Učení
100 nejčastějších podstatných jmen v esperantu s příklady
Sto podstatných jmen, jedna koncovka a dva drobné dodatky: dohromady tvoří 5,2 % všech slov v každodenních esperantských větách.
Nejčastější esperantská podstatná jména jsou homo „člověk“, tempo „čas“, libro „kniha“, infano „dítě“, jaro „rok“ a lingvo „jazyk“. 100 nejčastějších podstatných jmen z našeho seznamu 1 000 nejběžnějších slov tvoří 5,2 % všech slov v korpusu o 5,8 milionu slov z každodenních esperantských vět a samotných deset nejčastějších tvoří 1,3 %. Každé podstatné jméno končí na -o, takže ho poznáte na první pohled, a tabulka níže u každého uvádí dvě nebo tři další slova utvořená ze stejného kořene.
Každé podstatné jméno končí na -o, množné číslo má -j a předmět -n
Pro více než jeden přidejte -j, pro přímý předmět -n. Potřebuje-li podstatné jméno obojí, je pořadí vždy -j a potom -n. Výjimky neexistují; viz podstatná a přídavná jména a akuzativ.
| Tvar | Koncovka | Příklad | Česky |
|---|---|---|---|
| jeden | -o | La libro estas sur la tablo. | „Kniha je na stole.“ |
| několik | -oj | La libroj estas sur la tablo. | „Knihy jsou na stole.“ |
| jeden, jako předmět | -on | Mi legas la libron. | „Čtu knihu.“ |
| několik, jako předmět | -ojn | Mi legas la librojn. | „Čtu knihy.“ |
Čeština má sedm pádů a tři rody; esperanto má jen dva tvary podstatného jména v každém čísle, -o a -on. Ostatní pády nahrazují předložky: en la domo „v domě“, kun la patro „s otcem“. Samotné -n za předložkou označuje pohyb: en la domo „v domě“, ale en la domon „do domu“.
Esperanto má jen člen la, „ten“, a ten se nikdy nemění: la libro, la libroj, la librojn. Slovo pro „nějaký“ neexistuje: libro znamená „kniha“ i „nějaká kniha“. Čeština člen nemá, a proto je la pro Čechy nové.
Podstatná jména označující osoby: -in- tvoří ženský tvar
Esperanto nemá gramatický rod. Většina slov pro osoby, například homo, infano, amiko, persono, instruisto, kuracisto a studento, nic neříká o pohlaví. Několik kořenů je významem mužských a přípona -in- tvoří ženský tvar. Šest takových dvojic patří mezi 100 nejčastějších podstatných jmen; čísla jsou pořadí v seznamu.
| Významem mužské | Ženské s -in- |
|---|---|
| patro „otec“ (133) | patrino „matka“ (173) |
| frato „bratr“ (221) | fratino „sestra“ (261) |
| filo „syn“ (237) | filino „dcera“ (342) |
| knabo „chlapec“ (218) | knabino „dívka“ (228) |
| edzo „manžel“ (402) | edzino „manželka“ (230) |
| viro „muž“ (156) | virino „žena“ (174) |
Předpona ge- označuje obě pohlaví dohromady: gepatroj „rodiče“, gefratoj „sourozenci“, gefiloj „synové a dcery“, geedzoj „manželé“. Viz přípony a předpony. Čeština naopak tvoří ženský tvar u většiny povolání („učitel – učitelka“); v esperantu je instruisto učitel i učitelka a instruistino řeknete, jen když chcete zdůraznit, že jde o ženu.
10 podstatných jmen, kterými začít
Je to náš vlastní výběr, ne oficiální seznam. Šest z deseti patří mezi 20 nejčastějších podstatných jmen v tabulce. Nomo, akvo, demando a familio jsou v seznamu níž, ale začátečník je potřebuje už v první konverzaci.
| Podstatné jméno | Česky | Proč první | Příklad |
|---|---|---|---|
| nomo | jméno | Představení se | Mia nomo estas Anna. – „Jmenuji se Anna.“ |
| amiko | přítel, kamarád | Povídání o lidech, které znáte | Mi havas bonan amikon. – „Mám dobrého kamaráda.“ |
| familio | rodina | Povídání o domově | Ĉu vi havas grandan familion? – „Máte velkou rodinu?“ |
| lingvo | jazyk | Říct, jakým jazykem mluvíte a který se učíte | Kiun lingvon vi parolas? – „Jakým jazykem mluvíte?“ |
| tago | den | Pozdravy, data a plány | Kiu tago estas hodiaŭ? – „Jaký je dnes den?“ |
| tempo | čas | Plány, pozvání a zdvořilé otázky | Ĉu vi havas tempon? – „Máte čas?“ |
| akvo | voda | Jídlo, pití a první věc, o kterou požádáte | Unu glason da akvo, bonvolu. – „Jednu sklenici vody, prosím.“ |
| mono | peníze | Nakupování a ceny | Kiom da mono vi bezonas? – „Kolik peněz potřebujete?“ |
| demando | otázka | Ptaní se a ověřování | Ĉu vi komprenas la demandon? – „Rozumíte té otázce?“ |
| vorto | slovo | Učení nových slov | Kion signifas tiu vorto? – „Co znamená to slovo?“ |
100 nejčastějších esperantských podstatných jmen
Pořadí je místo podstatného jména mezi všemi 1 000 slovy seznamu, takže homo na 55. místě je první podstatné jméno: 54 slov před ním je 38 gramatických slov, 12 sloves a 4 příslovce. Sloupec Rodina uvádí dvě nebo tři slova utvořená ze stejného kořene (méně, když jich ReVo, Reta Vortaro, uvádí méně); významy jsme z ReVo zkrátili a přeložili. Příklady jsou naše. Esperanto a Dio se z tradice píší velkým písmenem. Každé podstatné jméno si můžete vyhledat ve slovníku.
| Pořadí | Podstatné jméno | Česky | Rodina | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| 55 | homo | člověk | homa „lidský“, homaro „lidstvo“, homeco „lidskost“ | Ĉiu homo bezonas amikojn. – „Každý člověk potřebuje přátele.“ |
| 78 | tempo | čas | libertempo „volný čas“, nuntempo „současnost“, longtempe „dlouho“ | Mi ne havas tempon hodiaŭ. – „Dnes nemám čas.“ |
| 88 | libro | kniha | librejo „knihkupectví“, libreto „brožura“, taglibro „deník“ | Ŝi legas interesan libron. – „Čte zajímavou knihu.“ |
| 89 | infano | dítě | infana „dětský“, infaneco „dětství“, infaneto „děťátko“ | La infanoj ludas en la parko. – „Děti si hrají v parku.“ |
| 90 | jaro | rok | jardeko „desetiletí“, jarcento „století“, Novjaro „Nový rok“ | La jaro havas dek du monatojn. – „Rok má dvanáct měsíců.“ |
| 91 | lingvo | jazyk, řeč | lingva „jazykový“, lingvisto „jazykovědec“, gestolingvo „znakový jazyk“ | Esperanto estas facila lingvo. – „Esperanto je snadný jazyk.“ |
| 95 | vivo | život | vivi „žít“, viva „živý“, viveco „živost“ | La vivo estas bela. – „Život je krásný.“ |
| 96 | tago | den | tage „ve dne“, ĉiutaga „každodenní“, naskiĝtago „narozeniny“ | Hodiaŭ estas bela tago. – „Dnes je krásný den.“ |
| 103 | domo | dům | dometo „domek“, domego „velký dům, sídlo“, stacidomo „nádraží“ | Nia domo havas ruĝan pordon. – „Náš dům má červené dveře.“ |
| 113 | mono | peníze | monujo „peněženka“, monero „mince“, poŝmono „kapesné“ | Mi ne havas sufiĉe da mono. – „Nemám dost peněz.“ |
| 114 | afero | věc, záležitost | aferisto „podnikatel“, amafero „milostný poměr“, afereca „věcný“ | Tio ne estas mia afero. – „To není moje věc.“ |
| 116 | amiko | přítel, kamarád | amika „přátelský“, amikino „přítelkyně“, amikeco „přátelství“ | Mia amiko loĝas en Berlino. – „Můj kamarád bydlí v Berlíně.“ |
| 125 | laboro | práce | labori „pracovat“, laboristo „dělník“, kunlabori „spolupracovat“ | Mi serĉas novan laboron. – „Hledám novou práci.“ |
| 133 | patro | otec | patrino „matka“, bopatro „tchán“, prapatro „praotec“ | Mia patro laboras en banko. – „Můj otec pracuje v bance.“ |
| 138 | aŭto | auto | aŭtejo „garáž“, aŭtisto „řidič“, ŝarĝaŭto „nákladní auto“ | Ni veturas per aŭto. – „Jedeme autem.“ |
| 141 | vorto | slovo | vortaro „slovník“, pasvorto „heslo“, vorta „slovní“ | Kiel oni diras tiun vorton en Esperanto? – „Jak se řekne to slovo v esperantu?“ |
| 147 | horo | hodina | horaro „jízdní řád“, duonhoro „půlhodina“, kvaronhoro „čtvrthodina“ | La filmo daŭras du horojn. – „Film trvá dvě hodiny.“ |
| 154 | mondo | svět | tutmonda „celosvětový“, mondoparto „světadíl“, mondmilito „světová válka“ | Esperanto estas parolata en la tuta mondo. – „Esperanto se mluví po celém světě.“ |
| 155 | problemo | problém | problema „problematický“ | Ne estas problemo! – „To není žádný problém!“ |
| 156 | viro | muž | vira „mužský“, vireco „mužnost“, virkato „kocour“ | Tiu viro estas kuracisto. – „Ten muž je lékař.“ |
| 157 | hundo | pes | hundino „fena“, hundido „štěně“, hundejo „psí bouda“ | La hundo dormas sub la tablo. – „Pes spí pod stolem.“ |
| 165 | lando | země (stát) | eksterlando „cizina“, tutlanda „celostátní“, landnomo „název země“ | Kiu estas la plej granda lando en la mondo? – „Která země je na světě největší?“ |
| 173 | patrino | matka | bopatrino „tchyně“, prapatrino „pramatka“, duonpatrino „nevlastní matka“ | Mia patrino kuiras vespermanĝon. – „Moje matka vaří večeři.“ |
| 174 | virino | žena | virina „ženský“, virineco „ženskost“, virinismo „feminismus“ | Tiu virino parolas kvar lingvojn. – „Ta žena mluví čtyřmi jazyky.“ |
| 175 | ĉambro | pokoj, místnost | dormoĉambro „ložnice“, banĉambro „koupelna“, klasĉambro „třída“ | Mia ĉambro estas malgranda, sed bela. – „Můj pokoj je malý, ale hezký.“ |
| 181 | akvo | voda | akva „vodní“, akvumi „zalévat“, marakvo „mořská voda“ | Mi trinkas glason da akvo. – „Piju sklenici vody.“ |
| 184 | lernejo | škola | lerni „učit se“, lernanto „žák“, mezlernejo „střední škola“ | Mia filino iras al la lernejo. – „Moje dcera chodí do školy.“ |
| 189 | urbo | město | urbano „obyvatel města“, urbestro „starosta“, ĉefurbo „hlavní město“ | Parizo estas bela urbo. – „Paříž je krásné město.“ |
| 196 | frazo | věta, fráze | frazaro „sbírka vět“, frapfrazo „slogan“, frazlibro „konverzační příručka“ | Ĉi tiu frazo estas tro longa. – „Tahle věta je příliš dlouhá.“ |
| 199 | nomo | jméno, název | nomi „nazývat“, nomiĝi „jmenovat se“, familinomo „příjmení“ | Kio estas via nomo? – „Jaké je vaše jméno?“ |
| 201 | demando | otázka | demandi „ptát se“, demandaro „dotazník“, demandosigno „otazník“ | Mi havas demandon pri la leciono. – „Mám otázku k lekci.“ |
| 202 | kato | kočka | katino „kočka (samice)“, katido „kotě“, virkato „kocour“ | Nia kato ŝatas dormi sur la lito. – „Naše kočka ráda spí na posteli.“ |
| 208 | Dio | Bůh, bůh | dia „božský“, diino „bohyně“, sendia „bezbožný“ | Ŝi preĝas al Dio. – „Modlí se k Bohu.“ |
| 217 | pordo | dveře | pordego „brána“, pordisto „vrátný“, dompordo „domovní dveře“ | Bonvolu fermi la pordon. – „Zavřete prosím dveře.“ |
| 218 | knabo | chlapec, kluk | knabino „dívka“, ŝipknabo „lodní plavčík“ | La knabo havas ruĝan pilkon. – „Chlapec má červený míč.“ |
| 221 | frato | bratr | fratino „sestra“, gefratoj „sourozenci“, frateco „bratrství“ | Mia frato estas pli aĝa ol mi. – „Můj bratr je starší než já.“ |
| 223 | okulo | oko | okula „oční“, okulisto „oční lékař“, okulvitroj „brýle“ | Ŝi havas bluajn okulojn. – „Má modré oči.“ |
| 225 | mano | ruka | dekstramana „pravoruký“, maldekstramana „levoruký“, manpleno „hrst“ | Li tenas libron en la mano. – „Drží v ruce knihu.“ |
| 226 | vero | pravda | vera „pravdivý“, vere „opravdu“, malvera „nepravdivý“ | Ĉu tio estas la vero? – „Je to pravda?“ |
| 228 | knabino | dívka, děvče | knabo „chlapec“ | La knabino legas fabelon. – „Dívka čte pohádku.“ |
| 230 | edzino | manželka | edzo „manžel“, geedzoj „manželé“, edziniĝi „provdat se“ | Lia edzino laboras en hospitalo. – „Jeho manželka pracuje v nemocnici.“ |
| 232 | ideo | nápad, myšlenka | idearo „soubor myšlenek“, samideano „stejně smýšlející člověk“ | Tio estas bona ideo! – „To je dobrý nápad!“ |
| 233 | instruisto | učitel | instrui „učit“, instruado „výuka“, instruejo „škola, učebna“ | Nia instruisto parolas tre klare. – „Náš učitel mluví velmi jasně.“ |
| 234 | loko | místo | loka „místní“, loki „umístit“, translokiĝi „přestěhovat se“ | Ĉi tiu loko estas tre trankvila. – „Toto místo je velmi klidné.“ |
| 237 | filo | syn | bofilo „zeť“, gefiloj „synové a dcery“, duonfilo „nevlastní syn“ | Mia filo studas en la universitato. – „Můj syn studuje na univerzitě.“ |
| 238 | persono | osoba | persona „osobní“, personaro „personál“, personeco „osobnost“ | En la ĉambro estas dek personoj. – „V místnosti je deset lidí.“ |
| 241 | gepatro | rodič | patro „otec“, patrino „matka“, bogepatroj „tchán a tchyně“ | Miaj gepatroj loĝas en vilaĝo. – „Moji rodiče bydlí na vesnici.“ |
| 242 | vojo | cesta, silnice | vojeto „stezka“, fervojo „železnice“, aŭtovojo „dálnice“ | Ĉu vi konas la vojon al la stacidomo? – „Znáte cestu na nádraží?“ |
| 254 | eraro | chyba, omyl | erari „mýlit se“, erara „chybný“, senerara „bezchybný“ | En ĉi tiu frazo estas eraro. – „V této větě je chyba.“ |
| 255 | amo | láska | ami „milovat“, amanto „milenec“, malamo „nenávist“ | Amo estas pli forta ol timo. – „Láska je silnější než strach.“ |
| 257 | letero | dopis | retletero „e-mail“, novaĵletero „zpravodaj“, leteri „napsat dopis“ | Mi skribas leteron al mia avino. – „Píšu dopis své babičce.“ |
| 261 | fratino | sestra | frato „bratr“, fratina „sesterský“, fratineco „sesterství“ | Mia fratino ludas pianon. – „Moje sestra hraje na klavír.“ |
| 262 | arbo | strom | arba „stromový“, arbeto „keř“, arbaro „les“ | Sur la arbo sidas birdo. – „Na stromě sedí pták.“ |
| 269 | nokto | noc | nokte „v noci“, noktiĝi „setmět se“, tranokti „přenocovat“ | Dum la nokto la urbo estas silenta. – „V noci je město tiché.“ |
| 273 | semajno | týden | semajna „týdenní“, semajnfino „víkend“ | La semajno havas sep tagojn. – „Týden má sedm dní.“ |
| 276 | fojo | krát (unu fojon = jednou) | foje „občas“, unuafoje „poprvé“, ĉiufoje „pokaždé“ | Mi vidis tiun filmon du fojojn. – „Ten film jsem viděl/a dvakrát.“ |
| 281 | familio | rodina | familia „rodinný“, familiano „člen rodiny“, familiestro „hlava rodiny“ | Nia familio estas malgranda. – „Naše rodina je malá.“ |
| 284 | Esperanto | esperanto (jazyk) | esperanta „esperantský“, esperantisto „esperantista“, esperante „esperantsky“ | Mi parolas Esperanton ĉiutage. – „Každý den mluvím esperantem.“ |
| 292 | kafo | káva | kafejo „kavárna“, kafumi „dát si kávu“, kafkruĉo „konvice na kávu“ | Ĉu vi volas kafon aŭ teon? – „Chcete kávu, nebo čaj?“ |
| 294 | kuracisto | lékař, doktor | kuraci „léčit“, bestkuracisto „veterinář“, infankuracisto „dětský lékař“ | Li iris al la kuracisto, ĉar li estis malsana. – „Šel k lékaři, protože byl nemocný.“ |
| 298 | helpo | pomoc | helpi „pomáhat“, helpanto „pomocník“, malhelpi „bránit“ | Mi bezonas vian helpon. – „Potřebuji vaši pomoc.“ |
| 299 | tablo | stůl | tableto „stolek“, skribtablo „psací stůl“, labortablo „pracovní stůl“ | La libro estas sur la tablo. – „Kniha leží na stole.“ |
| 301 | fenestro | okno | fenestreto „okénko“, montrofenestro „výloha“ | El mia fenestro mi vidas la maron. – „Z mého okna vidím moře.“ |
| 305 | filmo | film | filmi „natáčet“, filmeto „krátký záběr“, desegnofilmo „kreslený film“ | Ni rigardas interesan filmon. – „Díváme se na zajímavý film.“ |
| 307 | trajno | vlak | trajni „jet vlakem“, rapidtrajno „rychlík“, eltrajniĝi „vystoupit z vlaku“ | La trajno al Varsovio foriras je la kvina. – „Vlak do Varšavy odjíždí v pět hodin.“ |
| 310 | koro | srdce | kora „srdečný“, bonkora „dobrosrdečný“, senkora „bezcitný“ | Mia koro batas rapide. – „Srdce mi rychle buší.“ |
| 312 | tero | Země (planeta), půda | tera „pozemský“, terpomo „brambora“, alteriĝi „přistát“ | La infanoj sidas sur la tero. – „Děti sedí na zemi.“ |
| 317 | sinjoro | pan | sinjorino „paní“, gesinjoroj „dámy a pánové“ | Pardonu, sinjoro, kie estas la stacidomo? – „Promiňte, pane, kde je nádraží?“ |
| 323 | opinio | názor, mínění | opinii „domnívat se“, miaopinie „podle mého názoru“, samopinii „sdílet názor“ | Kia estas via opinio pri tiu libro? – „Jaký je váš názor na tu knihu?“ |
| 328 | morto | smrt | morti „umírat“, morta „smrtelný“, mortinto „zemřelý“ | Li ne timas la morton. – „Smrti se nebojí.“ |
| 331 | minuto | minuta | minute „po dobu minuty“, ĉiuminute „každou minutu“, lumminuto „světelná minuta“ | Atendu minuton, bonvolu. – „Počkejte minutku, prosím.“ |
| 332 | strato | ulice | ĉefstrato „hlavní ulice“, sakstrato „slepá ulice“, stratangulo „roh ulice“ | Mi loĝas en trankvila strato. – „Bydlím v klidné ulici.“ |
| 335 | floro | květ, květina | flori „kvést“, florejo „květinový záhon“, sunfloro „slunečnice“ | Ŝi donis al mi ruĝan floron. – „Dala mi červenou květinu.“ |
| 342 | filino | dcera | filo „syn“, bofilino „snacha“, duonfilino „nevlastní dcera“ | Nia filino lernas naĝi. – „Naše dcera se učí plavat.“ |
| 344 | monato | měsíc (kalendářní) | monata „měsíční“, mielmonato „líbánky“ | Septembro estas la naŭa monato. – „Září je devátý měsíc.“ |
| 345 | kapo | hlava | kapdoloro „bolest hlavy“, kapkuseno „polštář“, kapjesi „kývnout hlavou“ | Mi havas doloron en la kapo. – „Bolí mě hlava.“ |
| 351 | muziko | hudba | muzika „hudební“, muzikisto „hudebník“, muzikilo „hudební nástroj“ | Ŝi aŭskultas muzikon ĉiuvespere. – „Každý večer poslouchá hudbu.“ |
| 352 | ĝardeno | zahrada | ĝardenisto „zahradník“, infanĝardeno „mateřská škola“, bestoĝardeno „zoologická zahrada“ | En nia ĝardeno kreskas pomarbo. – „V naší zahradě roste jabloň.“ |
| 354 | besto | zvíře | bestaro „fauna“, dombesto „domácí zvíře“, rabobesto „šelma“ | Kiun beston vi plej ŝatas? – „Které zvíře máte nejraději?“ |
| 355 | festo | oslava, slavnost | festi „slavit“, festa „slavnostní“ | Ĉiuj amikoj venis al la festo. – „Všichni přátelé přišli na oslavu.“ |
| 357 | historio | historie, dějiny | historia „historický“, historiisto „historik“, prahistorio „pravěk“ | Mi ŝatas legi pri la historio de Eŭropo. – „Rád čtu o dějinách Evropy.“ |
| 358 | ĉielo | nebe, obloha | ĉielarko „duha“, ĉielblua „nebesky modrý“, ĉielskrapanto „mrakodrap“ | La ĉielo estas hodiaŭ tre blua. – „Obloha je dnes velmi modrá.“ |
| 363 | manĝaĵo | jídlo, pokrm | manĝi „jíst“, manĝo „stolování, jídlo“, matenmanĝo „snídaně“ | Ĉi tiu manĝaĵo estas tre bongusta. – „Tohle jídlo je moc chutné.“ |
| 367 | rivero | řeka | rivereto „potok“, riverego „velká řeka“ | La rivero fluas tra la urbo. – „Řeka protéká městem.“ |
| 368 | respondo | odpověď | respondi „odpovídat“, respondeci „být odpovědný“, respondeco „odpovědnost“ | Via respondo estas ĝusta. – „Vaše odpověď je správná.“ |
| 371 | maniero | způsob | sammaniere „stejným způsobem“, alimaniere „jiným způsobem“, vivmaniero „způsob života“ | Ĉiu havas sian manieron lerni. – „Každý má svůj způsob učení.“ |
| 374 | studento | student (vysoké školy) | studi „studovat“, studado „studium“, kunstudento „spolužák“ | Mi estas studento en Vieno. – „Jsem student ve Vídni.“ |
| 376 | milito | válka | militi „válčit“, milita „válečný“, militisto „voják“ | Nenio estas pli malbona ol milito. – „Nic není horší než válka.“ |
| 378 | birdo | pták | birdido „ptáče“, birdaro „hejno ptáků“, kortobirdo „drůbež“ | La birdoj kantas en la arbo. – „Ptáci zpívají na stromě.“ |
| 380 | situacio | situace | situacia „situační“ | La situacio estas tre malfacila. – „Situace je velmi těžká.“ |
| 381 | vetero | počasí | misvetero „špatné počasí“, veterprognozo „předpověď počasí“ | Kia estas la vetero hodiaŭ? – „Jaké je dnes počasí?“ |
| 383 | suno | slunce | sunsubiro „západ slunce“, sunleviĝo „východ slunce“, sunumi „slunit se“ | La suno brilas, kaj ni iras al la maro. – „Svítí slunce a my jedeme k moři.“ |
| 389 | arbaro | les | arbo „strom“, pluvarbaro „deštný prales“, praarbaro „prales“ | Ni promenas tra la arbaro. – „Procházíme se lesem.“ |
| 391 | momento | okamžik, chvíle | momenta „okamžitý“, momente „v okamžiku, právě teď“, lastmomente „na poslední chvíli“ | Atendu momenton, mi tuj revenos. – „Počkejte chvilku, hned se vrátím.“ |
| 392 | danko | díky, poděkování | danki „děkovat“, dankema „vděčný“, sendanka „nevděčný“ | Mil dankojn por via helpo! – „Tisíceré díky za vaši pomoc!“ |
| 396 | parto | část, díl | parte „částečně“, partopreni „zúčastnit se“, plejparte „většinou“ | Ĉi tiu parto de la urbo estas tre malnova. – „Tato část města je velmi stará.“ |
| 398 | plano | plán | plani „plánovat“, laborplano „pracovní plán“ | Kio estas via plano por morgaŭ? – „Jaký máte plán na zítřek?“ |
| 402 | edzo | manžel | edzino „manželka“, geedzoj „manželé“, edziĝi „oženit se“ | Ŝia edzo estas inĝeniero. – „Její manžel je inženýr.“ |
| 405 | celo | cíl | celi „mířit“, sencela „bezúčelný“, vivcelo „životní cíl“ | Mia celo estas lerni Esperanton. – „Mým cílem je naučit se esperanto.“ |
| 411 | vizaĝo | obličej, tvář | vizaĝesprimo „výraz tváře“, vizaĝalvizaĝe „tváří v tvář“ | Li lavis sian vizaĝon. – „Umyl si obličej.“ |
Většina rodin používá u kořene příponu nebo předponu: dom·et·o „domek“ je „dům + malý“ a bo·patr·o „tchán“ je „příbuzný sňatkem + otec“. Jiné spojují dva kořeny: dormo·ĉambro „ložnice“. Stejný kořen dává i slova jiných slovních druhů, například sloveso vivi a přídavné jméno viva vedle vivo. Pravidla jsou na stránce tvoření slov.
Podstatná jména ze sloves a přídavných jmen
Kořen nemá vlastní slovní druh; rozhoduje koncovka. Proto osm ze 100 podstatných jmen sdílí kořen s některým ze 100 nejčastějších sloves:
| Podstatné jméno | Sloveso se stejným kořenem |
|---|---|
| vivo „život“ (95) | vivi „žít“ (129) |
| laboro „práce“ (125) | labori „pracovat“ (126) |
| demando „otázka“ (201) | demandi „ptát se“ (188) |
| amo „láska“ (255) | ami „milovat“ (145) |
| helpo „pomoc“ (298) | helpi „pomáhat“ (110) |
| opinio „názor“ (323) | opinii „domnívat se“ (170) |
| morto „smrt“ (328) | morti „umírat“ (182) |
| respondo „odpověď“ (368) | respondi „odpovídat“ (271) |
Několik dalších dvojic je v seznamu níž: nomo a nomi „nazývat“ (372), eraro a erari „mýlit se“ (633), danko a danki „děkovat“ (635), celo a celi „mířit“ (706), plano a plani „plánovat“ (721).
Tyto koncovky tvoří nová podstatná jména ze sloves a přídavných jmen:
| Koncovka | Co pojmenovává | Příklady | Česky |
|---|---|---|---|
| -o na slovesném kořeni | samotný děj | labori → laboro | „pracovat“ → „práce“ |
| -ado | děj, který trvá nebo se opakuje | skribi → skribado | „psát“ → „psaní (jako činnost)“ |
| -aĵo | konkrétní věc spojená s dějem nebo vlastností | skribi → skribaĵo; manĝi → manĝaĵo; nova → novaĵo | „napsaný text“; „jídlo“; „novinka, zpráva“ |
| -eco | vlastnost nebo stav, který přídavné jméno popisuje | bela → beleco; libera → libereco | „krásný“ → „krása“; „svobodný“ → „svoboda“ |
| -ulo | osoba s touto vlastností | riĉa → riĉulo; blinda → blindulo | „bohatý“ → „boháč“; „slepý“ → „slepec“ |
PMEG uvádí orientační pravidlo: -eco vždy pojmenovává vlastnost nebo stav, kdežto -aĵo obvykle konkrétní věc. Takže beleco je „krása“ jako vlastnost a belaĵo „něco krásného“. Všechny přípony jsou na stránce přípony.
Podstatná jména v esperantu a v češtině: na co si dát pozor
Pro Čecha je největší rozdíl v rodu, pádech a množném čísle. České podstatné jméno má rod, sedm pádů a řadu nepravidelných množných čísel; esperantské má jedinou koncovku -o a jedno -j.
| V češtině | V esperantu | Příklad |
|---|---|---|
| Tři rody (otec, matka, dítě) | Gramatický rod neexistuje. Pohlaví vyjadřuje přípona -in- | patro – „otec“, patrino – „matka“, infano – „dítě“ |
| Koncovka -o připomíná střední rod („okno“) | -o je jen znak podstatného jména a o rodu nic neříká | knabo – „chlapec“, kato – „kočka“, libro – „kniha“ |
| Často samostatná slova: syn – dcera, bratr – sestra, manžel – manželka | Jeden kořen a -in- | filo – filino, frato – fratino, edzo – edzino |
| Nepravidelná množná čísla: člověk – lidé, dítě – děti, přítel – přátelé, oko – oči, ruka – ruce | Vždy -j | homo – homoj, infano – infanoj, amiko – amikoj, okulo – okuloj, mano – manoj |
| Jen množné číslo: dveře, peníze | Obyčejné jednotné číslo | Bonvolu fermi la pordon. – „Zavřete prosím dveře.“ Mi ne havas sufiĉe da mono. – „Nemám dost peněz.“ |
| Povolání s ženským tvarem: učitel – učitelka, herec – herečka | Jeden základní tvar, -in- pro ženu | instruisto – instruistino, kuracisto – kuracistino |
| Sedm pádů: kočka, kočky, kočce, kočku, kočko, kočce, kočkou | Jen -n (akuzativ); zbytek zařídí předložky | Mi vidas katon. – „Vidím kočku.“ Mi parolas pri kato. – „Mluvím o kočce.“ |
| Žádný člen | Jedno la pro věci známé oběma stranám; „nějaký“ neexistuje | Mi havas hundon. – „Mám psa.“ La hundo estas granda. – „Pes je velký.“ |
Zájmeno volíte podle osoby, ne podle rodu podstatného jména: české „osoba“ je ženského rodu, ale o persono, která je muž, řeknete li, a o ženě ŝi. Viz zájmena. Slovesa se podle pohlaví nemění vůbec: Li iris – „Šel“, Ŝi iris – „Šla“.
Několik podstatných jmen vypadá povědomě, ale znamená něco jiného nebo se jinak rozlišuje:
- Tempo je především „čas“, ne české „tempo“ ve smyslu rychlosti. Rychlost je rapideco a Mi ne havas tempon znamená „Nemám čas“.
- Letero je „dopis“, ne „písmeno“. Písmeno abecedy se řekne litero. Rozdíl jedné samohlásky rozhoduje o významu: Mi skribas leteron – „Píšu dopis“, ale la litero ĉ – „písmeno ĉ“.
- Tablo je „stůl“, ne „tabule“. Prkno, deska nebo tabule je tabulo: La libro estas sur la tablo – „Kniha je na stole“.
- Monato je „měsíc“ v kalendáři, kdežto „měsíc“ na obloze je luno. Čeština má pro obojí jedno slovo, esperanto dvě.
- Studento je „student vysoké školy“ (ReVo: lernanto en supera lernejo, tedy na univerzitě, akademii apod.). Čeština říká „student“ i středoškolákovi; žák obecně je lernanto.
Jak jsme počítali
Počítali jsme 8. října 2026 v našem souboru esperanto-1000-common-words-cs.csv. Vychází z 822 296 vět z Tatoeby s 5 831 657 slovy. Množné -j a akuzativní -n se odstraňují, takže libro, libroj a libron se počítají společně pod libro; metoda je popsána na stránce nejběžnější slova.
- 359 z 1 000 položek jsou podstatná jména (35,9 %). Jejich hodnoty
per_milliondávají dohromady 86 593 na milion, takže podstatná jména tvoří 8,7 % všech slov v korpusu. Slovesa tvoří 17,6 %. - 8 ze 100 nejběžnějších slov jsou podstatná jména a 62 z prvních 300.
- 100 nejčastějších podstatných jmen leží na pozicích 55 až 411 seznamu. Jejich hodnoty
per_milliondávají dohromady 52 217, tedy 5,2 % všech slov a 60,3 % všech výskytů podstatných jmen, které seznam pokrývá. - Prvních 10, 20 a 50 podstatných jmen tvoří 1,3 %, 2,2 % a 3,8 % všech slov. Samotné homo tvoří 0,2 %.
Slovní druhy poznáváme podle koncovek: položka končící na -o je podstatné jméno, kromě gramatických slov jako kio a tio, která se počítají mezi tabulková slova. Odvozené podstatné jméno se počítá zvlášť, takže patro a patrino jsou dvě podstatná jména. Jména psaná velkým písmenem (Maria, Parizo) jsme vynechali, kromě Esperanto a Dio. Tatoeba obsahuje krátké, psané, často překládané věty; romány nebo mluvená řeč by daly jiné pořadí, jak ukazuje seznam na stránce Slovní zásoba.
Časté otázky
Jaká jsou nejčastější podstatná jména v esperantu?
V našem seznamu je deset nejčastějších podstatných jmen homo, tempo, libro, infano, jaro, lingvo, vivo, tago, domo a mono. Dohromady tvoří 1,3 % všech slov v korpusu Tatoeby.
Kolik esperantských podstatných jmen je třeba znát?
20 nejčastějších podstatných jmen pokrývá 2,2 % všech slov v našem korpusu, 50 nejčastějších 3,8 % a 100 nejčastějších 5,2 %. Všechna podstatná jména dohromady tvoří 8,7 % slov, protože se v každé větě vracejí stejná gramatická slova a slovesa: samotná gramatická slova tvoří 44,4 %. Ostatní slovní druhy najdete v seznamu 1 000 slov.
Jak se tvoří množné číslo podstatného jména v esperantu?
Přidejte k podstatnému jménu -j: libro → libroj. Pro předmět přidejte za něj -n: librojn. Platí to pro všechna podstatná jména a člen la se nemění.
Mají esperantská podstatná jména rod?
Ne. Esperanto nemá gramatický rod. Většina slov pro osoby, například amiko „přítel“, nic neříká o pohlaví a přípona -in- tvoří ženský tvar u kořenů, které jsou významem mužské: patro „otec“ → patrino „matka“.
Jak se v esperantu udělá podstatné jméno ze slovesa nebo přídavného jména?
Změňte koncovku: labori „pracovat“ → laboro „práce“. Pro trvající děj přidejte -ad- (skribado), pro konkrétní věc -aĵ- (manĝaĵo), pro vlastnost -ec- (beleco) a pro osobu s vlastností -ul- (riĉulo). Viz přípony.
Zdroje
- Esperantopedia: 1 000 nejběžnějších esperantských slov (CSV, pořadí, slovní druh, český význam, četnost na milion), počítáno 8. října 2026; metoda na této stránce
- Tatoeba: downloads – esperantské věty, staženo 7. října 2026; licence CC BY 2.0 FR
- Reta Vortaro (ReVo): hesla jako domo, patro, knabo, studi a skribi, přečteno 8. října 2026; významy slov v rodinách jsou z ReVo zkrácené a přeložené do češtiny
- PMEG: Bazaj reguloj por O-vortoj, Seksa signifo de O-vortoj a stránky o příponách AD, AĴ a EC
- Wiktionary: Esperanto lemmas (CC BY-SA 4.0) a ESPDIC Paula Denisowského (CC BY 3.0), zdroje anglických významů v seznamu; české významy jsme připravili sami a zkontrolovali je v českých překladech ReVo a v českém Wikislovníku
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.