Učení
100 nejčastějších sloves v esperantu s příklady
Sto sloves, šest koncovek a žádné nepravidelné tvary: dohromady tvoří 14,2 % všech slov v každodenních esperantských větách.
Nejčastější esperantská slovesa jsou esti „být“, povi „moci“, havi „mít“, fari „dělat“, diri „říct“ a voli „chtít“. 100 nejčastějších sloves z našeho seznamu 1 000 nejběžnějších slov tvoří 14,2 % všech slov v korpusu o 5,8 milionu slov z každodenních esperantských vět a samotných deset nejčastějších tvoří 8,1 %. Každé sloveso má pro všechny osoby stejné koncovky, takže jedna krátká lekce o slovesných koncovkách otevře celou tabulku.
Šest koncovek, jeden tvar pro každou osobu
Každé sloveso níže je uvedeno jako infinitiv na -i. Chcete-li ho použít, nahraďte -i koncovkou; je stejná pro „já“, „ty“, „on“, „my“ i „oni“. Česká slovesa mění tvar podle osoby, čísla, času a v minulém čase i podle rodu („šel, šla“); esperantská se mění jen podle času a způsobu.
| Koncovka | Použití | Příklad | Česky |
|---|---|---|---|
| -i | infinitiv | iri | „jít, jet“ |
| -as | přítomný čas | Mi iras. Ili iras. | „Jdu. Oni jdou.“ |
| -is | minulý čas | Mi iris. | „Šel/šla jsem.“ |
| -os | budoucí čas | Ni iros. | „Půjdeme.“ |
| -us | podmiňovací způsob | Ŝi irus. | „Šla by.“ |
| -u | rozkaz, přání | Iru! | „Jdi! Jděte!“ |
Nepravidelná slovesa neexistují, ani esti: mi estas, vi estas, ili estas. Složené časy a příčestí jsou na stránce slovesa.
10 sloves, kterými začít
Je to náš vlastní výběr, ne oficiální seznam. Osm z deseti patří mezi deset nejčastějších sloves v tabulce. Zbývající dvě slovesa z této desítky, devi a ŝati, následují hned za nimi: devi funguje jako povi a voli a ŝati se používá stejně (Mi ŝatas legi. – „Rád/a čtu.“). Kompreni a paroli jsme přidali, protože je začátečník potřebuje už v první konverzaci.
| Sloveso | Česky | Proč první | Příklad |
|---|---|---|---|
| esti | být | Totožnost, místo a stav; s odstupem nejčastější sloveso (4,1 % všech slov) | Mi estas studento. – „Jsem student.“ |
| havi | mít | Vlastnictví a rodina | Mi havas fraton. – „Mám bratra.“ |
| voli | chtít | Přání a objednávky v obchodech a kavárnách | Mi volas manĝi. – „Chci jíst.“ |
| povi | moci | Schopnost, dovolení a zdvořilé otázky | Ĉu mi povas sidi ĉi tie? – „Mohu si tu sednout?“ |
| iri | jít, jet | Pohyb a ukazování cesty | Ni iras al la parko. – „Jdeme do parku.“ |
| fari | dělat | Tvoří otázku Kion vi faras? | Ŝi faras kukon. – „Dělá dort.“ |
| diri | říkat, říct | Umožní zeptat se, jak se slovo řekne | Kiel oni diras „dankon“ angle? – „Jak se řekne ‚dankon‘ anglicky?“ |
| scii | vědět | Odpovídání a přiznání, že nevím | Ĉu vi scias, kie estas la banko? – „Víte, kde je banka?“ |
| kompreni | rozumět | Říct, zda stíháte | Ĉu vi komprenas min? – „Rozumíte mi?“ |
| paroli | mluvit | Zeptat se, kdo mluví jakým jazykem | Ĉu vi parolas Esperanton? – „Mluvíte esperantem?“ |
100 nejčastějších esperantských sloves
Pořadí je místo slovesa mezi všemi 1 000 slovy seznamu, takže esti na 3. místě je hned za la a mi. Sloupec Přechodné? vychází z označení v ReVo, Reta Vortaro: T znamená přechodné (sloveso může mít přímý předmět s -n), I nepřechodné, T/I že ReVo uvádí obě použití a – že ReVo žádné označení nemá. Příklady jsou naše; každé sloveso si můžete vyhledat ve slovníku.
| Pořadí | Sloveso | Česky | Přechodné? | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| 3 | esti | být | I | La kato estas en la ĝardeno. – „Kočka je na zahradě.“ |
| 19 | povi | moci, umět | T | Mi povas veni morgaŭ. – „Zítra můžu přijít.“ |
| 21 | havi | mít | T | Ŝi havas tri katojn. – „Má tři kočky.“ |
| 27 | fari | dělat, udělat | T | Kion vi faras? – „Co děláte?“ |
| 30 | diri | říkat, říct | T | Li diris nenion. – „Nic neřekl.“ |
| 31 | voli | chtít | T | Mi volas kafon. – „Chci kávu.“ |
| 35 | scii | vědět | T | Mi ne scias la respondon. – „Odpověď neznám.“ |
| 39 | devi | muset, mít povinnost | T | Ni devas iri hejmen. – „Musíme jít domů.“ |
| 40 | iri | jít, jet | I | Ŝi iras al la lernejo. – „Chodí do školy.“ |
| 47 | ŝati | mít rád/a, cenit si | T | Mi ŝatas muzikon. – „Mám rád/a hudbu.“ |
| 50 | paroli | mluvit, hovořit | T/I | Ŝi parolas tri lingvojn. – „Mluví třemi jazyky.“ |
| 52 | vidi | vidět | T | Mi vidas hundon en la ĝardeno. – „Vidím na zahradě psa.“ |
| 61 | veni | přicházet, přijít | I | Mia amiko venos morgaŭ. – „Můj kamarád přijde zítra.“ |
| 67 | kredi | věřit | T/I | Mi kredas vin. – „Věřím vám.“ |
| 80 | pensi | myslet, přemýšlet | T/I | Mi pensas pri vi. – „Myslím na vás.“ |
| 83 | manĝi | jíst | T | Ni manĝas pomojn. – „Jíme jablka.“ |
| 84 | bezoni | potřebovat | T | Mi bezonas helpon. – „Potřebuji pomoc.“ |
| 97 | okazi | dít se, stát se, konat se | I | Kio okazis? – „Co se stalo?“ |
| 99 | trovi | nacházet, najít | T | Mi trovis mian ŝlosilon. – „Našel/a jsem svůj klíč.“ |
| 101 | doni | dávat, dát | T | Li donas floron al ŝi. – „Dává jí květinu.“ |
| 110 | helpi | pomáhat, pomoci | T/I | Ĉu vi povas helpi min? – „Můžete mi pomoci?“ |
| 111 | aĉeti | kupovat, koupit | T | Ŝi aĉetis novan libron. – „Koupila novou knihu.“ |
| 112 | resti | zůstávat, zůstat | I | Mi restas hejme hodiaŭ. – „Dnes zůstávám doma.“ |
| 120 | peti | žádat, prosit | T/I | Li petis panon. – „Požádal o chléb.“ |
| 121 | kompreni | rozumět, chápat | T | Mi ne komprenas la demandon. – „Nerozumím té otázce.“ |
| 124 | bonvoli | být tak laskav (bonvolu = prosím) | I | Bonvolu atendi minuton. – „Počkejte prosím minutku.“ |
| 126 | labori | pracovat | I | Li laboras en banko. – „Pracuje v bance.“ |
| 129 | vivi | žít | I | La avo ankoraŭ vivas. – „Dědeček ještě žije.“ |
| 131 | atendi | čekat | T | Mi atendas la buson. – „Čekám na autobus.“ |
| 135 | rigardi | dívat se, podívat se | T | Ni rigardas filmon. – „Díváme se na film.“ |
| 136 | provi | zkoušet, zkusit | T | Provu denove! – „Zkuste to znovu!“ |
| 137 | lerni | učit se | T | Mi lernas Esperanton. – „Učím se esperanto.“ |
| 140 | legi | číst | T | Ŝi legas gazeton. – „Čte noviny.“ |
| 144 | aŭdi | slyšet | T | Mi aŭdas muzikon. – „Slyším hudbu.“ |
| 145 | ami | milovat | T | Li amas sian familion. – „Miluje svou rodinu.“ |
| 146 | loĝi | bydlet | T/I | Ni loĝas en malgranda urbo. – „Bydlíme v malém městě.“ |
| 148 | deziri | přát si, toužit | T | Mi deziras al vi feliĉon. – „Přeji vám štěstí.“ |
| 151 | senti | cítit | T | Li sentis doloron en la piedo. – „Cítil bolest v noze.“ |
| 160 | lasi | nechávat, nechat | T | Lasu min paroli! – „Nechte mě mluvit!“ |
| 161 | koni | znát (osobu, místo) | T | Ĉu vi konas tiun viron? – „Znáte toho muže?“ |
| 163 | ŝajni | zdát se | I | Ŝajnas, ke pluvos. – „Zdá se, že bude pršet.“ |
| 166 | uzi | používat, použít | T | Mi uzas komputilon. – „Používám počítač.“ |
| 169 | preni | brát, vzít | T | Li prenis sian ĉapelon. – „Vzal si klobouk.“ |
| 170 | opinii | domnívat se, myslet si | T | Kion vi opinias pri tio? – „Co si o tom myslíte?“ |
| 172 | ludi | hrát, hrát si | T/I | La infanoj ludas en la ĝardeno. – „Děti si hrají na zahradě.“ |
| 177 | alveni | dorazit, přijet | I | La trajno alvenis je la tria. – „Vlak dorazil ve tři hodiny.“ |
| 179 | ekzisti | existovat | I | Tiu vorto ne ekzistas. – „To slovo neexistuje.“ |
| 182 | morti | umírat, zemřít | I | La floroj mortis. – „Květiny zemřely.“ |
| 183 | skribi | psát, napsat | T | Mi skribas leteron. – „Píšu dopis.“ |
| 186 | sukcesi | uspět, podařit se | I | Mi sukcesis trovi la hotelon. – „Podařilo se mi najít hotel.“ |
| 188 | demandi | ptát se, zeptat se | T | Li demandis, kie estas la stacidomo. – „Zeptal se, kde je nádraží.“ |
| 190 | foriri | odcházet, odejít | I | Ŝi foriris sen vorto. – „Odešla beze slova.“ |
| 191 | forgesi | zapomínat, zapomenout | T/I | Mi forgesis lian nomon. – „Zapomněl/a jsem jeho jméno.“ |
| 192 | trinki | pít | T | Li trinkas akvon. – „Pije vodu.“ |
| 194 | rajti | smět, mít právo | I | Ĉu mi rajtas eniri? – „Smím vstoupit?“ |
| 200 | aspekti | vypadat | I | Ŝi aspektas feliĉa. – „Vypadá šťastně.“ |
| 203 | iĝi | stávat se, stát se | I | Li iĝis kuracisto. – „Stal se lékařem.“ |
| 204 | viziti | navštěvovat, navštívit | T | Ni vizitos la avinon dimanĉe. – „V neděli navštívíme babičku.“ |
| 205 | kapabli | být schopen, dokázat | T | Ŝi kapablas solvi tiun problemon. – „Dokáže ten problém vyřešit.“ |
| 206 | perdi | ztrácet, ztratit | T | Mi perdis mian ombrelon. – „Ztratil/a jsem deštník.“ |
| 207 | ricevi | dostávat, dostat | T | Ŝi ricevis leteron de amiko. – „Dostala dopis od kamaráda.“ |
| 209 | reveni | vracet se, vrátit se | I | Li revenos je la sesa. – „Vrátí se v šest.“ |
| 212 | timi | bát se | T | La infano timas la hundon. – „Dítě se bojí psa.“ |
| 215 | dormi | spát | I | La bebo dormas. – „Miminko spí.“ |
| 219 | ĉesi | přestávat, přestat | I | La pluvo ĉesis. – „Déšť přestal.“ |
| 220 | plaĉi | líbit se | I | Tiu libro plaĉas al mi. – „Ta kniha se mi líbí.“ |
| 222 | esperi | doufat | T/I | Mi esperas, ke vi venos. – „Doufám, že přijdete.“ |
| 224 | komenci | začínat, začít (něco) | T | Ni komencas la lecionon. – „Začínáme lekci.“ |
| 231 | renkonti | potkat, setkat se | T | Mi renkontis ŝin en la urbo. – „Potkal/a jsem ji ve městě.“ |
| 236 | necesi | být nutné, být potřeba | – | Ne necesas rapidi. – „Není třeba spěchat.“ |
| 239 | serĉi | hledat | T | Mi serĉas mian telefonon. – „Hledám svůj telefon.“ |
| 240 | studi | studovat | T | Ŝi studas medicinon. – „Studuje medicínu.“ |
| 243 | meti | dát někam, položit | T | Metu la libron sur la tablon. – „Položte tu knihu na stůl.“ |
| 244 | montri | ukazovat, ukázat | T | Ŝi montris al ni la vojon. – „Ukázala nám cestu.“ |
| 249 | memori | pamatovat si | T/I | Mi memoras tiun tagon. – „Pamatuji si ten den.“ |
| 250 | ebli | být možné | – | Ĉu eblas pagi per karto? – „Dá se platit kartou?“ |
| 258 | atingi | dosahovat, dosáhnout | T/I | Ni atingis la supron de la monto. – „Dosáhli jsme vrcholu hory.“ |
| 259 | troviĝi | nacházet se, být k nalezení | I | La banko troviĝas apud la stacidomo. – „Banka se nachází vedle nádraží.“ |
| 260 | aŭskulti | poslouchat | T | Ni aŭskultas radion. – „Posloucháme rádio.“ |
| 264 | scipovi | umět | T | Ŝi scipovas naĝi. – „Umí plavat.“ |
| 267 | decidi | rozhodovat se, rozhodnout se | T | Ni decidis resti hejme. – „Rozhodli jsme se zůstat doma.“ |
| 270 | eliri | vycházet, vyjít | T/I | Li eliris el la ĉambro. – „Vyšel z pokoje.“ |
| 271 | respondi | odpovídat, odpovědět | T/I | Ŝi respondis al mia letero. – „Odpověděla na můj dopis.“ |
| 282 | fariĝi | stát se (čím), vzniknout | I | La vetero fariĝis malvarma. – „Počasí se ochladilo.“ |
| 287 | sidi | sedět | I | La kato sidas sur la seĝo. – „Kočka sedí na židli.“ |
| 288 | pagi | platit, zaplatit | T | Mi pagis dek eŭrojn. – „Zaplatil/a jsem deset eur.“ |
| 289 | eniri | vcházet, vejít | T/I | Bonvolu eniri. – „Vstupte, prosím.“ |
| 291 | ŝanĝi | měnit, změnit | T | Mi ŝanĝis mian opinion. – „Změnil/a jsem názor.“ |
| 302 | gravi | záležet, být důležitý | I | Tio ne gravas. – „Na tom nezáleží.“ |
| 308 | rakonti | vyprávět | T | La avino rakontas fabelon. – „Babička vypráví pohádku.“ |
| 309 | forlasi | opouštět, opustit | T | Li forlasis la urbon. – „Opustil město.“ |
| 311 | akcepti | přijímat, přijmout | T | Ŝi akceptis la donacon. – „Přijala dárek.“ |
| 313 | kanti | zpívat | T | Ŝi kantas belan kanton. – „Zpívá krásnou píseň.“ |
| 314 | pasigi | trávit, strávit (čas) | T | Ni pasigis la feriojn ĉe la maro. – „Strávili jsme prázdniny u moře.“ |
| 316 | sendi | posílat, poslat | T | Mi sendis mesaĝon al li. – „Poslal/a jsem mu zprávu.“ |
| 319 | malfermi | otevírat, otevřít | T | Bonvolu malfermi la fenestron. – „Otevřete prosím okno.“ |
| 320 | manki | chybět | I | Al mi mankas tempo. – „Chybí mi čas.“ |
| 321 | naĝi | plavat | I | Ni naĝas en la maro. – „Plaveme v moři.“ |
| 325 | igi | činit (jakým), přimět, způsobit | T | Tio igis ŝin ridi. – „Rozesmálo ji to.“ |
| 326 | mortigi | zabíjet, zabít | T | La malvarmo mortigis la florojn. – „Chlad zabil květiny.“ |
Ze 100 sloves je 57 označeno T, 27 I a 14 T/I a pro necesi a ebli ReVo označení nemá. Tři poznámky k označením:
- Modální slovesa se počítají jako přechodná. Po povi, voli a devi je infinitiv přímým předmětem (PMEG) a ReVo to u devi uvádí. Ze tří jen voli má i předmět v podobě běžného podstatného jména: Mi volas kafon.
- Slovesa s příponou se řídí příponou. ReVo nemá označení u troviĝi a fariĝi; uvádíme I, protože sloveso s -iĝ- nikdy nemá předmět. Pasigi, igi a mortigi s -ig- ho mají vždy.
- Složeniny se mohou lišit od základu. Alveni, reveni a foriri jsou veni a iri s předložkou nebo předponou (viz předpony) a zůstávají nepřechodné. ReVo označuje eliri a eniri jako T/I, protože místo může být předmětem (eniri la ĉambron, příklad z ReVo) nebo stát za předložkou (eniri en la ĉambron).
Dvojice jako komenci a komenciĝi
Čeština zná obojí: některá slovesa fungují s předmětem i bez něj („začít lekci“ – „lekce začala“), jiná si pomáhají slovem „se“ („změnit plán“ – „plán se změnil“). Esperanto to rozděluje vždy: komenci má předmět, komenciĝi ho nemá. Níže je šest dvojic ze seznamu. Úplné pravidlo s více než 30 dvojicemi je na stránce -ig- a -iĝ-.
| Dvojice (pořadí) | Změna | Příklad |
|---|---|---|
| komenci (224) → komenciĝi (534) | T → I | Ni komencis la lecionon. – „Začali jsme lekci.“ / La leciono komenciĝis. – „Lekce začala.“ |
| fini (339) → finiĝi (467) | T → I | Ŝi finis la laboron. – „Dokončila práci.“ / La laboro finiĝis. – „Práce skončila.“ |
| trovi (99) → troviĝi (259) | T → I | Mi trovis la libron. – „Našel/a jsem knihu.“ / La libro troviĝas sur la breto. – „Kniha se nachází na polici.“ |
| fari (27) → fariĝi (282) | T → I | Mi faris teon. – „Udělal/a jsem čaj.“ / La teo fariĝis malvarma. – „Čaj vychladl.“ |
| ŝanĝi (291) → ŝanĝiĝi (637) | T → I | Mi ŝanĝis la planon. – „Změnil/a jsem plán.“ / La plano ŝanĝiĝis. – „Plán se změnil.“ |
| morti (182) → mortigi (326) | I → T | La floroj mortis. – „Květiny zemřely.“ / La malvarmo mortigis la florojn. – „Chlad zabil květiny.“ |
Holé La leciono komencis je chyba; řekněte La leciono komenciĝis. Obě přípony jsou také slovesa: iĝi „stát se“ a igi „přimět“, například Tio igis ŝin ridi. – „Rozesmálo ji to.“
Esti, havi, povi, voli a devi s infinitivem
Když následuje druhé sloveso, zůstává v infinitivu, bez „to“ a bez předložky.
| Sloveso | S infinitivem | Příklad |
|---|---|---|
| esti | Infinitiv může být podmětem | Paroli Esperanton estas agrable. – „Mluvit esperantem je příjemné.“ |
| havi | Nepoužívá se pro povinnost; „muset“ je devi | Mi devas iri. – „Musím jít.“ |
| povi | Schopnost nebo dovolení | Ŝi povas legi. – „Dokáže číst.“ |
| voli | Přání | Mi volas dormi. – „Chci spát.“ |
| devi | Nutnost | Ni devas atendi. – „Musíme čekat.“ |
S povi, voli a devi je ten, kdo může, chce nebo musí, zároveň tím, kdo děj provádí (PMEG). Provádí-li děj někdo jiný, použijte větu s ke: Mi volas, ke vi venu. – „Chci, abyste přišli.“ Mnohá další slovesa z tabulky mají také infinitiv: ŝati, bezoni, deziri, provi, komenci, lerni, decidi, scipovi a sukcesi.
Slovesa v esperantu a v češtině: na co si dát pozor
Pro Čecha je nejvíc záludností v pádech za slovesem a ve slově „se“, méně ve významech samotných. Rozdíly níže se týkají sloves z tabulky.
| V češtině | V esperantu | Příklad |
|---|---|---|
| Předložka před předmětem: čekat na, dívat se na, žádat o | Bez předložky, hned -n: atendi, rigardi, peti | Mi atendas la buson. – „Čekám na autobus.“ Li petis panon. – „Požádal o chléb.“ |
| Různé pády: potřebovat (4. pád), bát se (2. pád), věřit (3. pád) | Vždy obyčejný akuzativ s -n: bezoni, timi, kredi | Mi bezonas helpon. – „Potřebuji pomoc.“ La infano timas la hundon. – „Dítě se bojí psa.“ |
| 3. pád (komu?): dát komu, poslat komu, líbit se komu, chybět komu | Obvykle al, jako český 3. pád: doni al, sendi al, plaĉi al, manki al. U helpi ReVo uvádí obojí: helpi iun i helpi al iu | Al mi mankas tempo. – „Chybí mi čas.“ |
| „Se“ bez protějšku: bát se, učit se, zdát se, dít se, líbit se | Obyčejná slovesa bez přípony: timi, lerni, ŝajni, okazi, plaĉi. „Učit někoho“ je samostatné sloveso instrui | Mi lernas Esperanton. – „Učím se esperanto.“ |
| „Se“ jako změna stavu: nacházet se, končit se, měnit se, stávat se | Přípona -iĝ-: troviĝi, finiĝi, ŝanĝiĝi, iĝi, fariĝi | La banko troviĝas apud la stacidomo. – „Banka se nachází vedle nádraží.“ |
| Dokonavý a nedokonavý vid: kupovat – koupit, psát – napsat, jíst – sníst | Jedno sloveso pro obojí: aĉeti, skribi, manĝi; význam plyne z času a souvislosti | Ŝi aĉetis novan libron. – „Koupila novou knihu.“ |
| Minulý čas podle rodu: šel – šla – šlo | Beze změny: iris pro všechny | Li iris. – „Šel.“ Ŝi iris. – „Šla.“ |
| Jít, chodit, jet, jezdit | Jedno iri; „jet vozidlem“ lze upřesnit slovesem veturi | Ŝi iras al la lernejo. – „Chodí do školy.“ |
| Moci, umět, smět | povi – možnost a dovolení, scipovi – „umět“, kapabli – „být schopen“, rajti – „smět“ | Ĉu mi rajtas eniri? – „Smím vstoupit?“ |
| Vědět a znát; „znát odpověď“ | scii – fakt, koni – osoba nebo místo. „Znát odpověď“ je scii la respondon | Mi ne scias la respondon. – „Neznám odpověď.“ Ĉu vi konas tiun viron? – „Znáte toho muže?“ |
| „Mám jít, mám to udělat“ (povinnost) | devi, ne havi: havi znamená jen „vlastnit“ | Ni devas atendi. – „Musíme čekat.“ |
| Vejít, vyjít, odejít, vrátit se | Předpona určuje směr, jako v češtině: eniri, eliri, foriri, reveni | Li eliris el la ĉambro. – „Vyšel z pokoje.“ |
U „se“ si zapamatujte jedno pravidlo: české „se“ odpovídá esperantskému -iĝ- jen tehdy, když podmět sám prochází změnou (La plano ŝanĝiĝis. – „Plán se změnil.“). U sloves, která mají „se“ jen z povahy slova, jako „bát se“ nebo „učit se“, přípona nepřibývá. Více o dvojicích najdete na stránce -ig- a -iĝ-.
Jak jsme počítali
Počítali jsme 8. října 2026 v našem souboru esperanto-1000-common-words-cs.csv. Vychází z 822 296 vět z Tatoeby s 5 831 657 slovy a každý slovesný tvar se počítá pod infinitivem; metoda je popsána na stránce nejběžnější slova.
- 313 z 1 000 položek jsou slovesa (31,3 %). Jejich hodnoty
per_milliondávají dohromady 175 641 na milion, takže slovesa tvoří 17,6 % všech slov v korpusu. - 19 ze 100 nejběžnějších slov jsou slovesa a 88 z prvních 300.
- 100 nejčastějších sloves leží na pozicích 3 až 326 seznamu. Jejich hodnoty
per_milliondávají dohromady 141 900, tedy 14,2 % všech slov a 80,8 % všech výskytů sloves, které seznam pokrývá. - Prvních 10, 20 a 50 sloves tvoří 8,1 %, 9,7 % a 12,1 % všech slov. Samotné esti tvoří 4,1 %.
Slovní druhy poznáváme podle koncovek: položka končící na -i je sloveso a odvozený tvar se počítá zvlášť, takže komenci a komenciĝi jsou dvě slovesa. Tatoeba obsahuje krátké, psané, často překládané věty; romány nebo mluvená řeč by daly jiné pořadí, jak ukazuje seznam na stránce Slovní zásoba.
Časté otázky
Jaká jsou nejčastější slovesa v esperantu?
V našem seznamu je deset nejčastějších sloves esti, povi, havi, fari, diri, voli, scii, devi, iri a ŝati. Dohromady tvoří 8,1 % všech slov v korpusu Tatoeby; samotné esti tvoří 4,1 %.
Kolik esperantských sloves je třeba znát?
20 nejčastějších sloves pokrývá 9,7 % všech slov v našem korpusu, 50 nejčastějších 12,1 % a 100 nejčastějších 14,2 %. Každé sloveso má stejné koncovky, takže vás nové sloveso stojí jen jeho kořen. Ostatní slovní druhy najdete v seznamu 1 000 slov.
Existují v esperantu nepravidelná slovesa?
Ne. Všechna slovesa včetně esti „být“ používají koncovky -i, -as, -is, -os, -us a -u a tvar se nemění podle osoby ani čísla: mi iras, ili iras.
Jak poznám, zda esperantské sloveso má předmět?
Vyhledejte ho v ReVo, které slovesa označuje jako přechodná, nepřechodná, nebo obojí. Můžete se také zeptat „koho?“ nebo „co?“ za slovesem. Sloveso s -ig- má předmět vždy, sloveso s -iĝ- nikdy; viz -ig- a -iĝ-.
Jak se řekne „musím“ v esperantu?
Použijte devi: Mi devas iri. – „Musím jít.“ Sloveso havi znamená „vlastnit“ (Mi havas libron) a pro povinnost se nepoužívá; české „mám jít“ se proto překládá slovesem devi.
Zdroje
- Esperantopedia: 1 000 nejběžnějších esperantských slov (CSV, pořadí, slovní druh, český význam, četnost na milion), počítáno 8. října 2026; metoda na této stránce
- Tatoeba: downloads – esperantské věty, staženo 7. října 2026; licence CC BY 2.0 FR
- Reta Vortaro (ReVo): zkratky tr, ntr, x; hesla jako esti, povi, devi, paroli, komenci a troviĝi, přečteno 8. října 2026
- PMEG: I-verboj kune kun povi, devi kaj voli, I-verboj kiel subjekto, I-verboj kune kun aliaj verboj, IĜ-verboj
- Wiktionary: Esperanto lemmas (CC BY-SA 4.0) a ESPDIC Paula Denisowského (CC BY 3.0), zdroje anglických významů v seznamu; české významy jsme připravili sami a zkontrolovali je v českých překladech ReVo a v českém Wikislovníku
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.