorto? – „Co znamená to slovo?“

100 nejčastějších esperantských podstatných jmen

Pořadí je místo podstatného jména mezi všemi 1 000 slovy seznamu, takže homo na 55. místě je první podstatné jméno: 54 slov před ním je 38 gramatických slov, 12 sloves a 4 příslovce. Sloupec Rodina uvádí dvě nebo tři slova utvořená ze stejného kořene (méně, když jich ReVo, Reta Vortaro, uvádí méně); významy jsme z ReVo zkrátili a přeložili. Příklady jsou naše. Esperanto a Dio se z tradice píší velkým písmenem. Každé podstatné jméno si můžete vyhledat ve slovníku.

PořadíPodstatné jménoČeskyRodinaPříklad
55homočlověkhoma „lidský“, homaro „lidstvo“, homeco „lidskost“Ĉiu homo bezonas amikojn. – „Každý člověk potřebuje přátele.“
78tempočaslibertempo „volný čas“, nuntempo „současnost“, longtempe „dlouho“Mi ne havas tempon hodiaŭ. – „Dnes nemám čas.“
88libroknihalibrejo „knihkupectví“, libreto „brožura“, taglibro „deník“Ŝi legas interesan libron. – „Čte zajímavou knihu.“
89infanodítěinfana „dětský“, infaneco „dětství“, infaneto „děťátko“La infanoj ludas en la parko. – „Děti si hrají v parku.“
90jarorokjardeko „desetiletí“, jarcento „století“, Novjaro „Nový rok“La jaro havas dek du monatojn. – „Rok má dvanáct měsíců.“
91lingvojazyk, řečlingva „jazykový“, lingvisto „jazykovědec“, gestolingvo „znakový jazyk“Esperanto estas facila lingvo. – „Esperanto je snadný jazyk.“
95vivoživotvivi „žít“, viva „živý“, viveco „živost“La vivo estas bela. – „Život je krásný.“
96tagodentage „ve dne“, ĉiutaga „každodenní“, naskiĝtago „narozeniny“Hodiaŭ estas bela tago. – „Dnes je krásný den.“
103domodůmdometo „domek“, domego „velký dům, sídlo“, stacidomo „nádraží“Nia domo havas ruĝan pordon. – „Náš dům má červené dveře.“
113monopenízemonujo „peněženka“, monero „mince“, poŝmono „kapesné“Mi ne havas sufiĉe da mono. – „Nemám dost peněz.“
114aferověc, záležitostaferisto „podnikatel“, amafero „milostný poměr“, afereca „věcný“Tio ne estas mia afero. – „To není moje věc.“
116amikopřítel, kamarádamika „přátelský“, amikino „přítelkyně“, amikeco „přátelství“Mia amiko loĝas en Berlino. – „Můj kamarád bydlí v Berlíně.“
125laboroprácelabori „pracovat“, laboristo „dělník“, kunlabori „spolupracovat“Mi serĉas novan laboron. – „Hledám novou práci.“
133patrootecpatrino „matka“, bopatro „tchán“, prapatro „praotec“Mia patro laboras en banko. – „Můj otec pracuje v bance.“
138aŭtoautoaŭtejo „garáž“, aŭtisto „řidič“, ŝarĝaŭto „nákladní auto“Ni veturas per aŭto. – „Jedeme autem.“
141vortoslovovortaro „slovník“, pasvorto „heslo“, vorta „slovní“Kiel oni diras tiun vorton en Esperanto? – „Jak se řekne to slovo v esperantu?“
147horohodinahoraro „jízdní řád“, duonhoro „půlhodina“, kvaronhoro „čtvrthodina“La filmo daŭras du horojn. – „Film trvá dvě hodiny.“
154mondosvěttutmonda „celosvětový“, mondoparto „světadíl“, mondmilito „světová válka“Esperanto estas parolata en la tuta mondo. – „Esperanto se mluví po celém světě.“
155problemoproblémproblema „problematický“Ne estas problemo! – „To není žádný problém!“
156viromužvira „mužský“, vireco „mužnost“, virkato „kocour“Tiu viro estas kuracisto. – „Ten muž je lékař.“
157hundopeshundino „fena“, hundido „štěně“, hundejo „psí bouda“La hundo dormas sub la tablo. – „Pes spí pod stolem.“
165landozemě (stát)eksterlando „cizina“, tutlanda „celostátní“, landnomo „název země“Kiu estas la plej granda lando en la mondo? – „Která země je na světě největší?“
173patrinomatkabopatrino „tchyně“, prapatrino „pramatka“, duonpatrino „nevlastní matka“Mia patrino kuiras vespermanĝon. – „Moje matka vaří večeři.“
174virinoženavirina „ženský“, virineco „ženskost“, virinismo „feminismus“Tiu virino parolas kvar lingvojn. – „Ta žena mluví čtyřmi jazyky.“
175ĉambropokoj, místnostdormoĉambro „ložnice“, banĉambro „koupelna“, klasĉambro „třída“Mia ĉambro estas malgranda, sed bela. – „Můj pokoj je malý, ale hezký.“
181akvovodaakva „vodní“, akvumi „zalévat“, marakvo „mořská voda“Mi trinkas glason da akvo. – „Piju sklenici vody.“
184lernejoškolalerni „učit se“, lernanto „žák“, mezlernejo „střední škola“Mia filino iras al la lernejo. – „Moje dcera chodí do školy.“
189urboměstourbano „obyvatel města“, urbestro „starosta“, ĉefurbo „hlavní město“Parizo estas bela urbo. – „Paříž je krásné město.“
196frazověta, frázefrazaro „sbírka vět“, frapfrazo „slogan“, frazlibro „konverzační příručka“Ĉi tiu frazo estas tro longa. – „Tahle věta je příliš dlouhá.“
199nomojméno, názevnomi „nazývat“, nomiĝi „jmenovat se“, familinomo „příjmení“Kio estas via nomo? – „Jaké je vaše jméno?“
201demandootázkademandi „ptát se“, demandaro „dotazník“, demandosigno „otazník“Mi havas demandon pri la leciono. – „Mám otázku k lekci.“
202katokočkakatino „kočka (samice)“, katido „kotě“, virkato „kocour“Nia kato ŝatas dormi sur la lito. – „Naše kočka ráda spí na posteli.“
208DioBůh, bůhdia „božský“, diino „bohyně“, sendia „bezbožný“Ŝi preĝas al Dio. – „Modlí se k Bohu.“
217pordodveřepordego „brána“, pordisto „vrátný“, dompordo „domovní dveře“Bonvolu fermi la pordon. – „Zavřete prosím dveře.“
218knabochlapec, klukknabino „dívka“, ŝipknabo „lodní plavčík“La knabo havas ruĝan pilkon. – „Chlapec má červený míč.“
221fratobratrfratino „sestra“, gefratoj „sourozenci“, frateco „bratrství“Mia frato estas pli aĝa ol mi. – „Můj bratr je starší než já.“
223okulookookula „oční“, okulisto „oční lékař“, okulvitroj „brýle“Ŝi havas bluajn okulojn. – „Má modré oči.“
225manorukadekstramana „pravoruký“, maldekstramana „levoruký“, manpleno „hrst“Li tenas libron en la mano. – „Drží v ruce knihu.“
226veropravdavera „pravdivý“, vere „opravdu“, malvera „nepravdivý“Ĉu tio estas la vero? – „Je to pravda?“
228knabinodívka, děvčeknabo „chlapec“La knabino legas fabelon. – „Dívka čte pohádku.“
230edzinomanželkaedzo „manžel“, geedzoj „manželé“, edziniĝi „provdat se“Lia edzino laboras en hospitalo. – „Jeho manželka pracuje v nemocnici.“
232ideonápad, myšlenkaidearo „soubor myšlenek“, samideano „stejně smýšlející člověk“Tio estas bona ideo! – „To je dobrý nápad!“
233instruistoučitelinstrui „učit“, instruado „výuka“, instruejo „škola, učebna“Nia instruisto parolas tre klare. – „Náš učitel mluví velmi jasně.“
234lokomístoloka „místní“, loki „umístit“, translokiĝi „přestěhovat se“Ĉi tiu loko estas tre trankvila. – „Toto místo je velmi klidné.“
237filosynbofilo „zeť“, gefiloj „synové a dcery“, duonfilo „nevlastní syn“Mia filo studas en la universitato. – „Můj syn studuje na univerzitě.“
238personoosobapersona „osobní“, personaro „personál“, personeco „osobnost“En la ĉambro estas dek personoj. – „V místnosti je deset lidí.“
241gepatrorodičpatro „otec“, patrino „matka“, bogepatroj „tchán a tchyně“Miaj gepatroj loĝas en vilaĝo. – „Moji rodiče bydlí na vesnici.“
242vojocesta, silnicevojeto „stezka“, fervojo „železnice“, aŭtovojo „dálnice“Ĉu vi konas la vojon al la stacidomo? – „Znáte cestu na nádraží?“
254erarochyba, omylerari „mýlit se“, erara „chybný“, senerara „bezchybný“En ĉi tiu frazo estas eraro. – „V této větě je chyba.“
255amoláskaami „milovat“, amanto „milenec“, malamo „nenávist“Amo estas pli forta ol timo. – „Láska je silnější než strach.“
257leterodopisretletero „e-mail“, novaĵletero „zpravodaj“, leteri „napsat dopis“Mi skribas leteron al mia avino. – „Píšu dopis své babičce.“
261fratinosestrafrato „bratr“, fratina „sesterský“, fratineco „sesterství“Mia fratino ludas pianon. – „Moje sestra hraje na klavír.“
262arbostromarba „stromový“, arbeto „keř“, arbaro „les“Sur la arbo sidas birdo. – „Na stromě sedí pták.“
269noktonocnokte „v noci“, noktiĝi „setmět se“, tranokti „přenocovat“Dum la nokto la urbo estas silenta. – „V noci je město tiché.“
273semajnotýdensemajna „týdenní“, semajnfino „víkend“La semajno havas sep tagojn. – „Týden má sedm dní.“
276fojokrát (unu fojon = jednou)foje „občas“, unuafoje „poprvé“, ĉiufoje „pokaždé“Mi vidis tiun filmon du fojojn. – „Ten film jsem viděl/a dvakrát.“
281familiorodinafamilia „rodinný“, familiano „člen rodiny“, familiestro „hlava rodiny“Nia familio estas malgranda. – „Naše rodina je malá.“
284Esperantoesperanto (jazyk)esperanta „esperantský“, esperantisto „esperantista“, esperante „esperantsky“Mi parolas Esperanton ĉiutage. – „Každý den mluvím esperantem.“
292kafokávakafejo „kavárna“, kafumi „dát si kávu“, kafkruĉo „konvice na kávu“Ĉu vi volas kafon aŭ teon? – „Chcete kávu, nebo čaj?“
294kuracistolékař, doktorkuraci „léčit“, bestkuracisto „veterinář“, infankuracisto „dětský lékař“Li iris al la kuracisto, ĉar li estis malsana. – „Šel k lékaři, protože byl nemocný.“
298helpopomochelpi „pomáhat“, helpanto „pomocník“, malhelpi „bránit“Mi bezonas vian helpon. – „Potřebuji vaši pomoc.“
299tablostůltableto „stolek“, skribtablo „psací stůl“, labortablo „pracovní stůl“La libro estas sur la tablo. – „Kniha leží na stole.“
301fenestrooknofenestreto „okénko“, montrofenestro „výloha“El mia fenestro mi vidas la maron. – „Z mého okna vidím moře.“
305filmofilmfilmi „natáčet“, filmeto „krátký záběr“, desegnofilmo „kreslený film“Ni rigardas interesan filmon. – „Díváme se na zajímavý film.“
307trajnovlaktrajni „jet vlakem“, rapidtrajno „rychlík“, eltrajniĝi „vystoupit z vlaku“La trajno al Varsovio foriras je la kvina. – „Vlak do Varšavy odjíždí v pět hodin.“
310korosrdcekora „srdečný“, bonkora „dobrosrdečný“, senkora „bezcitný“Mia koro batas rapide. – „Srdce mi rychle buší.“
312teroZemě (planeta), půdatera „pozemský“, terpomo „brambora“, alteriĝi „přistát“La infanoj sidas sur la tero. – „Děti sedí na zemi.“
317sinjoropansinjorino „paní“, gesinjoroj „dámy a pánové“Pardonu, sinjoro, kie estas la stacidomo? – „Promiňte, pane, kde je nádraží?“
323opinionázor, míněníopinii „domnívat se“, miaopinie „podle mého názoru“, samopinii „sdílet názor“Kia estas via opinio pri tiu libro? – „Jaký je váš názor na tu knihu?“
328mortosmrtmorti „umírat“, morta „smrtelný“, mortinto „zemřelý“Li ne timas la morton. – „Smrti se nebojí.“
331minutominutaminute „po dobu minuty“, ĉiuminute „každou minutu“, lumminuto „světelná minuta“Atendu minuton, bonvolu. – „Počkejte minutku, prosím.“
332stratouliceĉefstrato „hlavní ulice“, sakstrato „slepá ulice“, stratangulo „roh ulice“Mi loĝas en trankvila strato. – „Bydlím v klidné ulici.“
335florokvět, květinaflori „kvést“, florejo „květinový záhon“, sunfloro „slunečnice“Ŝi donis al mi ruĝan floron. – „Dala mi červenou květinu.“
342filinodcerafilo „syn“, bofilino „snacha“, duonfilino „nevlastní dcera“Nia filino lernas naĝi. – „Naše dcera se učí plavat.“
344monatoměsíc (kalendářní)monata „měsíční“, mielmonato „líbánky“Septembro estas la naŭa monato. – „Září je devátý měsíc.“
345kapohlavakapdoloro „bolest hlavy“, kapkuseno „polštář“, kapjesi „kývnout hlavou“Mi havas doloron en la kapo. – „Bolí mě hlava.“
351muzikohudbamuzika „hudební“, muzikisto „hudebník“, muzikilo „hudební nástroj“Ŝi aŭskultas muzikon ĉiuvespere. – „Každý večer poslouchá hudbu.“
352ĝardenozahradaĝardenisto „zahradník“, infanĝardeno „mateřská škola“, bestoĝardeno „zoologická zahrada“En nia ĝardeno kreskas pomarbo. – „V naší zahradě roste jabloň.“
354bestozvířebestaro „fauna“, dombesto „domácí zvíře“, rabobesto „šelma“Kiun beston vi plej ŝatas? – „Které zvíře máte nejraději?“
355festooslava, slavnostfesti „slavit“, festa „slavnostní“Ĉiuj amikoj venis al la festo. – „Všichni přátelé přišli na oslavu.“
357historiohistorie, dějinyhistoria „historický“, historiisto „historik“, prahistorio „pravěk“Mi ŝatas legi pri la historio de Eŭropo. – „Rád čtu o dějinách Evropy.“
358ĉielonebe, oblohaĉielarko „duha“, ĉielblua „nebesky modrý“, ĉielskrapanto „mrakodrap“La ĉielo estas hodiaŭ tre blua. – „Obloha je dnes velmi modrá.“
363manĝaĵojídlo, pokrmmanĝi „jíst“, manĝo „stolování, jídlo“, matenmanĝo „snídaně“Ĉi tiu manĝaĵo estas tre bongusta. – „Tohle jídlo je moc chutné.“
367riverořekarivereto „potok“, riverego „velká řeka“La rivero fluas tra la urbo. – „Řeka protéká městem.“
368respondoodpověďrespondi „odpovídat“, respondeci „být odpovědný“, respondeco „odpovědnost“Via respondo estas ĝusta. – „Vaše odpověď je správná.“
371manierozpůsobsammaniere „stejným způsobem“, alimaniere „jiným způsobem“, vivmaniero „způsob života“Ĉiu havas sian manieron lerni. – „Každý má svůj způsob učení.“
374studentostudent (vysoké školy)studi „studovat“, studado „studium“, kunstudento „spolužák“Mi estas studento en Vieno. – „Jsem student ve Vídni.“
376militoválkamiliti „válčit“, milita „válečný“, militisto „voják“Nenio estas pli malbona ol milito. – „Nic není horší než válka.“
378birdoptákbirdido „ptáče“, birdaro „hejno ptáků“, kortobirdo „drůbež“La birdoj kantas en la arbo. – „Ptáci zpívají na stromě.“
380situaciosituacesituacia „situační“La situacio estas tre malfacila. – „Situace je velmi těžká.“
381veteropočasímisvetero „špatné počasí“, veterprognozo „předpověď počasí“Kia estas la vetero hodiaŭ? – „Jaké je dnes počasí?“
383sunosluncesunsubiro „západ slunce“, sunleviĝo „východ slunce“, sunumi „slunit se“La suno brilas, kaj ni iras al la maro. – „Svítí slunce a my jedeme k moři.“
389arbarolesarbo „strom“, pluvarbaro „deštný prales“, praarbaro „prales“Ni promenas tra la arbaro. – „Procházíme se lesem.“
391momentookamžik, chvílemomenta „okamžitý“, momente „v okamžiku, právě teď“, lastmomente „na poslední chvíli“Atendu momenton, mi tuj revenos. – „Počkejte chvilku, hned se vrátím.“
392dankodíky, poděkovánídanki „děkovat“, dankema „vděčný“, sendanka „nevděčný“Mil dankojn por via helpo! – „Tisíceré díky za vaši pomoc!“
396partočást, dílparte „částečně“, partopreni „zúčastnit se“, plejparte „většinou“Ĉi tiu parto de la urbo estas tre malnova. – „Tato část města je velmi stará.“
398planoplánplani „plánovat“, laborplano „pracovní plán“Kio estas via plano por morgaŭ? – „Jaký máte plán na zítřek?“
402edzomanželedzino „manželka“, geedzoj „manželé“, edziĝi „oženit se“Ŝia edzo estas inĝeniero. – „Její manžel je inženýr.“
405celocílceli „mířit“, sencela „bezúčelný“, vivcelo „životní cíl“Mia celo estas lerni Esperanton. – „Mým cílem je naučit se esperanto.“
411vizaĝoobličej, tvářvizaĝesprimo „výraz tváře“, vizaĝalvizaĝe „tváří v tvář“Li lavis sian vizaĝon. – „Umyl si obličej.“

Většina rodin používá u kořene příponu nebo předponu: dom·et·o „domek“ je „dům + malý“ a bo·patr·o „tchán“ je „příbuzný sňatkem + otec“. Jiné spojují dva kořeny: dormo·ĉambro „ložnice“. Stejný kořen dává i slova jiných slovních druhů, například sloveso vivi a přídavné jméno viva vedle vivo. Pravidla jsou na stránce tvoření slov.

Podstatná jména ze sloves a přídavných jmen

Kořen nemá vlastní slovní druh; rozhoduje koncovka. Proto osm ze 100 podstatných jmen sdílí kořen s některým ze 100 nejčastějších sloves:

Podstatné jménoSloveso se stejným kořenem
vivo „život“ (95)vivi „žít“ (129)
laboro „práce“ (125)labori „pracovat“ (126)
demando „otázka“ (201)demandi „ptát se“ (188)
amo „láska“ (255)ami „milovat“ (145)
helpo „pomoc“ (298)helpi „pomáhat“ (110)
opinio „názor“ (323)opinii „domnívat se“ (170)
morto „smrt“ (328)morti „umírat“ (182)
respondo „odpověď“ (368)respondi „odpovídat“ (271)

Několik dalších dvojic je v seznamu níž: nomo a nomi „nazývat“ (372), eraro a erari „mýlit se“ (633), danko a danki „děkovat“ (635), celo a celi „mířit“ (706), plano a plani „plánovat“ (721).

Tyto koncovky tvoří nová podstatná jména ze sloves a přídavných jmen:

KoncovkaCo pojmenováváPříkladyČesky
-o na slovesném kořenisamotný dějlabori → laboro„pracovat“ → „práce“
-adoděj, který trvá nebo se opakujeskribi → skribado„psát“ → „psaní (jako činnost)“
-aĵokonkrétní věc spojená s dějem nebo vlastnostískribi → skribaĵo; manĝi → manĝaĵo; nova → novaĵo„napsaný text“; „jídlo“; „novinka, zpráva“
-ecovlastnost nebo stav, který přídavné jméno popisujebela → beleco; libera → libereco„krásný“ → „krása“; „svobodný“ → „svoboda“
-uloosoba s touto vlastnostíriĉa → riĉulo; blinda → blindulo„bohatý“ → „boháč“; „slepý“ → „slepec“

PMEG uvádí orientační pravidlo: -eco vždy pojmenovává vlastnost nebo stav, kdežto -aĵo obvykle konkrétní věc. Takže beleco je „krása“ jako vlastnost a belaĵo „něco krásného“. Všechny přípony jsou na stránce přípony.

Podstatná jména v esperantu a v češtině: na co si dát pozor

Pro Čecha je největší rozdíl v rodu, pádech a množném čísle. České podstatné jméno má rod, sedm pádů a řadu nepravidelných množných čísel; esperantské má jedinou koncovku -o a jedno -j.

V češtiněV esperantuPříklad
Tři rody (otec, matka, dítě)Gramatický rod neexistuje. Pohlaví vyjadřuje přípona -in-patro – „otec“, patrino – „matka“, infano – „dítě“
Koncovka -o připomíná střední rod („okno“)-o je jen znak podstatného jména a o rodu nic neříkáknabo – „chlapec“, kato – „kočka“, libro – „kniha“
Často samostatná slova: syn – dcera, bratr – sestra, manžel – manželkaJeden kořen a -in-filo – filino, frato – fratino, edzo – edzino
Nepravidelná množná čísla: člověk – lidé, dítě – děti, přítel – přátelé, oko – oči, ruka – ruceVždy -jhomo – homoj, infano – infanoj, amiko – amikoj, okulo – okuloj, mano – manoj
Jen množné číslo: dveře, penízeObyčejné jednotné čísloBonvolu fermi la pordon. – „Zavřete prosím dveře.“ Mi ne havas sufiĉe da mono. – „Nemám dost peněz.“
Povolání s ženským tvarem: učitel – učitelka, herec – herečkaJeden základní tvar, -in- pro ženuinstruisto – instruistino, kuracisto – kuracistino
Sedm pádů: kočka, kočky, kočce, kočku, kočko, kočce, kočkouJen -n (akuzativ); zbytek zařídí předložkyMi vidas katon. – „Vidím kočku.“ Mi parolas pri kato. – „Mluvím o kočce.“
Žádný členJedno la pro věci známé oběma stranám; „nějaký“ neexistujeMi havas hundon. – „Mám psa.“ La hundo estas granda. – „Pes je velký.“

Zájmeno volíte podle osoby, ne podle rodu podstatného jména: české „osoba“ je ženského rodu, ale o persono, která je muž, řeknete li, a o ženě ŝi. Viz zájmena. Slovesa se podle pohlaví nemění vůbec: Li iris – „Šel“, Ŝi iris – „Šla“.

Několik podstatných jmen vypadá povědomě, ale znamená něco jiného nebo se jinak rozlišuje:

  • Tempo je především „čas“, ne české „tempo“ ve smyslu rychlosti. Rychlost je rapideco a Mi ne havas tempon znamená „Nemám čas“.
  • Letero je „dopis“, ne „písmeno“. Písmeno abecedy se řekne litero. Rozdíl jedné samohlásky rozhoduje o významu: Mi skribas leteron – „Píšu dopis“, ale la litero ĉ – „písmeno ĉ“.
  • Tablo je „stůl“, ne „tabule“. Prkno, deska nebo tabule je tabulo: La libro estas sur la tablo – „Kniha je na stole“.
  • Monato je „měsíc“ v kalendáři, kdežto „měsíc“ na obloze je luno. Čeština má pro obojí jedno slovo, esperanto dvě.
  • Studento je „student vysoké školy“ (ReVo: lernanto en supera lernejo, tedy na univerzitě, akademii apod.). Čeština říká „student“ i středoškolákovi; žák obecně je lernanto.

Jak jsme počítali

Počítali jsme 8. října 2026 v našem souboru esperanto-1000-common-words-cs.csv. Vychází z 822 296 vět z Tatoeby s 5 831 657 slovy. Množné -j a akuzativní -n se odstraňují, takže libro, libroj a libron se počítají společně pod libro; metoda je popsána na stránce nejběžnější slova.

  • 359 z 1 000 položek jsou podstatná jména (35,9 %). Jejich hodnoty per_million dávají dohromady 86 593 na milion, takže podstatná jména tvoří 8,7 % všech slov v korpusu. Slovesa tvoří 17,6 %.
  • 8 ze 100 nejběžnějších slov jsou podstatná jména a 62 z prvních 300.
  • 100 nejčastějších podstatných jmen leží na pozicích 55 až 411 seznamu. Jejich hodnoty per_million dávají dohromady 52 217, tedy 5,2 % všech slov a 60,3 % všech výskytů podstatných jmen, které seznam pokrývá.
  • Prvních 10, 20 a 50 podstatných jmen tvoří 1,3 %, 2,2 % a 3,8 % všech slov. Samotné homo tvoří 0,2 %.

Slovní druhy poznáváme podle koncovek: položka končící na -o je podstatné jméno, kromě gramatických slov jako kio a tio, která se počítají mezi tabulková slova. Odvozené podstatné jméno se počítá zvlášť, takže patro a patrino jsou dvě podstatná jména. Jména psaná velkým písmenem (Maria, Parizo) jsme vynechali, kromě Esperanto a Dio. Tatoeba obsahuje krátké, psané, často překládané věty; romány nebo mluvená řeč by daly jiné pořadí, jak ukazuje seznam na stránce Slovní zásoba.

Časté otázky

Jaká jsou nejčastější podstatná jména v esperantu?

V našem seznamu je deset nejčastějších podstatných jmen homo, tempo, libro, infano, jaro, lingvo, vivo, tago, domo a mono. Dohromady tvoří 1,3 % všech slov v korpusu Tatoeby.

Kolik esperantských podstatných jmen je třeba znát?

20 nejčastějších podstatných jmen pokrývá 2,2 % všech slov v našem korpusu, 50 nejčastějších 3,8 % a 100 nejčastějších 5,2 %. Všechna podstatná jména dohromady tvoří 8,7 % slov, protože se v každé větě vracejí stejná gramatická slova a slovesa: samotná gramatická slova tvoří 44,4 %. Ostatní slovní druhy najdete v seznamu 1 000 slov.

Jak se tvoří množné číslo podstatného jména v esperantu?

Přidejte k podstatnému jménu -j: libro → libroj. Pro předmět přidejte za něj -n: librojn. Platí to pro všechna podstatná jména a člen la se nemění.

Mají esperantská podstatná jména rod?

Ne. Esperanto nemá gramatický rod. Většina slov pro osoby, například amiko „přítel“, nic neříká o pohlaví a přípona -in- tvoří ženský tvar u kořenů, které jsou významem mužské: patro „otec“ → patrino „matka“.

Jak se v esperantu udělá podstatné jméno ze slovesa nebo přídavného jména?

Změňte koncovku: labori „pracovat“ → laboro „práce“. Pro trvající děj přidejte -ad- (skribado), pro konkrétní věc -aĵ- (manĝaĵo), pro vlastnost -ec- (beleco) a pro osobu s vlastností -ul- (riĉulo). Viz přípony.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.