Esperantopedia

Fráze

Náboženství a víra v esperantu: slova a svátky

Neutrální slova pro víru, nevíru, místa uctívání, svátky a duchovní a k tomu části slov, ze kterých se skládají.

Aktualizováno: 4 min čtení

Náboženství se v esperantu řekne religio (re-li-GI-o), víra kredo, věřit kredi a modlit se preĝi. Náboženství se často pojmenovávají příponou -ism- „nauka“ a vyznavači příponou -an- „člen“: kristanismo, kristano. Slova jsou neutrální označení a stránka nestraní ani víře, ani nevíře. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

Víra, důvěra a modlitba

Kredi má je pro víru v někoho či něco (kredi je Dio „věřit v Boha“) a ke pro víru, že něco platí: Mi kredas, ke vi pravas „Věřím, že máte pravdu“.

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
náboženstvíreligiore-li-GI-opřídavné jméno: religia
víra (nauka), věřícíkredo, kredantoKRE-do, kre-DAN-to
víra (důvěra)fidoFI-doReVo: spíš důvěra než kredo
Bůh; bůh, bohyněDio; dio, diinoDI-o; DI-o, di-I-novelké písmeno pro jediného nejvyššího boha
posvátný, světecsankta, sanktuloSANK-ta, sank-TU-lo
modlit se, modlitbapreĝi, preĝoPRE-ĝi, PRE-ĝopreĝi al „modlit se k“
uctívání, obřadkulto, ritoKUL-to, RI-to
bohoslužbadiservodi-SER-vo
Bible, korán, TóraBiblio, Korano, Toraobi-BLI-o, ko-RA-no, to-RA-ovelká písmena
duše, duchanimo, spiritoa-NI-mo, spi-RI-toobě znamenají i „mysl“
prorok, andělprofeto, anĝelopro-FE-to, an-ĜE-lo
zázrak, hříchmiraklo, pekomi-RA-klo, PE-ko
požehnání, žehnatbeno, beniBE-no, BE-ni
nebe, ráj, pekloĉielo, paradizo, inferoĉi-E-lo, pa-ra-DI-zo, in-FE-roĉielo je i „obloha“
reinkarnace, karmareenkarniĝo, karmore-en-kar-NI-ĝo, KAR-moReVo: karma v buddhismu a hinduismu
půst, postit sefasto, fastiFAS-to, FAS-ti
pouť, poutníkpilgrimo, pilgrimantopil-GRI-mo, pil-gri-MAN-toReVo varuje před záměnou
ateistaateistoa-te-IS-toateismus: ateismo; synonymum z ReVo sendiulo „člověk bez boha“
agnostikagnostikuloag-nos-ti-KU-loReVo: nepřijímá žádné filozofické ani náboženské vyznání

Česky je „víra“ jedno slovo, esperanto rozlišuje dvě. Kredo je to, čemu člověk věří (česky též „kréda“), kdežto fido je důvěra: Mi fidas vin „Věřím vám“, ale Mi kredas je Dio „Věřím v Boha“.

Náboženství a jejich vyznavači

PMEG ukazuje vzor: z Kristo je kristano (vyznavač) a kristanismo (nauka). U buddhismu PMEG dává přednost tvarům budhisto a budhismo, používá se i budhano; hlavní hesla ReVo jsou budaismo a budaisto. Přídavná jména končí na -a: kristana, islama, juda, hinduisma.

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
křesťanství, křesťankristanismo, kristanokris-ta-NIS-mo, kris-TA-no
římský katolíkromkatolika, katolikorom-ka-to-LI-ka, ka-to-LI-koviz poznámky níže
protestantprotestantopro-tes-TAN-toReVo: např. luterano
pravoslavíortodoksa kristanismoor-to-DOK-sa kris-ta-NIS-mo
islám, muslimislamo, islamanoi-SLA-mo, i-sla-MA-no
judaismus, židjudismo, judoju-DIS-mo, JU-doReVo označuje judaismo jako řídké a lepší se mu vyhnout
hinduismus, hinduistahinduismo, hinduohin-du-IS-mo, hin-DU-o
buddhismus, buddhistabudhismo, budhisto, budhanobud-HIS-mo, bud-HIS-to, bud-HA-noReVo: budaismo
šintoismusŝintoismoŝin-to-IS-moReVo: také ŝintoo
taoismusdaŭismo, taoismodaŭ-IS-mo, ta-o-IS-mo
konfucianismuskonfuceanismokon-fu-ce-a-NIS-moPMEG: také konfuceismo
sikhismus, sikhsikismo, sikosi-KIS-mo, SI-kotvary z Vikipedie
bahá’í, vyznavač bahá’íbahaismo, bahaanoba-ha-IS-mo, ba-ha-A-no

Poznámky k výběru slov:

  • Muslim. Použijte islamano. ReVo říká, že mahometano (slovo Zamenhofa i PIV, česky dnes spíš zastaralé „mohamedán“) je v neutrálních textech lepší nepoužívat, protože muslimové ho považují za urážlivé.
  • Islám. Pro náboženství řekněte islamo; islamismo ReVo definuje jako politiku usilující o přísnou podobu islámské společnosti.
  • Katolík. Romkatolika je přesné přídavné jméno; ReVo poznamenává, že samotné katolika se objevuje i v názvech jiných církví.
  • Žid. ReVo definuje judo jako příslušníka národa pocházejícího ze starých Hebrejců nebo jeho náboženství. Česky se rozlišuje „Žid“ (příslušník národa) a „žid“ (vyznavač judaismu); esperantsky je to vždy judo. Sport je ĵudo (ĴU-do); pozor, česky se sport píše „judo“, ale esperantské judo je žid.
  • Církev. Církev jako organizaci s naukou, kultem a hierarchií pojmenovává eklezio (e-kle-ZI-o); budova je preĝejo.

Místa uctívání

PMEG vysvětluje, že preĝejo se tradičně používá hlavně pro křesťanské kostely, ale může označit jakékoli náboženství; pro přesnost přidejte přídavné jméno: islama preĝejo, hinduisma preĝejo.

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
kostel, modlitebnapreĝejopre-ĜE-jopreĝi + -ej- „místo“
křesťanský kostelkirkoKIR-koPMEG: velmi řídké
katedrálakatedraloka-te-DRA-lobiskupský kostel
mešita, minaretmoskeo, minaretomos-KE-o, mi-na-RE-to
synagogasinagogosi-na-GO-go
chrámtemploTEM-plo
pagodapagodopa-GO-doReVo: asijský chrám
kláštermonaĥejomo-na-ĤE-jomonaĥo + -ej-
kaple, oltářkapelo, altaroka-PE-lo, al-TA-ro
svatyněsanktejosank-TE-jo

Svátky a významné dny

PMEG zachází s názvy svátků jako s vlastními jmény: velké písmeno a obvykle bez la (Kristnasko, Pasko). Data se mezi kalendáři posouvají, proto tabulka uvádí jen to, co říkají ReVo a Vikipedie. Přání najdete na stránce přání a oslavy.

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
VánoceKristnaskokrist-NAS-koReVo: 25. prosince ve většině církví; 6. ledna u Arménů
Štědrý večersankta vesperoSANK-ta ves-PE-roReVo: večer před Vánocemi
adventAdventoad-VEN-točtyři týdny před Vánocemi
Zjevení Páně (Tři králové)Epifanioe-pi-fa-NI-o6. ledna
doba postníKaresmoka-RES-moReVo: západní název velkého půstu
Velikonoce, pesachPaskoPAS-koReVo uvádí oba významy
pesachPesaĥope-SA-ĥoVikipedie: také juda Pasko
LetnicePentekostopen-te-KOS-toReVo: židovský i křesťanský svátek
židovský Nový rokRoŝ Haŝanaroŝ ha-ŜA-naVikipedie
Jom kipurJomkipurojom-ki-PU-roReVo: den pokání
ChanukaĤanukoĥa-NU-koReVo: osmidenní židovský zimní svátek
ramadánRamadanora-ma-DA-noReVo: devátý islámský měsíc, půst během dne
pouť do MekkyhaĝoHA-ĝohadždž
Díválí (Dípávalí)Divalodi-VA-loVikipedie: velký svátek Indie
sobota, nedělesabato, dimanĉosa-BA-to, di-MAN-ĉoReVo: svatý den judaismu a křesťanství; viz dny a měsíce

České „Vánoce“ jsou Kristnasko; ReVo uvádí také „Hod boží vánoční“. Velikonoce a židovský svátek pesach mají v esperantu společné slovo Pasko, kdežto česky jsou to dva různé svátky. Pro Pesach je přesnější Pesaĥo nebo juda Pasko.

Lidé a role

ČeskyEsperantoVýslovnostPoznámka
kněz, kněžkapastro, pastrinoPAS-tro, pas-TRI-no
protestantský farář, pastorpastoropas-TO-roReVo: pastro protestantské církve
biskup, papežepiskopo, papoe-pis-KO-po, PA-po
mnich, jeptiškamonaĥo, monaĥinomo-NA-ĥo, mo-na-ĤI-no
imám, muezínimamo, muezinoi-MA-mo, mu-e-ZI-nomuezín vyzývá k hodinám modlitby
rabínrabenora-BE-no
láma, gurulamao, guruola-MA-o, gu-RU-oReVo: tibetský buddhismus; hinduismus
kazatel, duchovenstvopredikisto, klerikaropre-di-KIS-to, kle-ri-KA-ro

Části slov pro slova o víře

Část slovaVýznamPříkladČesky
-ism-nauka, soustavakristanismokřesťanství
-an-vyznavač, členislamano, samreligianomuslim; člověk stejného náboženství (PMEG)
-ist-ten, kdo se něčím zabývábudhistobuddhista
-ej-místo propreĝejo, monaĥejokostel, klášter
-ul-člověk s vlastnostísanktulo, sendiulosvětec, člověk bez boha
-in-ženský rodpastrino, diinokněžka, bohyně
-iĝ-stát sekristaniĝi, islamiĝistát se křesťanem, přejít na islám

Názvy náboženství se píšou malým písmenem. Viz přípony, předpony a tvoření slov.

Věty

EsperantoČesky
Mia avino preĝas ĉiutage.Moje babička se modlí každý den.
Ni iras al la preĝejo ĉiun dimanĉon.Chodíme do kostela každou neděli.
Kie estas la plej proksima moskeo?Kde je nejbližší mešita?
Je kioma horo komenciĝas la diservo?V kolik hodin začíná bohoslužba?
Li estas ateisto, sed li respektas la kredon de aliaj.Je ateista, ale respektuje víru druhých.
Dum Ramadano multaj islamanoj fastas de la sunleviĝo ĝis la sunsubiro.Během ramadánu se mnoho muslimů od východu do západu slunce postí.
Ĥanuko daŭras ok tagojn.Chanuka trvá osm dní.
En multaj landoj oni festas Kristnaskon la 25-an de Decembro.V mnoha zemích se Vánoce slaví 25. prosince.

Přímý předmět má koncovku -n (festas Kristnaskon) a stejně tak časové výrazy bez předložky (ĉiun dimanĉon, ok tagojn): viz akuzativ.

Esperanto a náboženství

Samo esperanto žádné náboženství nemá. Od Boulogneské deklarace z roku 1905 hnutí vymezuje esperanto jako neutrální jazyk, který může kdokoli používat k jakémukoli účelu. V Brazílii ho šíří spiritisté (spiritismo, spi-ri-TIS-mo) od roku 1912, kdy Brazilská spiritistická federace otevřela bezplatný kurz: viz esperanto a spiritismus. Zamenhofova filozofie rovných národů, homaranismo (ho-ma-ra-NIS-mo), byla od jazyka záměrně oddělena: viz homaranismus.

Časté otázky

Jak se řekne „náboženství“ a „věřím“ esperantsky?

Religio a Mi kredas. Pro to, v co věříte, přidejte je (Mi kredas je Dio), pro to, co považujete za pravdu, ke (Mi kredas, ke vi pravas).

Jak se řekne „jsem křesťan, muslim, žid, buddhista nebo ateista“ esperantsky?

Mi estas kristano, islamano, judo, budhisto, hinduo nebo ateisto. Jsou to obyčejná podstatná jména: bez členu a bez velkého písmene. Pro ženu přidejte -in-: kristanino, judino.

Je to islamano, nebo mahometano?

Islamano. ReVo označuje mahometano jako tvar, kterému je v neutrálních textech lepší se vyhnout, protože ho muslimové považují za urážlivý.

Jaký je rozdíl mezi preĝejo a kirko?

Preĝejo je jakékoli místo modlitby, i když tradičně křesťanský kostel. Kirko znamená jen křesťanský kostel a je velmi řídké. Pro jiná náboženství použijte moskeo, sinagogo nebo templo.

Je esperanto náboženství, nebo s nějakým souvisí?

Ne. Je to neutrální jazyk a hnutí to prohlašuje od roku 1905. Brazilští spiritisté ho šířili, ale Zamenhofovo homaranismo byla jeho vlastní filozofie, ne součást esperanta.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.